Prokletý kraj
Michaela Klevisová
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476283/bmid_proklety-kraj-snk-476283.jpg
4
1958
515
I temná minulost jednou vyjde na světlo. Jelení Horou se několikrát prohnaly dějiny plné nenávisti a zmaru. Vesnička ukrytá v pošumavských lesích dodnes není ideální místo k životu. Gerdu s dcerou k návratu sem přiměl jenom rozvod a nedostatek peněz. Z jednotvárnosti ji vytrhne až seznámení s Lindou, která tu pátrá po minulosti své rodiny. Vzápětí ale ve vesnici za podivných okolností někdo zemře... a zločin oběma ženám pomůže odhalit staré tajemství, které nikdy nemělo vyjít na povrch. Michaela Klevisová tentokrát opustila kriminalistu Josefa Bergmana a v románu z Pošumaví nahlíží na zločin pohledem dvou mladých žen, jejichž životy jsou provázány s místy, kudy se opakovaně prohnaly dramatické dějiny. Zapadlá vesnička Jelení Hora má temnou minulost a dodnes to není ideální místo k životu. Není divu, že odsud Gerda vždycky chtěla odejít a uniknout minulosti. Teď se ale rozvedla, je bez peněz a nezbylo jí nic jiného, než se s dcerou vrátit do nuzného domku po rodičích. Linda na stejné místo přijíždí na dovolenou, aby pátrala po minulosti své rodiny, která se před čtyřiceti lety odstěhovala. Vzápětí ve vesnici dojde k úmrtí a obě ženy odhalí přísně střežené tajemství související s krajem, kde nikomu nebylo souzeno být šťastný. Autorka úspěšné detektivní série se v této knize místo krimi zápletky soustředí na mezilidské vztahy v prostředí sousedícím s národním parkem a vojenským prostorem. Přes minulost zdejších obyvatel odhaluje historii plnou zvratů, která někomu zabránila v těchto místech naplno zakořenit a jiné k Pošumaví neplánovaně připoutala.... celý text
Přidat komentář
Asi to byla moje chyba, že jsem od této spisovatelky četla zdařilé, spíše kriminální romány a teprve nyní jsem sáhla této knize. Neříkám, že je to kniha špatná, ale nějak se tak vleče. Vztahy na vesnici Jelení Hora, blízkost hranic i chráněného parku jsou dobře vymyšlené, ale dle mého názoru trošku překombinované. Představa člověka z města, který se do tohoto kraje přestěhuje, je spíše úsměvná. Klihu jsem samozřejmě dočetla, ale moje hodnocení je nižší. Přesto nelituji.
Anotace knihy slibuje kriminální zápletku a rodinou historii plnou zvratů. Pro mě to bylo spíše trápení. Zhruba do třičtvrtě knihy je to stále chodí Pešek okolo ... Příliš postav a velké kličkování o okolo "velkého" rodinného příběhu. Za mě protrpěné 3 * a nevím zda se ještě někdy k autorce vrátím.
Libilo se mi prostredi v pohranici, popis a historie. Pribeh byl dobry, jen tam bylo dost postav a trochu se pletly. Kniha je podobna ostatnim kniham s Bergmanem. Osobne mi prijdou charaktery v pribezich podobne, vzdy jsou zminene kocky, nebo ochranci prirody. Styl psani pani Klevisove se mi libi, ale asi si od ni musim dat pauzu, aby se mi jednotlive knihy a pribehy nepletly.
Krásně napsaný román. Při popisu šumavského vzduchu jsem snad i cítila chladný dech :) jak mohou být příběhy lidí zamotané a jak dlouho může trvat odpuštění nebo pocit viny. Postavy byly dobře vybudované, hluboké, každá naprosto uvéřitelná. Bavilo mě spolu s nimi rozkrývat staré pravdy a křivdy i vychutnávat syrovost šumavského pohraničí.
Prostředí příběhu a množství postav bylo fajn. Vůbec se mi ale nelíbil styl psaní - vnitřní monology co probíhají stylem 5 vět a dvě otázky mi dost lezly na nervy. Postavy mi navíc přišly dost plochý a v příběhu nedotažený. Ve výsledku mě rozuzlení knihy nenadchlo a vlastně to nemělo ani spád, nic mě nenutilo číst dál. Byla to moje první kniha od autorky a po další nejspíš nesáhnu...
Klevisová ve svý nejlepší formě. Obrovsky mi to připomínalo Drak spí, hlavně v tom dobrým. Vysídlený a znovuobydlený pohraničí, díra, kde se každej s každým zná až moc dobře, vracející se ženy, odhalování propletenejch rodinnejch tajemství, láska k přírodě a divočině, kočky. A škaredej, nepříjemnej zásah toho špatnýho, co se v lidech skrývá. Spolehlivej recept na dobrou napínavou detektivku, která vám dá, co chcete. I když tady vlastně nefiguruje žádnej detektiv a nesledujete vyšetřování... ale jen rozmotávání. Ale i to je fantastický.
Postavy se mi tentokrát hrozně líbily, povedla se jak Linda, tak i Žofie i Gerda. A krásná perla v podobě bratrů Jury a Ladi (kdo z vás v nich ještě viděl samotáře, jako vystřižené z Palánova Raději zešílet v divočině? :) . Nejvíc mě nakonec dojal a dostal příběh Žofie, samozřejmě. A ten konec... uf.
Sečteno, podtrženo... tohle je paráda a zaslouží si to plnou palbu.
