Prohnilé město
Leigh Bardugo
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378924/mid_prohnile-mesto-0DM-378924.jpg
5
2122
429
Šest vran / Vrania šestka série
< 2. díl
Kazu Brekkerovi a jeho lidem se podařil nevídaný kousek, za který měli přislíbenou tučnou odměnu. Jenže místo toho, aby se o ni rozdělili, čekala na ně zrada. Proto musí napnout všechny své síly, aby získali to, co jim patří. V temných ulicích zkorumpovaného Ketterdamu se mezitím schyluje k válce. Nebezpečná smrtící droga jurda parem se tu stává předmětem boje o moc. Obstojí Kazova prohnanost proti nepřátelům a zůstanou mu jeho lidé vůbec věrni? https://www.alza.cz/media/prohnile-mesto-d5312825.htm... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2018
,
Fragment (ČR)
Originální název:
Crooked Kingdom , 2016
více info...
Přidat komentář
Pokračování Šesti vran. A abych neprozrazovala, co mě naštvalo (ale v dobrém), tak si to prostě přečtěte. Je to fakt dobrý :-)
Ne, tak to už opravdu stačilo. Nedočetla jsem, prostě se mi to zdálo blbý, ukecaný, zmatený a vzhledem k tomu, že se na to snáší prach i dceři na nočním stolku, myslím, že ani YA nálepka už to nezachrání.
První díl se mi líbil trochu víc, tento mi připadl dost překombinovaný, důvody jednání hlavních hrdinů byly opakovaně a velmi podrobně popisovány (tak aby je pochopil opravdu každý), pokusy o romantiku mne také nenadchly.
První díl mi tedy přišel o dost lepší. Příběh je sice stále napínavý, ale už se mi omrzelo neustálé intrikování a nekonečné esa, které Kaz tahal z rukávu. Některé pasáže, včetně těch z minulosti, jsem už přeskakovala a jen koumala,co se děje, ať pochopím konec.
Být tak ještě na konci nějaký happyend, byla by tahle knížka naprosto dokonalá. I když... ona asi byla i tak :D ❤ Od hlavních postav, přes všechny ty Kazovy plány po "akční scény", všechno bylo prostě skvělý!
Pravda, bylo tam zase pár maličkostí - třeba teplá voda v kohoutích nebo téměř akademická znalost orgánů a chemie, kterou měli hlavní hrdinové. Ale nakonec, proč ne, je to fantasy svět a tam je možné cokoli :D
Doufám, že brzy vyjde z Grishaverse nějaká další knížka ❤
Zamiloval jsem se už v knize Šest vran. Ale tohle je dokonalost. Autorka vysokou laťku z prvního dílu ještě překonala. Pro tuhle knihu slova nenacházím snadno, protože je úžasná a já se od čtení nemohla odtrhonout.
Opět nenacházím žádná jiná slova, než slova chvály. Knížka již na první pohled vypadá dokonale. A uvnitř je ještě dokonalejší. Ten svět, ty postavy a hlavně ten příběh je prostě fantastický a skvěle propracovaný. Dle mého názoru, se v tomto druhém dílu objevuje více romantiky. Naopak čeho je tu méně, jsou rozhodně odbočky do minulosti (i když i tohoto se v díle samozřejmě dočkáme). Nechci srovnávat, zda byl lepší první díl, či tento. Myslím, že pro nás je daleko důležitější, jestli brzy vyjde i třetí díl.
SPOILER (trochu). Konec opět naprosto skvělý, i když trochu (možná dost) smutný. Jsem rád, že vše zůstává otevřené.
PS: ,,Žádný slzy,
žádný funus."
Za mě ještě o trochu lepší jak první díl. Doufám, že autorka napíše brzy další díl.
Varování: Tahle kniha je stejně návyková jako jurda parem, a když nemáte svoji dávku, umíráte.
Nevím co říct, je to asi čtvrt hodiny od toho, co jsem knihu zaklapla přečtenou. Během té čtvrt hodiny jsem se snažila si myšlenky urovnat v hlavě, zatím jsem to nezvládla. Potřebuju svoji dávku..
