Řvi potichu, brácho
Ivona Březinová
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/295842/bmid_rvi-potichu-bracho-tIu-295842.png
5
587
194
Jeremiáš je jiný. Žije ve světě, který má svá přísná pravidla, ve světě, kde každý den v týdnu má jinou barvu a kde jsou krajíce chleba kulaté. Se světem, v němž žije maminka se sestrou, si příliš nerozumí, nevyzná se v něm. Ale nevadí mu to, má přece ten svůj. Ostatním sice občas připraví horkou chvilku, ale ani milující maminka, ani dvouvaječné dvojče na něj nedají dopustit. Hlavně aby jim Jeremyho nedali do ústavu, to by nepřežily. Ivona Březinová citlivě, ale s nezbytným nadhledem vypráví příběh autistického chlapce a jeho okolí, které se s jeho poruchou musí dennodenně vyrovnávat. Knížka s výtečnými ilustracemi Tomáše Kučerovského dětem ukazuje, že s poruchou autistického spektra se dá žít a že nakonec je ze všeho nejdůležitější jako vždycky láska a dostatek porozumění.... celý text
Přidat komentář
Velmi krásná a zajímavá kniha. Myslím si, že spoustě lidem by pomohla k pochopení PAS a autismu, protože ne každý tomu dobře rozumí a tyto lidi chápe.
Kniha je velmi dobře napsaná..jednoduše a srozumitelně. Velmi dobře se čte. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout a přečetla jí skoro na jeden zátah :-)
Sklanim klobouk paní Březinová! Po celou dobu jsem si myslela, ze se na konci knihy dočtu, ze píšete z vlastní zkušenosti, ale opak byl pravdou.Autenticnost příběhu a zaměření na detaily opravdu vynikající. Realita spousty rodičů, kteří musí bojovat každý den s nepřízni osudu a nepochopením okolí.
Přemýšlím, kdy naposledy se mi tak líbila kniha od českého autora a přemýšlím marně. Řvi potichu, brácho je naprosto neobvyklá a vysoce kvalitní literatura, která u nás vzniká jen velice výjimečně.
Březinová dokázala přehledně a pochopitelně popsat svět autismu bez toho, aby se vyhnula nějakému moralizování a poučování. A nejen to, sledujeme, jak se s touto nemocí potýká rodina postiženého a jaké přináší těžkosti v normálním životě.
Jediná drobnost, která se mi nepozdávala, byla jména hlavních postav, které zněly příliš vyumělkovaně na českou kotlinu.
Nádherně napsaná knížka. Mnohé mi to řeklo o lidech s PAS. Bylo to napsané očima sestry autistickeho chlapce. Během dne jsem měla přečteno
Tak to pro mne vážně byl zážitek. Nemyslela jsem si, že mi slza zkapne nad knihou vhodnou pro čtenáře od 10 let. Bylo to psané tak jasně, jednoduše a přitom tak složité... Živočišnost, láska a bolest z toho jen sálaly .... Díky za pohled do života těchto statečných lidí ....
Krásné ilustrace.
Knihu jsem přečetla jedním dechem, opravdu čtivě a zajímavě napsáno. I ilustrace dobře dobře doplnily text.
Smekám před paní Březinovou. Nedávno jsem četla Lentilku pro dědu Edu a už tato kniha mě velmi nadchla, jak se dokázala s tak obtížným tématem popasovat. Řvi, potichu brácho je obdivuhodné dílo. Kniha je napsána velmi poutavě, měla jsem potřebu přečíst ji na jeden zátah, což mnohdy se mnou nedokáže ani román pro dospělé.
Ivona Březinová se s nadhledem věnuje tématu autismu, kdy nijak neidealizuje život s touto poruchou. Ukazuje, jak náročné je to pro rodiče, sourozence ale i cizí okolí. Jak těžký je boj mateřského srdce a rozumu a do jakých krajností to může zajít.
Doporučovala bych přečíst si ji všem, kdo mají v okolí lidi postižené PAS, aby pochopili, že tito lidé jsou "jiní".
