Pýcha a přemlouvání
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/82_/8291/pycha-a-premlouvani-8291.jpg
4
1081
172
„První moderní anglická autorka“ – „Mladší sestra Shakespearova“ – to jsou jen dva z mnoha lichotivých atributů, jimiž obdivovatelé vzdávají hold autorce, která už víc jak dvě století poutá neutuchající lásku vděčných čtenářů. Austenová žila v době, kdy v literatuře vládl romantismus, bouřlivé city, temné tragično, přemíra sentimentu, jí však bylo dáno hravé, ironicky laděné, komické vidění okolního světa, smysl pro mravní hodnoty, schopnost vidět lidem až na dno duše, a k tomu suverénní vypravěčský talent. „Píšu o lásce a penězích, o čem jiném lze taky vůbec psát?“ podotkla kdysi. A láska ve svých proměnlivých podobách, věrná i zrazující, ztracená i znovunalezená, sebestředná i obětavá, provází jemnou Annu, popelku v rodině pošetilého, ješitného baroneta, a nejedné zkoušce je její citlivá duše vystavena, než ona i všichni kolem ní dohrají svou lidskou komedii. česky také jako: Anna Elliotová (překlad: Eva Kondrysová).... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2007 , MozART PublishingOriginální název:
Persuasion , 1817
více info...
Přidat komentář
Tuhle knížku zbožňuji. Pasáž s dopisem je moje nejoblíbenější. Moc hezký příběh. Doporučuji všem romantičkám :)
Začiatok trošku zdĺhavý, miestami mi vadil ten zložitý zastaralý spôsob písania a vyjadrovania, keďže som to čítala v češtine ale dejovo sa mi kniha páčila... Teším sa na ďalšiu knihu od Austenovej :)
První polovina mě moc nebavila - taková uvzdychaná červená knihovna není můj šálek čaje - a už jsem přemýšlela, co tu asi napíšu... Přestože Mary mi byla protivná, oceňovala jsem autorku, jak si Mary dokázala odporovat snad i v jedné jediné větě. Později, v Bathu, se děj více rozběhl a začalo mě to i bavit. Sečteno a podtrženo, dávám tři hvězdičky.
... asi jsem čekala víc. Oproti Rozum a cit a Pýcha a předsudech nezajímavé. Ztrácela jsem se ve jménech, příběh nijak neujal
Hrozně mě to mrzí, ale prostě nemůžu jít s hodnocením výš. Ani sama kvalita knížky nebyla taková jako u předchozích dvou počinů autorky, se kterými jsem měla tu čest (PaP, RaC), nebylo to tak vesele bezstarostné a se zběsilým koncem, od kterého se prostě odtrhnout nemůžete.
Co měla ale na knížce štvalo od začátku do konce nejvíc, byla její hlavní postava. Ano, přestože vám bylo neustále připomínáno, jaká je Anna srdečná, jemná, citlivá, milá a kdesi cosi, já jsem v ní pořád viděla jenom starou bledou puťku s příliš velkým egem a tento příběh rozhodně nemohl být inspirován skutečnými událostmi, protože na takovou ženskou by se nikdy fronta nestála. Postavy tohoto typu bych poslala do koncentráku a postřílela - tady Anička dušička, Elinor Dashwoodová, Jane Fairfaxová z Emmy a Jane Bennetová, všechny jsou podobné a neuvěřitelně mě štvaly. Možná jsem ovlivněná televizní adapttací se Sally Hawkins (viděla jsem zatím jenom obrázky, ale to mi celkem stačilo), kterou já jako herečku opravdu nemusím, ale což už. Upřímně nechápu toho její kapitána, že se mu chtělo i podruhé, když ho poprvé hnusně odkopla.
Ovšem když jsme u něj, ani kapitán Wentworth mi nijak nepřirostl k srdci. Přišel mi takový plochý, žádné typické vlastnosti... Otec a Anniny sestry byly jasné karikatury, od těch se hlubších činů nikdo dočkat ani nemohl a třeba pan Elliot mladší mi nepřišel zase tak hrozný, jednal tak, aby si mohl užívat a nemusel se stýkat s protivnými příbuznými. Co to je proboha za tak strašný prohřešek, že hned musel do propadliště dějin? Pokud si pamatuji, manžílek paní Smithové dělal to stejné a byl tak vykreslen skoro jako nějaký světec.
