Skleněný pokoj

22.06.2013

Kniha je sice velice čtivá, ale zároveń i dost povrchní. Na jedné straně si autor zakládá na detailech (zavedení jízdy vpravo), na druhé straně čas za protektorátu nechává plynout tak, že čtenář přemýšlí, v jaké fázi válka je.
Líbily se mi pasáže popisující samotnou vilu a motiv židovství. Postupně ovšem autor sklouzává k opakovaným (sexuálním) scénám, na scénu uvádí další a další postavy (bez toho, že by je pořádně charakterizoval). Nejvíc mě zklamala postava Laníka - po něm jsou pojmenovány sice 2 kapitoly, ale místo detailnějšího popisu jeho bezpáteřnosti autor opět sklouzl k sexuálním scénám s kozáckou ženštinou...
Zajímavý je motiv Ondine, ovšem už dříve (a podle mě lépe) ho využila Valja Stýblová - v Ondině prokletí.
V závěru mi vadila role náhody a urychlení děje.

08.06.2013

Zaujímavé čítanie, zaujímavý príbeh a zaujímavé postavy. Kniha, ktorá sa číta sama. Mawer ma prekvapil hlavne znalosťou histórie a tým, ako verne sa mu podarilo zachytiť život v Československu, či už pred druhou svetovou vojnou, alebo po nej.
Je to príbeh smutných osudov s dobrým koncom, v ktorom všetko začína aj končí v sklenenom pokoji.

03.06.2013

Ke knize jsem přistupovala s tím, že mě zajímá popis místa, které jsem navštívila. Bylo to celkem výstižně popsáno, příběh byl taky zajímavý, i když dle autora vymyšlený. Samotná vila mě fascinovala hned při prohlídce a knižně pojata byla pravdivě. Doporučuji všem, kteří se zajímají o architekturu a historii.

01.06.2013

kniha se mi velice libila..je v ni obsaženo pozadi skutecných udalosti, pribeh lidi, kterí opravdu žili, jejich laska, nevera, zklamani, touhy, ocekavani

20.05.2013

Kniha se mi četla hodně dobře, není příliš náročná a chtěla jsem ji číst dál a dál. Ale na druhou stranu se jednalo vlastně o červenou knihovnu, kdy konec nastane právě v těch růžových barvách, jaké si očekáváte. Nicméně zvědavost o vile Tugendhat ve mě vzbudila a přinutila mě si o této podivuhodné stavbě hledat další informace:)

10.05.2013

Zklamání. Úžasné popisy prostředí, ze kterých dostanete chuť okamžitě vilu Tugendhat navštívit a vidět vše ve skutečnosti. Když si ale odmyslím reálie, zůstane jen růžová knihovna, nepříliš zajímavě pojatá, nudná a neuvěřitelná.

02.05.2013

Kniha mě zklamala. Doufala jsem, že se mnohem více dozvím o stavbě samotné. Komentář uživatele 790511 vystihuje můj dojem z knihy naprosto přesně.

12.04.2013

Po přečtení jsem cítil celkem zklamaní... Čekal jsem, že se dozvím mnohem víc o vile jako takové. Ten "příběh" mně zkrátka neoslovil.

04.04.2013

Podle mě velmi čtivá kniha. Velký obdiv autorovi, který jako cizinec dokázal poměrně trefně vystihnout atmosféru dané doby a charaktery lidí zde žijících.
Co se týče sporů o některá místa v Brně, která byla v románu zmíněna: 1) v originále knihy není jméno města ani žádných jeho částí či staveb zmíněno. Názvy města, ulic či budov jsou přidány pravděpodobně překladatelem. Kniha je stavbou vily Tugendhat POUZE inspirována a tudíž nelze porovnávat její historii či historii rodiny nebo celého města s dějem knihy, i když se jí v některých pasážích velmi blíží. 2) Café Zeman je na Josefské, na Kolišti je Zemanova kavárna.
Jinak mohu říci, že jako hrdá obyvatelka Brna jdem ani tak příliš chyb nezaznamenala. Asi až na tu poslední, kdy Marika jde z "Dobrovského" ulice přes Schodovou k vile. To by se teda chudák docela prošla =D

04.04.2013

Kniha mě zklamala. Zpracování příběhu, vykreslení charakterů i doby se jeví jako průměrné a ničím nevybočuje z běžné produkce. Nejzajímavější je, že se odehrává v našem prostředí.

21.03.2013

Moc utahaný příběh. Zajímavý z hlediska historie,ale jinak mně to čtení moc nebavilo.

