Sedm sester
Lucinda Riley
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/311880/bmid_sedm-sester-RKx-311880.jpg
4
421
140
Sedm sester / Sedem sestier série
1. díl >
Na luxusní sídlo Atlantida na soukromém poloostrově ženevského jezera se sjíždí z různých koutů světa šest mladých žen, které přivedla domů smutná událost: smrt jejich adoptivního otce. Každá ze sester dostává jako dědictví i dopis s údaji, podle nichž může najít svou biologickou rodinu. A tak se nejstarší ze sester, půvabná překladatelka Maia, ocitne v Brazílii, kam ji souřadnice z otcova dopisu zavedou. Maia během pátrání po pohnutých osudech žen ze své rodiny propadá víc a víc kouzlu rodného Ria, ale i kouzlu svého sympatického průvodce. Cesta do minulosti jí pomáhá smířit se s nešťastným rozhodnutím v mládí, které po léta tajila…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , VíkendOriginální název:
The Seven Sisters , 2014
více info...
Přidat komentář
Jako mladá jsem moc "romány pro ženy" nemusela. Člověk míní a věk mění. Ano, to je kniha podle mého gusta. A zasazení děje do Ria, pro nás tak exotického města, potěšení z knihy jen umocňuje. Těším se na další díly a těším se i z toho, že nejsou prozrazeny všechny záhady. Kdo je vlastně ten báječný a záhadný táta Sůl? No v příštím dílu se to určitě nedozvíme. Nevadí.
Dala by se okomentovat i jen jedním slovem, a to: skvělá.
Ale trochu ten svůj komentář rozvinu. Sice je to román pro ženy, ale musím říct, že není vůbec hloupý, ani nanicovatý. Má svůj vnitřní náboj, napětí, zajímavý, promyšlený příběh, postavy s duší. A i ta místa, kam byl vsazen děj. Žhavá Brazílie, dekadentní Paříž první poloviny 20.století, ach.
Tady je laťka posazená hodně vysoko. A nemůžu se dočkat, až se pustím do dalších dílů. I když se trochu bojím, že např. chladné Norsko, jak je avizováno u druhého dílu, asi tak přitažlivé nebude.
Nu, uvidíme........
Maia - krásná, nejstarší ze šesti adoptovaných sester, se po smrti otce vydává hledat svou pravou biologickou rodinu. Otec dcerám zanechal vodítka a to Maino ji zavede do Brazílie. Líbila se mi historická souvislost se stavbou sochy Krista, dominantou Ria. Maia své kořeny najde, ale všechny záhady ještě rozluštěny nejsou, jsem zvědavá na pokračování v podobě druhé sestry.
Překvapivě jsem čekala v knihovně 2 roky, než na mě přišla řada v rezervacích této série. I to o něčem vypovídá … jednoznačně skvělý román.
*
Doporučuji romantikům, kteří pláčí nad zlomenými srdci i naplněnými láskami s Happy Ends, těm, kteří prožívají se zatajeným dechem vývoj naivních náhod a s každým otočením stránky lačně odkrývají tajemství příběhu.
*
Už mám nachystaný další díl :-)
Tak konečně dotčeno, asi nejsem cílová skupina. Příběh není špatný, i když i mně se vyprávění o prababičce zdálo zbytečně zdlouhavé. Ještě možná zkusím další díl, ale až po nějaké pěkné detektivce.
Hodnocení mých čtenářských přítelkyň mě přivedlo k sérii románů o sedmi sestrách. První díl mě nadchnul. Současnost se prolíná s historií a to i s historickými fakty. Nechybí láska, tajemství, tajemný původ a pátrání. Ale přesto ještě stále zůstává pár nejasností, a tak už se těším na další pokračování. A čtenářky moje milé, děkuji vám za komentáře, které mi pomohly tuto luxusní četbu objevit.
Tohle autorka prostě umí, život v součastnosti proplétat s minulostí... Příběh mě zcela pohltil, možná mě napadlo něco, co Maiu ne, ale možná to bude v dalších dílech... Už teď se těším na další, jen co se mi ji podaří sehnat, což bude asi nějakou dobu trvat...
