Půlnoční koruna
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/259919/bmid_pulnocni-koruna-CO7-259919.jpg
4
3502
3502
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 2. díl >
Celaena se stala královou bojovnicí a má za úkol pro něj dělat tu nejšpinavější práci. Ovšem sama dobře ví, že král je mimořádně krutý a jeho chování ovládá tajemné zlo. Proto se snaží odhalit jeho tajemství, ale přitom mu nezavdat příčinu, aby ji podezíral. Rozehrává tak smrtelně nebezpečnou hru, v níž jde nejen o její život, ale i o život všech jejích přátel. A jedné noci se stane to, čeho se nejvíce obávala a co její život rozmetá na kousky...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2016 , CooBooOriginální název:
Crown of Midnight , 2013
více info...
Přidat komentář
První i druhý díl tak nějak tápu mezi dvěma názory na tuto serii. První je takový, že kniha je určena mladší věkové kategorii, řekla bych kolem 16 let, kdy jsou nějaké zápletky prokouknutelné a hlavně “ohrané”. Nemohu se vůbec vcitit do hlavních postav ani do jejich činů. Děj plyne strašně rychle, což je možná tím důvodem. Popisy pocitů mi přijdou strašně povrchové. Druhý názor je však takový, že i přes dost negativních názorů na předešlé dvě knihy čtu dál, držím, a zajímá mě, kam se děj i autorky psaní posunou dál.
Říká se, že člověk nemá soudit knihu podle obálky. A já dodávám: Nesuď sérii podle prvního dílu.
Skleněný trůn jsem četla asi před třemi lety a vůbec se mi nelíbil, štvala mě Celeana, zápletka, milostný trojúhelník a tak nějak všechno. Jenže od té doby jsem četla od paní Mass další knihy a nějak se mi dostala pod kůži. Proto jsem se po dlouhé době vrátila k zavrženému ToG. A druhý díl mě nadchnul, kvalitativně o 100 % lepší než první díl.
Celeana je v tomhle díle skvělá, první půlka je naplnitelná uvěřitelnou romantikou, relativně pozvolný, ale dopředu se posouvající děj. Ale ta druhá půlka? Od jistého zlomového momentu (který jsem tedy očekávala), tak to byla jedna akce za druhou. Člověk se ještě nestačil vydýchat z nějakého střetu nebo dobrodružství a hned následovala další akce a zvraty. A ten závěr byl naprosto boží!
Sice se nám tady zase vyskytují spisovatelčiny oblíbené motivy, ke kterým se pořád vrací dokola (ztráta blízké osoby, trauma, temná stránka člověka), ale i tak jsem si to užila.
Přečteno za dva dny jedním dechem a hned jdu na další díl!
Tak toto byla horská dráha plná emocí, které byly buď velice krásné a nebo strašně smutné. Tento díl mě opravdu hodně dostal a objevila se i nějaká ta slza a ne jednou.
Půlnoční korunu jsem přečetla opravdu hned (skoro jsem ani nespala), protože jsem se od té knihy nemohla absolutně odtrhnout a musela jsem číst neustále dál a dál.
Miluju Celeanu a celkově tu postavu, několikrát jsem si řekla v duchu, že je sakra dobrá. Tolik humoru, sarkasmu, ironie a celkově její odvahy a inteligence jsem už dlouho u žádné postavy neviděla (beru ohled na to, že jí je 18. let).
Co mě mrzí, tak to je to, že už prostě ve druhém díle víme, kdo je Celeana zač, já si myslím, že to autorka mohla ještě natahovat a nechávat to napětí delší.
Druhý díl přečtený a i přes trošku nudnější začátek, nabrala pak kniha takový spád a akci, že jsem knížku doslova hltala.
Celaena v této knize prozkoumá všechny aspekty toho, co to znamená být zabijákem pro krále. Je neustále testována a musí zabíjet lidí, kteří králi vzdorují. Nyní dostává od krále nový cíl a to Archera Finna, bývalého kamaráda z dob před uvězněním. Ukazuje se, že Celeana není chladnokrevný vrah, který poslouchá krále na slovo a hraje nebezpečnou hru. Pokud někdo odhalí její tajemství,tak přijde o všechny a všechno co pro ní něco znamená. Stále nemůže všem plně důvěřovat a odhaluje i temné tajemství krále.
