Osamělost prvočísel

Osamělost prvočísel https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/25040/bmid_osamelost-prvocisel-mKd-25040.jpg 4 1414 274

Rozhodnutí uděláme během pár vteřin a jejich důsledky pak neseme po zbytek života. Pravdivost tohoto tvrzení doslova na vlastní kůži otestovali protagonisté románu: Alice a Mattia se v dětství rozhodli špatně… Přitom nešlo o nic závažného, ona se jen nechtěla stát závodnicí v lyžování a on nehodlal vzít na oslavu ke spolužákovi svou mentálně postiženou sestru. Dalo by se to pochopit, byli ještě malí, ale tíha následků je neušetřila, naopak dopadla na ně celou svou vahou. Během dospívání hledají svoje místo na světě ještě obtížněji než většina jejich vrstevníků, ale když se setkají, zdá se, že by je mohli najít jeden vedle druhého...... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Odeon
Originální název:

La solitudine dei numeri primi , 2008


více info...

Přidat komentář

HŠ
30.03.2015 5 z 5

Z knihy jsem nadšená, doporučuji přečíst.

exitus
04.03.2015 4 z 5

Depresivita knihy mi nevadila, byla jsem na ní připravena a nakonec mi to nepřišlo tak zlé. Ano, hrdinové knihy nebyli velcí klikaři, ale například konec se mi líbil moc, tam určitě náznak optimismu byl. Moc dobře se čte a část, kde se Mattia zamýšlí nad prvočísly mne dostala, nevěřila bych, že mě matematická informace tolik zaujme. Rozhodně pěkný debut, ne však natolik silný, aby ve mě zanechal stopu napořád.


jasnenka
09.02.2015

Kniha se dobře čte, přesto jsem se nemohla přenést přes tu absolutně depresivní atmosféru. Nedočetla jsem, tudíž ani nebudu hodnotit. Zaujala mě svým tématem, mrzí mě, že ji musím odložit, ale na chmury nemám náladu. Každá smutná kniha může mít trochu pozitivního v sobě, tato to ovšem (pravděpodobně cíleně) postrádá. Možná někdy příště. Jak se říká, nikdy neříkej nikdy...

adorjas
12.10.2014 3 z 5

Trošku depresívna kniha, avšak na knižný debut hodnotím veľmi kladne. Možno ťažšia pre menej zdatných čitateľov. Koniec dáva predpoklady k tomu, aby sme si mohli sami dotvoriť konanie postáv.

VerčaP
09.09.2014 4 z 5

Skvělá knížka, jen mě malinko mrzí konec, a proto dávám hvězdičku dolů, celou dobu čekám a pak nic ........................... SPOILER (=otevřený konec)

buschka
05.09.2014 5 z 5

Výborná kniha...název vystihuje celý obsah knihy. Jak trauma z dětství docháže vyvrcholit v osamělost a nenaplnění života, někdy není cesta zpět. Sebedestrukce.
Rozhodně doporučuji k přečtení.

kadgam
25.08.2014 5 z 5

Začala som čítať včera večer a kniha ma zaujala od prvých stránok. Príbeh aj pútavo napísaný dej. Vidím, je každý, kto ju čítal sa vyjadruje pozitívne napriek depresívnym pocitom, ktoré navodzuje.
Autista a anorektička. Mali pocit, že ich niečo k sebe priťahuje ale nevedeli to naplniť, realizovať svoj vzťah.

nemer
10.08.2014 5 z 5

Pokud bych měla vybrat jedinou knihu, která má nejlépe vystihnout moderního člověka, člověka 21. století, zvolila bych Osamělost prvočísel. Jako znamení naší doby. Přestože je to příběh depresivní, mrzelo mě, když jsem se blížila k jeho konci. A takových knih, na jejichž čtení se těšíte a trápí vás loučení, není mnoho.

Petra28
06.08.2014 5 z 5

Tohle byl opravdu čtenářský zážitek. Přečetla jsem ji za jedno odpoledne, jedna stránka za druhou.
Nedokážu si představit žít v těle, kterému bych cíleně ubližovala, ničila, krok za krokem ho přiváděla k destrukci a přitom stále nějak na jiné úrovni fungovala. Je to tak hrozně moc rozporuplné. Každá jizva, říznutí, každé sousto jídla ... v tom postupném ničení není žádný jasný definitní krok .. spíš volání !
Doslov překladatelky je naprosto úžasný. Děkuji za něj, byla to výborná tečka za celým příběhem.

rubicka
26.07.2014 5 z 5

Sebe-destrukce ještě nikdy nebyla tak jasná, tak samozřejmá, jistá.

