Piranesi
Susanna Clarke
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/441525/bmid_piranesi-sVY-441525.jpg
4
366
82
Piranesi vždycky žil v Domě. Ten má stovky, ne-li tisíce místností a chodeb, v nichž je uvězněný oceán. Vodní labyrint. Piranesi se čas od času vídá se svým přítelem, Tím Druhým, jenž Piranesiho potřebuje pro vědecký výzkum Velkých a Tajných Vědomostí. Piranesi si své poznatky zaznamenává do deníku. Pak se začnou objevovat vzkazy; ne vše je takové, jak se zdá. A když vyjdou na světlo důkazy o existenci dalšího člověka a možná i jiného světa mimo zdi Domu, Piranesi začne rozplétat pavučinu lží – i když je pravda všechno, jen ne příjemná. Piranesi je hlavní postava románu. Giovanni Battista Piranesi byl italský malíř z osmnáctého století, který proslul cyklem čtrnácti leptů Smyšlené představy žalářů. Svět Labyrintu a Piranesiho kresby mají hodně společného.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , ArgoOriginální název:
Piranesi , 2020
více info...
Přidat komentář
Krásné. To postupné odkrývání, jak se věci vlastně mají, se autorce fakt povedlo. Jen bych Piranesino nezařazovala do fantasy, přijde mi to spíš jako magický realismus. Ale to je koneckonců věc škatulkovačů, že.
Piranesi je rozhodně zkousnutější knížka než Jonathan Strange a pan Norrel, který se chvílema strašně vleče. Tohle zvládnete za víkend.
Vřele doporučuji.
Zpočátku jsem si dlouho zvykal na styl vyprávění autorky. Bylo to pro mě trochu nepřehledné a tajemné. Postupně jsem ale s Piranesim začal odmotávat klubko pravdy a zjistil jak se věci ve skutečnosti mají. Byla to velice zajímavá a ve finále i napínavá cesta a musím říct že se mi celkově román moc líbil.
No tedy... nebudete věřit, co se z toho vyklube.
Začátek může působit zmateně. Piranesi popisuje jednotlivé místnosti, denní rituály a schůzky s "Tím druhým." Žije ve zvláštním světě jako by neúměrném pro prpporce běžného člověka. Píše si deník, počítá přílivy, obdivuje sochy a chodí na lov. Do síní svítí měsíc a ani v temných koutech vlastně nic moc nehrozí.
Atmosférou mi kniha hodně připomínala třeba "Atlas mraků." Ale jen tím zvláštním popisem reality, jazykem a nádechem neznáma.
Zapomeňte na okolní ruchy - auta na ulicích, sousedy za zdí, psy a průmyslový šramot, v klidu si sedněte a uvidíte, že se z toho světa nebudete chtít vrátit.
A jestli se vrátíte, možná se i zbavíte něčeho, co s sebou táhnete a vlastně to nepotřebujete.
Krásna kniha obsahom aj vzhľadom, k tomu vynikajúci preklad Viktora Janiša. Predchádzajúcu knihu autorky som nedokázala prečítať, ani neviem prečo. Piranesi sa mi trafil do nálady a vkusu oveľa viac. Perfektné dávkovanie tajomstva a informácií, zvláštny štýl rozprávača a nakoniec záverečné vyústenie, to všetko ma úplne pohltilo, knihu som prečítala v podstate na dva záťahy. A atmosférou aj vyústením a hlavnou myšlienkou ma neuveriteľne oslovila, ešte si to v sebe musím trochu utriediť a spracovať. Dočítala som pred hodinkou, zostal z nej intenzívny pocit, rozumová analýza prečítaného ešte len príde :) Výborná kniha, nemusí pochopiteľne osloviť každého, ale za prečítanie v každom prípadne stojí.
První kroky po síních labyrintu Domu mi evokovaly Gormenghastský hrad, který byl rovněž obýván osamělýma figurkama uprostřed surreálných kulis a zákonitostí fascinujícího světa.