Hned ze zacatku musim napsat, ze romany pro zeny si cilene nevybiram, ale tak jednou za cas, to naskodu urcite neni. Po knize jsem pokukovala, to zas jo, ponevadz v mem knihomolskem okoli ji cetl kde kdo, a vsem se moc libila. No, a tak se stalo to, ze jsem knihu dostala k narozeninam :-) , a tak jsem si rikala, ze ted uz se do toho teda pustim. No a mam docteno :-) Styl autorky me bavi, stridani dvou casovych rovin mne take bavilo, a to moc. Mozna ze linka z roku 1928 o spetku vice. Dokonce by jsem uvitala i par stranek navic, protoze jsem se chtela dovedet o nekterych vecech vice. Nekdy se mi v hlave honily otazky, a ja na ne nedostala odpoved. Ale kdo vi, treba se to jeste dovim v nejakem dalsim dile. Ale i linka soucasna, kdy se s nejstarsi sestrou Maiou vydavame do Brazilie, a sledujeme patrani po jejich predcich mela sve kouzlo. Takze na otazku, jestli budu v serii pokracovat, odpovidam ano.
Cteni jsem si uzila, a budu se tesit na pribeh dalsi sestry, a na to, kam zavedou indicie v dopise ji, a jak se ji bude darit v patrani po jejich korenech.
Mezi jednotlivymi dily si budu davat pauzu,aby te romantiky na me nebylo najednou tak moc, ale uprimne si myslim, ze ta pauza nebude moc dlouha :-).
Mňo. Námět příběhu je zajímavý, ale nějak jsem přehlédla, že je to román pro ženy. Přelouskala jsem to, dala bych tomu 70%, ale další knížku od autorky číst nebudu, protože tohle si nedokážu užít.
Příjemné, pohodové čtení. Jen jsem se asi nechala ovlivnit nadšením ostatních a měla jsem asi zbytečně velká očekávání.
Knížka se četla opravdu dobře, děj přijemně plynul, i když byl dost předvídatelný. Hlavní hrdinka tohoto dílu mi ale trošičku vadila tím, jak odsuzovala věci, které sama v blahobytu a dostatku udělala a skrývala.
Nicméně doporučuji jako oddychovou, dovolenkovou literaturu, až si budete chtít opravdu odpočinout.
Skvělý námět pro serii několika knih, zivot šesti sester, kdy každá kniha začíná stejne. Pro autorku to asi nebylo snadné, aby se do toho nezamotala, kdyz v dalsi knize pise to same, jen z úhlu jiné sestry.. Mam rada knihy, kde se dej odehrává v přítomnosti i minulosti. ..
Moc pěkný příběh, zajimave bylo dozvědět se i něco o stavbě sochy v Riu či životě umělců v Paříži..
Pohodové čtení - příběh na odreagování nic náročného a já jsem spokojená. Postupně se odkrývají dávná tajemství - zajímavý příběh zase něco jiného....
Nenáročné, ale uklidňující a moc pěkné čtení. Nejsem zas až tak velký příznivec jednoduchých ženských románů, ale tato romantická sága mě zejména s ohledem na zdejší hodnocení nějak zaujala a pocítila jsem potřebu to také zkusit.
A rozhodně nelituji. Strach, že zabřednu do typicky červené knihovny se ukázal jako naprosto lichý. Ona to sice vlastně červená knihovna je, ale trochu jiná liga. Tajemná, vkusná, nesmírně čtivá.
Moc se mi líbí hlavně ten neotřelý a originální nápad se sedmi adopcemi, který je dokonalým výchozím bodem pro vytvoření sedmi napínavých příběhu (i když já mám prozatím za sebou jen ten první).
