Pýcha a přemlouvání
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/82_/8291/pycha-a-premlouvani-8291.jpg
4
1081
172
„První moderní anglická autorka“ – „Mladší sestra Shakespearova“ – to jsou jen dva z mnoha lichotivých atributů, jimiž obdivovatelé vzdávají hold autorce, která už víc jak dvě století poutá neutuchající lásku vděčných čtenářů. Austenová žila v době, kdy v literatuře vládl romantismus, bouřlivé city, temné tragično, přemíra sentimentu, jí však bylo dáno hravé, ironicky laděné, komické vidění okolního světa, smysl pro mravní hodnoty, schopnost vidět lidem až na dno duše, a k tomu suverénní vypravěčský talent. „Píšu o lásce a penězích, o čem jiném lze taky vůbec psát?“ podotkla kdysi. A láska ve svých proměnlivých podobách, věrná i zrazující, ztracená i znovunalezená, sebestředná i obětavá, provází jemnou Annu, popelku v rodině pošetilého, ješitného baroneta, a nejedné zkoušce je její citlivá duše vystavena, než ona i všichni kolem ní dohrají svou lidskou komedii. česky také jako: Anna Elliotová (překlad: Eva Kondrysová).... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2007 , MozART PublishingOriginální název:
Persuasion , 1817
více info...
Přidat komentář
Poslechnuto jako audiokniha.
Pro mne zatím nejhorší kniha od Austenové, ale je možné, že byla zkrácená a proto mi to přišlo takové o ničem.
Z těch nejznámějších románů od Austenové je Anna Elliotová tím posledním, který jsem četla. Nevím, proč jsem si ho nechala nakonec, nějak to tak vyšlo. A byla jsem nadšená! Popis osudů a motivů hlavních i vedlejších postav mě dokonale vtáhl a já si chvílemi připadala jako mezi starými známými. Vzhledem k malému rozsahu se kniha čte naprosto sama. Těším se, až si zážitek zopakuji.
Vedle Pýchy a předsudku nebo Mansfidského panství to byla trochu změna. Asi to bylo rozvážností a věkem hlavní hrdinky, že na mě tahle kniha působila víc "uhlazeně".
Už jsem si myslela, že tu lepší část tvorby Austenové mám za sebou, ale jak jsem se ve svém úsudku pletla :-) Tahle kniha mě opravdu pohladila na duši i když zpočátku jsem se cítila spíš frustrovaně.
Musím uznat, že se Anna Elliotová na jednu stranu hodně dobře četla, dějově byl román zajímavý a nenudil a byl to takový typický Austenovský příběh. Na druhou stranu při čtení mi malinko vadila do očí bijící chvála Anny a jejích vlastností,vyčnívala z popisu autorky nad všechny ostatní postavy a její dokonalost vůči ostatním osobám byla několikrát zdůrazněna. Ta přímočarost a jednoduchost mi trochu vadila, protože paní Austenová uměla lidské povahy popsat a lehce je zironizovat ve svých jiných románech mnohem lépe. Ale jinak jako odpočinkové čtivo pro ponuré podzimní dny mi to sedlo stoprocentně.
„Napolo zoufám, napolo doufám.“ Velmi krásná kniha. Austenová prostě uměla. Ale pokud bych měla Annu srovnat s PaP, tak se mi líbila o něco méně. Chyběly mi zde vtipně podané rozhovory.
Má nejoblíbenější kniha od Jane Austenové. Anna je velmi něžná a milující a nikdy nezapomněla na svou životní lásku, stále ji nosí v srdci. Frederick, přestože byl odmítnut na ni také nemůže zapomenout. Tomu se říká pravá láska.
Moje první knížka od této autorky, čekala jsem, že bude dobrá a vůbec mě nezklamala.
Krásná odpočinková kniha, se spoustou citu i soucitu. Žádná přeslazená, romantická kniha, jen a pouze krásné citové počtení. Na další knihy od autorky se velmi těším :)
Byla to první kniha, kterou jsem od J. Austenové četla a líbila se mi. Přečetla jsem ji relativně rychle a s chutí. Pro mě taková ,,příprava,, na další knihy Jane Austenové
Po této knížce jsem sáhla jednak z nudy a jednak kvůli tomu, že jsem si chtěla něco od této autorky přečíst. Bála jsem se, že to bude přeslazené a že s knihou rychle skončím. Ale byla jsem nadšená. Už se těším až si přečtu od Austenové další knihu.
