Ocelové město

kniha od:

Ocelové město obálka knihy
Mé hodnocení:

KoupitKoupit eknihu

Fantastický román o soupeření francouzského a německého vědce. Prvý vybuduje v Americe Francouzské město jako vzor všestranného pokroku, Němec postaví Ocelové město, ohromnou továrnu, v níž hromadí vynálezy zkázy, a chystá se zničit dílo francouzského soupeře. Místo toho zničí sebe. Nechtěným úspěchem Němce je vystřelení dělového náboje, který překoná zemskou přitažlivost a změní se v družici Země....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/32261/podivuhodne-cesty-ocelove-mesto-yOC-32261.jpg 4.1620
Žánr
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno, Práce
Orig. název

Les cent cinquante millions da la Bégume

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (63)

Kniha Ocelové město

Přidat komentář
jadran
07. dubna

Skvělé komenty ludek.n a HTO. Společně s Vynálezem zkázy je Ocelové město z roku 1879 obrazem strachu ze sebezničení lidstva a zneužití vědy. Až sem celkem dobré a pochopitelné. Ale především ona černobílé vnímání světa, francouzské náckovství (které v osobě Napoleona III. onu válku v roce 1870 vyprovokovalo a tím vlastně umožnilo ono "sjednocení" Německa v té nejnevhodnější konstelaci a podobě - oni se ti katoličtí Bavoři ani Württemberčané do bratrského svazku z protestanskými Prušáky rozhodně původně nijak nehrnuli) a jenom chabě maskovaná nenávist k Němcům je podle mě až směšná a má charakter přihlouplé propagandy. Co se týká Verneovy představivosti a invence, nepřeceňoval bych ji. Většina věcí, co tak "vizionářsky" předpověděl se totiž uskutečnila ještě za jeho života (zemřel v roce 1905)a nebo alespoň v teoretické rovině už existovala. Namátkou - ponorka byla použita za války o nezávislost USA roku 1776, fotografovalo se a telegrafovalo už od padesátých let XIX. století, telefon vynalezl Meucci už v roce 1849, bratři Lumierové svůj kinematograf dovedli k použitelnosti 1895, Marconi a hlavně Nikola Tesla měli už za jeho života vynalezeno taky dost. O Roentgenovi, Benzovi nebo i Mendělejevovi s Nobelem ani nemluvě. A to stovky osobností a vynálezů vynechávám. Ve skutečnosti nebylo XIX. století žádným stoletím páry a elektřiny, ale především stoletím, kdy bylo v základní podobě vynalezeno prakticky vše, co používáme dodnes, byť v neuvěřitelně rozvinuté podobě. A především obdobím, kdy se věda spojila s praxí a vynálezci vynalézali "věci" pro praktické použití. Tedy i pro likvidaci svých bližních v rozsahu, o kterém se třeba takovým historickým hrdlořezům, jako byl třeba Alexandr Veliký nebo Napoleon I. ani nezdálo. Jeden vynález z roku 1874 ale připomenout musím, pánové Sholes a Glidden prodali zbrojovce Remington psací stroj, pro mnohé spisovatele až do doby domácích počítačů a následně notebooků neocenitelný pomocník. Verne psal ale ručně, a spousta jeho kolegů ještě hluboko do dvacátého století taky. Přesto mají jeho romány dodnes svůj půvab, i když musím konstatovat, že pro mě si svůj půvab zachovaly mnohem víc kouzelné ilustrace Leona Benetta. Snad žádný spisovatel netvoří se svým ilustrátorem tak pevnou a neodmyslitelnou dvojici. A myslím, že oba pánové by byli nadšení tím, jak jejich dílo dokázal převést do filmové podoby Karel Zeman. Ono zpracování zde zmiňovaného poněkud "papundeklového" díla režiséra Bočana ale ukazuje, jak je onen kouzelný svět pánů Verna a Benetta nenapodobitelný a osobitý.

georginaa
03. dubna

Opět přečteno v dětství, Verneovka - klasika. Jako film se mi to též moc líbil a jeho díla jsou pořád v kurzu. Jsem ráda, že to i občas opakují a člověk se na to rád znova podívá.


Jellus
10. ledna

Jedna z tech znamejsich Verneovek o ktere se rikalo, ze predpovidala druhou svetovou valku. Kratke pohodove cteni na par hodin. Asi bych uz ani nerekl, ze to je cteni pro deti.... Je to cteni pro lidi, co to kdysi jako deti cetli.

Vesmich
03. ledna

U čtení se nedá vyhnout vzpomínce na film ze 70.let..jak se tam motaly ty mátohy zmrzlé a všude byl HOLOMRÁÁÁZ...kniha je o něco "veselejší". Verneovky jsem v mládí četla ráda, pěkně to odsejpalo a mělo to náboj. Dost mě překvapilo, že na mě dělají podobný dojem i ve vetchém věku!

JáŠárka
03. ledna

Knihu jsem přečetla během dvou dnů, děj ubíhal velmi rychle, ale na mne tam bylo celkem dost národnostní nenávisti, ne jen německo-francouzské, ale i zmínka o "žlutých" jakožto podřadných osobách.

kikidok
27.12.2020

Z této knihy mám velmi smíšené pocity. Dle mého názoru je v ní na mě až moc politiky - nenávist Francie vůči Německu a pravděpodobně i obráceně. Na druhou stranu má člověk alespoň tak trochu ponětí o mezinárodních vztazích koncem 19. století. Pojetí dvou rozdílných světů, které v podstatě ukazuje dva extrémy mi přijde velmi zajímavý, avšak dle mého názoru absolutně nerealistický. Tím mám samozřejmě na mysli dokonalost France-Ville, která by za mě nefungovala. Netuším proč, ale do knihy i přes to, že je kraťoučká, jsem se musela nutit. 3,5*

Kakho-Oto
19.11.2020

Velmi čtivá a napínavá verneovka. Román se mi líbí o dost více než česká filmová adaptace románu, samozřejmě na hony vzdálená předloze. Ve filmu ponechali jméno hodného vědce (Sarrasin), zatímco změnili příjmení zlého vědce (Janus místo Schultzeho). Toto dílo Jules Verne napsal z jasně francouzských pozic, Němci jsou líčeni jako schopní, ale zároveň velmi nemilosrdní a draví jedinci, zatímco Francouzi reprezentovaní Sarrasinovou rodinou a Alsasanem Marcelem jsou popsáni jako lidumilové.

plomusujonak
12.07.2020

Nemyslel jsem si, že se mi bude tato kniha tak moc líbit. Začátek je sice docela nudný a zdlouhavý, jak to bývá ve starších kníhách, ale asi po třetí kapitole se děj začíná rozjíždět a baví, navíc se knížka dobře čte také proto, že je krátká. Předtím, než jsem ji četl, díval jsem se na český film Tajemství Ocelového města (odkaz na YT: https://www.youtube.com/watch?v=FdSxSv89PyY ) a musím říct, že mi to názor na knihu nezkazilo. Hlavní důvod je ten, že se v určitých částech kniha od filmu liší, takže film vytváří prakticky alternativní příběh. Kniha je za mne stejně dobrá jako film.

1