Pan Kaplan má stále třídu rád
Leo Rosten
Laskavý humor příběhu je postaven především na zápase s angličtinou nejen pana Kaplana, ale i dalších přistěhovalců do New Yorku. Krejčí Hyman Kaplan má takřka geniální schopnost přešít jazyková pravidla tak, aby netísnila jeho neuvěřitelnou vyřídilku. Urputná vážnost, se kterou dospělí ke svému vzdělávání přistupují, přináší řadu zábavných a úsměvných situací. V legendárním brilantním překladu Antonína Přidala.... celý text
Literatura světová Humor Příběhy
Vydáno: 1995 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
O Kaplan! My Kaplan! , 1976
více info...
Přidat komentář
Tohle je skvost mezi knihami a asi jen málokdo si uvědomí, že v tomto případě překladatel vlastně napsal novou knihu.. Jednou jsem si neprozřetelně vzala Kaplana na čtení cestou do práce a musela jsem vystoupit z tramvaje, protože jsem brečela smíchy, přestože ji čtu už po několikáté :)
Ne, nedalo se říct, že by pan Kaplan dělal pokroky. Když měl uvést opak přídavného jména NOVÝ, opáčil : "S plešího trha" a když měl utvořit větu se slovem STRAŠNÝ, odvětil: "U brány stojí strášný a má vlevolver."
Ale áno. Bolo to fajn. Ale ak odmyslím vtipné brepty, niečo naviac tomu chýbalo. Len som čakal trošku viac, niečo prešpekulovanejšie.
Asi to bude znít překvapivě, ale tohle je moje nejoblíbenější kniha vůbec. K té se utíkám, když je mi smutno, tu si čtu, když je mi veselo. U téhle pláču a směju se naráz. Tohle je čtení pro všechny nálady, dokonce i pro tu nejhorší a typicky ženskou "chtěla bych něco a nevím co". :-) Máme ji rádi celá rodina, a tak asi nepřekvapí, že se u nás příležitostně cituje. Jen můj prátr pořád nějak nechápe, že když si pomyslím, co všechno mohl mít za ségry, su mezi nimi perla. A tudíž jsem jeho superlativní B*o*b*š*u*l*e.
Nezvládl jsem dočíst.... ač brilantně přeložené. Bohužel. Asi mi nesedl styl humoru... nebo humor neustále se opakující.... nebo to, že jsem od ní čekal víc, po všech těch chválách... Nevím. Každopádně dávám 4 hvězdy, ale to je hlavně za překlad.... A dneska už jedině KOU KEJ :)
Vděčné téma studujících dospělých od Lea Rostena, skvostný překlad, tvořivost, fantazie i jazykové znalosti p. Antonína Přidala, který vytvořil svým způsobem novou knihu, jazykové hříčky a vtip, pocta češtině. A nejen to. Osobní minikvíz, hádání skutečného tvaru slova a zamýšleného smyslu věty originálního „frékvákvanta“ H. Kaplana. To mě bavilo.
Lehký úsměv střídal úsměv od ucha k uchu a jednou mě doslova přemohly slzy smíchu, a to u kaplanovských „hyzdorickejch brézidentu juésej“. Kdo už přečetl, ví, co mám na mysli. Ostatním neprozradím víc. Jen snad doporučím nečíst knihu na jeden zátah. Mně se osvědčilo dávkovat postupně.
Nemůžu zatím posoudit jazykovou hodnotu a vtip v originále (i když bych ráda), v češtině je kniha v překladu p. Přidala rodinným stříbrem.
A jen ještě na závěr. Jsem zvědavá, kolika čtenářům to nedalo spát a hledalo si výraz „eumoirický“ ve slovnících, ať už papírových nebo internetových. Já měla úspěch. Jeden internetový slovník nejenže obstál se ctí, navíc mě pobavil komentáři. Všechny jsem je přečetla a bez překvapení konstatovala, že příspěvky odkazují eumoiricky na Kaplana.
Můj "Pan Kaplan" je kniha již věkem a častým používáním notně ohmataná, taková na nočním stolku "furtková"... Chovám obrovský obdiv k panu Přidalovi, jak si pohrál s košatým českým jazykem a vytvořil takové dílo s laskavým a inteligentním humorem. Čas od času v ní zalovím a přelousknu kapitolku, zasměju se třeba " dětskému šíkadlu - Čista čicet číprnejch čepelek čeletělo čes čista čicet číprnejch čech ", pobavím se neústupností pana Kaplana i zoufalstvím a snahou profesora Parkhilla naučit základy jazyka, tak složitého pro přistěhovalce. Ať otevřu na kterékoliv stránce, vždycky mi spolehlivě vyloudí úsměv na tváři a zvedne náladu !
