Ocelové město
Jules Verne
Fantastický román o soupeření francouzského a německého vědce. Prvý vybuduje v Americe Francouzské město jako vzor všestranného pokroku, Němec postaví Ocelové město, ohromnou továrnu, v níž hromadí vynálezy zkázy, a chystá se zničit dílo francouzského soupeře. Místo toho zničí sebe. Nechtěným úspěchem Němce je vystřelení dělového náboje, který překoná zemskou přitažlivost a změní se v družici Země.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1983 , PráceOriginální název:
Les cent cinquante millions da la Bégume
více info...
Přidat komentář
Můj druhý pokus pochopit oblíbenost knih od Verna. A nic. Ne že by to nebylo čtivé, ale deprimovala mne prázdnota, která se projevovala převelikou naivitou v podobě kladného hrdiny. A pro mne ne sympatickou naivitou, ale smutnou. Na čem že to doktor Sarrasin stavěl své město France-Ville? Na jakých základech, na jakých principech? Nejsmutnější je, že se mi zdálo, že tomu pan spisovatel věřil...
Film se mi líbil více.
Kdyby nebylo filmu režiséra Ludvíka Ráže s výbornými herci jako byl Martin Růžek v roli doktora, který vybudoval ostrov Utopie- podobnost čisté náhodna s utopistickým socialismem. nebo pan továrník-chemik v ocelovým městě, který by nejradší válčil s celým světem. nakonec to dopadne dobre, znicí sám sebe., výborně ho ztvárnil Josef Vinklář, dále zde hráli Jaromír Hanzlík a jako dětskou roli Pospíšil.Film se od knihy dost lišil, takže kniha nici moc.
Asi je to neobvyklé, ale pro mě to byla moje nejoblíbenější verneovka (i když jsem četla i všechny ty klasické).
Milovala jsem postavu Marcela a jeho mission impossible do Ocelového města.
Některé pasáže jsem měla tak zažité a znala je tak dobře, že mě pak překvapilo, když jsem četla jiný český překlad, že už to není ono ;-)
Trochu strašidelná verneovka... Vzpomínám si i na film, který jsem jako kluk viděl. Prvky hororu a sci-fi. :-)
Pár postřehů k této výborné knize: první verneovka, která varuje – navíc s jistým pesimismem – před zneužitím vědy a techniky. V originále se jmenuje 500 miliónů begumy, a za půlku té sumy postaví doktor Sarrasin město! Čistě pro zajímavost, když jsem se naposledy díval, údržba jedné letadlové lodi stojí USA 2 miliardy $ ročně. Tolik k inflaci. – Ve Franceville bych sice žít nechtěl, protože miluju koberce, ale všimněte si, že už tehdy tam zbavují kouř škodlivých zplodin a odvádějí všechen mimo město!
Ocelové město je napsáno na základě nápadu a rukopisu komunarda Pascala Grousseta, známého např. jako André Laurie, kterému Hetzel a Verne pomáhali právě nákupem rukopisů, dokud nebyl ve Francii amnestován. Nálada odráží situaci po francouzsko-pruské válce a profesor Schultze (ač má i francouzskou krev) je obdařen tradičními – a tedy ne příliš nápaditými – německými zlozvyky a stereotypy. Když ho člověk porovná třeba se staršími, velmi sympatickými postavami z Cesty do středu Země, což jsou taky, až na Hanse, Němci, jde o výrazný posun.
Marcel Bruckmann, který jako Alsasan mluví plynně německy – němčinou podobnou němčině Rogera Federera – a vůbec nechápu, proč sem tahám právě jeho, ledaže protože French Open – je typický Vernův hrdina v tom, že je sice mimořádně schopný, nadaný, vzdělaný atd., ale není to žádný superman. Zatímco Bond, který je právě v televizi, by vzal Býčí věž útokem, zbraně zničil, Schultzeho spektakulárně zabil a oba obry (ano, jsou tam dva obři, a skoro pohádkoví – sláva rytinám!) taky, k čemuž by si jistě v Ocelovém městě našel alespoň jednu odbornici na metalurgii vypadající jako supermodelka a prchnuli by odtud spolu, zanechávajíce město v plamenech, přičemž by utrousil ještě nějaké hlášky, tři dvojsmyslné a jednu nedvojsmyslnou, Marcel nic takového neudělá. Ve zbraních Verne kombinuje svoje vizionářství, v tomto případě děsivé, s nenápadnými vtipy (srozumitelnými jemu a metalurgům).
Jen tak na okraj: Francie se v koloniích chovala stejně příšerně jako by se v nich bylo chovalo Německo. A těžko popsat německý kolonialismus líp než tímhle citátem z Černé zmije:
George k Baldrickovi: Válka začala kvůli tomu, jak mohutně darebáčtí Hunové budovali své impérium.
Edmund: Georgi, naše impérium v současné době pokrývá čtvrtinu zeměkoule, zatímco to německé tvoří továrnička na konzervy v Horní Tanganice. Nemyslím, že co se imperialismu týká, jsme tak docela bez viny.
George: Jistě, pane, máte naprostou pravdu, pane. (Stranou k Baldrickovi): Úplně zešílel.
Ten, kdo by chtěl poznat Verna, by mohl tímto dílem začít. Není to sice špička, ale má docela svižný děj a napětí.
Krátký román od mého oblíbeného autora. Na jeho nejlepší knížky se ale nechytá. V knize je také hodně znát tehdejší politická situace, což asi kromě Francouzů ocení málokdo.
Štítky knihy
19. století zfilmováno útěk francouzská literatura dědictví vynálezci tajné zbraně tajní agenti sci-fi pokusy
Autorovy další knížky
1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
1965 | Cesta do středu Země |
1985 | Dva roky prázdnin |
1963 | Pět neděl v balónu |
1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Kniha Ocelové město je v
Právě čtených | 7x |
Přečtených | 1 335x |
Čtenářské výzvě | 44x |
Doporučených | 40x |
Knihotéce | 535x |
Chystám se číst | 120x |
Chci si koupit | 20x |
dalších seznamech | 7x |
Utopie a antiutopie hezky pohromadě v jediné knížce, to jsem jinde neviděl.