Bylo to fajn, úplně paf z této knihy nejsem, ale k zamyšlení to je. Vadila mi hromada postav, občas jsem si musela utřídit, kdo je kdo a jaký má vztah ke komu. Ale bavilo mě to, bylo to jiné než klasická detektivka od Klevisové. Docela jsem teda doufala, že se z Žofie stane slečna Marplová, ale nakonec jsem byla překvapená.
Příběh sám o sobě mě taky nenadchnul, knihu samotnou bych v polovině odložila - všechny postavy jednaly nelogicky, míchaly se mi mezi sebou a jejich osudy a záležitosti šly docela mimo mě.
Doporučuji čtenářům Karin Lednické, Aleny Mornštajnové nebo Štěpána Javůrka.
Knihy s příběhy z pohraničí jsou pro mě vždy lákadlem. Příběh hezky plynul, postavy mě nějak nepřitáhly, ale zápletka zajímavá.
Moje první kniha od autorky a musím říct, že se mi docela líbila. Postavy se v průběhu děje proměňovaly a to mě bavilo. Prostředí a způsob vyprávění byly také v pohodě. Tři hvězdy dávám proto, protože mě děj nevtáhl, neměla jsem potřebu číst dál. Byla to pro mě průměrné čtení. Určitě si od autorky přečtu i další její knihy, ale spěchat na to nebudu.
Další kniha mé oblíbené autorky a opět nezklamala. Uvědomila jsem si, že české autory vyhledávám čím dál více a objevila jsem několik talentů, ke kterým se určitě budu vracet, ale neplatí to u české detektivky. Tam mám velké mezery a v podstatě čtu jen Michaelu Klevisovou. Nevím čím to je, ale když jsem zkusila někoho jiného, zdálo se mi to naivní a prvoplánové a moc mě to nebavilo. To u této autorky nehrozí. Místo jednoduchých dialogů důsledně buduje atmosféru a lidskou duši, se všemi zákoutími, která si dovedete představit, zná dokonale. A tak jsem se s mírným napětím vydala, tentokrát, na Šumavu, do Jelení Hory. Výlet trval krátce, jen dva večery, ale stál za to. A já se přesouvám do Vietnamu, tam, kde Hory zpívají:-). A zvědavá jsem moc. No, není to čtení krásné?
Bavilo mě místo, kde se příběh odehrával. Bavily mě postavy, které ho obydlely a bavilo mě odhalovat rodinné tajemství. Bergman mi nakonec vlastně ani nechyběl. Skvělý!
U této autorky jsme zvyklí na detektivky a hledání vrahů. I tady se hledá...ale tentokrát v historii mezilidských vztahů v jedné horské vsi. Námět je tedy odlišný, ale proč ne?
(audiokniha , 9:58 hod, číta Petra Špalíková)
Najkrajšie na Klevisovej románoch je to, ako prirodzene vychádzajú z obyčajného ľudského života na miestach (hoci aj fiktívnych), ktoré sú totožné s mnohými v našich krajinách. Nemusí to byť "najúžasnejší thriller, ktorý ste vo svojom období stretli", je to spleť udalostí, ktorá sa stane bez najohavnejších krvákov a napriek tomu má čo čitateľovi povedať. Ani táto rumunsko-slovensko-česká genéza - motanica v Prokletom kraji nie je výnimkou.
Moje první kniha od Michaely Klevisové, zajímavá zápletka, některé situace mi přišly těžko uvěřitelné, ale celkově se mně román líbil.
Je to dobrá knížka, pro mne Sudeťáka chytlavé téma, docela dobře zobrazené postavy a kraj. Na druhé straně trochu neučesaný a ne příliš zajímavý příběh. Takže škoda, autorku mám velmi rád.
Moje první knížka od M. Klevisové a rozhodně ne poslední. Ovšem je potřeba tu knihu číst pokud možno bez prodlev, jinak se člověk snadno ztratí v událostech a postavách. Tedy aspoň mně se to dělo.
Od Michaely Klevisové mám přečtené (kromě Vraního oka) všechno. Tentokrát bez mého oblíbeného inspektora...předchozí knihy mě přišly napínavější, většinou jsem je "zhltla". To se tentokrát nekonalo, nicméně to nic nemění na tom, že to byl příjemně tajemný příběh a i nadále patří Michaela Klevisová k mým oblíbeným autorkám. Těším se na Vraní oko :-)
Opět bych zařadila do detektivního příběhu, ale i tak to bylo skvělé. Autorka umí skvělé popsat, nejen lidi, ale i prostředí, skvěle vykresluje povahy lidí, ale i ta zápletka byla zajímavá. Neustále jsem očekávala, co se stane a myslím, že to bylo opravdu povedené.
Štítky knihy
Šumava pro ženy tajemství reemigrace Pošumaví vyrovnání se s minulostí rodinná historie, dějiny rodu české romány Jelení Hora Slováci v Rumunsku
Autorovy další knížky
| 2020 |  Drak spí |
| 2021 | Prokletý kraj |
| 2017 | Zmizela v mlze |
| 2019 | Sněžný měsíc |
| 2023 | Vraní oko |
Kniha Prokletý kraj je v
| Právě čtených | 32x |
| Přečtených | 2 667x |
| Čtenářské výzvě | 763x |
| Doporučených | 100x |
| Knihotéce | 448x |
| Chystám se číst | 731x |
| Chci si koupit | 193x |
| dalších seznamech | 24x |
Možná tomu uškodila audio podoba, ale tohle nebudu doposlouchávat. Je to čtené stylem "pozor, tohle bude strašidelné"... To mi prostě nesedí.
Třeba ještě zkusím přečíst očima, ale spíš zkusím raději jinou knihu od autorky.