Roboti úsvitu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Lidstvo je na pokraji katastrofy. Elijáš Baley se při řešení svého nového – a posledního – velkého případu dostává přímo na hlavní z vesmířanských světů – Auroru. Případ je to velice neobvyklý. Byl zničen humanoidní robot Jander Paneel, dvojče Elijášova kolegy Daneela a hlavním podezřelým je vesmířanský robotik a politik dr. Han Fastolfe, kandidát na funkci předsedy Rady Aurory. Hlavním motivem příběhu je Baleyho snaha prosadit po staletí přerušené obnovení kolonizace Galaxie lidmi. A Fastolfe je jedním z mála, kdo podporuje myšlenku, aby se nové kolonizace mohla zúčastnit i Země. Uvědomuje si, že současný stav vede k zániku. Vesmířanské světy s jejich dlouhověkými a do sebe zahleděnými obyvateli stagnují a pozemský systém nevyhnutelně směřuje ke zhroucení. Jen nová expanze umožní lidstvu další vývoj. Snaha o propojení se světem Nadace je zde již zřejmá. Není nutno zdůrazňovat, že se Baley ze všech svých sil zasazuje o vytvoření společnosti, která se bude později nazývat Galaktickou říší....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134726/big_roboti-usvitu-134726.jpg 4.4241
Série:

Romány o robotech 3.


Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi

Vydáno: , Argo, Triton
Originální název:

The Robots of Dawn, 1983


více info...
Nahrávám...

Komentáře (28)

Kniha Roboti úsvitu

hetzerjoke
09. února

(+ SPOILER) Do Robotů úsvitu pro mě bylo o poznání obtížnější se začíst, než tomu bylo u nahého slunce, přesto jsem na konci této knihy stejně spokojený, jako při mém prvním setkání se sérií o robotech. Proč?
Příběh je podobný jako u předešlých dílů - stal se zločin a pozemšťan ho má vyšetřit i přes fakt, že proto musí vystoupit ze své konfortní zóny a poprat se s celou řadou proti němu jdoucích okolností. Děj se první půlku knihy trochu vleče, zejména rozhovory s Dr. Falstolfem by mohly být zkráceny o věcné filozofování, které pohříchu Asimov omezuje jen na sobě milé téma robotiky. Nudilo mě také okatá snaha o zbytečně hlubokou sebeanalýzu slečny Gladie. Zdá se mi to, nebo autor ve všech svých knihách používá pořád stejný recept na ženskou postavu - totiž sexy drobnou dívku, co se dle tradic svého světa drží od mužů zpátky, ale která toto tabu nakonec prolomí? A to nezmiňuji zbytečně lascivní pasáže o jejích fantaziích.
Vyzdvihnout naopak musím neotřelý nápad vraždy (chcete li "znehybnění") robota s s ním spojeného vyšetřování. Podezřelí měli uvěřitelné motivy a na první dobrou jsem viníka skutečně neodhalil. Závěrečného "aha" momentu jsem si díky tomu užil natolik, abych mohl napsat, že Asimov detektivky skutečně psát dovede.
Logicky se chovající charaktery, příjemný časoprostor ne tak úplně cizí planety a jasně definovatelná hlavní myšlenka mě nakonec nutí strhnout jen jednu hvězdu za příliš pomalý start.

Terva
20.09.2021

„Robot nesmí
ublížit
lidské bytosti
a ani odmítnout
přátelské gesto“.

Třetí setkání detektiva Baleye a robota Daneela nás tentokrát zavede trochu dál, než dvě předcházející vyšetřování. Na samotnou Auroru. Pravda však je, že tento příběh se mi moc nelíbil a vlastně mě ani moc nebavil. Má moc protikladů a rozporů. Asi to je i tím faktem, že jej Isaac Asimov napsal s obrovským odstupem, než předešlé dva detektivní příběhy.

Citát: Aurora? A co za průšvih to bude tentokrát?

V tomto příběhu je zmíněna i doktorka Calvinová, s níž jsme se mohli setkat v povídkové sbírce „Já Robot“. Opět to má vše společné se třemi zákony robotiky a jejich výjimkami a roboty, které z podivných důvodů dokážou tyto tři zákony obejít nebo si je pozměnit. Poprvé je tu také zmíněno odvětví Psychohistorie, nové matematické vědy, která nás bude doprovázet celou sérií „Nadace“.

Citát: ...uznej, že je hrozně těžké chodit po trávě tak, aby to rámusilo.

Je tu pár věcí, které mě zaráželi a nesedli mi. Například Baley už na planetě Zemi opouští ocelové jeskyně a prochází se na Zemském povrchu. Avšak, když se dostane na Auroru, má s tím problémy a omdlí. Další chybu vidím v tom, že když Baley pátrá po vrahovi na Auroře, bylo mu zděleno, že žádný Solarián či pozemšťan na planetě není. Ale o pár stránek dále, zjistíme, že to není pravda. Kazí to napětí v příběhu.

Citát: Kolik máte doma robotů? Jenom pár... -padesát sedm.

Ovšem, co je zde geniální a na svou dobu, kdy Asimov žil, i dost odvážné, je myšlenka manželského svazku člověka s robotem. A tím nemyslím nějakýho robertka na baterie nebo jinou pomůcku. Ale robota v lidské podobě. A tím se dostávám k dalšímu rozporu v příběhu. Všichni se schodují v tom, že R. Daneel Olivaw je dokonalý robot, ale nemá přirození ani ochlupení mezi nohama. A najednou se na scéně objevuje robot, který to má a dokonce má i lidskou podobu. Tak proč není dokonalejší než R. Daneel?

