Petrolejové lampy

od:


KoupitKoupit eknihu

Mistrovské psychologické drama je realistickou studií maloměsta (rodné Jilemnice) na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Příběh energické a nepoddajné Štěpky se zapsal do povědomí především díky stejnojmenné filmové interpretaci režiséra Juraje Herze s Petrem Čepkem a Ivou Janžurovou v hlavních rolích.
Kniha vyšla původně pod názvem Vyprahlé touhy (1935), přepracované vyšlo 1944 pod názvem Petrolejové lampy.

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/3015/petrolejove-lampy-cMe-3015.jpg 4.3743
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Academia
více informací...
1. vydání originálu:1935
Počet stran:280
Edice:Filmová řada
Vazba knihy:měkká / brožovaná
ISBN:978-80-200-1595-2
Nahrávám...

Komentáře (108)

Přidat komentář
VladkaBU
10. září

... po shlédnutí divadelního představení jsem si knihu půjčila. Oproti divadlu se člověk dozví, jaké bylo Štěpčino dětství i dospívání, než přišla na Vejrychovsko. Hezky napsaný příběh o nenaplněné lásce, zklamání, ale i o síle udržet v chodu živobytí

gonegirl
05. září

První půlka knihy mi přišla docela nezáživná, nemohla jsem se do ní jaksi začíst. Ta druhá už mi však rychle utekla a moc mě bavila! Štěpka, jaká to silná žena! Do vínku jí nebyla dána krása, ladnost, ani typicky ženská půvabnost. Byla jí ale dána stálost, vytrvalost, inteligence a touha po životě, který si pro ni připravil ne zrovna lehké zkoušky. Taková žena jako Štěpka se jen tak nevidí a kdy ji jednou potkáte, nikdy na ni už nezapomenete.

sarka45
04. září

Psychlogický román o lidských snech a tužbách, o promarněných životech, o touze po lásce a naplnění, o povrchnosti a zrání, a nakonec přeci jenom o naději...

viviann
24. srpna

Popis Štěpčina dětství a mládí byla zbytečně rozvleklá a nudná, rozjelo se to až v druhém díle. Štěpka měla moje sympatie, jak bylo psáno: když se žena chce vdávat, udělá pro to vše... mám to i ve svém okolí... Naštěstí její trápení nebylo extra dlouhé. Do čtení jsem se vžila díky mistrnému popisu postav.

kuruteku
23. srpna

Díky povídkám jsem zjistil, že Jaroslav Havlíček byl vynikajícím spisovatelem lidského pinožení. A tak jsem si troufl i na Petrolejové lampy. Film jsem neviděl, naposledy jsem si poslechl Rudolfem Pellarem načtený román (a jásal). Není to lehké čtení. Ale uvěřitelné, rozpolcené i jednoduché, jako hlavní hrdinové.

LenJen
22. srpna

Čekala jsem, že mě to venkovské prostředí a dramata v něm neosloví, ale vše překlenula Havlíčkova dokonalá psychologie. Dalo mi to vlídnější vztah k mé místní historii a přispěla i trochou vlastenectví, doteď jsem četla knihy spíše cizokrajného původu a českým se bůhvíproč vyhýbala.
Štěpka je postava, vůči které jsem se nebránila soucitu a jejíž osud mě skutečně zajímal, proto jsem knihu přečetla vcukuletu.

ondras666
02. srpna

Dlouho odříkaná kniha, která byla velkým překvapením.
Bravurní vykreslení psychologie postav, maloměstské morálky přelomu století a života v podhůří. Štěpka byla tragickou postavou už od dětství, ale to jí nezabránilo v obrovském vývoji.
Pár hluchých míst tam taky je, ale překoná je samotné dílo.

JessieEx
26. července

Na Petrolejové lampy jsem se chystala už od střední, kdy jsme je měli v povinné četbě. Až teď jsem se k nim dostala a schválně jsem se nedívala ani na film, takže jsem nevěděla, co čekat.
Ač se mi četly těžce a zdlouhavě, musím říct, že ve mě zanechaly hlubokou stopu.
Jaroslav Havlíček je zároveň mým prvním českým autorem psychologické prózy, i když je to můj oblíbený žánr, zatím jsem četla jen zahraniční autory. Přitom psychologické prvky jsem v knize pozorovala spíše až v druhé polovině, či poslední třetině. Do té doby na mě působila spíše jako společenský, sociální román. Úžasně totiž vykresluje maloměstský život na přelomu století. Zároveň mi autorův jazyk a popisy přišly dost naturalistické, díky čemuž na mě román tak silně zapůsobil.

moonell
31. května

Český realismus je na mě místy příliš pomalý. Ale Štěpka je feministka jako svině, takže malá high five Havlíčkovi za to (nemůžu si pomoct, ve Studně osamění je transsexuálka, která se taky jmenuje Štěpka - náhoda?).

