Bretaňská idyla
Jean-Luc Bannalec (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509360/bmid_bretanska-idyla-erN-509360.jpeg
4
84
32
Případy komisaře Dupina série
< 10. díl >
Desátý případ pro komisaře Dupina, milovníka tučňáků a kofeinu, rodilého Pařížana za trest přeloženého do Bretaně – na konec světa. Vlna veder ten rok v srpnu sužuje dokonce i Bretaň. Komisař Dupin nevidí, že by se mělo ochladit. Ke vší mrzutosti mu chystají kolegové velkou oslavu u příležitosti desátého výročí jeho služby v Concarneau. Pak ale je u pobřeží vylovena z moře mrtvola majitele ovčího velkochovu na legendárním Belle-Île. A než se Dupin naděje, ocitne se na palubě policejního rychlého člunu a míří na „nejkrásnější ostrov na světě“, kde zakrátko nahlédne do nejhlubších propastí lidské duše...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2023
,
Kalibr
Originální název:
Bretonische Idylle , 2021
více info...
Přidat komentář
Již desátý příběh inspektora Dupina a opět procházka po úžasné Bretani. Přímo na ostrově Belle-Île jsem nebyl, ale přímo naproti na konci poloostrova Quiberon ano a tak jsem si mohl představit zátoky, pláže a vřesoviště tohoto místa. Těším se na 11. díl...
Znovu úžasná procházka po Bretani a seznámení se s dalšími nádhernými místy. Mimo jiné i proto mám tuhle sérii moc ráda.
Kdo by mohl být vrahem se mi párkrát mihlo v hlavně a ono to nakonec opravdu tak bylo. Případ mi nepřišel složitý. Což ale nijak neubírá na kvalitě knížky.
Desátý případ komisaře Dupina je opět napínavý,opis okolní krajiny,jídla a kávy byl uchvatný.Je to detektivka,ve které se případy velice rychle vyřeší a není tam spousta krve.Určitě si přečtu i další díly.
Opět v první polovině spíše cestopis a průvodce kulinářskými zážitky Bretaně.
Po seznámení čtenářů v předchozích dílech s ostrovy na pobřeží Bretaně, salinami na poloostrově Guérande, ústřicemi, druidy, historií Keltů, výzkumem a sledováním moře a delfínů, růžovými granitovými skalními útvary a místními skvělými plážemi, a také s temným a tajemným Bróceliandským lesem a jeho malebnými jezery a zámky, Saint-Malo a také přes ústí řeky ležící přímořskými lázněmi Dinard s úžasnými vilami se v tomto díle dostaneme k dalším místním bretaňským pozoruhodnostem a to k ostrovu Belle-Île.
Tady je komisař Dupin a jeho tým při vyšetřování vraždy opět rozptylován úžasnými přírodními scenériemi, nekonečnou paletou barev - odstínů modré, růžové a zelené. Také je zaskočen neskutečnou soudružností a krutostí obyvatel ostrova, kteří se rozhodnou ve svůj prospěch a pro své cíle zabít svého souseda.
Jako vždy se jedná o zajímavou kombinaci cestopisu, detektivky a kulinářského průvodce. Pro mě velice zajímavá kombinace, stále si něco dohledávám na internetu.
Zůstávám věrným fanouškem této série.
Škoda, že se už blížím ke konci a budu muset čekat na další díly. Aspoň doufám, že bude i další pokračování.
Desátý případ pro komisaře Dupina, milovníka tučňáků a kofeinu, rodilého Pařížana za trest přeloženého do Bretaně – na konec světa. Ach, jak já jsem se na tebe, mon commissaire, těšil. Euromedia bohužel vydává mého oblíbeného Dupina s dvouletým zpožděním a tak si vždy musíme hodně počkat, než se opět dočkáme nového dílu. Tento desátý díl, jsem četl v době, kdy mi odcházela nejbližší bytost, se kterou jsem lásku k Bretani a komisaři Dupinovi sdílel.
Vždy při čtení dalšího dílu bych nejradši hned znovu navštívila Bretaň. Tak sugestivní popisy krás přírody, městeček, jídel, pití.... A to od německého autora!
Moje druhá kniha od tohoto autora. Moc se mi líbí, jak autor dokáže vylíčit atmosféru Bretaně včetně vůní, chutí a zvuků.