Knížku jsem přečetla na jeden zátah, opravdu skvěle napsané a ač jde o dílo primárně pro dětské čtenáře, tak i já jsem nadšená. Skvěle vykreslený život autistického 14ti letého chlapce Jeremiáše a jeho sestry-dvojčete Pamely. Jak probíhají běžné životní situace a jak to pro rodinu může být těžké. Rozhodně doporučuji všem, nejen dětem. Kniha, která Vám dá nový pohled na „jiné“ mezi námi.
Knihu jsem zhltla jako malinu a nedokázala se odtrhnout. Je to nádherný,smutný,místy vtipný a neuvěřitelně pravdivý kousek. Autorka je opravdový formát ve spisovatelské branži. Napsat tak čtivě a hravě vážné a aktuální téma,jako je život s dítětem s PAS, aby to zároveň nesklouzlo k trapnosti nebo zesměšňování,musel být opravdový oříšek. Když už zmiňuji zesměšňování,knihu bych určitě doporučila hlavně mládeži,která k tomu má u lidí s PAS podle mě blízko,aniž by do této problematiky nějak zvlášť viděli. Jinak si ale myslím,že kniha má určitě co nabídnout každému. Nesmím také zapomenout na ilustrace pana Kučerovského a originální nápad ladit jednotlivé kapitoly podle barev dní v týdnu. Že bych pro dnešní nedělní odpoledne zvolila zelené tričko?
Kniha se četla lehce a líbily se mi i ilustarce v ní. Mám ráda tento druh knih, kde jsou popsané různé promlémy lidí, které si většina z nás nedokáže ani představit a paní Březinová, jak už jsem se v minulosti přesvědčila, toto umí dokonale.
Kniha nádherná, přečteno jedním dechem za 2,5 hodiny. Smekám přede všemi, kteří dokážou bojovat.
Knihu jsem četla pro ČV a jsem moc ráda. Trochu jsem se toho tématu bála, ale je to skvěle, pro mne nečekaně přirozeně, napsané. Myslím, že i ilustrace T.Kučerovského knihu hezky doplňují.
Knihu jsem přečetla jedním dechem, nicméně i přes nesmírně zajímavé téma, mě kniha trochu zklamala, ale je to kniha především pro mládež, takže z tohoto pohledu můžu vřele doporučit, i když já jsem čekala víc. Každopádně i tak dávám 4* za téma, které je mi svým způsobem hodně blízké.
Knížku jsem měla čtrnáct dní půjčenou z knihovny a furt se mi do ní nechtělo. Včera jsem ji při obědě otevřela a ještě ten den ji dorazila. A ona dorazila mě. Téměř celou dobu jsem měla slzy v očích a musím říct, že je to jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Sama s autismem zkušenost nemám, bohudíky, kromě pár filmů, a toto byl opravdu slušný nářez. Knize nemám co bych vytkla a při čtení mě tisíckrát napadlo, jak můžu být šťastná, že mám zdravé děti. Nikdy na knihu nezapomenu...
Autorka byla odvážná už jen tím, že začala psát o autismu. Vím tak nějak co je to autismus, jelikož s ním mám zkušenosti. Ale o tomhle problému jsem se chtěla dozvědět více, proto jsem po knize sáhla. Bohužel jsem po ní sáhla z doporučení nikoli z jejího obalu. ???? Obsah mě od začátku zaujal, ale ne tak abych na knihu pořád myslela. Trochu mě potom vadil stereotyp každého dne. Chápu že to tam být muselo, ale bylo to trochu nudné. Konec byl jinak úplně mega. Za malé nedostatky dávám 4*. Doporučuji pedagogům, dětem, rodičům, prarodičům.....
Štítky knihy
autismus česká literatura Aspergerův syndrom Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2016 |  Řvi potichu, brácho |
| 2007 | Jmenuji se Martina: Jsem bulimička |
| 2006 | Lentilka pro dědu Edu |
| 2007 | Jmenuji se Ester: Jsem gamblerka |
| 2005 | Básník v báglu |
Kniha Řvi potichu, brácho je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 854x |
| Čtenářské výzvě | 378x |
| Doporučených | 91x |
| Knihotéce | 149x |
| Chystám se číst | 338x |
| Chci si koupit | 53x |
| dalších seznamech | 18x |
Kniha je velmi zajímavá, je vyprávěna z pohledu dívky, jejíž bratr je autista a přináší pohled do této problematiky, popisuje spektrum obtíží, se kterými se rodina každodenně potýká. Určitě stojí za přečtení.