Sharpova pevnost
Bernard Cornwell
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13852/bmid_sharpova-pevnost-LL2-13852.jpg
5
154
19
Kniha Sharpova pevnost přináší další z řady příběhů Richarda Sharpa, nyní už praporečníka britské koloniální armády a hlavního hrdiny mnohadílného seriálu Bernarda Cornwella, v němž autor líčí boje Britů v Indii a později slavné bitvy napoleonských válek v Evropě v letech 1799 až 1820. Je prosinec roku 1803 a Richard Sharpe je jmenován praporečníkem armády sira Arthura Wellesleyho, která se snaží dovést do konce takzvanou maráthskou válku o nadvládu nad Indií. Sharpe, který si nemůže na novou hodnost zvyknout a raději by zůstal seržantem, je ve svém novém pluku pověřen nezajímavým posláním doprovázet výstrojní vlak. Při plnění tohoto úkolu však odhalí rozsáhlou zpronevěru vojenského materiálu, do níž je zapleten kromě jeho nového nadřízeného také Sharpův odvěký nepřítel seržant Obadiah Hakeswill, který navíc ukradne Sharpovi šperky z pokladu sultána Típúa. Obojí, umocněné starým nepřátelstvím, je dostatečným důvodem k tomu, aby se proradný seržant snažil Sharpa odstranit. Hakeswill má na své straně mocné spojence, zatímco Sharpe se může spolehnout jen na vlastní důvtip a statečnost, a také na osiřelého arabského chlapce. Situace, v níž je Sharpe nucen čelit nesčetným ohrožením, ho nakonec dovede zpátky k jeho původnímu třiatřicátému královskému pluku, s nímž se pod velením plukovníka Wellesleyho (pozdějšího vévody z Wellingtonu) zúčastní dobývání nedobytné pevnosti Gawilghur. V ní se shodou okolností skrývá britský přeběhlík a zrádce William Dodd, kterého Sharpe pronásledoval v předchozím příběhu Sharpův triumf. A zde, na vysoko položené náhorní plošině, Sharpe opět bojuje za vítězství Britů, ale především za vlastní hrdost.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2007 , OldagOriginální název:
Sharpe’s fortress , 1998
více info...
Přidat komentář
Sharpovo isté supermanstvo nikoho nemôže prekvapiť. Najmä keď vieme, koľko dielov má táto séria. Naopak, je tu všetko, čo od Sharpa očakávame. Parádny, aj keď dosť krvavý, relax.
Len sa mi nezdá, že by náš Šarpík vedel, čo je to kamzík :))
treti dil mi prisel o poznani dospelejsi nez predchozi dva. Sharpe uz se neridi kodexem cti z prirucky rychlych sipu, konecne dava na odiv taky svoji zurivost a pomstychtivost (a taky touhu po mamonu).
na druhou stranu jsem rad, ze tento dil uzavira jeho indicke eskapady a v pristim se vrhneme do noveho prostredi. uz mi z toho vseho prachu a slunecniho zaru zacalo byt horko i ve vrcholicim stredoevropskem unoru.
Podporučík Sharpe se pod velením generála Wellesleyho (vévoda Wellington) dostává na konec indického tažení. Už od začátku knihy se zde začíná rýsovat, že bude převelen, a že další dobrodružství budou v jiné části světa, než v Indii. Sharpe se tu opět setká se starými známými postavami. Každý jistě očekává seržanta Hakeswilla, kdy po přežití tygrů a slona z předchozích dílů si stále nejsem jistý, zda jsme se s ním již nadobro rozloučili. Protože jestli můžu této sérii zatím něco vytknout, tak to je právě až nadpřirozená schopnost tohoto hlavního záporáka přežít, co se přežít nedá. Sharpe si pak začne vyřizovat účty nejen s Hakeswillem, ale i s jeho posluhovači a pomahači, a také se zrádcem plukovníkem Doddem. Bylo osvěžující, když se Sharpe rozhodl vyřídit si tentokrát své účty více přímočaře, za to jen body navíc. Autor se pak nesnaží vyplnit příběh vatou, aby nahonil více stránek, takže příběh plyne rychle a nemusíte se tak zaobírat nudnými pasážemi. Už jsem nedočkavý, až si přečtu o Sharpovi v nových kulisách.
