Svědectví

2 10. dubna

Tři osobní příběhy tří různých žen, které ústí v příběh jeden, mě vtáhly a nepustily, dokud nebyl konec. Navic knížka skvěle spnila osmnácté tema letošní výzvy. V Gileádu bych se tedy rozhodně ocitnout nechtěla!

1 02. března

Nemohla jsem se dočkat až si přečtu pokračování. Zpočátku jsem byla nadšená a nemůžu říct, že by se mi nelíbil konec, ale trochu mi ke konci připadal příběh slabší, všechno se odehrálo až příliš rychle a nějak mi nesedla Jade, možná to bylo tím, že mi její chování přišlo trochu nepřirozené. Ale celkově, jsem za toto pokračování po tolika letech moc ráda.

4 19. února

Už dlouho mě nevtáhla kniha tak, jako mě vtáhlo svědectví. Měla jsem sto chutí si vzít i dovolenou v práci a nakonec jsem ji přelouskala za krásné dva dny. Volné pokračování Příběhu služebnice je vynikající! Ta kniha je tak odlišná od prvního dílu, že nemůžete srovnávat. Teda alespň já jsem nemohla. Svědectví je poskládané ze tří velice vhodně vybraných postav. Mladá žena vyrůstající v Gileádu spolu se svým protějškem ženy vyrůstající mimo Gileád jsou spojeny s postavou Lydie, která zažila oba dva světy. Jako nejzajímavější hodnotím tedy výpověď Lydie, která popisuje vše, co ji dostalo tam, kde je.

Svědectví ke mě více přilnulo, protože také působím v oblasti práva a proto mi připadaly popisy převratu a změna k postoji žen velice osobní. Oproti jiným nemůžu porovnávat se seriálovou verzí, neboť jsem ho ještě neviděla. Každopádně skvěle popsané a hrůzu nahánějící - opravdu je převrat tak strašně jednoduchý a nic není trvalé.

25. ledna

(+ SPOILER) Svědectví je volným pokračováním Příběhu služebnice, i proto se nelze vyhnout srovnání. Příběh služebnice se mi líbil víc, vyhovovala mi jednota vyprávění. Pokud by Svědectví bylo linií jen nejzajímavější postavy knihy, což byla bezesporu teta Lydie, hodnotila bych knihu ještě lépe. Uvítala jsem, že knížka už nebyla o June, která mi jako postava nesedí. Svět, který vytvořila Atwoodová je pohlcující, děsivý a šokující, jako čtenářka jsem si ho užila, jsem zvědavá, jestli i seriál dokáže z knížky opět vytřískat ještě víc, než v ní bylo. A pokud se už knížku nechystáte číst celou, doporučuji aspoň poslední kapitolu, ve které teta Lydie mluví ke svým čtenářkám, to byla dokonalá pasáž! Opět bych vypustila historické poznámky, podle mě jen shazují skvělý příběh. Velkou poklonu skládám interpretce Tatjaně Medvecké, která namluvila v audioverzi tetu Lydii, neskutečný projev, obvykle skvělá byla i Veronika Khek Kubařová.

5 07. ledna

Kdysi dávno jsem se tu vyjdřovala k prvnímu dílu. A upřímně jsem si ho nemohla vynachválit. Neodolala jsem ani porovnání se seriálovým zpracováním. A to mě přivádí k jedinému mému problému, který jsem s touhle knihou měla. Nedokázala jsem se zbavit pocitu, že autorka se zuby nehty snaží držet právě toho, jak to bylo vysvětleno v seriálu, což je za mě velká škoda.
Ale jinak jsem s knihou byla velmi spokojená. Pěkně doplňovala informace o Gileádu i jeho lidech, což v prvním díle trochu chybělo. Příběhové hrdinky sice bylo celkem snadné odhadnout od samého začátku (pokud jste četli první díl), ale to nic neubralo na zajímavosti dějových linek.

Takže na závěr. Bylo to lepší než první díl? Ne, to nejspíš ne. Stojí to ale za přečtení? Rozhodně!

2 07. ledna

Po dočtení Příběhu služebnice mi hrozně dlouho běžely hlavou různé možnosti, jak by mohl příběh pokračovat (ale vlastně jsem chtěla, aby nepokračoval - otevřený konec mi připadal ideální). Ale tohle... MA je prostě geniální, víc k tomu netřeba dodávat. A poslední odstavec...

5 06. ledna

... aneb Gileád v kontextu světa a času. Atwoodová si po Příběhu služebnice zjevně uvědomila, že teokratický stát, jeho mechanismy, hierarchie a praktiky jsou mnohem zajímavější než individuální osudy. Tady se na něj soustředila, použila trojí hlas - zprávu jedné z ženských diktátorek, deník děvčete vyrůstajícího uvnitř a výpověď svědkyně přicházející zvenčí - a zakončila je mnou oblíbeným historickým seminářem. Gileád se tady postupně ukazuje jako zřízení tvrdě organizované, přesto zranitelné, plné intrik a pokrytectví (i proklamovaná víra v Boha je zbytná - natož jeho služebnice; prosím neplést s těmi v červeném... nebo vlastně ne) a hlavně - zevnitř rozložitelné a konečné. Svědectví je méně rafinované než předchozí Příběh služebnice, zato akčnější a napínavější. A většinu osudů završující...