Posol
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/79_/79358/bmid_posol-vyR-79358.jpg
4
1456
344
Devätnásťročný Ed Kennedy – ako väčšina mladých ľudí na predmestí – sa živí ako taxikár, hoci vzhľadom na vek porušuje austrálske zákony. Voľný čas trávi popíjaním s priateľmi a nekonečným kartovaním. Miluje dievča, ktoré ho má príliš rado, aby mu lásku opätovalo, a psa, nadšeného kávičkára. Na rozdiel od súrodencov to Ed nikam nedotiahol, je na najlepšej ceste skončiť ako jeho otec alkoholik. Jedného dňa sa stane svedkom prepadnutia v banke. Po tom, čo lupičovi prekazí plán, stane sa na krátky čas mediálnym hrdinom. Už sa nevie dočkať, kedy sa veci vrátia do zabehnutých koľají, keď v poštovej schránke objaví tajomnú zásielku: kárové eso, na ktorom sú napísané tri adresy. Edov život sa čoskoro otrasie v základoch. Mení sa na posla dobrých i menej príjemných správ, vstupuje do života neznámym ľuďom a prehodnocuje vlastnú minulosť. Už len zistiť, kto rozdáva karty v tejto zvláštnej hre – priatelia, príbuzní, či dokonca mŕtvy otec?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , Ikar (SK)Originální název:
I Am the Messenger , 2002
více info...
Přidat komentář
Ed Kennedy, co dodat? Ano, poselství pro všechny....psáno lehkou formou, k četbě napříč generacemi, kniha se líbila mně, mé mamince i mému téměř osmnáctiletému synovi, doporučuji přečíst všem, spousta věcí může díky této knize tzv. docvaknout, navíc Ed byl pro mě velmi sympatickou literární postavou a myslím, že na něj dlouho nezapomenu, více takových Edů Kennedyů by bylo dobré míti na světě, ale proč? Vždyť to je přeci jen obyčejný lůzr, nebo ne? To pochopíte až v průběhu knihy
Ten lehký styl dává tématu šanci. Poslání a morální pravidla jsou poživatelná, nediktují , neotravují. Čtivá kniha s přesahem. Jsem okouzlená, jak se dá takové téma zpracovat. Doporučila bych ji jako povinnou četbu.
Hezká a čtivá. Jen ten konec jsem moc nepobrala, ale ještě se nad ním zamyslím:)
S Poslem jsem strávila velmi příjemné chvíle mé dovolené a ta Edova poselství mě hodně bavila... Nejvíc jsem nadšená asi z toho, jak krásně je celý příběh protknutý napětím, vtipem, city, láskou, nadějí... zkrátka má vše, co mám na knížkách nejraději a když se to vše najednou povede autorovi tak pěkně skloubit, je to prostě úžasná záležitost...
Určitě doporučuji, věřte, že Posla prostě nesmíte vynechat!!!
Tak tato kniha mě opravdu bavila! Zajímalo mě, jak to dopadne a hlavní hrdina mi byl strašně sympatický! Doporučuji :)
Další velmi povedená kniha od Markus Zusak :), ačkoliv mi hodně vadil dialekt, ve kterém byla kniha napsaná (příliš moc zakončení slov na -ej apod.). Ze začátku mě kniha moc nezaujala, ale vše se rázem změnilo s příchodem první karty a rázem příběh nabral jiný směr. Krásná kniha o pomoci, dobrých skutcích a poselství.
skvělá kniha přečtená jedním dechem. každému doporučuji děj byl zajímavý od začátku do konce
Ocenial jsme na této knize, resp. na jejím autorovi, že nevykrádá sám sebe. Je to úplně něco jiného než Zlodějka knih, absolutně jiné téma, doba, styl... akorát snad oba hrdinové rádi čtou. :-) Pěkná, trochu napínavá knížka, určitě vhodná i pro mládež k zamyšlení, líbilo se mi její poselství ;-)
Moc pěkný příběh o lidské pomoci, o tom jak málo stačí ke štěstí.
Líbilo se mi, že v této knížce není téměř žádná záporná postava. Takže velmi milý příběh.
Doporučuji si přečíst a zamyslet se...
Nádherná a velmi dobře napsaná kniha, už dlouho jsem se tak nezasmála. K tomu všemu poučný příběh s hloubkou.
Po přečtení Zlodějky knih mě další tvorba autora moc nelákala, ale jsem rád, že jsem nakonec toho Posla zkusil. Bylo to moc milé čtení, na které jsem se vždy těšil a minimálně jen kvůli tomu si tuto knihu znovu rád v budoucnu přečtu. Závěr mě trochu zklamal, ale bral jsem to celou dobu s nadhledem. Nejsem žádný milovník jazyka, ale některá přirovnání, dialogy, myšlenky jsou tu skvěle vyjádřeny.
Jenom tak sedíme.