A ještě jednu knížku mám takhle ohmatanou - Vejce a já od Betty MacDonaldové, taky "furtková" !!!
Na dobu studia na gymnáziu nevzpomínám nijak zvlášť ráda, ale když už, tak pouze na příjemné věci. A jednou z věcí, na které vzpomínám obzvlášť vřele, je právě četba tohoto geniálního překladatelského díla. Nikdy nezapomenu, jak jsme z něj se spolužačkou a kamarádkou v jedné osobě neustále citovaly (podobně jako z Hrdého Budžese), předháněly se, která ji bude mít půjčenou vícekrát, nebo jak jsme se staly doživotními stoupenkyněmi eumoirismu. Kniha formovala můj jazykový cit, smysl pro humor i celé další směřování. Tuším, že takové se říká osudová.
Pan Kaplan mě vždy spolehlivě rozesměje. Knihu jsem četla mockrát, poprve snad již na konci základní školy. Mám ji i ve formě rozhlasové hry - taky parádní ... Věra Galatíková, Ladislav Lakomý, Miroslav Donutil ad.
Chodila jsem do řady jazykových kurzů a takovou postavičku jako Hyman Kaplan bych na jednom z nich ráda potkala ;)
Další z knih, která vás buď dostane - a nebo otráví. Mě dostala. :) Četla jsem ji už mockrát a ještě nezklamala. Některé páně Kaplanovy výrazy slýchávám okolo sebe, tahle knížka rozhodně žije. :)
Bohužel jsem nedočetla. Byla jsem už asi v půlce, ale už mi vypršela asi čtyřikrát prodlužovaná lhůta v knihovně. Styl psaní ani vtípky mi neseděly. Škoda.
Vyber na zaklade zdejsich recenzi. Ano, kniha neustale vyvolava usmevy na tvari, bohuzel je to stale na jedno brdo...Kdyby ta kniha byla o polovinu kratsi, tak je furt dlouha...Ale na zvednuti nalady pri kazdodennim rannim koncertu Pavla Bobka idealni...
Na knížku jsem slyšela samou chválu, ale přečíst jsem ji nezvládla. Tenhle styl humoru mi nějak nesedl. Třeba jí dám časem ještě šanci, uvidím...
Kniha, ktorá je neuveriteľne vtipná a môžem ju čítať znova a znova. Vrelo odporúčam, ale nečítajte ju v prostriedkoch mestskej hromadnej dopravy, riskujete vylúčenie z autobusu.
Kniha, kterou můžu číst pořád znova a znova a vždycky se u ní směju. Pro překladatele to musela být neskutečně těžká práce, ale výsledek rozhodně stojí za to!
Neuvěřitelně milý a inteligentní humor. Panu překladateli musím složit poklonu, je to hlavně jeho dílo. Už se těším, až si ji přečtu v originále.
Štítky knihy
humor americká literatura emigrace přistěhovalci, imigranti spolužáci cizinci
Autorovy další knížky
1970 | Pan Kaplan má třídu rád |
1987 | Pan Kaplan má stále třídu rád |
1998 | Jidiš pro radost |
2004 | Jidiš pro ještě větší radost |
Musim rict, ze ac jsem se na knizku velmi tesila (slysela jsem na ni spoustu pozitivnich ohlasu), bohuzel jsem byla trochu zklamana. Asi jsem ocekavala neco vic, nevim. Cela knizka je zalozena na komoleni jazyka. Jeho prereky jsou roztomile coz o to a nektere i velmi vtipne, ale bohuzel, je to malo.
Zaroven jsem trosku mela problem s tim, jak se k p. Kaplanovi staveli ostatni spoluzaci. Nejsem zastancem toho, ze by se mel nekdo smat druhemu, ze neco nevi (ale chapu, ze to muze byt pouze muj osobni problem). I kdyz nutno podotknout, ze i debaty mezi spoluzaky byly nekdy velmi "vyzivne" :)
Timto ale rozhodne nechci nikoho odradit od cetby teto knihy. Naopak. Myslim si, ze by si ji kazdy mel precist, aby pochopil, ze kazdy cizinec, ktery prijede do nove zeme se nestane "rodilym" mluvcim ze dne na den nebo za rok. Opravdu je to beh na dlouhou trat a i sebemensi naznak snahy, by mel byt odmenen!
Kazdopadne davam hvezdicku navic za, naprosto famozni preklad!!