Scherzo capriccioso

kniha od: Josef Škvorecký

https://www.databazeknih.cz/https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/35486/bmid_scherzo-capriccioso-6eF-35486.jpg 4.4 30

Koupit Koupit eknihu Bazar

Veselý sen o Dvořákovi. Historický román Josefa Škvoreckého Scherzo capriccioso, který poprvé vyšel v Torontu v roce 1984, znamenal v autorově tvorbě překvapivý obrat. Několik let věnoval autor pátrání po autentických stopách, které zanechal český skladatel Antonín Dvořák ve vzpomínkách lidí, s nimiž se setkal během svého působení na newyorské Národní konzervatoři v letech 1892–1895. Na základě archivního bádání i setkání s posledními pamětníky pak Škvorecký vystavěl nejen literární portrét geniálního tvůrce, ale také působivý obraz americké společnosti konce devatenáctého století. 2. české, první neexilové vydání.... celý text

Žánr:

Romány , Literatura česká , Biografie a memoáry

Vydáno: 1991 , Odeon
více info...

Komentáře (7)

Komentáře 7 Recenze 0

Kabuky

11.06.2022 5 z 5

Klasická četba

akvi181

02.02.2021 3 z 5

Tuhle knížku bych si sama od sebe určitě nepřečetla, ale doporučil mi ji brácha. Některé kapitoly se četly hůř a moc zábavné mi nepřišly, celkově ale nakonec hodnotím kladně. Bylo zajímavé a úsměvné se o historii A. Dvořáka a jeho doby dozvědět víc (byť řada věcí bude fabulace, nejde o literaturu faktu), než co si pamatuju z hodin hudební nauky na ZŠ :)

stepan1693

30.12.2020

Jako kniha na jedničku, ale překvapila mě znalost jazzu některých postav. Jsem si jako říkal, wtf?

CleoXandra

2 08.01.2019 4 z 5

Možná trochu netypická kniha pro J. Škvoreckého, ale rozhodně pozoruhodná. Zase jednou se setkáváme s jeho životní láskou: muzikou, tentokrát v jiné podobě. Nesmírně čtivě sepsané historky ze života jednoho z největších klasiků české hudby mě nadchly. A příběh o soudním přelíčení, během něhož A. Dvořák a jeho kumpáni vypili celý předmět doličný (sud piva) - následně nemohli být souzeni - mě fakt dostal.

esma

4 13.06.2018 5 z 5

Dočetla jsem. Úžasné. A pak jsem si přisedla na lavičku k panu Škvoreckému (lavička se nachází na náměstí v Náchodě u kostela svatého Vavřince) a poděkovala mu za tu kaskádu hudebních příběhů, kde se mu podařilo vykreslit skladatele v barvách intimních, veselých i vznešených z té "druhé strany", prostřednictvím těch, s kterými žil, s kterými pracoval a tvořil a také těch, kteří s ním přišli do styku náhodně, ti všichni nesli v sobě otisk jeho osobnosti, byl jejich Dvořáčkem, Boraxem, jejich Divorceshakem.
Speciálně pro mne je určena historka, jak spillvillští chtěli postavit svatostánek (osm hospod už měli) a vzorem měl být kostel svaté Barbory v Kutné Hoře, což je roztomilé, protože kolem ní denně chodím. (Ale projekt moc nedodrželi...)

1amu

3 27.03.2018 4 z 5

Teprve Josef Škvorecký nám v této knize odhalil pravdu o tom, proč bývalý stalinistický ministr školství a osvěty Zdeněk Nejedlý nenáviděl Antonína Dvořáka. V 50-tých létech preferoval pouze Bedřicha Smetanu (obdobně v literatuře uškodil i A.Jiráskovi). Mladej Nejedlý pálil za dcerou Mistra Dvořáka a ten mu to velice rychle zatrhnul ! A nastalo to, co známe ze současné doby: starej dědek, pln nenávisti, zloby a žluče se chtěl pomstít. Podařilo se mu na krátkou dobu vymazat z osnov mimo A.Dvořáka celou řadu dalších, třeba K.Čapka. Díky pane Josefe Škvorecký !