Prosinec 1803, s čerstvým důstojníkem Sharpem se ocitáme v další dějinami potvrzené bitvě, tentokrát o zdánlivě nedobytnou pevnost Gawilghur. Dobrodružný příběh je dobře promyšlený, popis přípravy a bojů zajímavý a poučný, stejně jako připomenutí skutečných osobností té doby.
A polorozbořená pevnost stále stojí uprostřed Indie jako památka tehdejšího nezadržitelného anglického tažení světem.
90 % (aktuálně 106 hodnocení s průměrem 92 %).
P.S.
Možná trochu spoiler: Sharpe jako podporučík je dlouho, předlouho, kouzla zbavený, ve své funkci téměř bezradný, nespokojený. Zato jeho dva ďábelští nepřátelé jsou v plné formě. Kdyby nebylo seznamu dalších osmnácti románů, skoro by to vypadalo na Sharpův konec. Ale od poloviny knihy, kdy se začíná připravovat útok, získává postupně nad děním kontrolu a poslední čtvrtina, kde razantně prokazuje své schopnosti, už je plně v jeho režii. To je ten pravý Sharpe, jak ho máme rádi.
Po jmenování Sharpa podporučíkem je převelen ke skotskému pluku,ale má smůlu,že je angličan ,nepřijali ho mezi sebe.Je cizinec.Má oči otevřené a přišel,že se tu rozkrádá vojenský materiál,musí být odstaněnDostane se zpátky ke svému pluku i se sluhou.
„Kapitán Morris snědl něco, co mu nesedlo, a není mu dobře, ale ještě předtím vyjádřil přání, abych za něj dočasně převzal velení roty.“
Seržant Green se podíval na zbitého a zkrvaveného Morrise a pak se znovu obrátil k Sharpovi. „Říkáte, že něco snědl, pane?“
„Vy jste doktor, seržante?“
Richard Sharpe už není otloukaným vojínem, stal se z něj důstojník, jakého není radno nasírat. Ostatní vysoké šarže však na něj stále hledí s nevolí, nezbývá mu proto, než s pocity deziluze prodat svou hodnost... nebo všem pořádně vytřít zrak a prokázat svou cenu. A je snad jasné, kterou cestu Sharpe zvolí.
Jak jsem se zmínila u předchozích dílů, mám slabost pro tohoto klaďase s čím dál výraznějšími rysy darebáka. Jeho válečně-dobrodružné eskapády mě baví a jsou skvělým receptem na dočasný přenos z nepříjemné reality, hotový stroj času. Je libo podniknout exkurzi (v sympatické společnosti) do Indie na počátku 19. století? Stačí otevřít Cornwellovu knihu.
Děj nás zavede do roku 1803 k dosud nedobytné horské pevnosti Gawilghur. Další místo, kde roztahovačné britské impérium touží demonstrovat dominanci a sílu svého vojska. Čtenář si potřetí užije nesmírně čtivě napsanou lekci z dějepisu a je putna, jestli vás britské kolonizační choutky nezajímají. V tomto zpracování vám z hlavy hned tak nevyšumí. V závěru knihy autor uvádí na pravou míru několik okolností, pozměněných tak, aby se mohl blýsknout fiktivní hlavní hrdina.