Spojovacím prvkem avízovaných sedmi příběhů sester je smrt jejich adoptivního otce, jeho dopisy a indicie, které jim mají pomoct nalézt jejich biologické rodiny. S tímto prvním dílem tak vyrážíme od Ženevského jezera přes Brazílii až do Paříže, kde nejstarší ze sester Maia hledá své vlastní příbuzné, odhaluje dávná tajemství svých biologických předků a poznává své opravdové kořeny.
Bezvadný a osvěžující mi přišel také nápad se zakomponováním reálného příběhu stavby slavné sochy Krista v Riu, kdy jsem si souběžně „googlovala“, co jsou fakta a co jen fantazie autorky.
Moc jsem držela palce zejména Izabele z historické linky, její osud se mě docela dost dotkl a moc jsem jí přála, aby se v životě rozhodla tak, jak jí jednoznačně napovídaly city.
Už se moc těším na další díly, i když si to zřejmě vyžádá hodně trpělivosti, protože dostat se k nim v naší knihovně není vůbec jednoduché.
Krásná pohádka pro dospělé, kterou zejména romantickým duším rozhodně doporučuju.
Moje hodnocení se hodně podobá komentáři Arwen777.
Začátek se mi moc nezdál. I podle názvu to vypadalo, že nám autorka naservíruje pěkně nereálnou pohádku. Příběh mě zaujal, když začala hlavní hrdinka pátrat po minulosti své rodiny v zajímavém prostředí. Historická linka by lehce vydala na samostatnou knihu a moc mě bavila.
Tuhle knihu jsem nemohla sehnat, tak jsem si říkala, že si ji odstraním ze seznamu Chystám se číst, ale nakonec jsem ji našla v knihovně a jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Příběh nebyl černobílí. Prvních asi 150 stran se četlo krásně, pak to bylo trochu předvídatelné. Kniha mohla odpovědět i na další Maiiné otázky tak třeba v dalším díle.
(SPOILER)
!!! POZOR SPOILERY A ÚVAHY, KTERÉ MOHOU BÝT SPOILERY !!!
Knížku jsem začala číst díky DK a vysokému hodnocení a už ze začátku jsem měla problém se začíst. Styl autorky mi přišel těžkopádný a rozvláčný, jen popis událostí kolem úmrtí otce mi přišel neskutečně zdlouhavý a do čtení jsem se musela nutit. To mi vadilo tolik, že jsem začala škarohlídsky sama sebe upozorňovat na různé chyby a asi si kvůli tomu příběh náležitě nevychutnala. Jeden příklad za všechny: Hlavní hrdinka vstane, jde se umýt, oblékne se, dá si snídani, pak se jde projít, brouzdá se vlnami a pískem, jde zpátky, zajede něco zjistit, je rozrušená, bolí ji hlava, jde se vyspat, vzbudí se za dvě hodinky, pořád je ještě tentýž den (ač se zmatený čtenář domníval, že už proběhla noc), nají se, vypije si víno, oblékne se, někam jde... Úmyslně to vulgarizuji, ale místy to bylo vyčerpávající. Kdyby autorka nebyla tak podrobná, knížka by byla svižnější a líp se mi četla. Dokážu proto pochopit ty, kteří se dali odradit už na začátku čekáním a nevědomostí, než se do Atlantidy sjedou všechny sestry. Nemluvě o tom, že některé nejsou líčeny zrovna dvakrát sympaticky, což může odrazovat též.
Příběh (a nápad) jako takový byl zajímavý, i když bych správně měla napsat, že šlo o příběhy dva. Jeden ze současnosti, který začíná smrtí adoptivního otce a pokračuje osudy nejstarší dcery, druhý z minulosti, do níž se Maia vydává, aby zjistila, co je zač a jaké byly okolnosti její adopce. Přidávám se k těm čtenářům, kterým historická linka přišla zajímavější než současnost. Mně navíc velice škodilo, že jsem skeptik, kterého vycvičily jiné již přečtené knihy (a nejen detektivky), takže dokud nevidím tělo, nevěřím, že někdo zemřel. Kolem "taťky Soli" je tolik náznaků, nemluvě o tom, že sama autorka v doslovu hovoří o sedmé knize, že bych dala ruku do ohně za to, že je naživu a celé to byla jedna velká, zřejmě promyšlená, habaďůra sledující dcerám (a čtenáři) zatím neznámý účel. Asi právě tohle má být onou avizovanou skrytou a tajemnou linkou prostupující všechny díly?