Petruse21
26. května

Přečteno podruhé a ještě lepší. Před Havlíčkem smekám!

Wertcha
05. května

Knihu jsem četla dávno. Ale při zkoušce z patologie mi byl doporučen film, že prý pan Čepek bravurně ztvárnil syfilitika (pořád se chystám). To z knihy nevyčtete...

Coolniczka12
09. dubna

Jednim slovem - skvele. Skvele zpracovany dej i jednotlive postavy. Mam rada knizky s psychologickou tematikou a musim rict, ze tato knizka je pro me zatim cislo 1.
Rada se podivam i na filmove zpracovani.

lencin
27. března

Po letech návrat k Havlíčkovi i Petrolejovým lampám. I po letech vynikající. Propracované charaktery postav i popisy maloměsta na přelomu 19.a 20. století. Výborné!

Bella1
17. března

Další povinná četba, ale tentokrát jde o příjemné překvapení. I když jde o poměrně ponurou knihu četlo se to dobře. Docela bych ráda skoukla i film až k tomu bude příležitost. Asi si přečtu od autora i něco dalšího. Jeho styl mi sedí.

dark.ma93
26. února

Naprostá perla v povinné četbě! Díky Bohu za Havlíčka!

Marekh
05. února

Kniha se mi celkově líbila. Kniha je velmi rozsáhlá, četl jsem jí několik dní.

Příběh Štěpky, která nemá štěstí v lásce, až jednoho dne se provdá za svého bratrance a doufá, že s ním bude šťastná, ačkoliv ví jeho nedostatky. Bohužel ji zatají jednu informaci, pro ní velmi zásadní. Štěpka se mi líbila, že i přes nesnáze, které měla, tak je dokázala potlačit a záleželo ji na svém muži.

Propracovaná psychologie postav.

Nomia
14. ledna

Kniha s neuvěřitelně ponurou atmosférou. Havlíček naprosto brilantně popsal a vystihl postavy. Ať už se jednalo o věčně připitého důstojníka, či jeho ženu Štěpku, starou pannu o kterou nikdo nejevil zájem, která v průběhu knihy prošla obrovskou změnou osobnosti.
Postupné skomírání důstojníka Pavla na syfilis, celá ta pošmourná atmosféra, to všechno naprosto vtáhne do děje.

Chesterton
28.12.2017

A vlastně ani audio není špatné:))

Chesterton
27.12.2017

Sáhla jsem po knize před plánovaným divadelním představením na Jezerce a byla jsem příjemně překvapená zážitkem z povinné četby:)) Leč bylo to asi věkem protože před maturitou bych měla spíš stejný názor jako nikol1774 :)) Dojem jsem si dokreslila nakonec filmovým zpracováním a možná se ještě někdy s panem Havlíčkem potkáme:))

PavlínaAlžběta
20.12.2017

SPOILER: Psychologicky zaměřený román plný citů, zápletek a dramatu, popisující maloměšťácké obyvatele v čele s hlavní hrdinkou, výstřední svým chováním, živou, nehezkou dcerou bohatého zednického mistra a selky z vejrychovského statku, která žije doslova izolovaným životem v maloměstě. Spisovatel měl dar na popisy postav, které vám při čtení ožijí a vtáhnou do děje. Hlavní hrdinka Štěpa mě byla zpočátku velmi nesympatická, ale postupem děje se mě změnil úhel pohledu i názor na hrdinku. Žena toužící po rodině, která nemůže najít leta ženicha, kvůli svému charakteru, chování a ne příliš velké kráse, dostává strach býti starou pannou, jíž je určen muž jejího života její zkrachovalý bratranec, který v době svého působení jako důstojník u rakousko-uherské armády se nakazil pohlavní chorobou Syfilis si hlavní hrdinku bere hlavně kvůli věnu. Štěpa až po svatbě zjistí, jak je manžel nemocný a jaký je to ochlasta. Jeho stav se ovšem stále horší a Štěpa přesto se pečlivě o muže stará a mění se z marnivé ženy na nebohou těžce pracující ženu, který umírá manžel a ona je posměchem ostatním. Celý tento příběh je dokonale psychologicky vystižen a duševní pocity postav, čtenář sám z celého díla vycítí. Filmové zpracování je českou klasikou, ovšem kniha se mě líbí více.

