Poslední přání

31.07.2018

„Potom se říkalo, že ten člověk přišel od severu. Provaznickou branou. Šel pěšky, osedlaného koně vedl za uzdu ...“

Takhle začínají příběhy o postavě , která se tak hluboko zaryla do srdcí čtenářů. Sapkowski krásně namíchal akci, romantiku, sex, surovost, moralizování o lidskosti a dokonce prvek rasové nesnášenlivosti.
Navíc hrdina, který vládne mečem i magií, si okamžitě získal i mě. Není to žádný superman a o to víc je sympatický. Dost často vítězí, ale občas dostane trochu nakládačku.
Také se mi líbí středověku podobný fantasy svět, plný zvláštních neokoukaných (většinou zjevně originálních) tvorů a netvorů.
Daly by se na tom všem najít nedostatky, ale já je ignoruji. Pro mě je to srdcová záležitost. A asi nejen moje. Už je to hodně let, když jsme s bráchou vymýšleli, jak si udělat na záda závěs na meč. (Po letech jsem na to přišel. Jde to s klasickým gotickým závěsem na dvou opascích, i když to tak není původně zamýšleno. Kdo by chtěl, pošlu mu fotku nebo odkaz na sedláře, který to dělal.)

Tohle dílo také inspirovalo vývojáře počítačových her a nedávno vznikl už třetí počin s názvem Zaklínač ... to svědčí nejen o šikovnosti programátorů, ale i o kvalitě a oblíbenosti díla, jehož se vývojáři docela drželi – mám na mysli té vybalancované směsi násilí, romantiky, středověku, sexu a moralizování (mimochodem, za sebe doporučuji zejména prvního Zaklínače – je vážně povedený, hlavně atmosférou. A dá se hrát i v polském znění, pak to má ty správné grády :-) )

31.07.2018

Já budu zase ta výjimka no... mě Zaklínač moc nebavil. A tak nějak taky nechápu to vysoké hodnocení. Vrhl jsem se na čtení jednak kvůli hodnocení a také proto, abych se o Zaklínačovi dozvěděl něco víc, než z her. Nelíbil se mi vůbec sled povídek. Skáče se tam z jedné na druhou , pak se vrací k první a tak dále. Je v tom zmatek a občas jsem už nevěděl, o kom to mluví, a kdo je ten a ten a musel jsem dohledávat desítky stran zpět, abych si to připomněl. Kvůli tomu jsem se nemohl začíst - některé povídky, jako by byly vytrženy z kontextu. Není začátek, děj a konec. Z knihy si moc pamatovat nebudu, to je jasné. Líbil se mi první příběh a líbil se mi příběh s čertem, který byl zároveň i vtipný. Líbila se mi v knize přímá řeč a styl psaní. Přeskočil bych rovnou na ságu, ale bojím se, že přijdu o nějaké důležité detaily, kdybych přeskočil druhou povídkovou knihu. Zatím nejsem tak nadšen. Popravdě, v posledním herním Zaklínači je podání příběhu mnohem lepší. Každá listina, každý vzkaz, co si ve hře čtu, každý side quest, vše je tam moc dobře napsané a odvyprávěné a má to perfektní atmosféru. Tohle jsem čekal v knize, kde jsem to nedostal. Zaklínač je oproti hře celkem normální týpek, který často dostává na frak. Několikrát málem umřel a ani se v jistých chvílích neobtěžoval použít nějaká ze svých znameních. Uvidíme, co nabídnou další knihy.

29.07.2018

“Rytíř bez jizvy je kokot, a ne hrdina!”

Sapkowski stvořil úžasnou postavu Geralta z Rivie s velice zajímavým životním posláním, chcete-li zaměstnáním, kterým si vydělává na chléb. V povídkách je silně patrný otisk pohádek, bájí a legend a musím říct, že je to výborné a auře zaklínače a jeho dobrodružstvím to dodává na přitažlivosti, tedy alespoň podle mě. V povídkách je mimo jiné dost patrná jedna myšlenka, a to ta, že “nelidská obluda” nemusí být vždy nutně tím největším monstrem a může v tomto ohledu zaostávat za kdejakým lidským jedincem.

Povídky se čtou dobře a svižně. Děj je jednoduchý a snad o to více přitažlivý. Rovněž je zde přítomen vtip. Dávám za ***** a těším se na další knižní osudy Geralta a jeho přátel.

