Příběhy nečekaných konců

Nečakané konce. Pre tých, čo ešte nič od Dahla nečítali, sú to nečakané konce. Pre mňa, ktorý som od Dahla prečítal skoro všetko, by sa kniha mala volať Očakávané konce. Napriek tomu, že všetky poviedky som už čítal a niektoré aj viackrát, som si čítanie užil a príjemne si oddýchol. Osobne mi Dahlova tvorba sedí a jeho príbehy považujem za vtipné, správne staromilské a za také, ktoré by sa mohli stať.

Četla jsem na základě ČV 2025, povídky obvykle nečtu, na tyto jsem se celkem těšila kvůli dobrému hodnocení v komentářích, ne všechny mě úplně zaujaly, některá témata byla bizarní, pointy úsměvné, často nečekané, dávám 4 hvězdy, myslím, že ztracený čas to nebyl

Jedná se o knížku krátkých povídkových útvarů, dobré čtení do vlaku či jiné cesty. Dokonce jsem ji včera využívala při reklamních pauzách při večerním filmu. Tedy tenhle způsob čtení nic moc, ani z filmu, ani z knížky není dobrý dojem, na čtení příběhu souvislého a zajímavějšího by to vůbec nebylo.

Ale povídky jsou krátké a nesourodé, takže přečetla jsem je. Vybrala jsem si knížku dle zadání ČV 2025, s fialovou barvou na obálce. Povídky jsou opravdu s nečekaným, někdy až šíleným, překvapivým koncem. Některé detektivní, humorné, jiné až hororové. Líbila se mi povídka drsnější ale milá, Paní domácí, s anglickým černým humorem, kde domácí osůbka vlastnoručně preparuje zvířátka i ubytované hosty. Úsměvná je i povídka Edward Přemožitel, kde kočka rozumí klasické hudbě, naslouchá klavírním skladbám a reaguje na ně, paní domu si myslí, že u nich bydlí Ferenc Liszt po reinkarnaci.

90%

Povídky oplývající černým humorem a brilantní pointou. Přečteno mockrát. Všechny jsou dokonalé, mně osobně se teď asi nejvíc líbily Sekáč Foxley a Krk.
Vřele doporučuji všem, kdo ještě neměli tu čest.

Brilantní pointy, které předčí vaše nejčernější i nejbělejší očekávání. Nejbělejší - takhle se to asi nepoužívá, ale ve světe Roalda Dahla by to jít mohlo... Asi jsem našel nového oblíbeného autora.

...sníst vražednou zbraň je bomba ...

Skvělé, nejvíce se mi líbila ta s výletem do Paříže. Živě jsem si představovala jak manžel zcela úmyslně zdržuje, i když ví, že jí to přivádí k šílenství a přivádělo mě to k šílenství.

Miluju ho. Dahl je moje srdcovka. Jeho způsob psaní je neuvěřitelně obrazotvorný a zcela vás pohltí - s jediným umyslem: v závěru vyrazit dech.
Černý humor, místy špetka hororu, originální zápletka, lehkost, skvělá pointa... Tahle knížka naprosto dostála svému názvu.

Nejlepší je Mateří kašička :D

Roald Dahl je podivuhodný autor. Takový ten profík, co všechno dělá levou zadní. Co?

Černý humor okořeněný dávkou ironie a na závěr nečekanou pointou + sociologicko-psychologický přehled a velká dávka empatie = know-how Dahlových povídek a záruka pohodového letního čtení.

„O svém talentu dobře věděl a také ho při každé příležitosti beze studu využíval.“

V každé z povídek vždy najdete nějaké malé tajemství, založené na jednoduché myšlence, a když o svém „talentu“ víte – jde hned všechno snáz …

… jednoduchá příhoda zdá se evokuje dobrý nápad, který je potřeba využít (Farářovo potěšení, Chutě),
… některá tajemství jsou předávaná pouze rodinnou linií (To sladké tajemství),
… pomsta může být sladká, nebo naopak správně okořeněná (Skopové na porážku, William a Marie),
… zvlášť, když už vás nikdo a nic nezataví (Jak se pak Botipol do sázky namočil),
… zvlášť, když se zdá, že všechno je tak, jak má být a pravidelnost ustálených zvyků je člověku vlastní a příjemná (Sekáč Foxley),
… atd., atd., pokračovat bych mohla až k té poslední, ale radši to shrnu: Dahlovy povídky se bezvadně čtou, nutí vás zapojit představivost, protože fantazie a absurdno mají občas navrch, taky trochu provokují, ukazují, že život není vždy spravedlivý, nebo že si nemáme pohrávat s osudem, protože náhody se dějí a nám se to pak velice snadno může krutě vymstít :-).

Abych nezapomněla, pozor si dejte i na jednotvárnost života, ani ta nemusí být vždy sázkou na jistotu …
„Mám rád své místo v rohu u okna, kde si pročítám Timesy, zatímco vlak si to lomozí a sune se vpřed. Tato část cesty trvá třicet dvě minuty a působí na mou mysl i staré popudlivé tělo stejně konejšivě jako důkladná, hojivá masáž. Věřte, že pro udržení duševní pohody není lepší recept než pořádek a pravidelnost.“
… a fakt si radši nic nenalhávejte :-) …
„Nemělo smysl nalhávat si, že má nějakou naději, byť sebemenší …“

Skvělé povídky se zajímavými náměty a ještě zajímavějšími pointami. Nechybí zde autorův typický humor, který mám tak rád.

Můžu od něho číst vše : dokolečka, dokolečka, dokola, shora, zdola, zprava, zleva, napořád...
Roalde, díky

Zejména farář, a pak ta s mužem pres palubu jsou skvělé.

Mám ráda tenhle styl humoru, takže čtení těchto povídek je pro mě radost. Ideální na zalezení do peřinek, popíjení čaje a chechtání se nad příběhy :)

Kdo zná Roalda Dahla, kniha ho rozhodně nezklame. Další velice povedená kompilace.

P-A-R-Á-D-A, škoda, že jsem většinu povídek už četla v 1. dílu sborníku Dahlových povídek. A zbylé budu přeskakovat ve 2. dílu. :)

Dahl je fenomén. Skvělý vypravěč, který uměl vyprávět dospělým i dětem.

Mě osobně kniha moc neoslovila, což je čistě subjektivní věc, a to z toho důvodu, že nemusím krátké povídky. Na druhou stranu nutno dodat, že některé příběhy byly skutečně zdařilé a měly zajímavý konec. Věřím tomu, že komu krátké příběhy nevadí, se bude kniha líbit.