Báje & odlesky II

07.06.2013

Nebudu se pozastavovat nad tím proč Báje a odlesky nevyšly dohromady, to je už teď jedno. Po "Měsíci" a "Grepfrujtu" vytáhl McKean doufám poslední zrůdnost a to nějakou babu v županu s ryboptačí hlavou, kterou by, při troše úctě k fyzice, takhle zvednutou neudržela. V ruce s lebkou, která tomu dává náznak mystiky až tuhne páteř a vzduch v místnosti kovově chladne. Ultračarovná megawůdů psychoberla s plyšákama tuto nevkusnou hrůzostrašnost jen dokresluje. Naštěstí ostatní obálky už jsou lepší a ke konci už je to starý McKean jak ho mám rád. Věřím, že už to tak zůstane :-)

Ani obálka však nemůže snížit vysoké hodnocení tohoto opravdu vydařeného dílu, který jasně ukazuje jak skvělým a tajemným je Gaiman vypravěčem. Každou pověst, báji i její odlesky dokáže krásně přetvořit do svého světa a převyprávět z pohledu Věčných. Jelikož jsem takový amatérský ornitolog, tíhnoucí ke "krkavcovitým," Havraní sněm mě velice potěšil - komplet se vším všudy - obzvlášť Sen a Smrt v kojeneckém manga-vydání jsou k sežrání. Orfeus i Ramadán jsou také psány i kresleny tak čtivě, že jsem ani nedýchal (musel jsem dočítat na ARÚ, napojen na umělé dýchání;-)). Prostě parádička. Jinak barvy mi přišly tak přirozené a trefené, že si to ani nedovedu představit v čb.

Tyto 3 příběhy se u mně řadí na příčky nejvyšší co ze Sandmana zatím vyšlo a jelikož už mám Báje a odlesky komplet doma, nebudu srážet body za dělení knihy, které mě furt docela sere a dávám kolik dávám.