Osamělost prvočísel

14.01.2013

„Prvočísla jsou dělitelná jenom 1 a sebou samým. Mají své místo v nekonečné řadě přirozených čísel, mačkají se jako všechna ostatní mezi jinými dvěma čísly, ale jsou vúči nim o krok vzadu. Jsou to podezřelá a osamělá čísla a proto Mattiovi připadala úžasná. Občas si říkal, že se v té číselné řadě ocitla omylem, že tam zústala uvězněná jako korálky navléknuté na niti. Jindy se ho naopak zmocnilo podezření, že i jim by se líbilo být jako všechna ostatní, být jen obyčejná čísla, ale to z nějakého dúvodu nedovedou.“

Alice a Mattia sú prototypmi prvočísel. Dvaja outsideri, poznačení minulosťou, ktorí nevedia nájsť samých seba, ani cestu jeden k druhému. Sú si blízki a zároveň ďaleko od seba. Obaja majú v sebe kus sebadeštrukcie a túto úspešne, často nechtiac a mimovoľne ďalej šíria do svojho bezprostredného okolia.

Giordano si dal na svojich postavách dokonale záležať - emócie a korene ich počínania sú zachytené tak bravúrne, že človek do istej miery dokáže pochopiť ich negativitu, nechuť (neschopnosť) komunikovať, deštruktívnosť ich konania, apatiu, nezáujem a neschopnosť si sám sebe pomôcť. Ale skutočne len do istej miery, pretože treba priznať, že ich počínanie je skôr iritujúce, človek má podvedome občas chuť skočiť do deja - v lepšom prípade otvoriť oči, v horšom preplieskať :-). To však nič nemení na atraktivite príbehu, ktorá je navyše umocnená dokonalou nepredvídateľnosťou deja. Veľmi vydarený debut a skutočne výnimočný psychologický príbeh.

"Proti některým částem svého já zústáváme bezmocní."

12.10.2012

Co k tomu říci, dokonalá kniha, která je hodně ponurá a smutná, ale velmi působivá. Autor skvěle popisuje stavy osamělosti, ostychu, traumata z dětství, které provázejí hlavní hrdiny po celou dobu. Oba hlavní hrdinové, i když jsou trošku podivíni, měli mé sympatie. Přál jsem si trošku jiný konec, ale pak by poselství knihy nevyznělo, tak jak mělo. Film jsem ještě neviděl, ale po přečtení knihy mě zajímá, jak přenesli tento příběh na filmové plátno.

16.08.2012

Skvěle napsaná kniha. Obdivuju autora, že byl schopen napsat tak hluboký příběh v pouhých šestadvaceti letech. Dále budou následovat spoilery :)

Občas se v knize vyskytnou určité nelogické momenty (mě třeba zarazila doba odloučení - čekal jsem, že to budou tak dva tři roky a ono jich zatím bylo devět. Stejně tak mi přišlo trochu zvláštní, že dva mladí lidi mají devět let pořád stejné zaměstnání) a hlavní hrdinové bývají chvílemi poměrně nesympatičtí a "ploší". Osobně mě ze dvou hlavních protagonistů více rozčiloval Mattia, který byl (trauma netrauma) prototypem "přizdisráče". Člověka, který všechno vzdal a o nic v životě už nehodlá bojovat, což je o to horší, když se jedná o lásku a osobní štěstí. Nehledě na to, že mu (pravda, až na konci knihy) nestojí v cestě nic jiného, než on sám. Myslím, že žijeme v osamělé době a tato kniha je jejím skvělým zrcadlem. Ale každý máme osud ve svých rukou a rezignovanost obou hlavních postav mi trochu vadila. Pro mě je tento příběh odstrašujícím příkladem toho, co se stane když jsou dva lidi příliš velcí srabi a zároveň jsou příliš zahledění do sebe a rozmělnění ve svém problému na to, aby si přiznali, že se mají rádi a vzájemně se potřebují. Každopádně autorovi děkuju. Jeho kniha mě ještě více utvrdila v tom, že dokud to jde, musí každý o své štěstí bojovat a nebýt srab.
Ještě poznámka nakonec. Když jsem knihu začínal číst, znal jsem jí jen podle názvu a vůbec jsem netušil, co od ní mám čekat. Po přečtení prvních dvou kapitol jsem nabyl mylného dojmu, že se jedná o knihu krátkých (ale skvělých) povídek s otevřeným koncem. Schválně si zkuste znovu přečíst první dvě kapitoly. Podle mého názoru by skvěle obstály i jako samostatné povídky.