22.07.2018

Trvalo mi, než jsem se začetla, a nebudu lhát, že občas mi použitý slovník dal vcelku zarat, zvlášť proto, že jsem zvyklá spíš na anglickou verzi, ale přesto se mi každá povídka něčím líbila. Top samozřejmě příběh o setkání Geralta a Yen.

16.07.2018

Výtečné, čtivé fantasy povídky se skvělým příběhem, postavami, jež si člověk oblíbí, napětím bojem a nějakým morálním dilematem.
Jedním dechem od začátku do konce. Geralt je skvělý!

12.07.2018

Co k tomu dodat, Zaklínač je Zaklínač a kdo ho nečetl, jakoby snad ani fanda fantasy knih nebyl. Je to prostě klasika a jako k takové je k ní nutné přistupovat. Zaklínač je vlastně soubor pohádek ve fantasy kabátku, ale nutno podotknout, že velmi čtivých a velmi poutavých. Mě čtení Zaklínače vyloženě bavilo a rozhodně jsem se nikterak nenudil.

11.07.2018

Skvělý úvod do světa Zaklínače. Rámcový způsob vyprávění, který byl použit i v druhé knize, se zde naprosto hodí. Druhou knihu jsem zhltl stejnou rychlostí.

10.07.2018

Setkání se Zaklinačem pro mě bylo jako setkání se starou láskou někde u piva. Knihu jsem přečetla na jeden nádech. A už se těším na další setkání s Geraltem.

05.07.2018

Zaklínače bych určitě zařadila do povinné četby každého milovníka fantasy. Co Sapkowski dokázal napsat, je obdivuhodné! Zaklínač je nadčasové a skvělé dílo, v němž se prolíná násilí s mytologií i filozofickými úvahami. Četla jsem ho před lety a moc ráda se k němu vracím. V několika povídkách je zřejmá inspirace pohádkami, nebo se alespoň kolem nich točí, ačkoliv z úplně jiného úhlu, než je známe. Nedovedla jsem se od něj odtrhnout. Jsem si jistá, že se k němu zase jednou vrátím. Ať chcete nebo ne, Gerald vás prostě učaruje (a Marigold vesměs pobaví).

02.07.2018

Perfektní jako vždy.

29.06.2018

K Zaklínači jsem se i přes svou lásku k tomuto žánru dostala poměrně pozdě, což mě zpětně velice mrzí, protože Sapkowski je jedním slovem geniální. Dokázal jednu zcela neuvěřitelnou věc - nadšeně jsem přečetla knihu povídek dřív, než jsem si stačila uvědomit, že povídky vlastně nemám ráda.

Za mě tedy absolutní spokojenost, teď už jen zhltat další díly!

25.06.2018

Nejlepší fantasy ever. Příběh Geralta si prostě zamiluje každý.

20.06.2018

Se Zaklínačem jsem setkala poprvé před mnoha lety, když ještě běželo stejnojmenné filmové zpracování knižní série s Michaelem Zebrowskim, který byl mimochodem v úloze hlavního hrdiny báječný. Příběh mě natolik zaujal, že jsem si pořídila první díl, a potom druhý díl, atd. Poslední přání u mě ale zůstává stále jedničkou. Za každou povídkou stojí mnohem více než se na první pohled zdá.
PS: Pro všechny nadšence Zaklínače doporučuji i audioknihu - zpracování je naprosto fabulózní. Pan Dvořák zde propůjčil Geraltovi hlas a opravdu se vyznamenal.

18.06.2018

Poslední přání mi už kdysi prošlo pod rukama, ale jsem rád, že jsem většinu zapomněl a mohl si Zaklínače užít odznova. Výborný fantasy svět smíšený s klasickými pohádkami (Kráska a zvíře nebo Sněhurka), který drží skvělou vyváženost mezi vážnými pasážemi a humorem.
Svět Zaklínače je vystavěn tak, že sice zrcadlí ten náš, ale má v sobě tolik zvláštností, že i když chápete, na jaké skutečné sociální problémy autor naráží, nepřijde vám to jako nucené poučování.
Jediným mínusem je pro mě poslední příběh, který měl být asi zlatým hřebem, ale mě moc nebavil.
Těším se na další díly, ale mám neodbytný pocit, že kvalita bude klesat.

17.06.2018

Dlouho jsem se ke čtení odhodlávala, neb tento žánr neni úplně má parketa, ale nakonec jsem nelitovala. Sice jsem Zaklínači zatím ještě zcela nepropadla, ale to je tím, že se jedná pouze o povídky, tudíž jsem neměla potřebu hltat jednu za druhou. Zpočátku jsem se v příběhu ztrácela, neb autor nic nevysvětluje a nechá čtenáře, aby Zaklínačův svět poznával postupně a zapojil svou fantazii. Nejvíc mě bavila povídka o čertovi :-) se Sapkowskim rozhodně nekončím a těším se na další příběhy.