Msourkova
09.12.2017

Příběh se mi moc líbil, bylo zajímavé číst knížku z prostředí, které mi není úplně neznámé. Bohužel, Havlíček se mi do paměti zapsal už na střední škole knížkou Helimadoe, která pro mě zůstane nedotknutelnou a s jinými jeho díly nesrovnatelnou. Citlivost, se kterou byl Helimadoe napsán, jsem bohužel v Petrolejových lampách nenašla (a asi není divu, když jde o úplně odlišné téma). Zaujalo me, jak dobře byly jednotlivé charaktery postav rozebrány, aby v závěru byly důsledky jejich jednání a rozhodnutí čtenáři jasné. Rozhodně to nebyla poslední knížka, kterou jsem od Havlíčka přečetla.

rybizka
25.11.2017

Velké ANO autorovi a jeho povedenému psychologickému dílu. Četlo se mi to dobře,zajímavé bylo sledovat život na maloměstě,sledovat osudy lidí,ale hlavně nelehký život svérázné Štěpky. Román na mě velice zapůsobil,zřejmě je to tím,jak se říká,že kniha je jako zrcadlo ve kterém vidíme to,co v sobě nosíme.

"Kalužinky slz na dně srdce se pokrývaly ledovou krou. Ryzí prázdnota ryzí mráz. Co zbývá člověku než přijímat události tak,jak za sebou jdou,bez trpkosti a bez zoufalství,byť byly sebekrušnější? Na minulosti se nedá nic měnit. Život letí vpřed,ustavičně vpřed."

nikol1774
16.11.2017

Další moje maturitní kniha a zároveň kniha, kterou jsem četla nejdýl ze všech co jsem kdy četla. Nebavilo mě to. Opravdu nezáživná kniha, děj se táhle. Je v ní pouze pár částí, které nejsou nudné, ale dají se číst.

Crimble
15.11.2017

Velmi zajímavá neschematická postava Štěpky, i když na povrch nesympatická, přesto bojující, toužící, činorodá, nevzdávající se, milující... Výtečné dílo famozně vykreslující atmosféru maloměsta z přelomu století.

Marbo
04.11.2017

Další dohnaný rest ( a to jsem ještě neviděl ani filmovou verzi ! ). Havlíček velice dobře vykreslil atmosféru českého maloměsta, s jeho nepsanými zákony a měšťáckou morálkou, což tvoří hutný základ dramatu lidského jedince.
Štěpka se nádherně rve v bitvě, kterou bohužel nemohla vyhrát. Ale rozhodně v tom nebyla sama. Nakonec prohráli všichni - a není nikdo, na koho by to mohli svalit, svůj kříž si nese každý sám.

emma24
13.10.2017

Filmové zpracování dvěma hereckými esy jako je Iva Janžurová a Petr Čepek tomu dali daleko větší rozměr než kniha samotná.

TheMelorry
27.09.2017

V první části knihy jsem měla problém začíst se. Poté co se děj trochu "rozjel" jsem to ale překonala a kniha se mi četla v celku dobře. Rozhodně se jedná o velmi zajímavě napsané dílo. Bohužel hlavní postava Štěpky mi byla nesympatická a až skoro nakonci knihy jsem s ní začala lehce soucítit, věřím ale, že kdyby byla sympatičtější, kniha by se mi četla lépe. Jedná se o klasická dílo české literatury, které rozhodně stojí za přečtení s čtenář se u něj nudit nebude.

Huvra
18.09.2017

Ke knize jsem se dostala skrz povinnou četbu k maturitě a jsem celkem ráda, že jsem si ji vybrala. Ne, že by to nějak předčilo mé očekávání. Byl to pro mě normální román, ze začátku se příběh vlekl, ale od druhé části mě to chvílemi i bavilo a zajímalo mě, co se Štěpkou bude.

snimcibdim
10.09.2017

Pro mě jeden z nejlepších českých románů.

Lokina
02.09.2017

Z české tvorby toho moc nenačtu, ale tahle kniha, si mě našla skrz povinnou četbu. A můžu s klidným svědomím prohlásit, že se mi to velice líbilo. S hlavní hrdinkou, mojí jmenovkyní, jsem prožívala její trápení, úsilí a nelehký život, který proti své vůli vedla a se vztyčenou hlavou se nenechala zlomit. Jestli bych měla doporučit něco z české literatury, byla by to tahle volba. No a jenom na závěr, knihu jsem si u maturity vytáhla, takže jsem s radostí odmaturovala. ;-)


TIP: Máte rádi Databázi knih? Podpořte ji v Křištálové lupě (Zájmové weby) - hlasujte zde.

Štítky

zfilmováno psychologické romány nemocní český venkov maloměšťáctví

Autor a jeho další knihy

Jaroslav Havlíček

Jaroslav Havlíček
česká, 1896 - 1943

všechny knihy autora

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených18x
v Přečtených1260x
v Čtenářské výzvě70x
v Doporučených67x
v Knihotéce381x
v Chystám se číst268x
v Chci si koupit30x
v dalších seznamech7x