Celá duologie Šest vran mě dostala.. Dokázala mě několikrát rozesmát nahlas, ale i rozbrečet. Postavy jsem si všechny do jednoho zamilovala. Romantické linky neměly tolik prostoru, ale i tak je budete milovat.
Opravdu obdivuju autorku, jak všechny ty plány a strategie mohla vymyslet. Kdybych měla čas, obě knihy bych zvládla přečíst na jeden zátah, tak to bylo napínavé. Tohle si prostě všichni musíte přečíst.
Jako první jsem druhý díl přečetla jedním dechem. Absolutně dokonalé. Kdyby bylo nějaké pokračování, vůbec bych se nezlobila... :)
Začnu vzhledem, ten je totiž stejně jako u Šest vran naprosto dokonalý. Přebal vypadá nádherně, stejně tak červená ořízka stránek. Uvnitř jsou dvě mapky: první je klasická mapka světa, ve které se příběh odehrává, a kterou najdete i v celé sérii Griša, a poté naprosto boží mapa Ketterdamu. Další věc, kterou v knihách hrozně oceňuji je, když obsahují takovou tu látkovou záložku (nebo jak se tomu říká :D). Poslední dobou je totiž ráda používám a jsou velmi praktické, pokud zrovna u sebe nic nemám na založení. Celkově formát knihy vypadá na složitější čtení, což možná i je, ale na druhou stranu ten příběh to hravě vykompenzuje. Poslední věc ke stylu knihy, kterou bych chtěla zmínit, je oddělování kapitol a částí. To je totiž prostě jedna velká krása. Vizuálně prostě patří mezi nejhezčí knihy v mé knihovně.
Co se týče postav, každá z nich má něco do sebe. Během čtení jsem ani u jedné z nich neměla tendenci přeskakovat děj. Nejvíce jsem si už od Šesti vran oblíbila Inej a Jespera. V tomto druhém díle k nim přibyl i Wylan. V Prohnilém městě se vyskytovali tzv. flashbacky, které o postavách prozrazovali, co se dělo předtím, než se objevili v takové situaci, ve které jsou teď, a vysvětlovali proč vlastně jsou, jací jsou. Občas mi chvilku trvalo, než mi došlo, že jsem momentálně v tom flashbacku.
I přesto, že se děj točil většinou jen kolem toho, aby dostali Van Ecka, tak příběh odsýpal a byl dost akční. Občas se zde vyskytovaly části, které mi přišly zdlouhavé, protáhlé a lehce i nudné (za to je ta jedna hvězda dole), avšak ten zbytek byl dost nadupaný. Romantické linky tam jen lehce propluly, což bylo fakt super. Žádné extra přehnané slaďárny, za to palec nahoru. Navíc popisy napsané Leigh Bardugo jsou prostě geniální. Všechno (jak postavy, tak místa, tak události nebo situace) umí popsat dopodrobna a zároveň stále čtivě. Během čtení se mnou cloumaly emoce, byl tam fakt kotel vtipných a božích hlášek, u kterých jsem se smála nahlas. Naopak tam byly momenty smutnější a jeden mě dokonce rozbrečel v místnosti plné lidí (vážně blbá situace). Po dočtení jsem si musela dát chvíli pauzu, protože ten konec mě fakt rozsekal na tisíc kousků a já to potřebovala strávit.
Na závěr se dost spekuluje o tom, jestli bude třetí díl. Můj názor je takový, že potom co se stalo, a pokud by se na tom nic nezměnilo (což asi těžko), tak třetí díl asi ani radši nechci, protože by to už nebylo úplně ono. I Když Bardugo umí překvapit.
Knížku jsem začala číst hned po dočtení Šesti vran ale nějak jsem se nemohla začíst, tak jsem knihu na čas odložila.
Nakonec jsem ji přečetla za 3 dny, oproti prvnímu dílu tam byly pasáže, které mě moc nebavily a někde jsem se trošku ztrácela. Takže tento díl se mi líbil o něco méně než první ale i tak byl super. Všechny postavy jsem si oblíbila, hlavně ale Matthiase a Ninu.
Na konci jsem neudržela slzy, proč, proč, prooč?! :-(
Vzhled knihy je opět pěkný…u tohoto dílu se barvy prohodily – červená vazba a vnější strana listů, černý nápis titulu a stužka záložky. V knize opět nechybí mapa fiktivního světa a podrobná mapa města Ketterdamu, ve kterém se příběh odehrává. Na konci knihy nechybí přehled postav.