Maia: Samotná vypravěčka mi moc k srdci nepřirostla, její tajemství jsem vytušila poměrně brzy. Z hlediska kompozice příběhu byly na mě dlouhé pasáže týkající se úmrtí otce a "pohřbu" i poznávání Ria. Její pátrání po příbuzných bylo popisováno snad den po dni hodinu po hodině. Kdykoli dostala nějakou indicii, namísto, aby po ní hned skočila, dala si time out, zdřímla si apod., než se do toho pustila. Pak se to rozjelo, aby se to s další indicií zastavilo. Maia se do Ria vypravila najít své biologické rodiče a zjistit okolnosti své adopce, a tohle vše najedou ustoupilo do pozadí před příběhem její prababičky. Ne, že by nebyl zajímavý, ale propojení na současnost trochu kulhalo. Navíc jsme se toho dozvěděli hodně o Bel, ale žijící babička i matka byly nakonec ošizeny na pár desítkách stran, matka asi na třech, takže to, co Maia vlastně jela zjišťovat, se smrsklo na jakési resumé. Tahle nevyváženost mi vadila asi nejvíc a ubírám jí za to na hodnocení. Stejně tak linka s Fabianem mohla být rozvedená víc, klidně zde mohlo být více paralel na Bel a Laurenta. Skoro jsem měla pocit, že autorka chtěla prodat hlavně příběh Isabely, Maia jí k tomu udělala jen jakýsi úvod a kulisu. Škoda, protože nápad šesti / sedmi adoptovaných dětí, pohádkově bohatého a milujícího nevlastního otce o němž vlastně ani po přečtení nevíme nic, a odhalování vlastní minulosti každou z dívek, je velice zajímavý.
Bel: Budu-li cynická, byla to vlastně čítanková romance a příběh lásky, která byla díky původu a společenským poměrům obou aktérů od počátku odsouzena k zániku. Ale uznávám, že se to četlo moc hezky. A i když bylo jasné, že Bel ve Francii nezůstane, ani že pak neuteče s milencem, přesto jsem místy doufala, že přece jen vezme osud do vlastních rukou. Docela by mne zajímalo, jak by se její život vyvíjel dál, kdyby ho autorka tak rychle neukončila, a přiznávám se, že setkání Laurentem s vlastní dcerou, která ho ovšem považovala za cizího člověka, mě dojalo.
Okolnosti kolem stavby sochy, která je symbolem města, byly jistě zajímavé a oceňuji, že si s tím autorka dala takovou práci. Mne tedy extra neoslovila ani Paříž ani Rio, ale uznávám, že problém je ve mně :-). Když nic jiného, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých faktů.
Opět si zřejmě domýšlím až příliš, ale je tu někdo, kdo si nemyslí, že ten zachráněný sirotek je taťka Sůl? (Jen nevím, zda to sedí věkově, byla jsem líná propočítávat věk aktérů, který byl zmíněn.) V tomto ohledu jsem nespokojená, protože postava sirotka, stejně jako Beliny přítelkyně, byla pro děj důležitá a nechce se mi věřit, že by ji autorka jen tak odložila a pustila se do jiného příběhu. Co kdyby měl taťka Sůl informace o narození Maiy právě od té kamarádky, co začala studovat na zdravotní sestru? Pokud by on byl zachráněným dítětem, mohli se klidně v Paříži setkat a navázat nějaký osobní vztah. Jediné, co jsem si nevydedukovala, je osoba ženy přítomné při vyzvednutí odloženého dítěte. Marina? Nebo někdo jiný? Právník toho sice hodně ví, ale (zatím) nepověděl.
