Skeptikové a těšitelé

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Umberto Eco v této práci analyzuje jednotlivé podoby kultury a pseudokultury a jejich přijetí „konzumentem“. Jak dochází k tomu, že právě v těch strukturách, v nichž fungujeme, přestává být strategie touhy neutrálním nástrojem, který je tu od toho, abychom byli všichni šťastní a veselí? Jelikož se nás ani nedotklo tušení, že něco takového by vůbec bylo možné, stává se naše vlastní práce jakousi negativní utopií, deskripcí děsivé industriální krajiny, obydlené šťastnými a nezodpovědnými roboty. Cesty hledání opravdové skutečnosti jsou sami o sobě literárním dobrodružstvím vedoucím nás skrze jednotlivé obory lidské iracionality. O tom je tato kniha. Zkrátka kniha, nad kterou opravdu neusnete....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/33_/3372/skeptikove-a-tesitele-3372.jpg 4.458
Žánr:
Literatura naučná, O literatuře, Umění
Vydáno:, Argo
Orig. název:

Apocalittici e integrati (1964)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (4)

Kniha Skeptikové a těšitelé

Přidat komentář
jelad
12.08.2017

Kam se poděly významy jmen? Kam směřuje kultura, která oceňuje klišé a neodhalí nevkus? Podle Umberta Eca a jeho knihy Skeptikové a těšitelé, která, ač napsaná před padesáti lety, tak stále aktuální, s námi - skrze obrazy - komunikují paternalistické společnosti, které svým členům odnímají výsadu přímého kontaktu se sdělovaným významem. Obraz je pohodlná, přesvědčující „ikona“. Dopad takových obrazů a jejich kopií na naši kulturu je nevyvratitelný. "Móda, marketing a business člověku vsugerují určitý typ automobilu, určitý typ televizoru, určitý typ domu s určitým typem bazénu." A určitý typ života." Určité typy se stávají mytickými symboly statusu díky tomu, že je naše vnímavost náležitě poučena a řízena novodobými opaty Sugery, marketingovými a reklamními pracovníky, kteří vytvářejí a šíří nová mytická vyobrazení.“
Umberto Eco nicméně neodsuzuje společnost laciného umění, nebo obrazů sloužících k uspokojení (časopis Playboy). Netvrdí, že všechno musí být "vysoké". Podle něj je dobré, když masová kultura slouží k relaxu (komiks), když nepovyšuje samu sebe a nesnaží se vetřít do kategorie velkých uměleckých děl – ale naopak uznává sebe sama jako nositele kýče. Kultura, která se ale tváří jako opravdové umění, přičemž jen využívá prostředků pravého umění, aby dosáhla efektu, je opravdovým kýčem, který se pouze chlubí cizími zkušenostmi. Tyto opakované zkušenosti a postupy jsou ale od společnosti vyžadovány – protože ona netouží po fantazii, po nejistotě. Chce jasnou linii – bez překvapení, bez zajímavých věcí. Takový kýč nám jen potvrdí, "co jsme už věděli a nač jsme úzkostně čekali, až nám to bude zopakováno, a co nás jedině baví."
Pátraní po smyslu všeho, bez kterého se člověk neobejde, se stává konečnou a nenávratnou fetišizací teorií i jmen (Il nome della rosa) "Někdejší růže je tu už jen co jméno.."
Jedno z nejnaléhavějších a nejdůležitějších děl Umberta Eca.

LordSnape
06.04.2015

Kultura určená ke konzumování a teorie masy z pohledu Umberta Eca. Dobře se to čte a i po těch letech vás kniha dokáže ohromit svými informacemi, protože ony teorie jsou dnes platné více než dříve. Bylo by zajímavé, jak by vypadala dnes stať o televizi a cyklické spotřebě, houfně podporované reklamou na internetu anebo o stahování hudby. Osobně se mi líbily eseje o komiksu, který je dnes více než živý, o Supermanovi a strukturách příběhů, kýči anebo fantastické literatuře i když s některými věcmi souhlasit třeba nemohu - nazvat Bradburyho literaturou pro masy mi moc nevoní, musím však uznat onen všeobecný náhled a hloubku, kterou kniha má.

WEIL
02.07.2011

O masové kultuře a jejích hrdinech jak ji U. Eco viděl a zapsal v šedesátých letech 20. století.

V podstatě se hodí i na dnešní dobu.

nightlybird

Ecova kniha odborně a fundovaně ,nicméně poutavě a srozumitelně rozebírá problematiku masové kultury, kýče a s tím spojených otázek nejen v literatuře, ale v kultuře jako takové. Není to kniha na krátkodobé pobavení, ale na prohloubení znalostí a dlouhodobé poučení