16.06.2018

Několik dní jsem kolem zaklínače chodila, až jsem i já jemu propadla. Byla jsem připravena na zbytečná krveprolití, odpornosti a zlo, ale o to víc mě potěšila Zaklínačova osobnost, která takový spád knihy nedovolila. Příběh byl poutavý i když pro mě, jako neznalou, poněkud zmatený,

16.06.2018

Zaklínače jsem až donedávna vůbec neznala, ale když jsem se dozvěděla, o jak známou sérii se jedná, musela jsem to rychle napravit přečtením prvního dílu. Že jsou první dva díly povídkovými cykly, jsem vůbec nevěděla. Celý námět knihy, tedy příběh o zaklínači, jenž zabíjí nestvůry, které nějakým způsobem obtěžují životy lidí, se mi velmi zamlouval. První seznámení s proslulým Geraltem z Rivie nebylo špatné, tu postavu jsem si víceméně oblíbila, byl mi hlavně sympatický svými názory a lidskými vlastnostmi (empatií, laskavostí, odvahou, trpělivostí...) vzhledem k tomu, že je to vlastně mutant - je to možná známka toho, že ne každý mutant musí být hned špatný.
Kompozice Posledního přání mi zpočátku připadala trochu zmatená, nedokázala jsem se v knize moc vyznat. Netušila jsem, co znamenají kapitoly nazývané "Hlas rozumu". Pro mě jakožto absolutního neznalce světa zaklínače největší záludností knihy bylo zjistit, jakým způsobem je členěna. Po několika kapitolách mi vše začalo dávat smysl a už jsem si jen užívala jednotlivé povídky. Všechny měly co do sebe a každá byla něčím výjimečná, nebylo to jen o likvidování nestvůr, důležité tam byly ty příběhy jednotlivých postav, které povídky skrývaly. Jazyk knihy byl poutavý a čtivý; velká zásluha patří samozřejmě překladateli, který si dokázal poradit i se jmény apod.
Líbilo se mi, že kniha nebyla jen o povídkách, ale byly tam i pravidelně vkládané kapitoly z Geraltovy aktuální "cesty". Možná mi u každé povídky chyběl údaj o tom, kdy se to odehrávalo.
Kniha asi nesplnila všechna má očekávání, čekala jsem opravdu něco velkolepého vzhledem k tomu velkému ohlasu a vysokému hodnocení. Nicméně svět, který Sapkowski vytvořil, je skutečně originální a čistě fantastický a já ho musela každou chvíli obdivovat. Na celých 5* to za mě ale bohužel není.

29.05.2018

Poviedky o Zaklínačovi Geraltovi boli fajn, nechýbal vtip, dobrodružstvo, mágia, fantastyčnosť, kopa príšerok a monštier,..proste všetko, čo má asi dobré fantasy obsahovať. Niektoré poviedky boli možno menej zaujímavé, mňa najviac bavila tá o strige, čertovi, netvorovi a o džinovi...istotne budem pokračovať v ďalších knihách.

23.05.2018

Příběhy zaklínače Geralta znám z mnohými proklínaného seriálu, který se mně osobně celkem líbil. Do knižní předlohy jsem se proto pustil s chutí a musím říct, že předčila mé očekávání.

Kniha přináší několik epizodních příběhů či povídek. Ty jsou spleteny do jednoho celku jako vzpomínky zasazené do "aktuální" linky příběhu stárnoucího zaklínače. Vše sleduje klasický scénář, ve kterém se střetává starý svět a nesmlouvavý pokrok, vděčnost a hamižnost i příroda s civilizací.

Na nějaké vznešené myšlenky jsem v díle příliš nenarazil, snad jen náznakem otevřená úvaha o pragmatismu a morálnosti volby "menšího zla". V zásadě jsem je ale ani neočekával.

Temný fantasy svět je částečně propleten s lidovými legendami a pohádkami, což mu dodává větší autentičnost a trochu hororový potenciál. S tím vším se mísí prvky humoru a ironie, s níž Sapkowski lidové legendy i své vlastní příběhy paroduje. Tahle kombinace je ostatně hlavním důvodem, proč jsem si knížku tak oblíbil a proč se kvapně chystám na další díl.