26.06.2012

Přesvědčivé a varující. Krásně napsaná kniha o nekomunikaci, osamělosti, pocitu viny a bolestech duše, které vyúsťují i v bolesti těla. Nerozhodnost, pasivnost, uzavřenost se na sebe nabalují a časem drtí všechny naděje a radosti. Útěk do osamělosti se zdá být ochranným štítem, avšak ve svém důsledku je sebezničující.

14.06.2012

Hlavním mottem příběhu dvou mladých lidí je lidská samota a trápení, za něž si lidé často mohou sami. Mnohdy však jen proto, že si sami nedokáží pomoci a pomoc druhých odmítají, či se jí dokonce brání. Osud svých hrdinů autor přirovnává k prvočíslům: "Prvočíslo je ze své podstaty osamělá věc: dá se dělit jen samo sebou nebo jedničkou a nehodí se k žádnému jinému prvočíslu... Některá prvočísla, jako třeba 17 a 19, k sobě mají blízko, tolik, že se skoro mohou dotknout. Ale stojí mezi nimi jiné číslo, rušivý element, který jim brání v kontaktu.” To je příběh Mattiy a Alice. I když kniha obsahuje bezmála třicet let života ústřední dvojice, nebudete ji číst dlouhé týdny. Díky skvělému byť spisovnému jazyku ji i přes její chmurnost přečtete dychtivě rychle.

06.05.2012

Velmi působivé. Perfektně vypracovaným stylem napsané. Jak jsem dle názvu očekával, neveselá kniha plná hořkosti a osamění. Nejvíce mně asi zaujala empatie, se kterou se autor dokáže vžít do svých postav, a to především v období jejich dětství. Zde jsem se i já opět vrátil do svých dětských let.

Hodně zajímavá knížka, nutí člověka přemýšlet i po přečtení, vřele doporučuji

22.01.2012

Ta slavná myšlenka, že rohodnutí uděláme během pár vteřin a jeho následky si neseme celý život, kterou kritiky pořád tak dokola omýlají je pro mne natolik zásadní, že jakmile jsem si přečetl shrnutí téhle knihy na jejím přebalu, okamžitě jsem ji musel mít. Když jsem si ji odnášel z knihkupectví, napadlo mne, že jsem možná udělal chybu, když jsem se tak hrnul do nákupu knihy, která je pozitivně, skoro až s hysterickým nadšením hodnocena takovým množstvím lidí, že ji to vlastně pasuje na mainstreamovou záležitost, ze kterých většinou nekouká nic dobrého. Tahle úvaha ve mne vzbudila strach, že vzhledem k závažnosti, kterou pro mne myšlenka o rozhodnutích představuje na jedné straně a nespolehlivé oblíbenosti knihy na druhé, budu strašlivě zklamán. Nestalo se tak. Giordano zpracoval téma lidského samoty způsoem, který podle mne sice úplně nenaplňuje potenciál tématu, ale rozhodně nezklame. Nutí přemýšlet a následky, které si způsobíme rozhodnutím ve vteřině, vykresluje tak barvitě, že jsem knihu nakonec zhltnul za víkend. Rozhodně ji doporučuji.

12.11.2011

Krásné. Myslím, že takových Alicí a Mattií po světě běhá docela dost, akorát o nich moc nevíme, protože si pečlivě udžují svou pomyslnou bublinu, kde mají pocit relativního bezpečí a kontroly nad svým životem. Paolo Giordano nejspíš bude jedním z nich, a/nebo má úžasnou schopnost empatie.
Líbí se mi strohý styl knihy, která, ač je poměrně hodně dojemná, se nikdy nesníží k lacinému citovému vydírání čtenáře.
Film jsem viděla taky, doporučuju.

07.11.2011

Prekvapivo tá kniha celkom pekne funguje. Nie je to žiadny tradičný hype.

15.10.2011

Ještě se mi asi nestalo, abych se s nějakou knížkou dokázala tolik ztotožnit.
Nejsem si jistá, jestli na své samotě nic měnit nechtějí (jak říká misssicccka). Spíš si myslím, že jejich samota je volba zprvu a pak už na ní dost dobře nic změnit nemohou.

27.09.2011

Surové, psychologické, v popisech silné, lehce představitelné, působivé.....
Balíček nebezpečí, který někteří z nás díky okolnostem možná otevřou, Alice i Matti rozbalili hned v dětství. Minulost podmiňuje naše osudy... Je osud složen z minulých událostí? Determinace osudu jedním činem.... Hrdinové jsou detailně vykresleni ve své údělu být sami, i když by nejraději udělali to, co jim radí mozek.... Stín svého předurčení ale překročit nelze, jakkoli by chtěli... Z příběhu někdy hučí pod očima slzy, bolí hlava a promítá se do osudu čtenáře....

30.11.-0001

Hodně dobrý! Doporučuji přečíst