Autorčin styl jsem si oblíbil už u její prvotiny a i deníkové zápisky Piranesiho v této knize jsou psány podobně odlehčeným a velmi čtivým jazykem. Příběh samotný ovšem pomalu nabývá temnějších tónů, jak se dosud vyobrazené kontury začínají drolit a neuchopitelné odkazy a nesourodé poznámky se postupně slévají v celek, k čemuž úměrně roste i tempo příběhu. Text pak tedy bez přehmatu spěje k ústřední pointě, která odhrne i poslední kusy závoje halícího působivou fresku, která by jen těžko snesla nějaké konkrétní žánrové zařazení.
Knížka je krásná. Od obálky a grafické úpravy až po poslední řádky textu. Studie izolované, poeticky a duchovně smýšlející, přesto vědecky založené mysli tohoto zvláštního Robinsona se mísí s impozantními obrazy antické architektury a tisíců soch omývanými dešťovou i mořskou vodou a přechází v jakousi až lehce hororovou, okultní detektivku. To celé na rozsahu útlé knížky, kterou jsem zhltnul za víkend.
Mám pocit, že se k ní budu vracet.
Tenhle příběh mě nepochybně donutil k přemýšlení o Piranesim, o tom, co je to zač, kde žije a co to vůbec všechno má znamenat. Také je to příběh naprosto originální a nic podobného jsem ještě nečetla/neposlouchala. Po pravdě řečeno je to ale také příběh, jehož konce bych se zcela určitě nedobrala, pokud bych četla jako klasickou knihu, to vím naprosto jistě. Poslouchala jsem v bezvadném ztvárnění pana Plesla a jedině jeho způsob podání a skutečnost, že u toho můžu dělat nějaké domácí práce, mi umožnily dobrat se konci. Zase tolik oslňující mi to nepřišlo a zejména první polovina knihy musí být na čtení dost úmorná..... :-)
(SPOILER)
Piranesi žije v obrovském domě plném velkých místností, soch v nadživotních velikostech a drobných zvířat. Denně si do deníku zaznamenává události a nové informace, zároveň mapuje nekonečné množství chodeb a sálů, jimiž dům oplývá. Dům je velice zvláštní - žijí v něm pouze dva lidé, Piranesi a Ten Druhý. Pravidelně se potkávají na schůzkách, při kterých Piranesi předává Tomu Druhému veškeré nové informace, které zjistil během objevování domu. Jednoho dne začne Piranesi objevovat podivné vzkazy, které značí, že v domě žil, nebo možná ještě stále žije někdo další, což naruší veškeré představy, které Piranesi doposud měl. Postupně začne odhalovat realitu, která mu během let byla skryta, a my se spolu s ním dozvídáme, že nic není takové, jako se na první pohled zdálo.
Víc toho prozradit nemůžu, protože na knize je kouzelné právě postupné odhalování reality. Z původní sladké nevědomosti spolu s hlavním hrdinou objevujeme skutečnou realitu, která byla zahalena tajemstvím a magickými účinky domu.
Piranesi byl skvělý Příběh jsem poslouchala v audioverzi načtené Jaroslavem Pleslem a ohromně jsem si to užila. Nádherné popisy magického a reálným světem nezkaženého domu, postupné procitání ze sna a odhalování skutečnosti a schopnost hlavního hrdiny udržet si stále to magično i přes všechna příkoří osudu… Ach Už jen psaní tohohle příspěvku mě rozněžilo a mám chuť si Piranesiho znovu poslechnout :D
Pokud jste knihu nečetli, vřele doporučuji! Rozhodně se řadí mezi nejlepší příběhy, které jsem kdy četla!
Naozaj výnimočný príbeh.
Zabúdala som pri ňom aj dýchať...
A tie pocity, čo som pri čítaní mala, tak autentické, tak reálne, akoby som bola v tom labyrinte s Piranesim tiež... som očarená.
Tá kniha je divná/iná/neobvyklá tým najlepším spôsobom a trúfam si tvrdiť, že každý, kto sa do nej začíta, dá jej šancu a otvorí tomuto príbehu svoje srdce aj myseľ, zažije niečo naozaj výnimočné.
Niečo sa vo mne pohlo, niečo sa zmenilo, niečo zapadlo na svoje miesto - ten príbeh ma v niečom zmenil a tú zmenu vnímam ako niečo veľmi krehké, nepolapiteľné a vzácne.