Janek
09.07.2014 5 z 5

Vynikající kniha, která dle mého názoru velmi silně vypovídá i o současné české společnosti, o pocitu odcizení, který může mít rozmanité příčiny a projevovat se různě intenzivně, různými způsoby. Kniha mě zasáhla především proto, že není zbytečně upovídaná; klobou dolů za výborný překlad (Alice Flemrová) a za skvělý doslov překladatelky (Odeon 2009).
Více takových knih!

lila-li
06.07.2014 5 z 5

Knihu už jsem četla před nějakým tím pátkem, ale stále na ni musím myslet. Pro mě jedna z nejlepších knih, která se mi dostala do rukou.

stopni
26.06.2014 5 z 5

Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla...:-)

evafort
16.04.2014 5 z 5

naprosto úžasná knížka, strašně moc zajímavý pohled do myšlení lidí, kteří jsou nějak jiní a přemýšlejí úplně jinak. Mrzelo mě, že je konec, zajímalo by mě, co se dělo dál...

anibeni
10.04.2014 5 z 5

Velmi zvláštně krásně smutná kniha s koncem, který jsem nečekala.. Kniha se četla sama, napsána je opravdu dobře..

Merlinit
29.03.2014 4 z 5

Velmi dobrá kniha o společenské izolovanosti a neschopnosti se z ní vymanit. Osamělost zde není důvodem k politování - jak se čtenář prodírá příběhem, postupně zjišťuje, jak destruktivně působí nejen na hlavní hrdiny, ale i na jejich rodiny a všechny, kdo se jim snaží přiblížit.

danazeskolky
28.03.2014 5 z 5

Hoodně, opravdu hodně se mi líbilo.

Jarolka
21.02.2014 5 z 5

Po dlouhé době kniha, kterou nešlo odložit a byla přečtena v podstatě za dvě noci...Sic je příběh neradostný a smutný, deprese u mě nevyvolal, jen chvění po celém těle. Přesnost a jednoduchost psaní autora se mi líbila a děje konzistentně ubíhal, plynul jako řeka. Mattiu jsem si oblíbila o trochu více než Alici, i možná proto jak matematicky definoval svět kolem sebe a přeci jen jeho vteřinová chyba z dětství mi přišla opravdu tíživá a sama jsem si představovala sebe, kdyby se v mém životě přihodila taková katastrofa. Alice mě bylo líto v začátku knihy, ale dál mi přišla jen psychicky nevyrovnaná, než abych ji nějak vnitřně litovala. Od začátku do konce jsem měla pocit, že stačilo vždy jen málo(možná méně sebestřednosti a strachu, nebo více pozitivních myšlenek a chuti do života) a osudy obou hrdinů by mohly být úplně jiné, lepší,barvitější. (Může to být inspirací pro každého čtenáře :) ) Závěr mi zprvu přišel nedokončený a divný, ale po delším přemýšlení mi ale došlo, že přesně tento konec dělá knihu bestsellerem. Nečteme červenou knihovnu, čteme příběh osamělých prvočísel. Samozřejmě jsou hrdinové osamělí celou knihu, ale nakonec zjistí, že jim to vyhovuje. Po letech samoty se jim zalíbilo být prvočísly.
Kniha ve mě podnítila spoustu otázek, snad každá kapitola má cosi k zamyšlení a celková atmosféra knihy mě nutila se zamyslet nad vlastním životem a vztahy. Jednoduše: skvělý knižní zážitek.

Gard
11.02.2014 5 z 5

Osamělost prvočísel je příběhem dvou lidí zraněných na duši i na těle. Krouží kolem sebe, přibližují se a zase vzdalují. Nachází v sobě oporu, porozumění, přesto nikdy natolik, aby si dokázali být útěchou. Jako jsou Alice a Mattia odtažití ve vztahu ke svému okolí i k sobě navzájem, stejně tak působili i na mě jako čtenáře. Byli mi velice sympatičtí, ale nikdy jsem se jim nedokázala přiblížit. Jejich příběh jsem sledovala jakoby přes sklo akvária. Což je podle mne docela zajímavý efekt. Co mě zaujalo na knize nejvíc, jsou překrásné metafory inspirované matematikou. Nikdy bych nevěřila, že může být tak poetická. Ostatně už sám název má v sobě cosi, co na mě zapůsobilo, ještě než jsem knihu otevřela.
Sečteno podtrženo: silný, skvostně napsaný příběh.

coco.cartier
09.02.2014 5 z 5

Žila jsem s nimi. Ve chvílích, kdy jsem knihu musela odložit, jsem se několikrát přistihla, jak na ty dva hlavní hrdiny myslím a nemůžu se dočkat, až se k nim opět vrátím. Jako bych se na chvíli cítila pochopená, jako by ze mě spadlo vše zlé s pocitem, že na to nejsem sama. Rozhodně jeden z mých doposud nejsilnějších knižních zážitků vůbec.