Probudím se na Šibuji
Anna Cima
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/385705/bmid_probudim-se-na-sibuji-Ios-385705.png
4
1250
311
Když se sedmnáctiletá Jana dostane do vysněného Tokia, nejraději by zde zůstala navždy. Záhy se přesvědčí o tom, jak nedozírné následky může takové přání mít. Ocitne se totiž uzavřená v magickém kruhu rušné čtvrti Šibuja. Zatímco mladší podoba Jany bloudí městem, zažívá podivuhodné situace a hledá cestu domů, čtyřiadvacetiletá Jana v Praze studuje japanologii, usiluje o stipendium do Tokia a společně se starším spolužákem si láme hlavu nad překladem japonské povídky. Osud jejího autora, donedávna zapomenutého spisovatele Kawašity, bude mít na vývoj událostí větší vliv, než by kdy obě Jany čekaly… Čtivě a svěžím hovorovým jazykem napsaný román mladé debutující japanoložky je o hledání cesty k odlišné kultuře, o nejednoznačnosti reálného světa a o ošemetnosti splněného snu.... celý text
Přidat komentář
Za mne velice zajímavé dílo, zasloužilo by 5 hvězd, jen mě trochu zklamal otevřený konec, člověk nad tím pak nedokáže přestat přemýšlet. :)
Ten konec jsem si musela nechat usadit, nemá jednoznačný konec, nechává to na vás jak si ho domyslíte. Ale ukončení knížka má, jen není otrocky doslovné. Líbí se mi jak autorka píše.
Oceňuji skutečně originální téma knihy i její čtivost. Moc se mi líbily dvě proplétající se časové roviny. Hvězdičky strhávám za jazyk, který se mi zdál tak rušivý, až mi četbu zcela zprotivil.
Zacatek skvely, zbytek trochu slabsi, ale porad dobry. Celkove hodnotim kladne.
Poslouchala jsem na Vltavě a nebylo to špatný, ale na mě trochu moc YA... Jednoduchá oddychovka, ale docela zábavná ( i když teda závěrečná scéna v důchoďáku....:-/) Dala bych 3*, ale je to debut český autorky, tak jsem pro 4* a jsem zvědavá, co autorka napíše příště.
Z hlediska hodnocení českých titulů z mé strany už taková klasika - not great, not terrible. Prostě docela dobrý, ale nic, co by mne uhranulo.
Jednoslovné hodnocení za mě je zklamání. Vyprávění dobrého námětu sklouzlo do povrchního popisu nesourodých dějů nezajímavých postav. Hlubší psychologie aktérů žádná, jejich chování předvídatelné, pokus o magický realismus moc nevyšel, o čem to vlastně je? Jde spíše o dívčí románek pro YA čtenáře. A to podivné používání hovorové češtiny!
Knihy od japonských autorů mám hodně rád, tak proč to jednou nezkusit naopak a přečíst si knihu od českého autora, jejíž děj se odehrává z časti v Japonsku a tak trochu japonským stylem. A ono to vyšlo na jedničku! Kniha mě naplno strhla a bavila, hlavně ty reálné konverzace ,no prostě nádhera. Chvílemi mi to připomínalo styl jakým píše Murakami. Naprosto zasloužená Magnesia Litera.
Prvni polovina me uplne okouzlila. Bylo to skvele, nemohla jsem prestat cist. Druha polovina uz trochu ztracela dech. Usekle konce moc nemusim, ale tady si to celkem dobre domyslim. Na prvotinu hodne dobre :)
Příběh a zápletka mě bavily moc, provedení většiny částí také, ale za konec ubírám hvězdičku - pár stránek navíc by příběhu prospělo. Na prvotinu ale velmi, velmi slušný start a Magnesia Litera zasloužená.
Už dlouho mě žádná knížka takhle nezaujala. Věřila jsem autorce i ty pasáže o (zcela smyšleném) spisovateli Kawašitovi. Je to příběh tajemný, magický, humorný, dojemný, protkaný symbolikou japonských legend.
Autorka má právem cenu Magnesia litera.
„myšlenky jsou dost nebezpečný, když si je člověk nehlídá“
První, co mě na knížku nalákalo, bylo Japonsko, a samozřejmě, všechno to slibované neskutečno, které souvisí s tím, že autorka je stejně jako já, čtenářka a obdivovatelka Murakamiho :-).
Druhé, co mě zaujalo, byla informace, že se jedná o literární debut mladé japanoložky a udělená cena Magnesia Litera, oboje slibovalo, že půjde o zajímavé čtení.
A do třetice, co mě trochu odrazovalo, byla avizovaná intelektuálně-milostná studentská love story hlavní hrdinky (25ti, resp. 17ti leté) /to opravdu není můj šálek kávy/.
Zvědavost ale převážila, a tak jsem se na Šibuji přeci jen vydala a začala zvědavě sledovat hlavní hrdinku Janu, … při pátrání po záhadném japonském spisovateli Kawašitovi (bavilo mě sledovat jeho příběh – jako spojky mezi jednotlivými články příběhu), … při řešení záhady - myšlenkového uvíznutí v čase (bavilo mě sledovat leit motiv rozpolcení a s ním spojenou atmosféru – dýchnou na vás totiž pocity odcizení, osamocení a v neposlední řadě dusivý pocit vězení), a samozřejmě, i … při studentských milostných dobrodružstvích (jejích vlastních, ale i těch ostatních probíraných, české i japonské pubertální mládeže, které nejspíš měly podpořit zřejmé kulturní rozdíly).