K Piranesimu som si vytvorila mimoriadne silný, komplikovaný vzťah plný náklonnosti a lásky, ktorá je podobná tej materinskej. :)
A k tomu ako čerešnička na torte prekrásne grafické spracovanie knihy.
Dokonalosť.
Pro mě další z knih, které nenaplnily vysoká očekávání vyvolaná všeobecně nadšeným přijetím a vysokými hodnoceními. Má to celkem zajímavou výchozí situaci, která v člověku podněcuje fantazii, co za tím asi je, jaké metafyzično se v tom skrývá, ale po velmi pomalém rozjezdu se to asi v polovině prozradí, a pak už se to ubírá směrem, který mě tolik nebavil a byl trochu "šestákový". Dávám 75 %.
Máte pocit, že už vás v knižním světě nemůže nic překvapit a pak se vám do ruky dostane Piranesi. Krása Domu je nezměrná; jeho Laskavost nekonečná.
Nejlepší je o téhle knize vědět opravdu jen to, co je v anotaci. Autorka tu znovu (ostatně jako ve Strangeovi a Norellovi) rozehrává takový poklidný balet slov a "všední" magie. Skvělé popisy prostředí i propracovanost hlavní postavy a do toho drobné střípky něčeho, co by člověk spíš očekával ve sci-fi. Za mě jen jediná výtka - bylo to moc krátké!!
Kniha o které jsem nevěděla nic jen to, že ji všichni chválí…
A první dvě části jsem si říkala: “Co to má jako bejt?”
Nevzdala jsem to, protože divnoknihy mám ráda. Nicméně opravdu bavit mě to začalo až ve třetí části.
Takže doporučuju si o knize nic nezjišťovat, dát tomu chvilku a nevzdat to hned na začátku, mohli byste přijít o skvělý příběh.
Líbilo se mi to, obzvlášť propracovaná postava Piranesiho, ta stála fakt za to. Hlavní pointa taky skvělá, i když jsem čekala možná ještě trochu něco navíc, nějakou tu třešničkou na dort a ta za mě nepřišla. Ale i tak jsem si to moc užila.
Jo a musím vyzdvihnout audioverzi, interpretace Jaroslava Plesla byla totiž vynikající!
(SPOILER)
Styl, jakým je kniha psaná, je zpočátku popisný, na oko vědecký, což bylo pro mě trochu překvapení. Jak již bylo psáno v komentářích dříve, je to nejspíš důvod, proč se děj rozjíždí trochu pomaleji. Osobně jsem měla i problém se zorientovat v novém světě, který je na stránkách představován, následná gradace děje mě ale plně vtáhla do čtení a já pak knihu nemohla ani na chvíli odložit. Je to jeden z těch příběhů, který chcete co nejdříve dočíst, abyste se dozvěděli zápletku, ale zároveň jej nechcete dočíst, ale naopak setrvat v něm co nejdéle, vychutnávat si atmosféru, přemýšlet nad ním.
Našla jsem v něm několik nesrovnalostí, například jak je možné, že Ten druhý nepátral po tom, kam se poděla Piranesiho taška s deníky, ale to jsou jen maličké detaily, které nijak nenarušují četbu.
(SPOILER) 36/2021 Není snadné se do knihy začíst, prvních 50 nebo skoro až 70 stran je skoro až utrpení, protože jde jen o nekonečné intro a děj zde takřka chybí. Čtenářova námaha je pak naštěstí vykoupena fantastickým příběhem, který se následně rozvine ve zbytku knihy. Fantastický, fantazijní, fantaskní, na pomezí reality, snu, sci-fi a fantasy. Skoro až detektivní skládačka pracující s motivem ztráty paměti a nespolehlivého vypravěče (nelze nevzpomenout na film Memento), která je nicméně čtenářsky vděčná a hezky se uzavírá. Překvapení roku.
Podivnější než podivné, laskavé i znepokojující, pomale rychlé, rozsáhle minimalistické... Moc zajímavá knížka, u které si pořád ještě nejsem jistý, jestli si ji vykládám správně, a jestli ji vůbec lze interpretovat jen jedním způsobem.