Audrey a já.
A nepohoda.
Vmáčknutá mezi nás.
Audrey zanedlouho řekne: „Jsi můj nejlepší kamarád, Ede.“
„Já vím.“
Těmahle slovama můžete chlapa klidně zabít.
Bez pistole.
Bez nábojů.
Stačej slova a jedna holka.
Báječná kniha. Určitě stojí za přečtení.
Ukrývá v sobě humor, lásku, život... Je plná emocí.
A v neposlední řadě vás donutí zamyslet se nad sebou samým.
Ze začátku jsem tomu moc nevěřila, ale jakmile jsem si přečetla první kapitolu. Smála jsem se jako už hodně dlouho ne. Lidé kolem mě se na mě zvláštně dívali ;).
A souhlas, že tato kniha vás donutí zamyslet se nad tím co děláte.
MILUJI TU ČÁST S BOTAMI ♥
Takže Zusaku máš můj obdiv.
Velmi zajímavá kniha s neotřelým námětem, kterou nás provází devatenáctiletý kluk, jehož mluva vyprávění trošku odlehčí, ale příběh sám má hloubku.
Posel se mi moc líbil a jak už tu bylo někde napsáno, kniha je opravdu poselstvím :-)
Tahle knížka není žádný posel.
Je poselstvím.
Vážně, člověk má po dočtení chuť nedělat nic jiného, než jít ven a konat dobré skutky.
Líbí se mi styl, kterým autor píše a určitě si od něj pořídím další knihy.
Zlodějka knih i Posel jsou úžasné, každá jinak. Autor i přes svůj věk je velmi vyzrálý, umí chytit za srdce! Doufám, že se brzy dočkám jeho dalších příběhů.
Knihu jsem přečetl skoro na jeden zátah, tak dobře se čte. Pomáhá tomu jak Ich forma, tak vyprávění v nespisovné řeči. Autor má neskutečný talent, knihu napsal v 27 letech a myslím, že o něm ještě hodne uslyšíme a že i Zlodějka knih byl teprve začátek.
Hlavní hrdina, stejně tak jeho přátelé, se nějak poflakuje životem bez cíle a smyslu a bylo by tomu tak i nadále, pokud by mu nepřišlo domů karetní eso se třema jménama. Více nebudu prozrazovat a nečtětě si ani anotaci, udělal jsem to samé a užíval si díky tomu knihu bez vědomí, kam to celé směřuje. Jediné, co mohu prozradit, je, že po jejím dočtení budete mít neutuchající chuť konat dobré skutky. :-)
Moje druhá kniha Marka Zusaka. Na styl psaní si musíte zvyknout, ale jakmile pochopíte, už to "jede". A čtyři hvězdičky za to, že Zlodějka knih byla první a zasáhla mně.
Když pominu to, že Ed je devatenáctiletý povaleč, je mi dost sympatický, tím, jak bere život.
Jednotlivé úkoly - výzvy mě vlastně nutily zamyslet se nad tím, že možná kolem nás existují a žijí lidé, kterým opravdu stačí změnit cestičku života zmrzlinou nebo předčítáním Větrné hůrky.
Ne, není to tak jednoduché, nejsem naivní, ale nádherně se o tom čte. Jednoduše? Někdy stačí opravdu málo ke změně nebo k rozkopání šedého stereotypu. To mi to musel říct Ed?
P.S.: Popis osob a děje je prostě autentický. Nevím jak vy, ale já cítím smrad z Portýra ještě teď :o))) Všude !! (a to mám uklizeno :o))
Štítky knihy
přátelství humor australská literatura karty anonymní dopisy
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2019 | Clayův most |
| 2015 | Smečka rváčů |
Lehce absurdní vyprávění ze života, které zároveň do života dává chuť. Posel je klasickým příběhem, který má motivovat ke smysluplnějšímu žití a jiným zvrácenostem. Jenže na rozdíl od Alchymisty Paula Coelha to Markus Zuzak dělá se spisovatelským umem okořeněným nadsázkou. Navíc zdaleka není tak naivistický a květinkový. V jeho podání může i třebas dobře cílená nenávist spojit rozkmotřené bratry, kteří k sobě už jinak ztratili cestu.
Je to zvláštní příběh, příjemný a především zábavný. A v některých vztazích, které jsou tu bez pozlátka vykresleny, čtenář občas najde i sám sebe. Dřív nebo později.
Knihy podobného ražení často vznikají jako odkaz, který zanechávají velcí spisovatelé na sklonku života, aby předali trochu toho moudra svým fanouškům. A Markus Zuzak, podobně jako Pavel Renčín se svým Jménem korábu, to udělal hned v rané fázi své tvorby. Pravděpodobně se oba řídí pravidlem „Nemusím umírat, abych lidi dojal“. Mají kliku, že jim to takhle pěkně vyšlo.