Podle očekávání je právě tahle linie příběhu pro mě jejím nejslabším článkem, ale nebudu nijak přehnaně kritická, Janino studijně-životní dobrodružství bylo vlastně docela fajn. Jana absolvovala celkem úspěšně (na rozdíl od jiných svých vrstevníků) dost emočně složitou iniciační cestu k dospělosti, skrze poznání japonské popkultury a celkově japonské reality (plné promílajících se trendů workoholismu vs. konzervativních tradic), a tak, díky tomu úspěšně prošla vlastní vnitřní proměnou – především vystřízlivěním z ideálů :-).
PS: souhlasím s komentářem magnolie níže, i za mě má autorka můj obdiv za osobní zaujetí japonskou kulturou.
čekala jsem víc dokument o Japonsku, ale byla jsem pak velmi spokojená, dočetla jsem až do konce a byla napnutá, jak to dopadne ... doporučuji
Ačkoliv mi na začátku autorčin styl připadal poněkud nevypsaný a těžkopádný, do příběhu jsem se dostala a nakonec jsem byla mile překvapena. Vtip, dobré základní dějové linky a jedna skvělá, která se týkala polozapomenutého japonského spisovatele. Neobvyklé japonské prostředí jako bonus.
Knihu jsem dlouho odkládala, a musím říct, že mě velmi překvapila. To bylo moc krásné pohlazení po duši.Na prvotinu autorky je to moc hezky napsané. Za mě doporučuji ,určitě si knihu přečtěte, je moc moc hezká.
Svěží vítr ve vodách české literatury! Můj velký objev, který by lidem neměl uniknout. Právem oceněná a jako prvotina skvělé, v našich končinách unikát. Dokazuje mi, že česká literatura není z(a)tracená a stojí za to. Psát autorka rozhodně umí a tohle se prostě fakt povedlo. Hai!
Takhle dobrý román o Japonsku jsem ještě nečetla. Jsem naprosto nadšená a ohromená. Čtení nabušené akcí a humorem, zcela podmanivé, plné japonské literatury, herců a reálií. Jsem stejná krevní skupina a jako japanofil v tom jedu až do dna. Tolik situací bylo jako vystřiženo z mého života, cítila jsem se, jako bych potkala novou kamarádku a sama se ocitla na Šibuji. Jediné, čeho lituju, že mi kniha tak dlouho unikala, i když jsem ji registrovala, ačkoliv na druhou stranu jsem ráda, protože až teď, kdy jsem Japonskem zcela pohlcená, jsem ji dokázala naplno ocenit. Nezasvěceným to tolik asi neřekne, nicméně i když vypustíme tuto magickou zemi, vyjde z toho originální, nevšední a čtivý příběh, stravitelně napsaný, promyšlený od začátku do konce, do kterého jsem se celá vžila a nenudila se ani chvíli. Skvěle vymyšlená i propojená pointa, která drží tempo a zajímavě graduje. A teď mám ještě větší chuť se vrhnout do světa japanologie a prožít si svůj vlastní japonský sen.
Už od začátku jsem věděla, že tahle kniha bude krátká, a taky že jo. Vlastně mi pořád docela chybí, hned bych si ji přečetla znovu. A vlastně to asi hned udělám. Doufám, že se dočkáme dalších knih od Aničky, jestli ji můžu tak familiérně oslovovat, neb mám chuť ji obejmout a poděkovat za to, co dokázala. Má můj obdiv.
(jo, a ještě něco, díky tomu jsem se konečně dokopala k tomu, že si přečtu Murakamiho, díky)
Milé a čtivé překvapení mladé japanoložky a japanofilky, které nenuceně pracuje s propojením této ostrovní a české kultury v několika vzájemně protknutých příbězích. Celé to dohromady funguje dobře, uvěřitelně a nenuceně.
Hezké a příjemné čtení.
Štítky knihy
prvotina Japonsko česká literatura japonská literatura magický realismus rozhlasové zpracování Magnesia Litera Cena Jiřího Ortena
Probudím se na ŠibujiKniha Probudím se na Šibuji je v
| Právě čtených | 26x |
| Přečtených | 1 634x |
| Čtenářské výzvě | 378x |
| Doporučených | 129x |
| Knihotéce | 328x |
| Chystám se číst | 580x |
| Chci si koupit | 139x |
| dalších seznamech | 16x |
[krácená četba ČRO i audiokniha]
Trochu Norský dřevo, trochu styl Prašina, ale hlavně
neskutečně svěží, čtivá, či spíš dokonale poslouchatelná záležitost, která mě okamžitě vcucla čtenářsky tak do mých sladkých patnácti!! Audiokniha roku 2019 je díky Anně Kameníkové načtena naprosto luxusně!
Nesnáším mystery ani magické realismy, ale toto je nenásilné, nevtíravé, přirozeně fantazijní a ještě k tomu vtipné.
Ano, dějově to není žádná velká literatura stylu Radky Denemarkové třeba, ale zas daleko více potěší srdce.
Myšlenka Jana mě moc bavila.
Poslouchala jsem Vltavskou variantu a tuším, že se v podobě nezkrácené audioknihy ještě jednou potkáme.
P.S.
Potkali jsme se na Šibuji aj nezkráceně a já žasnu jak dílku rozhlasová úprava prospěla! Rozhlasová úprava za čtyři ostatní za tři :o)