Druhý díl, který navazuje na otevřený konec knihy Šest vran, se mi líbil víc, než díl první. Důmyslné intriky v Ketterdamských uličkách, dobrodružný příběh pomsty, napínavé vyprávění plné zvratů….
Kniha na mě ale působí rozporuplně – u obou dílů jsem měl problém s tím, že první polovina knihy působila velmi dobře, četba mě bavila, stránky jsem hltal, bavily mě zápletky, události komplikující situaci, ty byly nápadité a napínavé…v druhé polovině mi dojem ze knihy kazila naivita řešení skoro neřešitelných situací…myslel jsem si, že ženský element ve stylu psaní mi nebude překážet, ale u tohoto druhu četby bych ocenil spíše syrovější a reálnější atmosféru, než sladké nádechy s nepřehlédnutelným ženským citem. Nechtěl jsem srovnávat s A. Ryanem, musím však podotknout, že na další Ryanovy knihy se těším, když jsem však dočetl Prohnilé město, knihu jsem zaklapl a to bylo vše…
Dlouho mi trvalo než jsem se ke knize dostala, a když už jsem ji konečně držela v ruce, nedokázala jsem přestat číst. Sice se mi zpočátku nedařilo do příběhu ponořit, ale postupem času jsem se začetla. Postavy jsou mi sympatické, akce je skoro na každé stránce a autorka přidala i trochu té romantiky. Za mě další parádní fantasy.
Jak moc jsem se na Prohnilé město těšila, tak moc jsem teď nadšená. Nyní už se nestěhujeme po kontinentech, ale zůstáváme v prohnilém Ketterdamu a řešíme dohru předchozích činů, což se ukazuje jako skvělá autorčina volba. Postavy si stále procházejí vývojem a na rozdíl od prvního dílu dostaneme i kapitoly z pohledu Wylana, který je jednoznačně jedna z nejzajímavějších vran, a více Jespera (sláva Bohu!). To, co dělalo první díl tak dokonalým, je zde opět na svém místě a troufám si říct, že kniha svého předchůdce i o malinko překonává. Také si cením toho, že se autorka zjevně řídí heslem: "V nejlepším se má přestat." a zbytečně nenatahuje sérii do nekonečna a ještě dál, ale i tak se mé srdce v tomto případě rozhodlo vnitřně nesouhlasit a již nyní své vrány postrádá...
Tenhle díl má zpočátku volnější tempo. Vztahy mezi postavami se ještě dále rozvíjejí, těžce romantické pasáže překvapivě dobře zapadly do celku, zejména Matthiasova zdrženlivost vůči Nině byla kouzelná. Naopak spárování Wylana a Jespera bylo na můj vkus popsané příliš detailně.
Hrdinové jsou stále velmi sympatičtí: jednak proto, co všechno jsem s nimi prožil v prvním dílu a také protože si nechávají jistou morální úroveň. Přestože jsou zkažení a vychovaní zkaženým prostředím, mají v sobě stále určité ideály. Autorka se sem tam vrací do minulosti, aby dodatečně vysvětlila příběhy některých postav. S tímhle stylem nemám problém, spíše si myslím, že kniha by ani nemohla být napsána jinak.
Zhruba v polovině nabírají události spád a zapletení všech dějových linek opět vyústí v očekávaný konec pomocí neočekávaných prostředků. Klobouk dolů před autorčinou fantazií. A opět mírně otevřený konec byl taková pěkná tečka za tím jejich případem.
Umně utkáno!
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2017 |  Šest vran |
| 2017 | Světlo a stíny |
| 2018 | Prohnilé město |
| 2019 | Zjizvený král |
| 2017 |  Bouře a vzdor |
Začátek knihy si držel nastavenou laťku prvního dílu. Ale pak následovalo dlouhé, překombinované a přitom prázdné nic. Fakt mě to nebavilo (až na pár pasáží, kdy opravdu o něco šlo). A samotný konec mě taky nijak nenadchl. Dvě hvězdy nedávám jen z toho důvodu, že autorka opravdu psát umí. Jen ten obsah nějak pokulhával.