Tohle byla moje první kniha z pera této autorky. Upřímně, větší zklamání jsem zažít nemohla. Přišla mi nudná a po necelých 100 stránkách jsem ji odložila. Vůbec jsem se nemohla začíst a to, co jsem četla, jsem si nepamatovala. Někdy se mi stalo, že čtu a myšlenkami jsem úplně někde jinde, což se mi zatím stalo jen u pár knih. Možná se k ní v budoucnu ještě vrátím, ale pro teď mám Anny tak akorát dost.
Pre mňa asi najslabšie dielo Austenovej spracované knižne, avšak filmovo im to vyšlo. Málo je takýchto situácii, avšak som rada, že som si doplnila jej zbierku.
Další z mých oblíbených "austenovek", které nikdy neomrzí. Tato kniha je snad víc nostalgická a vážnější, než jiné, ale i tak má pořád to samé kouzlo. Austenová je jedna z mých nejmilejších autorek, která zkrátka nikdy nezklame.
Malý SPOILER.
Austenová mě nepřestane překvapovat... Zvlášť u některých pasáží nemůžu nikdy pochopit, že je to dílo staré více než 200 let. Kromě jejího úžasného stylu je to i obsah, který mě občas udivuje. Nezdá se vám například, že se zamilovaní lidé navzdory času a ovlivnění společností vlastně v jádru chovají a hlavně myslí pořád stejně? ;) A Austenová ty myšlenky krásně vystihuje...
Anna Elliotová mi přijde ze 4 knih, které jsem od Austenové zatím přečetla (kromě Anny PaP, RaC, Mansfield), jednoznačně druhá nejlepší, velmi těsně za Pýchou a předsudkem. Je to krásný příběh, poměrně nápaditý, ani ne příliš ohraný a líbilo se mi, jak byl popsán složitý vztah Anny s kapitánem Wentworthem. A upřímně, rozhodně nebyl ani méně reálný, než ostatní "austenovky" (pro které je přece určitá idealizace typická).
Pravda je, že jak tu i někdo psal, chyběla v A. E. ta bezstarostnost, jakou měla třeba PaP (kde byly jako v jediné někdy i velmi zábavné a vtipné rozhovory), bylo tam spíš víc melancholie, ale to je někdy také příjemné. Austenová by mě potěšila, kdyby v některé knížce v závěrečném šťastném vyvrcholení vložila také víc přímé řeči. Ale to Austenová zřejmě nemá moc ve zvyku. :) A na druhou stranu se musím přiznat, že dopis kapitána Wentworthe Anně mě vážně dostal. ;)
To jsou ale drobnosti, takže v celkové hodnocení je pro mě naprosto jasné.
Celkový dojem z knihy velmi dobrý. Ze začátku trošku zdlouhavé, ale v druhé části více napínavé, závěr romantika, jak má být. Výtisk knihy,který jsem četla, byl i volněji přeložen než jiné knihy J.Austen, takže se i dobře a rychle četla.
Štítky knihy
láska zfilmováno 18. století romantismus anglická literatura romantika historické romance důstojníci regentská Anglie
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Kniha Pýcha a přemlouvání je v
| Právě čtených | 17x |
| Přečtených | 1 659x |
| Čtenářské výzvě | 308x |
| Doporučených | 80x |
| Knihotéce | 619x |
| Chystám se číst | 323x |
| Chci si koupit | 53x |
| dalších seznamech | 14x |
Prostě Jane Austenová! Kniha se mi líbila, i když jsem tedy měl sem tam pocit,že se v knize ztrácím. Někdy jsem si ale musela říkat: ,,Cože?!?" Chápu,že v téhle době bylo vcelku normální se provdat za účelem zisku a postavení,ale prostě jsem z toho měla sem tam nutkání knihou mrštit o zeď (neděste se,neudělala jsem to). Anna je sice hodná,klidná a rozumná,ale je to prostě žena,co si bez pomoci ostatních nedokáže poradit. Radši dá na názor jiných než na svůj a v závěru mi přišla skoro stejná jako ostatní- ovlivněna společenskými postaveními.
Jinak ale dobře napsané,spíš jako oddychové čtení.