Prašina
Vojtěch Matocha
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/369662/bmid_prasina-vBL-369662.jpg
4
1183
1183
Prašina je tajuplné místo, temný ostrov uprostřed zářící Prahy. Nikdo neví proč, ale na Prašině nefunguje elektřina. Lampy tu nesvítí, tramvaje nejezdí, rádio nehraje, mobil je bez signálu. A v téhle strašidelné čtvrti pátrá Jirka se svými kamarády Tondou a En po dávném tajemství, které by mohlo změnit svět. Jejich dobrodružství je o to nebezpečnější, že při něm musejí čelit partě všeho schopných dospělých chlapů, kteří mají stejný cíl. Foglarovsky laděný a mimořádně napínavý příběh doplňují ilustrace, které čtenáře vezmou přímo do nitra Prašiny.... celý text
Přidat komentář
Keby som mala desať rokov, tak túto knihu žeriem... ale bohužiaľ/bohudík to tak nie je, vďaka tomu mám trošku kritický pohľad na vec, získaný kvantami prečítaných kníh. Preto som mala u knihy často pocit, že som to už kedysi kdesi čítala...
Inak v skratke: nápad dobrý, príbeh akčný tak akurát. Ale postrádam priateľstvo medzi hlavnými postavami, tie náznaky romantického vzťahu tam, podľa mňa, byť nemali. Asi je to dôsledok dnešnej doby, že na skutočné priateľstvo sa už nehrá... čo je ovšem škoda.
Plusom sú pekné ilustrácie, ako komiks by sa mi príbeh možno páčil ešte viac.
Konečně doposloucháno jako audiokniha(zasadně jen v noci) to kvůli atmosfeře. Velmi dobře napsané a zajímavý konec,. Pry už se píše další díl Prašiny..
Zajímavý nápad, napínavé čtení. Koupila jsem ji synovi (11 let) a následně jsem si ji přečetla i já. Začátek byl trošku brutální, ale potom to bylo opravdu velmi napínavé čtení a nedalo se přestat, dokud jsem nedočetla. Atmosféra Prašiny jako místa je jedinečná, příběh zamotaný, ale přesto srozumitelný, dětští hrdinové jsou uvěřitelní a zdají se fajn. Jediné, co mi v příběhu malinko vadilo, byla postava dědečka, respektive se mi zdál zvláštní jeho vztah k vnukovi. Byl takový..... chladný.... Ale to je jen moje malinká připomínka k jinak dobré dětské knize.
Nebudu lhát, ke knize mě nalákalo srovnání s foglarovkami. Ale i když autor důvtipně posunul Prašinu zhruba do jejich doby (plus mínus), nemá s nimi skoro nic společného. Struktura příběhu je úplně jiná, rozložení postav je zásadně odlišné, styl řešení problémů taktéž. Místo dynamiky dětské party prožívající klukovská dobrodružství se děj točí okolo nesourodé trojice, řešící problém trápící všechny. Protivníci jsou výlučně dospělí, takže hrdinové v každé konfrontaci okamžitě prohrávají. Kdyby nebyli na jejich straně všichni svatí, pravděpodobně by se nedočkali ani poloviny knížky. Musím ovšem autorovi přiznat, že jeho prvotina je čtivá a atmosférou se příběhům Rychlých šípů přiblížil víc, než Jaroslav Velínský svým neoficiálním čtvrtým dílem. Možný spoiler. Jakkoliv se mi myšlenka existence ostrova technologicky zamrzlého v 19. století v zásadě líbila, s pointou nesouhlasím. Prašina není žádná idylická čtvrť "starých lepších časů". Její ulice nejsou plné hrajících si dětí které nedrží doma počítačové hry a facebook. Je obydlená samotářskými, mlčenlivými lidmi žijícími v neudržovaných budovách. Prašina zvolna vymírá a žádnou budoucnost zjevně nemá.
Originální myšlenka příběhu, Prašina je docela zajímavé místo a Hanuš Nápravník je vskutku podobná tajemná postava jako třeba Jan Tleskač v Záhadě hlavolamu. Rovněž lze najít v knize určitá tajemství a Prašina je zvláštní čtvrť, podobně jako Stínadla i když trochu jinak. Tím ovšem podobnost s Foglarovými Stínadly a knihami končí. (Nepočítáme-li samozřejmě, že hlavními hrdiny knihy jsou děti anebo spíše mládež. Ovšem to bychom mohli zařadit mezi knihy podobné Jestřábovým každou knihu s dětskými hrdiny.) To by byla pozitiva knihy. Příběh samotný dál mě už tak moc nezaujal, neustálé opakující se honičky s pohůnky hlavního záporáka, opakované zajetí Jirky a En pořád znovu, podivné chování a ne kamarádství mezi postavami Jirky, En a Tondy, to věru nemá s atmosférou obětavého přátelství ve Foglarových knihách mnoho společného. Navíc city kamarádské jsou tu, poměrně záhy, nahrazeny city jinými. Což neříkám, že to je špatně, naopak mládež to může zaujmout, ovšem podobnost s romány od Jestřába je tím menší. Tím chci říci, že podobenství s dílem Foglara o kterém se skoro všude v recenzích k této knize na netu píše, poněkud pokulhává. Nicméně je to kniha povedená, dnešním dětem se může skutečně líbit a to, že až tolik nezaujala mě, starého skauta, který navíc přistupoval ke knize s očekáváním (po těch výše uvedených recenzích), nové takřka Foglarovky, může být podružné. Hlavně aby ta naše dítka více četla! Howgh.