Zkrátka a dobře, za samotnou formu bych dala klidně hvězdy čtyři, ale za tu manipulaci se čtenáři - "napíšu ti, že Anna je dobrosrdečná,...., takže ji nutně musíš zbožňovat" a za nesympatickou, tak strašně nesympatickou hlavní postavou musím jít níž. Už se docela těším na Emmu a její opravdu veselou, chytrou, hyperaktivní, chybující, sympatickou a uvěřitelnou hlavní hrdinku.
Pýcha a přemlouvání je moje čtvrtá kniha od Jane Austen. A zatím se mi líbila asi nejvíc.
Plytký a povrchní příběh s ještě bezvýznamnějšími rozhovory a starostmi hlavní hrdinky a ostatních postav. Výstižně nastiňuje malicherné problémy člověka z počátku 19. století narozeného do "lepší" společnosti. Smutné ale je, že samotné postavy se považují za lepší lidi, než jsou ti s nižším původem a majetkem a veškeré posouzení člověka a jeho kvalit se odvíjí od jeho jmění, původu a vzhledu.
Velmi zajímavá kniha. Velmi dlouho jsem se odhodlávala k jejímu přečtení, ale byla jsem velmi nadšená. Líbilo se mi, jak Jane Austenová zachytila atmosféru a vztahy té doby.
Od Jane Austenové jsem čekala víc. Byla to od ní první knížka, co jsem četla. Děj bych shrnula nějak takhle (SPOILER): žila byla jedna holka, do který se zamiloval chlapec, rodina jí sňatek rozmluvila, že nemá společenské postavení a peníze. Po osmi a půl letech se s ním zase shledává a zjišťuje, že je pořád svobodný a pozor, že si takříkajíc nahrabal víc peněz a povýšil, co se týče postavení. Začne po něm zase nenápadně pokukovat a nakonec si ho vezme. Konec. (SPOILER) Opravdu slabota. Hlavní hrdinka nesympatická, uvzdychaná fňukna.
Přečetla jsem od Austenové všechno, a tuto knihu jsem si nechala nakonec. Dobře jsem udělala, protože jde dle mého názoru o vrchol autorčina díla. Ale kdo čeká něco více strhujícího než je Pýcha a předsudek, bude patrně zklamán. Kniha není tak strhující a postavy nejsou tak "líbivé" jako v jiných knihách. Ze začátku se musíte přelouskat několika stránkami rodiných vztahů (ovšem mnohem méně stranami než u knihy Rozum a cit) a poté se ocitáte ve světě slečny Anny Elliotové, ke které rodina není zrovna příznivá. Rozhodně bych ji ale nikdy nepřirovnala k Poplce (jak to říká popis výše). Annu Elliotovou považuji za nejlepší postavu jakou Austenová kdy napsala. Po Elisabeth, Emmě a dalších hrdinkách se zde setkáváme s dospělou ženou, která je silná a nejedná impulzivně. Myslím že jsou to vlastnosti, ke kterým s věkem spějí všechny ženy.
Mne kniha moc nezaujala. Sáhla jsem po ní v nouzi, nebylo co číst a nějak jsem se do ní nemohla naplno ponořit.
Moc krásná kniha, která mě upoutala od začátku dokonce. U mě se řadí hned za Pýchu a předsudek.
V lásce nikdy neztrácejte naději. Poslouchejte své srdce a ne názory ostatních lidí.
To není jen o ději, příp. o konci, o ději tedy téměř vůbec. Ta jemná ironie, dialogy, postřehy a vykreslení postav stojí za to i pro ty co jinak dávají přednost "napínavější" literatuře, ale jsou ochotni o čteném přemýšlet. Doporučuji přečíst minimálně dvakrát...
Štítky knihy
láska zfilmováno 18. století romantismus anglická literatura romantika historické romance důstojníci regentská Anglie
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Kniha Pýcha a přemlouvání je v
| Právě čtených | 17x |
| Přečtených | 1 659x |
| Čtenářské výzvě | 308x |
| Doporučených | 80x |
| Knihotéce | 619x |
| Chystám se číst | 323x |
| Chci si koupit | 53x |
| dalších seznamech | 14x |
Z nejakého dôvodu je to moja najmilšia kniha od Austenovej. Ten hlboký cit, ktorý v sebe Anna nosí, ktorý nevybledol ani po rokoch je ukážkou jej silného charakteru. Veľa ľudí túto knihu odsudzuje, vraj je to povrchné a neuveriteľné, pretože v niečo také nikto neverí. Napriek tomu, odporúčam knihu prečítať, bez zbytočných predsudkov a radšej s citom :)