Poslední přání
Andrzej Sapkowski
Zaklínač 1 Zaklínač - Ošlehaný muž bez věku, jehož bílé vlasy nejsou znakem stáří, ale mutace, kterou musel podstoupit. Placený i dobrovolný likvidátor prapodivných tvorů: mantichor, trollů, vidlohonů, strig, amfisbain - pokud ovšem ohrožují lidský rod; v takovém případě zabíjí i bytost zvanou člověk. Prvotřídní, skvělý bojovník, který není neporazitelný ani nezranitelný - naopak, téměř z každého dobrodružství si odnáší další šrámy na těle i na duši. * Nově přeložené geraltovské povídky ze Stříbrného meče, něco z Věčného ohně a Meče osudu + kompletní povídka Hlas rozumu kde Geralt vysvětluje, jak to všechno začalo. * Povídky: Cesta z níž není návratu * Hlas rozumu 1 * Zaklínač * Hlas rozumu 2 * Zrno pravdy * Hlas rozumu 3 * Menší zlo * Hlas rozumu 4 * Otázka ceny * Hlas rozumu 5 * Konec světa * Hlas rozumu 6 * Poslední přání * Hlas rozumu 7... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2007 , LeonardoOriginální název:
Ostatnie życzenie , 1993
více info...
Přidat komentář
První seznam povídek, který otvírá epický příběh o Geraltovi z Rivie, toto musí každý milovník Fantasy číst! :) Jedním slovem "Výborné"! :)
Autorovi se vydařilo psané slovo, pěkně se to četlo, člověk si může vytáhnout i jistá moudra a taky se natěšit na další knihu. Vřele doporučuji, 9/10.
Není to tak epické jako Píseň ledu a ohně... Ani tak hluboké jako Pán prstenů. Zaklínač je syrovější, což ho dost odlišuje. Na všechno jde přímočaře, bez okolků. A bylo skvělé něco takového číst.
Čteno na popud mého kamaráda, který o tom tak dlouho mluvil, až jsem si tu knihu od něj tedy vzala. Naštěstí o této databázi nic neví, takže můžu klidně napsat, že mě to moc nebavilo. Kdyby to aspoň nebyly povídky.
Dojem trochu kazí dlouhá příprava na akci, která se ovšem odehraje na můj vkus strašně rychle.. Jinak však nemám co vytknout!
Zjistila jsem při čtení této knihy, že mi styl na sebe zdánlivě nenavazujících příběhů nevyhovuje. Zachování dějové linie je pro mne, zdá se, zásadní.
Možná nečtu ve správném pořadí a díry se zaplní v dalších knihách, ale jinak, za mne... Prostě kvůli tomu musím dát 4 body.
Připadám si, jak když mi něco uniká. Příliš nezodpovězených otázek. Uvidíme dál...
První díl se mi zdá poněkud chaotický, postrádám trochu vysvětlení do začátku, přiblížení postav či bytostí. Geralt je ale dobrej týpek a ty hlášky mě fakt rozesmály. Uvidím, zda se k dalším dílům ještě vrátím.
Protože jsem hrála hru, měla jsem tak nějak o Geraltovi určitou představu. Převážně tu, že je to prostě sympaťák. :) Což se ukázalo i v knize.
Jelikož byl den nepřečtených knih a tahle už mi doma opravdu hodně dlouho leží, řekla jsem si, že to teda konečně prubnu. Kniha přečtená za den. Moc se mi líbily odkazy na pohádky, hlavně na mou oblíbenou Krásku a Zvíře. Že si Geralta oblíbím jsem tušila, stejně tak Marigolda, spíš jsem se bála, že mi třeba nesedne styl psaní. Nicméně se nestalo a já se královsky bavila.
Já jsem zatím Zaklínači nepřišla úplně na chuť - jistě, je to velmi čtivě napsané a nebylo by to vůbec špatné, já jen nedokážu překousnout ty základy z pohádek. Opravdu mám raději autory, kteří mají vlastní fantazii a vymyslí něco od základu sami.
Zaklínače jsem si již dlouhou dobu chtěla přečíst. Je to takový základní kámen fantasy, a já fantasy prostě žeru, takže jsem se vrhla i do tohoto kapesního vydání Zaklínače. A ano, je to skvělé, jak všichni říkají!
Upřímně, bylo pro mě největší obtíží si zvyknout na autorův styl psaní, který je sice báječný, ale špatně se na něj zvyká. Potom jsem se do toho konečně začetla... a ano, je to pecka! Zbožňuji styl psaní, zbožňuji ten svět, zbožňuji na té knize všechno.