Velmi dobrá knížka na pomezí dobrodružství jak je psal pan Foglar a filmového Maharalu. Knížka má velmi dobrou atmosféru a i když se některé pasáže dají docela dobře předvídat, tak na nás občas i tak vykoukne nějaký ten zvrat, který je docela nečekaný. Dobrodružná cesta, na kterou se zajisté vyplatí vydat.
Já jsem z knihy nadšená! Je napínavá do poslední stránky, chvílemi jsem se od ní nemohla odtrhnout. Závěr je překvapivý. Navíc seznamuje malé čtenáře s několika významnými osobnostmi dob minulých. Je pravda, že bych si ráda početla nějaké bližší charakteristiky a příběhy lidí žijících v Prašině, trošku i jejich každodenní život apod. Ale i tak super! Je to kniha pro děti a mládež a tak největší pochvalou je fakt, že náš syn při jejím čtení odmítl jít si s námi zaplavat do moře, protože "teď je to strašně napínavý". Byla jsem trošku kvůli tomu na něj mrzutá, ale teď, když jsem si knihu přečetla i já, tak ho naprosto chápu :-)!
Prašina je zajímavá kniha s uspokojivou zápletkou, která podle mě není po literární stránce úplně zvládnutá. Tím myslím hlavně způsob, jakým autor pracuje s místem děje a samotným dějem. Více v mém předchozím komentáři, který byl vykázán do "Diskuze".
Musím souhlasit s Kniholomem. Obdržel jsem knihu ke svátku. První co mě mrzí, že se kniha nedá koupit ve formě e-knihy. Né že by papírová kniha neměla co do sebe, ale nějak mě to otáčení stránek už nebaví. Navíc s čelovkou už sem si fakt dlouho číst nemusel a teď na podzim jí zbytečně vybíjel při čtení knih a né pobytu v lese :-)
Ale to je drobnost.
Kniha je čtivá, pěkně napsaná spádovitá, ale nedokázala mě chytit. Prostě tam není ten wow efekt. Nevim. Nedokážu to vysvětlit.
Taky mi vadili ty jakoby náhody, to je prostě divný.
Pro náctiletý asi dobrý, dospělej čtenář asi potřebuje už trochu něco jinýho. Na druhou stranu před touhle knihou sem čel Dům doktore Fišera a to je jinej fičák a je to taky pro děti.....
I v dospělém věku se mi kniha moc líbila, třebaže se jedná o příběh pro mládež.
Příběh je nápaditý, trochu děsivý, tajemný, ale velice dobře se četl. Dlouho jsem se snažila si představit, kam asi by se Prašina v Praze “vešla”, protože mi to na prostor města nevycházelo, ale ta myšlenka mě pobavila.
Hezké!
Napínavá knížka pro děti tak od 10 let. Přestože autorova prvotina, musím pochválit strukturu příběhu, je dobře postavený, nemá "hluchá místa", hrdinové jsou "genderově vyvážení", mezi dětskými hrdiny se vyloupne i záporák, kterému samozřejmě až pozdě dojde, jak se zachoval - díky tomu příběh vyznívá i jako poučný. A nejen díky tomu. Ohromně se mi líbilo téma - jak by asi reagovali lidé (nejen děti) na skutečnost, že by zůstali bez elektřiny?
"Přečteno" jako audiokniha. Cestou vlakem z/do práce čtu eknihy, pokud jedu autobusem, tak audio. Prašina jako ekniha nevyšla, což je škoda, takže jsem si koupila audio.
SPOILERY
Neznám Prahu, takže mi úplně není jasné, jestli Prašina je nějaká část Prahy, nebo jestli je to mezera mezi dvěma čtvrtěmi, která v reálu neexisutje.
Bývala bych se ráda něco dozvěděla o šedých lidech, které zmínila babička, ale už nic víc se člověk nedozvěděl.... a taky něco o záporácích.
