Osm hor

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Ať už je osud cokoli, přebývá v horách, které máme nad hlavou – pro protagonisty románu Osm hor platí tohle tvrzení beze zbytku. V horách se do sebe zamilovali rodiče Pietra, jednoho ze dvou hlavních mužských hrdinů, v horách se Pietro seznámí s Brunem, svým nejlepším kamarádem. Výšlapy do hor se stanou výchovnou metodou Pietrova otce, samotářského chemika střádajícího v šedi Milána svůj vztek na celý svět i svůj stesk po horských vrcholech. Také Pietrův i Brunův dospělý život bude pevně svázán s horami…

https://www.databazeknih.cz/images_books/34_/349488/osm-hor-ihJ-349488.jpg 4.3207
Orig. název:

Le otto montagne (2016)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Odeon
více informací...
Počet stran:232
Překlad:Alice Flemrová
Edice:Světová knihovna (od 2000) (200.)
Vazba knihy:pevná / vázaná s přebalem
ISBN:978-80-207-1784-9
Nahrávám...

Komentáře (70)

Kniha Osm hor

Přidat komentář
Hanin
06. dubna

Příběh o přátelství, horách, přírodě a lidských vztazích. O životě, na který my už jsme dávno zapomněli. O životě bez moderních vymožeností...přemíry všeho, bez čeho už si ani život představit neumíme. Úžasné čtení.

Marcela52
03. dubna

Krásný lidský příběh mě zaujal od první stránky. Nestává se mi často, že se těším, až si zas budu číst, ale u této knihy to tak bylo. Mohu doporučit nejen těm, kdo mají rádi hory a život v přírodě, ale především těm, kteří mají rádi dobrou literaturu. Mimořádný čtenářský zážitek, který vás zklidní a přivede do velké pohody. Zvláště v dnešní uspěchané době jsou takové knihy důležité...

Karborund
10. března

Přesně tyto obyčejné lidské příběhy, kdy se dotýkáte toho běžného života, okořeněného přátelstvím a neskutečně krásnou alpskou krajinou jsou knihy dle mého gusta.

kytarka
10. března

Jelikož ráda chodím po horách, tak jsem se rozhodla, že si knihu přečtu.
Pietrův otec má velikou vášeň hory, chodit po horách, v jednom tempu, bez zastavení. Pietro chodí s otcem po horách než ho to přestane bavit.
Do knihy jsem se ihned začetla, jak už jsem zmínila, hory mám ráda. Myslím si, že dá něco i člověku který hory moc nemusí. Kniha vás doprovácí po italských Alpách. Nikdy jsem tam nebyla a i přes to, jsem si během čtení představovala přesně místa a jak to tam vypadá. Krásný příběh o přátelství a něčem navíc.

Jizi
06. března

Snad až příliš nenápadný příběh o jednom přátelství v jedněch horách, který je tak decentní a reálný, že se snad musel skutečně stát - a určitě se na mnoha místech i stal. Osamělost ve vztazích, stejně jako hluboké souznění nalézané v tichu, láska, víra i zklamání, naděje a její nedostatek. A k tomu drsné hory, které dokážou brát a zároveň tolik dávat.
Popisy jsou natolik živé, že není možné nevidět a nevnímat místa, kde se hlavní postavy pohybují - ale barvitost se omezuje pouze na Grenon, na louky, cesty, ledovce, potoky, sníh a práci tam vysoko, tak vysoko, že my tady ani neumíme tak moc zaklonit hlavu, protože tam naše nejvyšší hora ani nenakoukne. Všechno ostatní, všechna místa i města jsou jen letmo zmíněná, aby bylo zřejmé, že svět za hranicí údolí pořád existoval a existuje.
Posloucháno jako audiokniha, takže ještě zmínka k interpretaci: Pavel Batěk čte text příjemně, civilně, tady není, co rozebírat; čili pojďme rovnou k těm otřesným hudebním předělům, které jsou nejspíš už nějakou marketingovou značkou nakladatelství OneHotBook - co to má být za strašný cirkus? Jak může někdo vybrat podobnou estrádní odpornost pro tak melancholický text? A proč je to, sakra práce, zase tak dlouhé? Dotyčného či dotyčnou jsem měla pokaždé chuť přivázat k židli a donutit ho/ji tu příšernost poslouchat aspoň pár hodin... Proč??

Jadla
27. února

Líbila se mi všudypřítomná metafora osmi hor. Také vzdor a pokora spojené v jediném životním osudu. I výstavba textu je skvělá, jako by bylo řečeno právě jen to, co je nezbytně třeba. Ale zůstal mi po přečtení takový smutný, nedokončený dojem.

Safienka
24. února

Bylo to hezké, ale něco mi tam chybělo. Krajina skvělá, surová, taková divoká. Ale postavy jakoby neměli život. Čekala jsem trochu víc k nim, ale pocitově jsem se plácala právě někde mezi místem popisu/krajiny a jimi. Jsem zvědavá na další dílo stejného autora.

Acamar
24. února

Kniha věnovaná vztahu k horám, rozlehlému, chladnému, často nehostinnému, k člověku netečnému prostředí ... Podobný pocit mám i z knihy - atmosféra jakési prázdnoty, osamělosti, neschopnosti života mezi lidmi a s nimi, přátelské a rodinné vztahy spíše jako koexistence vedle sebe bez opravdového spojení, ačkoli je příběh v druhém plánu primárně o uvědomování si důležitosti rodinných a přátelských vztahů.
Hezké téma, ale zpracování mne bohužel nevtáhlo, neoslovil mne ani úsporný (pro mne spíše podivně strojený) jazyk...prostě další bestseller, který mne nějak minul.