Citát: Prvek náhody je nedílnou součástí Vesmíru.


berry1009
01.04.2021

Asimov udivuje i na potřetí. Z knihy je poznat, že už byl v té době velmi vypsaný autor a dokáže napsat zajímavě propojený příběh, který udrží napětí a dokáže překvapit. Přesto jednu hvězdu ubírám, jelikož kniha je občas místy až moc dlouhá a na pointu si musí člověk dlouze počkat. Ale stále skvělá práce.

bukiet
28.08.2020

Třetí Asimovův román o robotech nás zavádí na další z padesáti lidmi osídlených planet. Tentokrát s detektivem Baleyem navštívíme Daneelovu domovskou planetu Auroru a opět si rovnou můžeme říci, že detektivní část příběhu není tím důvodem, proč knihu číst. A to přesto, že v tomto případě se jedná o detektivku nejzdařilejší. Mnohem důležitější je ale politické pozadí příběhu. Opět navštěvujeme podivnou lidskou společnost, tak nepodobnou pozemské civilizaci, opět řešíme vztahy lidí a robotů z nových pohledů a autor nám nenápadně ukazuje, že ta padesátka vesmírem ostřílených lidských světů, které starobylou Zemí veskrze opovrhují, upadá do agonické dekadence a nový rozmach kolonizování vesmíru, půjde mimo ně.
V románu je nejen zmínka o slavné Susan Calvinové v souvislosti s jednou starší povídkou, ale na přetřes přijde i příběh dvěstěletého robota Andrewa Martina. V souvislosti s politickou částí románu je pak nastolena nutnost vzniku Galaktického Impéria a poprvé se zde mluví i o vytvoření psychohistorie, vědy, která bude hrát důležitou roli v pozdějších příbězích o Nadaci.
Třetí román o robotech je delší než oba předešlé a tento fakt nepovažuji za pozitivum. Poslední dva romány o robotech napsal Asimov v době, kdy už byl slavným a oceňovaným autorem, který se rozhodl začít spojovat některá svá předešlá díla do komplexního univerza a hlavně už nemusel dbát rad různých nakladatelských redaktorů. Jinými slovy více vět, více peněz. Díky tomu tento román, ač má dobrý příběh, zajímavou základní zápletku i detektivní část, nemá, zejména v první polovině, spád, jaký by si zasloužil.
Cyklus Nadace:
0,1. Já, robot: Chránit (Reichertová)
0,2. Já, robot: Poslouchat (Reichertová)
0,3. Já, robot: To Preserve (Reichertová) v ČR nevyšlo
1. Já, Robot (Asimov)
1,1. Robohistorie I. (Asimov)
1,2. Robohistorie II. (Asimov)
1,3. Vize robotů (Asimov)
1,4. Sny robotů (Asimov)
2. Pozitronový muž (Asimov, Silverberg)
3. Nemesis (Asimov)
4. Ocelové jeskyně (Asimov)
5. Nahé slunce (Asimov)
6. Roboti úsvitu (Asimov)
6,1. Odysea/Podezření (Kube-McDowell, McQuay)

druzickaster
30.03.2020

Eliáš opět exceluje, setkání se starým známým R. Daneelem a a jeho přítelem a kolegou Giskardem, taky se svou davnou láskou, no čtení na pohodu, nechybí ani dramatické zápletky, prostě kvalita jako předešlé díly. No zbývá se vrhnout na poslední díl této série.

AnoMANder
14.11.2019

Třetí kniha o robotech se mi zdá nejlepší, přestože délka byla zbytečně dlouhá. Opět je celé vyšetřování založené na promyšlených dialozích, v nichž je třeba hledat vodítka a myšlenky.
Postupně se odkrývá slabost Vesmířanů ve srovnání s Pozemšťany a ještě více se tato série propojuje s Nadací (viz Giskard).

smazenaryba
09.01.2019

Tretia a posledná kniha s Eliášom Baleyom je oveľa viac konverzačnou detektívkou než sci-fi a oveľa viac o ľuďoch, než o robotoch. Aj humanoidní roboti sú tu znížení doslova na úroveň vibrátorov a jeden z hlavných motívov príbehu sú rôzne (a celkom zaujímavé) sexuálne zvyky a komplexy na rôznych planétach. Či je to dobre alebo zle, závisí od konkrétneho čitateľa. Mne sa o čosi viac páčili dynamickejšie prvé dva diely (tuná by sa minimálne 50 strán vaty dalo vyškrtať), no ako detektívka je tento tretí určite najlepší. Tak, či tak, Eliáš mi prirástol k srdcu a mrzí ma, že sa už v dalších knihách neobjaví.

VladimirTetur
24.03.2020

Po slušné komorní robotí detektivce v Ocelových jeskyních a mnohem lepším pokračování v dynamickém Nahém Slunci nedošlo tímto dílem k naplnění očekávání rostoucí kvality robotí série. Zatímco u Nadace se vrátil Asimov po třicetileté pauze v nadlimitní spisovatelské formě, u robotů k tomu nedošlo. Pořád jde sice o dobrou knihu, Asimov píše skvěle, jde i o nezbytný mílový kámen k uzavření univerza Nadace, ale je to celé otravně nadstavované formou zbytečných mikropozorování a dialogů, které snižujou celkový dojem. Kvalita kapitol je nekonzistentní a jinak nesmírně poutavé psaní je prokládano nudnou vatou nijak nerozvíjející příběh. Kdyby to mělo poloviční rozsah stran, dám tomu plný počet. Jsem zvědav, nakolik ty nudné odbočky měly význam pro narativitu celé série, takže hurá na Roboty a impérium.

1