Mám cukání přihodit pátou hvězdu, leč připouštím: zápletka se držela předvídatelné trasy (akorát byl Sharpe o něco brutálnější než dříve) a s výjimkou žádoucího odvedení pozornosti od současné všudypřítomné úzkosti ve mně tenhle román nezanechal žádné hlubší poselství. 80-85%
Sharpe je již dva měsíce podporučíkem u 74. skotského pěšího pluku, ale už toho lituje a zvažuje, že hodnost prodá. Nakonec je odklizen k zásobování a volským potahům. Odhalí rozkrádačky, Hakeswille stále touží po jeho pokladu, získá prvního sluhu Ahmeda a nakonec s ukradenou rotou dobude pevnost Gawilgur, kde se schovává Dodd. SPOILER Překvapilo mě, jak se Richard nepáře s lidmi, co proti němu kují pikle. Vezme kudlu a fik. Opět akční příběh i se soubojem v rouše Adamově.
I tento díl se mi moc líbil, má to spád, má to skvěle vylíčenou atmosféru tehdejšího boje, člověk má někdy pocit, že se musí skrčit, aby ho nezasáhl někdo bajonetem či dělovou koulí. Sharpe sám o sobě je prostě někdo, i když pozná, že je někde nechtěný, nevzdává se a dokáže, že on je voják tělem i duší.
A samozřejmě jeho odvěcí nepřátelé se ho snaží zlikvidovat, ale nemají to lehké. Sharpe se rozhodl, že nebude žalobníček, ale vše si vyřídí on sám.
Těším se na další díl.
Klasický Cornwell, čím dál hrdina postupuje, tím je děj jednotlivých příběhů zajímavější a tak nějak akčnější. Tak budu držet panu Sharpovi palce a jdu se mrknout jak to s ním bylo vlastně dál.
Poslední dobrodružství, ted už podporučíka Richarda Sharpa v Indii. Bitva o horskou pevnost, perfektní. Mně se to líbilo , plný počet hvězd. Hurá na další díl.
Cornwell je prostě výborná oddychovka a Sharpe je velký sympaťák. Po prvních dvou dílech jsem si dal pauza a ta mi prospěla, takže mě třetí zase pobavil. Autor výborně umí popisovat bitvy, slovník vojáků je velmi zábavný, jdou mu dobře padouši. Jediné, co mi tam chybí je nějaká ta drsnější středověká erotika, která k té době určitě patří a té se Cornwell vyhýbá jako čert kříži. Připomíná mi to pohled na svět té staré učitelské panny, co jsme měli na gymplu na češtinu.
Follet toto umí mnohem lépe. Ale nikdo není dokonalý, tak to Cornwellovi odpouštím z důvodů jiných plusů.
Další dobrodružství Richarda Sharpa a jeho věčného protivníka Hakeswilla je opět skvěle napsané a napínavé. Neprůstřelnost hlavního hrdiny a padoušskost padouchů, to všechno k tomuto žánru patří. Tady je jako bonus ještě realistické popsání poměrů v britské armádě a až naturalisticky popsané detaily z průběhu obléhání pevnosti Gawilghur. Opět tradičně doplněno upřesňující historickou poznámkou a situační mapkou.
K tolika hvědičkám, co dodat. Přečetl jsem první dobrodružství Shaprpovo, velmi dobré, druhé dosti slabé a tohle třetí jedním slovem skvělé !
Sharp je tak trochu nesmrtelný, ale který hlavní hrdina není. Jeho dobrodružství se čte hezky a většina soubojů je historicky doložena.
Mně se to líbilo.
Opět skvělý Bernard Cornwell, mohu jen a jen doporučit, u mě jasných pět hvězdiček :D
Velmi napínavé a poučné líčení dalších bitev budoucího lorda Wellingtona. Doporučuji všem milovníkům historické literatury.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2017 |  Poslední království |
| 2007 | Bledý jezdec |
| 2004 | Lučištník |
| 2010 | Hořící země |
| 2006 | Sharpův tygr |
Kniha Sharpova pevnost je v
| Přečtených | 228x |
| Doporučených | 18x |
| Knihotéce | 134x |
| Chystám se číst | 21x |
| Chci si koupit | 8x |
Sharp je prostě borec. Miluji tuhle sérii, vždy je to napínavé a strhující a hlavně milý a lidský Sharpie vždy vyhraje.