Celeana je pořád sarkastická a drzá dívka,ale hlavně je to zabiják. Když jsou ohroženi nebo v nebezpečí lidi, které miluje stane se z ní nelítostná vražedkyně, která udělá vše aby své milované ochránila.
Chaol je pořád loajální, zábavný kapitán, který chrání Celeanu a Doriana. Princ Dorian Havilliard je stále stejný, jako v prvním díle. Je vášnivý, laskavý a inteligentní princ, který pomalu roste do velkého vládce.
První díl mi na rozjezd přišel relativně slabší. U druhého dílu jsem nedokázala přestat číst. Každá další kapitola mě nutila více a více prožívat příběh Celaeny a její charakter konečně vyplul na pohled. Strašně se mi líbí, jak ji Maasová vykreslila, nejen díky odvážné a hrdé stránce, ale nechyběl i vtip a ostrá slovíčka. To nemluvím o samotném ději, který mě v polovině dostal neskutečně tak, že jsem lapala po dechu. Druhý díl jednoznačně předčil má očekávání a už se nemohu dočkat, až se ponořím do dalšího dílu.
Já si to myslela, že první díl je jen rozjezd... No druhý díl paráda! Nemůžu se dočkat třetího. Maas prostě nezklame. Nikdy. Člověk se směje až se za břicho popadá, další kapitolu brečí, další se bojí, další je naštvaný... Celý ten kolotoč emocí prožívá s hrdiny... Maas je špička!
Po prvním dílu jsem nečekala, že vůbec bude možné napsat něco víc strhujícího.. omyl.. Vážně dlouho se mi nestalo, že by druhý díl byl o tolik lepší než ten první a to Skleněný trůn měl opravdu velmi, velmi málo k naprosté dokonalosti. 5/5
Moc mě to bavilo, dalo bych 4,5 ⭐ jinak plně souhlasím s komentářem pode mnou(Artep071).
Neuvěřitelně napínavý a emoční je tento díl. V jedné části se culím jak měsíček na hnoji a v druhé fňukám ... Celaena je těžce zkoušená a já jí mám raději a raději :)
Kniha celkově byla úžasná, stalo se toho hodně. Bohužel v první polovině knížky jsem se dostala do fáze, kde jsem zvažovala že ji snad ani nedočtu. Ovšem pokud se touto pasáží prokousáte, dostanete se opět do ohromujícího světa Celeny a jejího okolí.
"Nikdy neodpustím, nikdy nezapomenu."
Půlnoční koruna je mnohem čtivější a propracovanější počin než Skleněný trůn. Celaena je osvěžující hrdinka temného rázu, která se chová občas trošku nesmyslně na to, jak byla představena v prvním díle. Přesto si mě v této knize zcela získala na svou stranu :)
Krve teče dost, děj má spád, zajímavé, napínavé momenty, které ve mě vzbuzují spoustu otazníků a milostný trojúhelník, který mi moc neseděl.
A ten strhující závěr? Nedočkavě se vrhám na pokračování..
Nevím proč ale také se mi tento díl trošku malinkato táhnul. Ale byly i úseky, kdy jsem se zase naopak nedokázala odtrhnout. Příběh skvělý Celaenu mám moc ráda a naprosto dokážu chápat její chování i to které někomu přijde dětinské tak se dokážu vcítit do její trošku rozbité mysli a proč tak jedna. Jdu hned na další díl!
Po přečtení 1. dilu jsem byla k serii docela skeptická. Ale to hodnocení jinych čtenářů mi nedalo a docela s nechutí jsem se pustila do 2.dílu a musim rict, ze jsem za to ráda. Moc se mi tento díl líbil a budu v sérii pokračovat. Kniha byla akční a plná zlomů a ten konec byl boží.
Tenhle díl se mi zdál spíš takový nijaký, možná i proto, že jsem předem vydedukovala hlavní spoilery. Ale jsem zvědavá, jak série bude pokračovat.
Jsem moc ráda, že se tu objevují kladné recenze, protože spousta lidí měla na knihu špatný názor. Mě osobně kniha velmi sedla, moc se mi líbila. Dokázala jsem se s Celaenou vžít do děje a pochopit její ledové a kruté srdce. To, co se jí dělo, muselo být strašně náročné a ona to zvládla, přežila a pořád dokáže být silná. Tuhle celou sérii knih bych doplnila citátem: ,,Nezáleží na tom kým jsme, záleží na našich činech."
