Nenávist
Chris Carter
Robert Hunter série
< 10. díl >
Poprvé se setkali jako spolubydlící na vysokoškolské koleji. Dva nejchytřejší mozky, co kdy promovaly z psychologie na Stanfordově univerzitě. Jako protivníci se znovu setkali ve virginském Quantiku. Robert Hunter se stal šéfem Útvaru ultranásilných zločinů Losangeleského policejního sboru. Lucien Folter se stal nejvýkonnějším a nejnebezpečnějším sériovým vrahem, s jakým se kdy FBI střetla. Teď, po třech a půl letech věznění na samotce, se Lucienovi konečně podařilo dostat na svobodu. A zuří. Tři a půl roku nemyslel Lucien na nic jiného než na pomstu. Ten, kdo nese odpovědnost za jeho uvěznění, musí pykat, musí trpět. Ten někdo je… Robert Hunter. A konečně přišel čas uskutečnit plán.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2019 , BB artOriginální název:
Hunting Evil , 2019
více info...
Přidat komentář
Naprosto super, Carter je pan spisovatel a jeho vypravěčské schopnosti vás připíchnou ke knížce, od které se nedá odejít. Už mi zbývá jen poslední "Napsáno krví". Jen doufám, že to není poslední díl Roberta Huntera.
Tak tohle byl pro mě zatím nejlepší díl. Jsem ráda, že jsem si před tím přečetla Zlobu, přesně jak radil Carter. Krásně to do sebe zapadalo a bylo to pekelně napínavé a opět brutální, prostě stoprocentně nezaměnitelná Carterovina
Všechny předchozí díly byly super, ale tenhle byl skvělý!
Čtivé, napínavé a plné překvapivých zvratů. A když už to vypadalo, že je konec, tak přišlo další překvapení.
Chris Carter prostě umí!
Asi mě ukamenujete ale mě osobně tenhle díl vůbec nebavil. Žabomyší války mezi Hunterem a Lucienem byly příliš zdlouhavé a nezazivne. K tomu naprostá dokonalost padoucha a téměř nikdy neomylný a vždy vše hned tipující Hunter...Milion krve, obětí a brutality.... Ne prosím, tenhle díl ne... Carter je pán spisovatel a miluji jeho knihy ale tahle je pro mě asi nejhorší.... Omlouvám se všem.
Tohle prostě nešlo odložit.
Hovor se smrtí, Galerie mrtvých a teď Nenávist. Třetí díl v řadě a to tempo je
opravdu strhující ! A konečně zde byla návaznost na knihu z minulosti !
Garcia v závěru ???!!! Dobře chlape ! Skoro jako Jack Bauer :-)
Ani se mi nechce číst Napsáno krví.. Co pak budu dělat ????
To bude zase čtenářská krize :D
Za mě je to nejlepší kniha z celé série. Není to jen omílané a stereotypní nacházení mrtvol s co nejodpornějším způsobem zohavená, žasnutím ve dveřích místnosti, kde se oběť nachází, ochranných obleků, rukavic, nekonečných otázek šéfové a klidnému objasňování, leckdy i zcela jasných věcí fenomenálním Hunterem. Ne, tady je opravdu příběh, napínavá zápletka, geniální protivník a opravdové nebezpečí. Tohle je opravdu dobrá detektivka, nejen krev a vnitřnosti. Pro někoho možná zklamání, pro mne příjemné překvapení.
Co napsat? Prostě Carter... Hromada mrtvol a potoky krve... To vše ale nemění nic na tom, že knížk aje opět velmi čtivá. I když i já mám tak trochu pocit, že Carter už trochu co do drsnosti vyměknul, ale na druhou stranu, možná je to jen tím, že už jsme si - jako čtenáři - na jeho styl zkrátka zvykli. Je to prostě svižný příběh, který vás nutí číst stalé dál a dál...
Kniha se mi líbila, ALE....
ALE vždycky se najde něco, co bych mohla vytknout. Lucien jako padouch se mi líbil. Chvílemi mi běhal mráz po zádech, ale už to nebylo úplně ono. Zdá se mi, že tento díl je oproti jiným dílům trochu slabší.
Ten konec by si rozhodně zasloužil větší rozepsání, zdál se mi takový uspěchaný a přitom by to měla být ta pomyslná třešnička na dortu.
Tak jsem se sem nakonec opravdu pročetla. Pamatuji si, když jsem začínala číst první díl. Před nedávnem to byl poslední díle série, takže jsem jsem byla smutná, protože by mi došly Carterovky.
Zároveň jsem se ale na Nenávist těšila, protože mě Zloba, kde měl Lucien také jednu z hlavních rolí, moc bavila.
Díl to byl perfektní. Svižný, napínavý a neskutečně čtivý. Těším se na další novinku a doufám, že nebude poslední.
Tyhle knihy už jsou moje srdcovky.
Kniha se mi opět velice líbila a byla našlápnutá od začátku až do konce. Konec byl na můj vkus trochu uspěchaný a trochu až přehnaně překombinovaný. Klidně by se autor mohl ještě o aspoň 50 stránek více rozepsat. Nic to ale nemění na tom, že jsem byl opět velice spokojen a budu se těšit na další knihy tohoto skvělého autora.
