Prokletý kraj
Michaela Klevisová
I temná minulost jednou vyjde na světlo. Jelení Horou se několikrát prohnaly dějiny plné nenávisti a zmaru. Vesnička ukrytá v pošumavských lesích dodnes není ideální místo k životu. Gerdu s dcerou k návratu sem přiměl jenom rozvod a nedostatek peněz. Z jednotvárnosti ji vytrhne až seznámení s Lindou, která tu pátrá po minulosti své rodiny. Vzápětí ale ve vesnici za podivných okolností někdo zemře... a zločin oběma ženám pomůže odhalit staré tajemství, které nikdy nemělo vyjít na povrch. Michaela Klevisová tentokrát opustila kriminalistu Josefa Bergmana a v románu z Pošumaví nahlíží na zločin pohledem dvou mladých žen, jejichž životy jsou provázány s místy, kudy se opakovaně prohnaly dramatické dějiny. Zapadlá vesnička Jelení Hora má temnou minulost a dodnes to není ideální místo k životu. Není divu, že odsud Gerda vždycky chtěla odejít a uniknout minulosti. Teď se ale rozvedla, je bez peněz a nezbylo jí nic jiného, než se s dcerou vrátit do nuzného domku po rodičích. Linda na stejné místo přijíždí na dovolenou, aby pátrala po minulosti své rodiny, která se před čtyřiceti lety odstěhovala. Vzápětí ve vesnici dojde k úmrtí a obě ženy odhalí přísně střežené tajemství související s krajem, kde nikomu nebylo souzeno být šťastný. Autorka úspěšné detektivní série se v této knize místo krimi zápletky soustředí na mezilidské vztahy v prostředí sousedícím s národním parkem a vojenským prostorem. Přes minulost zdejších obyvatel odhaluje historii plnou zvratů, která někomu zabránila v těchto místech naplno zakořenit a jiné k Pošumaví neplánovaně připoutala.... celý text
Přidat komentář
Královna detektivek a taková slabota, byla moje první reakce. Než jsem si uvědomila, že to je román . A pak jsem začala cítit vůni lesa. Ty staré chalupy jejich tajemství ,jejich duši . Byli tu se mnou všichni, staří usedlíci , namyšlený zbohatlík, cítil jsem i psí srst, les voněl, vyprávěl. Nemusí být pořád jen detektivka když čtete Klevisovou, umí i jiný žánr. Krásná obálka a dobrý příběh, dobře napsaný, až jsem zatoužila do Jelení hory odjet na víkend a projít si ten prokletý kraj.
Moc hezké čtení. Mám ráda i detektivky autorky, ale tento příběh byl jiný, mnohem líp se četl. Hezké popisy Šumavy k tomu.
Tato kniha se mi z autorčiných knih líbila nejvíc.
Děj Prokletého kraje umístila Klevisová do pošumaví. Do malé vesničky Jelení Hora si s pocitem mírného vyhoření jede odpočinout Linda. Lokalitu si nevybrala náhodou, je to místo, kde vyrůstala její rodina a po počátečních rozpacích z tichého místa a jeho obyvatel, začne pátrat po souvislostech. Jako každá kniha od autorky, tak i tento román se čte krásně, je lehce napínavý, zajímavý, uvěřitelný, prostě kvalitní čtení.
Moje první kniha Michaely Klevisové. Moc pěkně napsaná, dobře se mi četla. Těším se na další. 5*
Príjemné, ľahké čítanie. Autorka veľmí dobre zvláda písať napínavo a človeka necháva v očakávaní, aj keď samotná zápletka mi neprišla nejako extra dych vyražajúca. Opisy krajiny a celkovo dej zasadený do malej dedinky však krásne dopĺňal knihu a tak mi to tým menej pútavú zápletku vynahradzovalo a stále sa veľmi dobre čítala. Štýl písania mi vyhovoval tiež. Zrejme sa k autorke ešte v budúcnosti vrátim.
Michaela Klevisová píše velice hezky. Její detektivní sérii s Bergmanem jsem si oblíbila. Román Prokletý kraj ukazuje krásu Pošumaví a odhaluje stará tajemství jedné malé vesničky.
Výborné. Jako první knihu od doporučované autorky jsem vybrala tento solitér, který není součástí detektivní série. Šumava. Podzim. Tajemství. A do toho úplně běžné lidské radosti a starosti. A jako třešnička na dortu trocha té folklorní mysterie. Jsem nadšená. Přečteno jedním dechem.