09.03.2013

Z knihy jsem byla velmi nadšená. Moc se mi líbilo zpracování osudu rodiny i domu na pozadí historických dějinných událostí. Ani mi tolik nevadil "sladký" konec, jak tady někteří zmiňují. Každopádně uznávám, že poslední kapitolka tam byla možná už zbytečná.

17.02.2013

Jde o strhující příběh inspirovaný brněnskou vilou Tugendhat. Příběh je napsaný tak dobře, že se mi promítal před očima. Opravdu to bylo jako by někdo zapnul filmovou promítačku a já se jen dívala. To se mi dlouho nestalo! Myslím, že právě to zastínilo některé nepravděpodobné dějové události, které zmiňují někteří čtenáři (např. příchod Katy do domu Landauerových). Půvabné na celé knížce mi přijde to, že se příběh točí okolo Skleněného pokoje. Jako by nejen lidé, ale také věci mohly vyprávět, co zažily a viděly. Nevím proč, ale vybavuje se mi seriál Náhrdelník. Při čtení závěrečné kapitoly se mi zase vybavovala scéna z filmu Želary, kdy se Aňa Gaislerová spolu s Ivanem Trojanem vydává do Želar, kde se po letech setkává s kmotřičkou Jaroslavou Adamovou. Celá knížka na mě působí jako by se jednalo o skutečný příběh známé vily. To je možná dáno také tím, že Mawer používá k popisu příběhu skutečné osoby, události (např. spavá chřipka) a to, že používá česká jména.

27.01.2013

Skvělá kniha, která se mi dobře četla. Hned jsem zatoužila po návštěvě vily Tugendhat. Aspoň jsem ji navštívila virtuálně a vypadá přesně tak, jak jsem si ji v knize představovala. Doporučuji.

05.01.2013

Obsah knihy nijak nevyčnívá z řady, ale popisy prostředí, doby, charakteristiky postav dodávají tomuto knize na kráse. Oslovila mě a určitě se k ní vrátím.

18.11.2012

Přestože jsem si moc přála, aby se mi román líbil bez výhrad, z původního plného hodnocení musím jeden bod ubrat. A to jen kvůli přeslazenému závěru. Vylíčení atmosféry každého z popisovaných období působí věrohodně a čtenářovo vědomí blížící se války v kontrastu s bezstarostností poklidného života nic netušících hrdinů je skličující. Představa vily uchvacuje (v mém případě oživená nedávnou návštěvou), postavy nejsou černobílé a jejich více či méně náhodné setkávání a proplétaní osudů mi (až na vytýkaný závěr) nepřišlo tak nereálné jako některým jiným čtenářům. Náhody se přece dějí, co by ne. Ale posledních pár stran mělo zůstat v autorově šuplíku. V příběhu o vile s tak pohnutým osudem je závěr plný radostného setkání trochu násilný a k požadované katarzi by možná mnohem lépe posloužilo trochu více tragična, které k této stavbě (potažmo k celému jejímu historickému pozadí) zkrátka patří. No nic. Jdu si změnit nick na cynik.

08.09.2012

Což o to, četlo se to pěkně. Chtěla jsem si to přečíst, abych se dostala do brněnské atmosféry, což bylo fajn. Také se mi líbilo pozadí historie Československa. Některé postavy jsem si oblíbila, věřila jsem jim jejich chování. Na druhou stranu mě rozčilovala tak omletá zápletka nevěry spolu s nepravděpodobnými náhodami. Tak za tohle ta hvězdička dolů.
Ale za pěkné prostředí a hezkou čtivost... Ty čtyři hvězdičky proč ne. Ale dala bych tomu asi 70%.

26.08.2012

Nádherná kniha. Ve škole byla výuka minulého století zaměřena buďto jen na suchá data, nebo na politické strategie jednotlivých prezidentů a stran. Ve filmech se režiséři zase zaměřovali na válečné momenty. Tato kniha nabízí pohled především na obodobí druhé světové války z lidského hlediska. Nedělá z lidí bohy, ale obyčejné lidské bytostí zkoušené láskou, ale i příkořími. Jistě, pár věcí bylo krajně nepravděpodobných, například obrovská náhoda, když Katalin v Brně narazila zrovna na Landauerovi, nebo jak se Marika v závěrů setkává s Ottilií. Ale sám autor říká - je to fikce - a proto mu těchto pár "vylepšení" ráda odpustím.

18.03.2012

Vila byla v knize téměř zneužita k prázdnému příběhu. Nelze se divit potomkům původních majitelů, že netouží po žádných podobných knihách ani filmech. Zcela souhlasím se 790511.