Tuhle sérii už nečtu ani tak kvůli detektivní zápletce, jako spíš kvůli popisu jídla a okolního prostředí. Ty mě nezklamaly, zápletka mi přišla trochu přitažená za vlasy, ale celkově se to dobře četlo, takže já jsem spokojená.
Komisař Dupin po desáté. A současně se slaví deset let komisařova působení v Bretani. Stal se už opravdovým Bretoňcem?
Už nepřekvapuje, že knížka je hodně povedenou reklamou, nebo spíš oslavou Bretaně, jejích přírodních krás, tak sugestivně popisovaných, že čtenář vnímá tu atmosféru, cítí slaný vzduch, vidí všechny ty do detailů popisované barvy, odstíny modré a oranžové, zelené, nádherné moře a skály.
A samozřejmě ty skvělé místní speciality, víno, a taky třeba koňak Šest královen z Belle-Île, s vůní kouře, vřesu, kručinky, karamelu a jódu... A speciální káva dle receptu dávných předků zvaná bon s vůní karamelizovaných lískových oříšků, tmavé čokolády, popela, přezrálých borůvek, a aromatem whisky a levandule...
Detektivka je spíš až v druhém sledu, ale i tak je výsledné vyřešení případu tak trochu ve stylu Agathy Christie docela povedené.
Tentokrát navštívíme ostrov Belle-Île-en-Mer, a jako vždy, když cestujeme s Dupinem po Bretani za zločinem, máme pocit, že je to to nejkrásnější místo na světě, které nutně musíme navštívit. Nebo si aspoň otevřít google mapy a projít se popisovanou krajinou prostřednictvím Street View.
A ještě poznáme dva trochu strašidelné menhiry, Jeana a Jeanne, které navazují na ty carnacké, vytvářejí tajemná silová pole, a současně se k sobě pomalu, nepostřehnutelně přibližují.
A inspektor Dupin se svou svéráznou samotářskou povahou, s denní konzumací mnoha petits cafés, láskou k dobrému jídlu a smyslem pro genius loci tentokrát překvapil, kromě samozřejmě geniálního vyřešení série zločinů, ještě jinak - kamarádstvím s tuleněm a společným plaváním v Atlantiku...
A mě to zase, už po desáté, dost baví. Čtyři plus.
*
"Dupin si ze všeho nejdříve osvojil životně důležité věty: ,Kafé am bomar plij', ,Kávu, prosím', ,Gveloc´heo ganin ur banne qwin', ,Dám si sklenku vína.' Dvě věty, díky kterým bylo možné alespoň elementárně ovládat nějakou řeč."
---------------
Ještě k těm menhirům: Aspoň tohle si můžeme trošku užít i doma, aspoň něco máme podobně exotické, klobucký menhir Kamenný pastýř se pohybuje, pomalu krok za krokem, úplně stejně a nepostřehnutelně jako ty z Belle-Île. Nevěříte?
Na každém dílu mne baví fakt, že neskutečně krátký čas na vyřešení případu subjektivně plyne tak volně... Tentokrát "zpomalovaly" dojem barvy a vůně... tolik odstínů modré bych chtěla vidět a mořskou mlhu taky... Případ svým řešením docela překvapil, byť se dalo odhadnout; který čtenář by první oběť s chutí vlastnoručně nezabil! :-) Jsem zvědavá, jestli se dočkáme ještě dalšího dílu, komisař dosáhl hodnocení 3+, má ještě co zlepšovat, takže možná...???
Já se budu muset vydat do Bretaně. Skvěle vylíčené reálie včetně místních dobrot, pohodový komisař se svou partou, výborné hlášky Nowellové a k tomu tedy pár vražd, ale ty pro mě snad asi nejsou v tomto případě ani podstatné. Tohle čtení je na léto jako stvořené
Jak ráda jsem se znovu vydala do Bretaně - a dokonce na ostrov Belle Ile ....
Ostrov s mystickým původem - ostrov víl v Morbihanském zálivu .... který vznikl z koruny vílí královny, která odplula na moře a proměnila se v magickou říši Belle Ile ....
Krásné popisy ostrovní přírody - dvou menhirů a kouzelných zátok ... to je říše sama pro sebe ....
A jako vždy šálky petit café a bretaňské speciality ....
Tato čarovná atmosféra je však narušena příchodem smrti .... a tak se komisař musí ujmout pátrání .... pátrání po zlu. které tuto krásu narušilo ....
