Silo
Hugh Howey
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/216744/mid_silo-216744.jpg
4
1996
1996
V silu pod zemí, zamořenou jedy, se ukrývají lidé: naučili se tu žít, milovat se i umírat. Jednou za čas je někdo z nich vyslán na povrch čistit senzory. Ví, že se nikdy nevrátí. Ví, že jde na smrt… Po letech udržování křehké rovnováhy se však systém octne před zhroucením. Hluboko ve spodních patrech, ovládaných lidmi z mechanického úseku, se vzedme vlna odporu proti takřka všemocnému IT oddělení. Mají naději na úspěch? Odkryjí děsivá tajemství přísně střežených serverů? A chtějí je vůbec znát? Silo je jedinečný postapokalyptický sci-fi thriller, který lze číst jako varování i jako věštbu. I proto se setkal s nebývalým celosvětovým čtenářským zájmem a ohlasem. Filmovou verzi se chystá natočit Ridley Scott (Vetřelec, Blade Runner, Gladiátor).... celý text
Literatura světová Thrillery Sci-fi
Vydáno:
2014
,
Knižní klub
Originální název:
The Wool , 2011
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha mě naprosto pohltila a nepustila, dokud jsem nebyla na konci. Skvěle napsané a strhující!
Sci-fi určitě není zrovna můj šálek kávy, ale tuto knihu jsem poctivě přečetla hlavně kvůli výzvě. Kdyby se autor pokusil zredukovat děj na zhruba polovinu stran, nic by se určitě nestalo a unaveným čtenářům by se ulevilo. Dlouho se mi už u knihy nestalo, že mě vlastně vůbec nezajímalo, jak skončí. Takovou lhostejnost se zatím podařilo vykouzlit u mě jen málo autorům. ale nakonec jsem dočetla a ... nebyla obzvláště udivená... Předtsava, že bych měla číst další díl ve mně vzbuzuje vlastně silnější emoce než celá kniha. Bohužel ale ne pozitivní.
Knížku jsem začala číst na základě recenzí a doporučení jiných čtenářů. Měla jsem tedy velké očekávání a knížka nezklamala. Na pomalejší rozjezd navázal strhující dej. Od poloviny knihy se nedalo odtrhnout a člověk musel pořád číst dál a dál. Za mě super.
Čtenářská výzva 2019: Teda přiznám se - čekal jsem od toho daleko, daleko víc. Jelikož je post-apo můj oblíbený žánr, ve zcela jasných a zářivých barvách (teda pardon, spíš ve zcela zašlých a oprýskaných barvách s kapkou rzi navrch) jsem si představoval tu hutnou atmosféru říznutou Glukhovského Metrem a mým oblíbeným světem Falloutu (Vaulty místo Sila hmm...) a tak nějak jsem nebyl sto se s touhle knihou srovnat. Celé mi to přišlo mdlé, nemastné a neslané jako polívka z pětkrát vyvařené brahmíní kosti. Teda pardon, to už jsem zase někde jinde...
Příběh celkově neuvěřitelný a nepravděpodobný, děj takový žádný a ten konec vlastně taky ani nebyl. Nebýt výzvy a žánru, tak to popravdě řečeno nemám vůbec chuť a touhu dočítat. Další knihy fakt číst nehodlám.
Holt už jsem asi dost zmlsanej, zablešenej a lehce ozářenej radioaktivní kocour.
Moc jsem od knížky nečekal (neumím říct proč, ale přistupoval jsem k ní ve stylu "další postapo, hm...") a nakonec jsem byl příjemně překvapen. Dost se mi líbí vykreslení světa sila, vztahů a všeho okolo, v zásadě jsem neměl ani problém s postavami, nikdo mě moc neštval. Možná jediná drobnost, co mi scházela, bylo alespoň orientační zasazení do nějaké času, ale podle náznaků v knize se jedná o dobu hodně po nás. Na závěr lze jen poznamenat, že zatímco v Moskvě musejí žít v metru, Amíci to vzali víc nóbl a bydlí si v sile :)
Ačkoli mám tento typ literatury moc ráda a téma knihy bylo opravdu atraktivní, nemohla jsem se začíst, chvílemi jsem popisné pasáže přeskakovala, dočetla jsem horko těžko. Konec otevřený k dalšímu dílu, ale ten si asi nechám na později.
Chytlo mě od prvních stránek a už nepustilo... motivovalo ke koupi dalších dvou dílů... přesně tohle od dobré knihy chcete!