Velká poklona autorce.
Druhý díl Skleněného trůnu se mi líbil víc. Celaena je skvělá :-) Kniha byla plá akce a nečekaných zvratů. Druhý díl mi přišel zajímavější, záhadnější.
První díl Skleněného trůnu jsem docela opindala. Očekávala jsem Dvorům podobné fantasy veledílo, jenže bohužel šlo dost poznat, že autorka ještě nebyla tolik vypsaná (což je pochopitelné, vzhledem k tomu, že s Trůnem začala mnohem dříve). I tak měl ale příběh nezpochybnitelný potenciál, v němž mě druhý díl utvrdil. Přesto musím opět namítnout, že mi určité drobnůstky stále překážely a proto si jednu hvězdičku ještě ušetřím pro další díly.
Hlavním problémem série jsou pro mě už od začátku charaktery, k nímž se mi těžko hledá cesta. Obě mužské postavy mě nudí, kamarádka hlavní hrdinky mi připadá extrémně otravná a hlavní záporák (král) nepůsobí tak démonicky, jak by se na jeho post slušelo. Ale hlavně... Celeana mi pořád nepřipadá jako zabiják ani badass hrdinka, právě naopak. Celý druhý díl by měla jako králova bojovnice sekat jednu hlavu za druhou, ona však místo toho ukazuje své zlaté srdíčko a silné morální zásady. Přidejte ochotu uvěřit i tomu nejmíň důvěryhodnému blbečkovi a získáte nejhoršího nájemného vraha v historii všech patlalů. Meh.
Pak ale přijde druhá polovina knížky! Zničehonic jako by Maasová nabrala správný směr, přibude akčnosti, dějových zvratů a napínavých momentů. Dokonce se úspěšně zbavíme jedné zbytečné postavy, což jsem uvítala. Zároveň musím vychválit scénu ve skladišti, která je dle mého názoru jednou z úplně nejvydařeněji popsaných akčních scén vůbec.
Takže přestože první polovina Půlnoční koruny byla spíš v duchu slabšího prvního dílu, skvělá druhá polovina mě utvrdila v tom, že v sérii rozhodně chci pokračovat. Závěr jsem prolítla jedním dechem a namlsala se na pokračování, které už očividně bude mít šťávu, jakou od Maasové tvorby očekávám.
Štítky knihy
láska magie smrt americká literatura zrada tajemství pro dívky nájemní vrazi pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Druhý díl se mi opět líbil - zpětně je ze všech nejslabší a dala bych mu 3,5 hvězdičky, kdyby to šlo. Ráda jsem se znovu ponořila do tohoto světa a prožívala příběh Cel. Během celého příběhu si udržela mé sympatie a doufám, že to tak vydrží i dál.
Příběh možná může být pro někoho pomalejší, ale mě osobně to nepřišlo, ale co většinou někomu připadá pomalé, tak já to vnímám jinak.
V příběhu mi bylo potvrzeno něco, co jsem si myslela už v prvním dílu a to mě potěšilo, ale zároveň mě dokázal příběh překvapit. A po konci jsem chtěla číst dál.
V knize jsem ohledně postav nezměnila své priority. Chaol zůstává nadále má oblíbená postava a bylo mi ho v jedné části líto. Mohl si zato na jednu stranu sám a chápala jsem, z jakého důvodu se do této situace dostal, ale i tak jsem nebyla s tím spokojená.
Dorian jako postava je taky fine a jsem zvědavá, jak bude jeho příběh pokračovat.
Koho jsem si oblíbila, nebo z něj byla nadšená, bylo klepadlo . Někomu tak nesedlo, ale já si jeho části prostě užila a oblíbila si ho.
Minule jsem se obávala milostného trojúhelníku. A za mě je to zatím v pořádku. Je tam náznak, ale nic, co by bylo podle mě na sílu.
Jsem spokojená. Knihu jsem četla s chutí, bavila mě a i když mě autorka vývojem příběhu někdy naštvala, chci vědět, co bude dál a jak tento příběh dopadne.