Přiznávám, že přes skepticismus a hledání much jsem si nakonec příběh docela užila a probudil ve mně zvědavost na další knihy. Jen se bojím toho rozvláčného tempa, protože dle nahlédnutí do komentářů k 2. dílu jde o autorčin rukopis. Nuž uvidíme, zatím mám co číst, ale třeba pak dám zvědavosti průchod a prokoušu se až k Elektře a číslu 7.
Citlivý a dojemný príbeh.
Rozhodne jeden z tých, ktorý si zapamätáte.
Zamilovala som si Rio a veľmi som si obľúbila Maiu. Chápala som ju. Prežívala jej strach, obavy a tajné túžby.
Ale aj som sa s ňou tešila a držala jej palce pri pátraní po jej minulosti.
Mnoho mi zostalo záhadou a aj Maii. A verím, že na konci série sa ešte veľa veci postupne dozviem.
Minulá linka v tejto knihe bola dobrá.
Káva, rodiny s dobrým menom,očakávana svadba, stavba sochy Krista v Riu, bohémsky Paríž, umenie a roky 1927 - 1929.
Miestami som hltala každú stránku a miestami to bolo také oddychové. Tá súčasna linka v tejto knihe mi učarovala viac ❤️.
Niektoré osudy postáv mi zlomili srdce, niektoré jednoducho dopadli, ako dopadli.
Neviem sama, čo by som robila ja a ako by som sa zachovala...
Príbeh je tu opäť ako jeden celok úžasný, nádherný.
Láska.
Láska k rodine, mestu, histórii, umeniu.
A láska k sebe, ktorá bola občas dosť potláčaná.
Rio ma očarilo.
A hneď som mala chuť zájsť na fazendu, kde sa Izabela a jej matka cítili tak skvelo, prechádzať sa po pláži a okúpať sa v oceáne s obrovskými vlnami...
A večer si obliecť krásne šaty a ísť do baru, kam zobral Floriano Maiu a sledovať s priateľmi sambu a tú radosť so života. A možno si aj zatancovať.
Och, áno. Som snílek a milujem, keď ma nejaký príbeh natoľko očarí. A tento to dokázal.
Popri čítaní tejto knihy som vypila veľa šálok čaju - English Breakfast od značky Twinings.
Ľúbim tento čierny čaj a toto je pre mňa vždy také krásne spojenie s hrdinami - hrdinkami ❤️, keď tam pijú “môj” čaj ;) , určite chápete ako to myslím.
Lucinda Riley má dar. Má dar písať a mne, ako čitateľke jej románov učarovala.
Ďakujem za jej knihy a príbehy.
Som jednoducho romantická duša a užívam si čítanie.
Moc čtivá a laskavá knížka. Krásné, i když smutné osudy. Zajímavé náznaky na další díly.
Začátek se smrtí otce byl dost zvláštní, tajemná smrt a pohřeb, dost nepravděpodobné, ale do této knihy se asi hodí.
Doporučuji.
Štítky knihy
pro ženy adopce Brazílie sestry pátrání v minulosti společenské romány prolínání minulosti a současnosti Rio de Janeiro
Autorovy další knížky
| 2016 |  Sedm sester |
| 2015 | Levandulová zahrada |
| 2017 | Sestra bouře |
| 2014 | Půlnoční růže |
| 2012 | Tajemství černé orchideje |
Kniha Sedm sester je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 576x |
| Čtenářské výzvě | 89x |
| Doporučených | 50x |
| Knihotéce | 263x |
| Chystám se číst | 377x |
| Chci si koupit | 66x |
| dalších seznamech | 10x |
Pokud si chcete knihu precist, NECTETE si "upoutavku" na zadni straně. Jedna se totiz o vypis vsech zvratu v knize. Knihu jsem nedocetla, odlozila jsem ji po 300 strankach (a porad jsem se nedostala za vyspoilerovanou cast). Pribeh nemuzu hodnotit, prisel mi celkem fajn, ale nechapu, kdo napsal/schvalil text na zadni strane. Pokud ma kniha 450 stran a je vyspoilerovano vice nez 300, nedokazu se zacist a pro pribeh se nadchnout.