Celé to na mě působí jako přepis snu jedné noci, kde události dávají smysl, dokud se neprobudíte - a až se probudíte, zjistíte, že si nepamatujete všechno a snažíte se poskládat celý sen jen ze střípků. Chvílemi jsem měl pocit, že čtu koktejl Malého prince (čistota hlavního protagonisty), Foucaltova kyvadla (mystika) a Morelova vynálezu (naléhavě snový způsob vyprávění). Postupně mi bylo čím dál víc líto vypravěče a přál jsem si, aby ho někdo zachránil, ale po dočtení mi připadá, že to MY potřebujeme zachránit... Mistrovské dílo...
Obrazy výtvarníka Piranesiho mi nejsou neznámé (doporučuji vyhledat před čtením), a ostatně díky názvu mě knížka zaujala. Strange&Norrella jsem kdysi četla, ale co si z té mnohem obsáhlejší knížky pamatuji, jsou právě ty kousky, které připomínají scény z Piranesiho. Dokážu si představit, proč přesně tato knížka mnoha lidem nesedne, ostatně minimalismus (prostředí a postav) není pro každého. Zajímavý přístup k tématu ztráty paměti. Myslím, že Piranesi je důstojným zástupcem směru New weird, lepším, než mnoho těch, které tam oficiálně patří, asi protože se autorka vyhýbá potřebě šokovat násilím nebo sexuálními scénami.
Poznámka na konec: Není důležité si vytvářet mentální mapu toho Domu a pamatovat si, kde co je - stačí, že se tam vyzná protagonista samotný, a vám stačí vědět, že to má tři patra, a vypadá to zvrchu jako ohromný rozpadající se blok s mnoha čtvercovitými dvorky. Tohle mi zase připomíná berlínské Mietskasernen, jen mnohem rozsáhlejší.
Bohužiaľ som knižku nedočítala. Skončila som cca v polovici a ďalej už nemôžem. Asi pôjdem proti prúdu, ale mňa ten príbeh vôbec nezaujal. Uznávam, že jazyk je výnimočný, bohužiaľ to asi nebolo nič pre mňa.
Další knižní počin od autorky, jejíž prvotina se mi velmi líbila. Piranesi je nevšední příběh, taková jednohubka, která začíná v Síních se Sochami a velmi brzy rozvíjí svůj děj takovým způsobem, že čtenář chce víc a víc. Za mě skvělé, krásně psané.
Tolik obsahu v tak úzké knížce, až jde z toho hlava kolem.
Je těžké něco k tomu napsat, protože mi jakýkoli opis děje, či připomínky k příběhu, mi připadají jako sprostý spoiler, který by sebral možnost tomu, jenž je touto knihou nepolíben, užít si toho, jak prapodivně krásná tahle kniha je (krásná, i když s lehkým závanem něčeho, co není po chuti a to je naprosto v pořádku).
Je to skvělý mnohovrstvý příběh, který je zvláštní už svou podstatou, tak i formou vyprávění.
Jelikož MILUJU magický realismus, byla to pro mě trefa do černého.
Štítky knihy
anglická literatura tajemství osamělost bludiště, labyrint jiné světy schody, schodiště sochy
Autorovy další knížky
| 2007 |  Jonathan Strange & pan Norrell |
| 2021 | Piranesi |
| 2009 | Dámy z Grace Adieu a jiné povídky |
Kniha Piranesi je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 437x |
| Čtenářské výzvě | 62x |
| Doporučených | 32x |
| Knihotéce | 164x |
| Chystám se číst | 285x |
| Chci si koupit | 84x |
| dalších seznamech | 10x |
Moc pěkný příběh s mnoha zvraty, které čtenář dokonce očekává a přesto překvapí. Přátelé ani nepřátelé nemusí být těmi, za koho je máme a nakonec nelze věřit ani sobě samému. Skrz naskrz knihou je nastíněna celá pravda, jak se věci mají a když se to nakonec dozvíme, jsme spokojeni, že jsme měli při nejmenším z velké části pravdu.