Všechny povídky mají za mě něco do sebe. "Menší zlo" zabrušuje do menšího morálního dilematu, "Konec světa" je zas tak trochu o přizpůsobení se současnosti, "Poslední přání" není jen o láce a "Hlas rozumu", který je knihou doslova protkaný, je tak trochu o Geraltovi samotném. Pro mě jsou nejoblíbenější povídky "Otázka ceny", která je o královském prokletí a "Zrnko pravdy", takový hodně brutální retteling na "Krásku a zvíře". I u dalších povídek jsem zachytila lehké parodování klasických pohádek. Zakletá striga z povídky "Zaklínač", Šípková Růženka jako vyšitá, nebo třeba Strakuše z "Menšího zla", to je taková vražedná odrůda Sněhurky. I když se mi některé nelíbily, všechny povídky v sobě mají prvek originality.
Z knihy mám vesměs pozitivní pocity, jen ten styl mi zprvu nesedl, stejně jako některé povídky. Pro ty, co váhají, říkám "Neváhejte a kupujte" (bych rovnou mohla nahradit Horsta Fuchse)!
Nemůžu si pomoct, ale zatím vůbec neskáču ze Zaklínače nadšením. Je to taková generická fantasy, která na nejlepší knihy žánru nemá ani omylem... Ne, že by to bylo špatné, ale prostě nic extra...
První díl Zaklínače jsem si přečetla po dohrání stejnojmenné počítačové hry z roku 2007, dnes už se v mé knihovně vyjímají všechny díly původní série a bouřková sezóna, ke které jsem se bohužel ještě nedostala. d
Svět Zaklínače mě během prvních stránek vtáhl do děje a pustil mě až po přečtení Paní jezera.
Hlavním hrdinou celé série je Geralt z Rivie, který nás provází celým světem Zaklínače, od Kaer Morhen až po Nilfgaard. Zaklínači bývají nejen prostými lidmi, ale i urozenými považováni za monstra bez špetky citu, jejichž jediným posláním je zabíjet monstra a nechat si za to platit, případně se porvat s několika opilými vesničany nebo ukrást mužům jejich ženy a děti. Někdy mi ale přišlo, že právě zaklínači byli těmi, kdo projevili víc empatie, než lidé. Ti byli někdy až moc zahořklí a pro pár grošů ochotní prodat i svoje děti. Samozřejmě ne všichni, všude existují vyjímky.
V celé sérii se také hojně objevuje rasismus mezi lidmi a dalšími rasami nebo těmi, co se liší, jako jsou elfové, trpaslíci, dryády, zaklínači a další. Také zde mají svůj prostor mor, chudoba, válka, nemoci, rozdíly mezi chudými a bohatými a mnohé další faktory, které mění zaklínače z odpočinkové fantasy na dílo, po jehož přečtení by se měl člověk zamyslet.
Ze všech dílů Zaklínače, ať už z povídek nebo z románů, na vás dýchá evropská kultura a mytologie. Většina monster je součástí evropského folklóru a nemalou část z nich budeme znát i my, protože jsme, stejně jako autor této nádherné série A. Sapkowski, slované.
Tyto všechny faktory, spolu s mistrným zpracováním již zmíněného A. Sapkowského, dělají ze Zaklínače ideální a vyváženou fantasy četbu, nejlépe pro chladné zimní večery, které se občas zdají stejně pochmurné, jako svět Zaklínače.
podle rady si první povídku nechávám až po přečtení další knihy, ale už teď vím, že Geralt je prostě sympaťák a v sérii budu rozhodně pokračovat. Zatím se mi nejvíc líbily povídky Otázka ceny a Menší zlo.
Trochu jsem si vzpomněla na Koniáše, ale Geralt na mě působí příjemněji.
Zaklínači a jeho světu jsem naprosto propadla. Jednotlivé povídky jsem si skvěle užívala. Bavilo mě, jak spolu souvisí a vykreslují Geraltův život.
Štítky knihy
upíři vlkodlaci zfilmováno polská literatura meč a magie duchové a přízraky zaklínači příšery, monstra fantasy zfilmováno – TV seriál
Část díla
- Cesta, z níž není návratu 1988
- Hlas rozumu 1993
- Konec světa / Kraj sveta 1993
- Menší zlo / Menšie zlo 1990
- Otázka ceny 1990
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Rozhodně dám šanci dalšímu dílu. Geralt se mi zamlouvá, je to neotřelé, jiné, místy fakt dobré...dost na to, abych chtěla pokračovat a pokusit se zamilovat si, ne však na to, abych byla nadšená...