Mám ráda sérii detektivek s vyšetřovatelem Josefem Bergmanem, tak jsem se pustila i do této knihy Michaely Klevisové. Zpočátku jsem byla nadšená tajemnem a atmosférou šumavských samot, ale postupně tohle kouzlo vyprchalo. Ztrácela jsem se v postavách, což se mi u autorky jinak nestává, a psychologický vývoj hlavních hrdinek se mi moc nepozdával. Jakoby každou chvíli razantně měnily svoje názory a postoje a občas se chovaly zcela nelogicky. Ke konci se vše začalo vyjasňovat, autorka odpověděla na všechny otázky, jenže stejně mi to přišlo až moc zamotané. Východiska z peripetií v osobních životech hlavních hrdinek mě nepotěšila už vůbec, vztahy podle mě měly dopadnout jinak. Každopádně kniha je čtivá, zavede čtenáře do prostředí české vesnice, které s sebou přináší klidnou přírodu i zamotané vztahy a intriky mezi sousedy, a seznámíte se v ní s několika zajímavými svéráznými postavičkami z šumavského pohraničí, a to určitě má něco do sebe. Proto nelituju, že jsem si knihu přečetla, byť ji hodnotím jako průměrnou.
Čekala jsem něco malinko jiného, moje chyba, že jsem si nepřečetla štítky. Bylo to výborné, sice hlavní postavy mi k srdci nepřirostly, žádná velká akce se tam také nekonala, ale zápletka to zachránila.
No tak nevím. Bylo to pro mě takové nijaké. Jak mám téma pátrání po rodinné historii rád, tak teď mi příběh úplně nesedl. První dvě třetiny byly opravdu natahovaná nuda, poslední třetina byla lepší, ale ve výsledku mi to stále dává jenom lepší trojku. Fakt sorry, ale víc nedám.
Jako dobré, ale co dál? Kniha skončila a mně to bylo co? Jenom fuk. V podstatě mi přišlo, že šlo o nic.
Autorka je ale skvělá, vidno, že psát umí. Při popisech hájenky jsem cítila smrad a viděla, jak to je docela humus. Řízek bych si asi u někoho, kdo vleze do postele v holinách, nedala. Tyhle popisy fajn. Ale jinak proč? Přišli mi všichni nakonec moc přehrocení. Kdyby nebyli takoví blbci, nestalo by se nic. To by pak nebyl příběh, ale prostě mě nezajímali. Na stranu druhou to odsejpá, a není to vyloženě napsaná slátanina. Prostě, OK, fajn. A jdu od toho.
Petra Špalková mi moc hezky přečetla tento zajímavý román. Od začátku mě chytil: tři ženy, tři životy, každý jiný. Temná atmosféra a zádumčivost, mě vedly vyprávěním, které bylo zajímavé postupným provázáním příběhů postav a vyprávěním z pohledu každé z nich.
I dlouho po dočtení se mi myšlenky vracely k příběhu, zanechal stopu a to je vždy dobré znamení a jedna hvězdička pro knihu navíc.
Vykreslení přírody je v knížce úžasné. Opravdu hned máte chuť se tam rozjet a strávit tam alespoň týden. Ale jinak mi příběh přišel takový unylý, pomalý.. k nějakému zajímavějšímu dějovému zvratu se dostáváme až za polovinou. Opakovaně jsem knížku po pár desítkách stránek odkládala, protože se vůbec nic nedělo. Asi jsem prostě čekala víc, než jsem dostala :)
Mlha se převalovala, sychravo zalézalo pod svetr, boty čvachtaly v kalužích...
Děsivé období, které si hrdinka vybrala na rekreaci. Libila se mi atmosféra, líbila se mi zápletka. Tam se vlastně celý čas nic zásadního neděje, ale kniha je neuvěřitelně čtivá a nějak mi padla noty, že teď ji musím číst....
Knihy této autorky mám opravdu ráda. Líbí se mi její styl psaní, pro mě je sázkou na jistotu dobrého čtení.
Štítky knihy
Šumava pro ženy tajemství reemigrace Pošumaví vyrovnání se s minulostí rodinná historie, dějiny rodu české romány Jelení Hora Slováci v Rumunsku
Autorovy další knížky
2020 | Drak spí |
2021 | Prokletý kraj |
2017 | Zmizela v mlze |
2019 | Sněžný měsíc |
2023 | Vraní oko |
Kniha Prokletý kraj je v
Právě čtených | 32x |
Přečtených | 2 667x |
Čtenářské výzvě | 763x |
Doporučených | 100x |
Knihotéce | 448x |
Chystám se číst | 731x |
Chci si koupit | 193x |
dalších seznamech | 24x |
Není to klasická detektivka, kde by nějaký detektiv něco vyšetřoval. Jedná se spíše o příběh, kde hlavní hrdinka sbírá střípky o minulosti vesnice, odkud pochází její rodina, o ostatních obyvatelích a vztazích mezi nimi, které byly v minulosti (a vlastně i současnosti) docela komplikované. Kniha se četla dobře, byla to pro mě první kniha autorky, dávám 4 hvězdy...