Děcko nepřebalené, oběd neuvařený, bordel jak na kolečkách... Maminko, pojď si hrát! Jen vteřinku, zlatíčko, jen si dočtu tenhle odstavec, jo?... Za tuhle katastrofu může Prašina. Nebylo možné se od ní odtrhnout. Naprosto nemám co vytknout. Napínavé, originální, skvěle napsané. Postavy jsou živé, uvěřitelné, děj dobře vymyšlený a strukturovaný, pěkně odsýpá. Nádherné ilustrace. Vrátilo mě to do doby dětství a dospívání, kdy jsem četla dobrodružné knížky. Naprosto souhlasím, že Prašina není jen pro mladší čtenáře, bude bavit všechny milovníky dobrodružství.
Moc podařená a napínavá knížka. Možná by jí neublížilo místy ubrat tempo, ale jinak nemám co vytknout. Ilustrace jsou taky skvělé! Děkuji za velice podařenou dětskou knížku, kterou si mohou s napětím přečíst i dospělí :)
Srovnávat Rychlé šípy a Prašinu? Jistá podobnost tu je, avšak nečinil bych tak. Prašina se snaží zacílit na mladého diváka. Neignoruje dnešní svět mladých, svět mobilů a počítačů - přiznává jej, ale hravě s ním udělá krátký proces. Žádné spoléhání na strýčka Googla, vše přirozenou cestou důvtipu, chytrosti a fyzické síly. Ostatně celá tato kniha směřuje čtenáře ke starým "dobrým" časům a ten uspěchaný svět nechává za sebou. Co mi celý ten děj vadilo, je autorem přiznané umístění Prašiny. Díky bohu, že Foglar neudělal to samé se Stínadly. Z Prašiny se totiž kvůli tomu vytratilo jisté tajemno, které si divák odnesl a nesl v sobě ještě dlouho po tom, co dočetl dobrodružství Rychlých šípů. Víme, že Prašina je díky jejímu umístění fiktivní, tudíž ani kdyby se kniha prosadila na trhu a mezi mladými sebevíc, nikdy nedospěje k tomu, že by klučičí dobrodružný duch vyhledával místa, kde se příběh odehrává. Chápu, že v tomto odvětví vzal vítr z plachet tolik zmiňovaný Foglar, ale jistě by se s touto myšlenkou dalo pracovat lépe. Štvaly mě velké skoky v příběhu - jak dopadl stroj Hanuše Nápravníka? A také jisté věci, které zůstaly upozaděny, když se příběh odvíjel po vyšlapané ose dál a nerozvíjel se do stran mimo svou stanovenou osu. Celkově si ale odnáším zajímavý klučičí zážitek s myšlenkou, že se ještě někdy musím vrátit do Stínadel.
Pro cílovou skupinu myslím dobré, ale přirovnávat ji k Foglarovi? To tedy ne.
Pokud v ní někdo (dle recenzí na internetu) bude hledat druhou Záhadu hlavolamu, tak bude asi zklamán. Ale mě i v dospělém věku přišla zábavná a četla se každopádně velmi dobře. Napětí, tajemno, často těžko předvídatelný další děj. Ke spokojenosti mi to naprosto stačilo.
Chvályhodný pokus Vojtěcha Matochy vytáhnout děti od tabletů k dobrodružné knížce. Nejsem už dítě, takže nedokážu plně posoudit, jak se mu to povedlo, ale podle mého názoru se dobrá dětská knížka musí líbit a bavit i dospělé. Jde o napínavé vyprávění ve stylu Rychlých Šípů s moderními proprietami. Knížku skvěle dokreslují povedené ilustrace Karla Osohy. Nemohu ohledně příběhu, ani stylu vyprávění, ani jazyku, přijít na nic, co by se mi nelíbilo; no ale ani vyloženě líbilo. Mám pocit, že za měsíc si nevzpomenu, o čem knížka byla. Každopádně je to svižná, napínavá dětská knížka a pro děti okolo 10 - 13 let je parádní. A pro děti ji také upřímně doporučuji.
Prašina sousedí se Sedmikostelím a bydlí v ní podobné typy lidí. Kamarádi zachraňují svět a jde jim při tom o krk. Tajemství sahající dvě století zpátky a než mu přijdou na kloub, stane se ledacos. Dobrodružné, napínavé, nápadité. Pohyb po Prašině byl nicméně trochu dlouhý, nic moc nového se nedělo a chvílema jsem měla dojem, že jsme se zasekli. Ale to je velmi drobná vada na kráse.
Štítky knihy
Praha prvotina tajemno tajemství pro děti od 9 let parta dětí pro chlapce Cena Jiřího Ortena – nominace
Autorovy další knížky
| 2018 |  Prašina |
| 2019 | Černý merkurit |
| 2020 | Bílá komnata |
| 2022 | Křídový panáček 1/7 |
| 2021 | Prašina: Kompletní trilogie |
Koupeno apriori dětem na základě poslechnuté audioukázky, která nás s manželem nadchla. Trefa do černého! Napínavé a dobrodružné čtení, které mě skutečně dostalo a je úplně jedno, že už mi není náct :-)