Za mě napínavý jako kšandy. Promyšlený příběh, od kterýho jsem se nemohla odtrhnout. Těším se na další části.
Dobrý začátek pro trilogii,
která je o krapet slabší než SILO
ale jinak ...
Dobré a čtivé
Na tuto knihu jsem narazil díky čtěnářské výzvě a rozhodně jejího přečtení nelituji. Byť postapokalyptická sci-fi nepatří mezi mnou nejvyhledávanější žánry, Silo mě absolutně dostalo. Propracovaný příběh, plný zápletek a neočekávaných zvratů. Dobře vykreslené hlavní postavy ke kterým okamžitě přilnete nebo si je hned od zařátku zprotivíte tvoří jen jedno z pozitiv, které je možno vyzdvihnout. Dalším je skvělý vypravěčský styl, který čtenáře udržuje v napětí od začátku do konce a dějové linky, jenž postupně gradují v epické vyvrcholení. Celkově mě kniha naprosto uhranula a nemohu se dočkat až si přečtu Turnus a Prach.
Nemohla bych víc nesouhlasit s všeobecným odporem v komentářích pode mnou - autorův vybroušený smysl pro detail nejen co se týče prostor sila, ale i postav, je to, co mě drželo od první strany. Ač prožitek postav nedostává váme z první ruky (ve vyprávění z první osoby), cítila jsem se jako kdybych byla v jejich kůži a netrvalo dlouho, abych si vytvořila ke všem, i sebeméně podstatným, obrovsky silné pouto. Nevěřila bych, že si někdy užiju nějaké putování dvou lidí po dlouhém schodišti, bez jakékoliv dramatické akce, a ještě rozepsaným na desítky stránek, ale Hugh Howey mě dostal. Dostal mě celou knihou. Má tak jasnou představu o svém fikčním světě a navíc má neskutečný dar dokázat tuhle představu předat někomu jinému. I drobné, na první pohled nepodstatné informace o několik stran dál trefně a precizně doplňují pozadí postav, čímž k nim čtenář pevněji přimkne a nabyde pocitu, jako by četl o lidech, které důvěrně zná.
Je pravda, že kniha pro mě na chvíli ztratila kouzlo, zhruba v polovině, ale to už jsem byla silem tak chycená, že jsem nedokázala přestat:) A vyplatilo se, protože po přečtení mužů s klidnou hlavou říct, že jsem dlouho nic tak dobrého nečetla.
Tak tohle mě vůbec nebavilo. S vypětím všech sil jsem knihu dočetla, ale další díl si už nepřečtu :-(
Téma mě velmi zaujalo, takže jsem se na knihu hodně těšil. A to byla chyba. U žádné knihy jsem se snad nikdy takhle nenudil. Autor se barvitě rozepisuje o každém smítku, které kolem hlavních hrdinů prolétne. Výsledkem je několikastránkový popis toho, jak jde hrdinka po schodech dolů, kde něco vykoná a zase jde několik stránek po schodech nahoru.
Zpočátku jsem přeskakoval jen věty, pak odstavce, nakonec ale celé stránky a nemyslím si, že mi něco uniklo. Celý příběh by se dal vměstnat do 50 stránek a byl by tak mnohem čtivější.
Začalo mě to bavit až zhruba od poloviny, kdy Juliette přešla kopec a pak jen kapitoly s ní. Námět je sice zajimavý, ale neustálé popisování chození nahoru a dolů, zdlouhávé obkecávání všeho možného mě dost nudilo.Nesedl mě styl psaní, sáhodlouhé popisy, některé kapitoly vyloženě o ničem, rozvleklý děj, ale jinak to není vyloženě špatné,když se tím vším čtenář prokouše, děj mě zaujal, ale zda budu číst další dvě pokračování zatím nevím. Možná si počkám na zfilmování.
Lehce klaustrofobická postapo variace Velkého bratra. Po literární stránce nemám co vytknout, vše je přehledné, plynulé, napínavé, a autor se nebojí náhlých zvratů v ději. Dávám plný počet hvězd, hlavně díky strhujícímu závěru.
S první částí knihy jsem se hodně trápila, ale nevzdala jsem to a knížka stála za to. Líbil se mi napínavý děj, uvažování hrdinů a nečekané závěry. Doporučuji.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie boj o přežití americká literatura budoucnost podzemí nanotechnologie sci-fi zfilmováno – TV seriál vládní sledování občanů (surveillance) postapokalyptické romány
Super, super, super! Nenacházím jiných slov a nutně potřebuji další díl!