Racek

27.09.2019

To bylo fakt krásný. Strašně teskný, ale úplně neskutečně něžňoučký.

22.09.2019

Kraťoučká a velmi smutná komedie o nenaplněných touhách a láskách. Díky Rackovi se pustím do dalších Čechovových her.

16.07.2019

Viděla jsem asi 5 různých divadelních uvedení a přesto se ráda vracím k té verzi na papíře. Je to komedie možná proto, že je to ohromně zábavné. Charaktery postav jsou přirozeně odlišné a dobře vykreslené a v každé z nich se člověk alespoň trochu vidí...tím společným charakterem je nešťastná láska, týká se nás všech, bez ohledu.

08.02.2019

Duse je racek
Leta u jezera

A ma duse navzdy leta s nim... Miluji tuto hru nemene miluji Klusovo stejnojmenne album...

Borisi, Borisi, necht je vam peklo tesne
Prisaham Borisi, ze vas budu strasit ve snech...

02.11.2018

Prý komedie! Tedy řeknu vám, Anton Pavlovič měl vskutku zvláštní smysl pro humor. Ale tak nebudu se hádat. Už vím, že leckoho rozesmává Kafka (včetně mé maličkosti), možná i toto dílko vzbuzuje u někoho úsměv na rtech. Na tak u mě, mě od začátku do konce bolelo u srdíčka. Za zmarněné sny Niny, Trepleva, Sorina i Máši. Bída života, jak je portrétovaná v tomto dramata, na mě zkrátka dolehla.

Jedná se o mou první zkušenost s Čechovem, jistojistě však ne poslední.

02.03.2018

Moje nejoblíbenější divadelní hra, po shlédnutí v divadle si udělala neodmyslitelné místo i v mojí knihovně.

12.02.2018

Moje srdeční záležitost :) nejdříve jsem viděla v Praze hru pak šla do knihovny. Kniha ve mě něco zanechala.

06.02.2018

Čechův Racek je významné dílo to bezpochyby. I když jsem v něm neviděl to, co v něm viděl Tomáš Klus, tak ve mě stejně vyvolal velké dojmy. Místo milostného trojúhelníků zde máme snad milostný hexagram, kde každý cíp miluje někoho jiného. Takřka všechny postavy jsou duševně vymřelé, nešťasné. Někdo už v prvním dějství, někdo až v tom posledním. Ale nikdo, z těch co se honili za svým cílem, tedy láskou, ho nedosáhli. Ba naopak, spadli do hlubiny nicoty, se kterou každý bojoval jinak. A o tom Racek přesně je.

Chladná, depresivní tragédie s prosvítající nadějí, která zhasne stejně rychle, jako život padající postřeleného racka na jezerem.

"Budeš-li kdy potřebovat můj život, přijď a vezmi si jej"

10.11.2017

Komorní drama, v němž nikdo nedostane to, po čem touží, a autor to označil za komedii! Všichni milují, ale všichni jednostranně. I když své city otevřeně vyjeví, nedočkají se opětování, ale ani sami lásku opětovat nedokážou. Je to docela depresivní obrázek - touha končí fiaskem, ambice neúspěchem, vztahy jsou zklamáním a každá postava je individualistou neschopným porozumět druhým. Komedii (absurdní) připomínají snad jen dokonale banální hovory, afektované Ninino připodobňování se k rackovi a občasné hlášky typu:

- "To je tragédie mého života. Já jsem i v mládí vypadal, jako když od rána do večera piju."
- "Včera jsem v deset ulehl a probudil jsem se dnes ráno v devět s takovým pocitem, jako že se mi od dlouhého spaní přilepil mozek k lebce."

03.09.2017

Co mi utkvělo v hlavě, je motiv neopětované lásky. Nikdo vlastně není šťasten. Jinak velmi zajímavé spektrum charakterů. Rozervaný Treplev, Arkadinová žijící ze střípků své někdejší slávy, každou chvíli si prozpěvující Dorn, Trigorin hnaný stálou potřebou psát...

03.06.2017

Jsem ráda, že jsem se díky albu Racek pustila do četby této divadelní hry, protože mě opravdu zaujala, jen si nejsem jistá zda jsem vše pochopila a naprosto se neztratila, takže možná bude nutné přečíst ještě jednou a lépe pospojovat...

tak konečně vím kde se Klus inspiroval. Trigorin, Treplev, Nina, Arkadina čtyři krásné písně a třeba po dočtení hry narazím na další spojitosti s písněmi od Klusííka :)

30.01.2017

Kniha se mi hodila do čtenářské výzvy, ale již delší dobu jsem si říkala, že bych si ji mohla přečíst už jen ze zvědavosti. Jména....no hokej v tom mám ještě dnes :-), kdyby se jmenovali Igor, Máša, Saša tak by to bylo jednodušší, ale proč psát knihy jednoduše, že. První půlkou jsem se musela prokousat, ale pak to šlo už hladce. Přečteno během dne a pocit - zvláštní. Holt, život byl i jen složitý a každý nemůže mít to po čem jeho srdce touží.

09.09.2016

I po letech mi utkvěla v paměti věta, která podle mě dokonale vystihuje krásu a děsivost lásky.

"Jestli někdy budeš potřebovat můj život, tak přijď a vezmi si ho."

_________________________________________________________________________
......a ještě děsivější je, když si ho ti nedočkavci usoužení láskou vezmou sami.

25.07.2016

Knihu jsem přečetla "nechtěně" :D. Původně jsem ji měla číst do školy na referát, ale od jiného autora. Ale musím říct, že kniha nebyla špatná. V postavách jsem se ze začátku ztrácela, ale jinak se mi to celkem líbilo.

08.04.2016

Kdyby to měla být klasická próza, chyběl by mi tam děj. V tomhle smyslu mě zaujalo až posledních pár řádků.
Ale když si Racka představím na jevištních prknech, tak funguje dobře. Rusům tohle prostě jde.

19.01.2016

Hra z údobí, kdy v Rusku čas ještě neexistoval, jenom tam ti Rusáčci leželi na kanapátkách a strašně se nudili. Je to taková zkratka ruské povahy: hlava v oblacích, pořád se o něčem přemítá a staví se vzdušné zámky, což jednoho tak vyčerpá, že nakonec není schopen žádného činu, nanejvýš polovičatého, zemdleného.
Racek je klasický Čechov: Treplev miluje Ninu, ta ovšem nemiluje Trepleva, ale Trigorina, jenž je zároveň milencem Arkadinové, matky Trepleva; Máša, dcera správcových, miluje Trepleva, ten ovšem, jak už bylo řečeno, miluje Ninu; Mášu přitom miluje učitel Medvěděv a matka Máši, správcová, miluje lékaře Dorna...
Nakonec se životy všech zúčastněných nenapravitelně poserou a Rusáci chlastají a střílí se do hlavy.

09.01.2016

drama v pravém slova smyslu...

Jestli budeš někdy potřebovat můj život, tak přijď a vezmi si ho...
Na Čechovovi je zvláštní a svým způsobem krásné to, že se vše podstatné děje mimo scénu. Vždycky mi je tak trochu líto Arkadiny, že zůstala sama, Trepleva, že se z nešťastné lásky zabil, Niny, že prošla peklem a Trigorina, že musí žít s tím, že tohle všechno způsobil