Proč nejsem komunistou
kniha od: Ivan Olbracht (p), Karel Čapek, Fráňa Šrámek, Josef Kopta, Josef Čapek, Josef Hora, František Langer, Stanislav Kostka Neumann, Richard Weiner, Jan Herben Ferdinand Peroutka, Ladislav P. Procházka, Jaroslav Kallab & Jaroslav Kříženecký...zobrazit vše
KoupitKoupit eknihu
Knihu uspořádal a doslovem opatřil J. Hořec. Odpovědi na otázku Proč nejsem komunistou? Uveřejnili v periodiku Přítomnost v roce 1924 až 1925 následující osobnosti: K. Čapek, F. Langer, L. P. Procházka, F. Šrámek, J. Kopta, J. Čapek, J. Herben, J. Kallaba, J. Kříženecký, R. Weiner, a F. Peroutka. Do knihy jsou zařazena i tři stanoviska levicových autorů na probíhající anketu v Přítomnosti, která byla uveřejněna v Rudém právu a dalších novinách komunistické strany. Jedná se o články J. Hory, S. K. Neumanna a I. Olbrachta....celý text
https://www.databazeknih.cz/img/books/93_/93055/big_proc-nejsem-komunistou-TMM-93055.jpg 4.669Komentáře (10)
Kniha Proč nejsem komunistou


Kniha by se dala shrnout větou "nejsem komunistou, protože nesouhlasím s politikou Komunistické strany". Je škoda, že se dotazovaní více nepověnovali problémům komunismu jako takového místo kritiky Lenina či českých komunistů. Zvláště pro dnešního čtenáře působí totiž tyto argumenty dost vágně a samozřejmě. V té době ovšem na takovéto věci pochopitelně nemysleli. Co se týče dodatků v podobě vyjádření komunistů, za zmínku stojí možná Olbracht, protože má pár rozumných připomínek a Neumann, protože si udělal veřejnou ostudu a i když jsem o něm nikdy neměl moc valné mínění, tak tohle jsem fakt nečekal.


Nápad na tuto anketu v Přítomnosti podle vzpomínek Ferdinanda Peroutky vznikl tak, že mezi Pátečníky přišel komunistický spisovatel a ostatní se mu začali v podstatě omlouvat, proč že nejsou komunisty. V letech 1924-5 to byla relevantní otázka. Peroutka jako výborný editor ucítil příležitost a nechal své přátele sepsat, proč se nehlásí ke komunistické myšlence. Jejich souhrn argumentů je i dnes, po desetiletích reálné zkušenosti s komunistickou mocí, více než platný. Zajímavé je, že leitmotivem všech odpovědí do ankety je soucit s chudými a přesvědčení, že jejich situaci může lépe vyřešit vývoj buržoazní republiky než komunistická revoluce. Ani stopa po postoji, že podpořit je třeba hlavně bohaté a schopné a z jejich bohatství pak něco prokape i do nižších sociálních pater. Tahle podivuhodná myšlenka se u nás vynořila v podstatě až v devadesátých letech 20. století.


Od rozečtené knížky o událostech srpna 1968, jsem si, tak říkajíc, odskočil na útlou knížečku: „Proč nejsem komunistou“. Přední spisovatelé a intelektuálové dvacátých let minulého století napsali a zveřejnili své odpovědi v tehdejším týdeníku „Přítomnost“. Jsou lidé, kteří vidí dopředu a dokážou svou vizi pojmenovat, bojovat za ni a obětovat život. Poplatnost těchto úvah se bohužel potvrdila a je stále aktuální. Doporučuji přečíst všem.


Přečetl jsem celý soubor, který vydala samizdatová Česká expedice a sborník vydalo oficiálně v r.1990 Nakladatelství Lidové noviny.
Vzhledem k tomu, že pro mne je primární příspěvek Jadrana, nemám co dodat k jeho názoru.
Útlý sborník je přehlídkou názorů špičky české inteligence a půvabné je, že do Přítomnosti vedené Ferdinandem Peroutkou byli požádáni o názor i komunisté: Ivan Olbracht - Proč nejsou komunisty a Josef Hora-Omyly K.Čapka, i když jejich stanovisko publikovalo v r.1924 Rudé právo a v r.1925 Reflektor (S.K.Neumann - Dopis z Prahy).
I nastal rok 1929 a "Kluci z Karlína" vykopli nejen tyto tři obhájce ze své strany, prý jako renegáty. Důvod kritika metod nového stalinsko-gottwaldovského vedení.


… Jsem v úžasu … Karel Čapek už v roce 1924 naprosto excelentně vystihl a vyjádřil, v čem spočívá obludný klam komunistické ideologie a nebezpečí její přitažlivosti …
Ideologie slibující „pořádek“ v naší společnosti však přece jen nakonec zvítězila … také proto, že většina voličů dala komunistické straně v tehdy ještě svobodných demokratických volbách roku 1946 svůj hlas … co následovalo, přineslo mnoho utrpení konkrétních lidí, které nikdy nemůže vyvážit žádné společné dobro … významné svědectví skutečnosti, že většina voličů nemusí mít vždy pravdu, ale že se může i tragicky mýlit, či se nechat oklamat a zotročit …


Jak je možné, že už tenkrát věděli...
Jak je možné, že dnes někteří stále ještě neví...


Po přečtení naprosto souhlasím s komentářem , jak mohl Čapek už tehdy vědět, co "dobrého" nám soudruzi straníci můžou přichystat. Ale zároveň jsem od některých pánů čekala asi něco jiného a byla jsem i trochu zklamaná- ale to je čistě můj názor, spíš si jenom obhajuji sama před sebou, proč ne všěch 5 *


Stále platná kniha. Společnost není dokonalá a je co zlepšovat, ale je kvuli tomu nutné obětovat životy a volat po revoluci?
Bál jsem se, že bude stát za to jen Čapkova esej, ale ostatní ji často i předčí. Je dobře, že jsou přidány i proti názory, i když by člověk řekl, že jsou naschvál vybrány méně zdařilé, ale oni je napsali tací velikáni jako Olbracht, Hora či Neumann.
Štítky
antikomunismus česká literatura eseje fejetony
Kniha Proč nejsem komunistou je v
Přečtených | 83x |
Čtenářské výzvě | 2x |
Doporučených | 15x |
Knihotéce | 42x |
Chystám se číst | 74x |
Chci si koupit | 17x |