Pěkně se to čte v těchto letních dnech .... ale i v Bretani jsou vedra a Atlantik není studený .... a tak musí komisař překonat svouji fobii z plavby a vydat se do vln ....
A vypadá to, že Dupin nekončí - a já budu čekat na další příběh ....
KEN EMBERR komisaři - a určitě opět nashledanou ....
Další případ Dupina a jeho kolegů v okouzlujicim prostředí Bretagne. Příjemné letní čtení, ze kterého nemáte noční můry, spíš tak chuť na kávu a něco místního dobrého.
Zápletka byla v tomto díle zajímavá a knize dost prospělo zeštíhlení oproti jiným dílům, které se mi trochu táhly. Tentokrát to bylo tak akorát, aby se vyvážil popis krajiny a gastronomie se samotným pátráním po pachateli.
(SPOILER)
Jak už tady někdo uvedl, jedná se tentokrát o variaci na Vraždu v Orient expresu. Jenže na rozdíl od Poirota není Dupin sluníčkář a "všichni" tedy neznamenají "nikdo", nýbrž "každý". Je jedno jak protivný nebo neoblíbený člověk je, vražda je a zůstane vraždou.
Jinak je vše při starém - v tom nejlepším slova smyslu. Litry café, hory kulinářských specialit, moře, pláže, útesy... a vůbec bretaňský život. Prostě další bretaňská detektivka, jak jsme na ně zvyklí a jak je máme rádi.
Jsou detektivky, které mají dokonalý příběh ale nijak poutavé postavy a prostředí. Naopak takové, které se odehrávají v atraktivním prostředí a jejich účastníci jsou nadmíru zajímaví. A pak je třetí kategorie, kde je tento koktejl vyvážený. Takový, kterému dá přednost člověk, který Bretaň alespoň trošku zná a příběh se odehrává ve známých kulisách. Člověk, který má rád francouzskou nebo přímo bretaňskou kuchyni, ryby a mořské potvory...a tahle nejen tato kniha série jej bude lákat k poznání nebo ke kulinářskému experimentování. No, a úplně zklamán nebude ani ten, kdo Francii, Bretaň a jejich přírodu ani kuchyni nezná, a bude knihu brát jako pozvánku. Většina detektivních sérií s postupem času ztrácí dech, což v tomto případě úplně neplatí. Vždy se objeví něco nového, zajímavého. Nicméně, jakkoliv tyto detektivky hodnotím plným počtem hvězd (což v tomto případě není hodnocení literárních kvalit, ale především kvalit relaxačních), nejsem si jist, zda lze ještě dál pokračovat, nebo se řídit pravidlem, že v nejlepším se má přestat. Ale to je jistě otázka, kterou si i autor klade s každým pokračováním. Za mne tedy doporučení.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány Bretaň
Autorovy další knížky
| 2014 |  Bretaňské poměry |
| 2015 |  Bretaňský příboj |
| 2018 | Bretaňský příliv |
| 2017 | Bretaňská pýcha |
| 2016 | Bretaňské zlato |
Kniha Bretaňská idyla je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 108x |
| Čtenářské výzvě | 35x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 117x |
| Chystám se číst | 59x |
| Chci si koupit | 19x |
| dalších seznamech | 1x |
Pokud čekáte klasickou detektivku, zavítejte raději někam jinam. Pokud čekáte poetické povídání o ostrově Belle-Île s menší kriminální vsuvkou, asi se vám kniha bude líbit. Mé hodnocení je asi ovlivněno očekáváním krimi v plném měřítku s notnou dávkou napětí a to jsem v knize nenalezl. Mám rád poetické povídání, atmosféru míst a kulinářské zážitky, ale asi to musí být doplněno i něčím víc, třeba jako v románu Nemusí být vždycky kaviár. Z tohoto pohledu bych 2/3 knihy nominoval na další díl četníka, tentokrá Četník na ostrově Belle-Île, samozřejmě v hlavní roli s Luisem de Funésem, pak se objeví zčista jasna malé okénko v podobě Hercula Poirota a je konec. Francouzská nabubřelost mi sama o sobě také nikdy moc neseděla a řada postav je právě v tomto duchu, chápu že zcela úmyslně. S komisařem Dupinem to bylo první setkání a žel i poslední. Ale věřím, že má i své fanoušky.