Opět skvělé čtení jako vždy, no trochu mně připadal ten konec takový překombinovaný, ale to je taková drobnost, že to nestojí ani za ztrátu hvězdičky.
Měl jsem obavu, jak se mi bude příběh líbit. Přece jen je to hlavně detektivka a vrah byl znám od první stránky. Bude to mít náboj? Nicméně musím přiznat, že začátek knihy mě až do událostí ve whisky baru bavil. Jenže zde se vyprávění pro mě zlomilo. Ztratilo jiskru a vše vyvrcholilo pro mě překombinovaným koncem. Někdy je přeci jen v jednoduchosti krása. Navíc ach ty dialogy. Zdaleka to neplatí o všech, ale dlouhodobě jsou slabinou série. A hlavní padouch? Mnohem zajímavější pro mě byl v předchozích dilech jako Kat nebo Sochař. Přál bych si, aby se již Folter v některém pokračování již nevrátil, ale asi se mi to nesplní. Finální verdikt: 70 %
Skutočne skvelá séria, výborne napísané myšlienkové pochody psychopata Luciena. Škoda že tak rýchlo čítam, už len jeden diel a čakať.
Návrat Luciena do života oblíbených detektivů je opravdu dramatický. Pro mě, jako čtenáře, to ale bylo stálé očekávání, kdy a na koho z Robertových blízkých si jeho psychopatický přítel počká, a koho v rámci své "hry" zatáhne do promyšlené pomsty. A toto očekávání narušovalo plynulost příběhu a další linky v něm.
Spoiler:
Odhadla jsem, že zřejmě nepůjde o nejbližší osoby, i když o Carlose a jeho ženu jsem se bála docela dost. Takže zásah přes vzdálenější oběti mě nepřekvapil. Výborně byl rozpracován psychologický dopad na vztah Roberta skrze brutální vraždu těch, které on osobně neznal.
Samotné vyvrcholení jsem sice přečetla jedním dechem, ale nějak se s tím vším Lucien "babral" a vyznělo to překombinovaně. Už by měl zůstat zavřený až zčerná. Další díl s ním by byl asi na škodu. Líbilo se mi zapojení Carlose.
Tak si říkám, čeho všeho se ještě od Chrise Cartera dočkáme, protože to, co jsem právě přečetla, bylo teda něco mimořádného, ale zároveň mě to trochu zklamalo. Ano, Carter nám naservíroval neuvěřitelně inteligentního a schopného superpadoucha, který však byl v některých aspektech až moc "super". Bylo však zajímavé pozorovat jeho temné myšlenky a pohnutky.
Příběh byl plný akčních scén, neuvěřitelných situacích a sadistických vražd. Tak jako každý díl. Přečteno za dva dny - za dva opravdu děsivé čtecí dny! Další díl mě nemine.
Štítky knihy
napětí psychoanalýza sérioví vrazi psychohry psychologické příběhy
Autorovy další knížky
2013 | Dvojitý kříž |
2016 | Zloba |
2015 | Jeden za druhým |
2013 | Noční lovec |
2016 | Já jsem smrt |
Moja prvá myšlienka bola, že Nenávist bude určite slabota, keďže sa stratilo to tajomno z prenasledovania neznámeho vraha, lebo tentoraz bol psychopat Lucien známy... Veľmi som sa mýlila, za čo sa autorovi hlboko ospravedlňujem :) Nenávist bola najlepšia, najmrazivejšia a najsilnejšia emočná horská dráha z celej série! Prežívala som naplno celý príbeh a pri posledných kapitolách som už skoro rozhrýzla mobil :) Robert Hunter a Carlos Garcia mi neskutočne prirástli k srdcu... A aj keď bol koniec trošku pritiahnutý za vlasy, na svojom hodnotení nič nemením!
Pri niektorých Lucienových slovách mi behali zimomriavky po celom tele... A už od začiatku som sa modlila ku Chrisovi Carterovi, nech sa nepustí do scenára, ktorý bol ako na dlani: Aby Lucien Robertovi nevzal po Jess ešte aj Tracy... Dosť bolo Robertovej samoty a bolesti...
Totálne vyšťavená sa púšťam do (zatiaľ) poslednej knihy série...
Na záver opäť prikladám pár čriepkov pravdy :)
„Tak prosím, jak račte, buďte si dvanáct hodin denně nalepení na internetu, usilujte o ocenění od lidí, které sotva znáte, a když už jste v tom, nezapomeňte ignorovat těch pár osob, kterým skutečně záleží na vás a vaší žalostné existenci.“
„Jedna věc, kterou si teď možná neuvědomuješ, ale určitě ji časem pochopíš, je ta, že jen velmi málo lidí na téhle boží zemi je tím, čím opravdu chce být, a dělá to, co opravdu chce dělat. Pravda je: abychom byli sami sebou… abychom byli skutečně sami sebou, chce to odvahu, sebevědomí a spoustu charakteru. Velmi mnoho lidí, a tím myslím opravdu velmi mnoho lidí, se neobléká tak, jak by skutečně chtělo, ani nenosí vlasy tak, jak by si skutečně přáli, ani se tak nelíčí a vůbec. Většina lidí dělá to, co se od nich čeká, ne co opravdu chtějí.“