Opatství Northanger
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/86_/862/bmid_opatstvi-northanger-W6R-862.jpg
4
1150
183
V mondénních anglických lázních Bath bývaly v době Jane Austenové mladé slečny uváděny do společnosti, aby se obrousily a pod dohledem matinek získaly žádoucí partii. Hrdinkou příběhu je Catherine, dcera venkovského faráře, upřímné, bezelstné, radostné stvoření, které se v nezvyklém prostředí vedle vítaných radovánek setká i s nejednou nástrahou. Hlavu má popletenou hrůzostrašnými gotickými romány, tehdejší oblíbenou dívčí četbou, a často vidí i v úkazech zcela běžných romantické drama.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2007 , Daranus , RozmluvyOriginální název:
Northanger Abbey , 1818
více info...
Přidat komentář
Tak. Je to jednoduché počtení, ale zajímavé tím, že J.A. kolikrát oslovuje čtenáře a připíše si tam něco svého, názor na věc, někdy to ani nemá s příběhem nic společného. To tu ještě nebylo.
Každé z děl je něčím jiné, hlavní hrdinky jsou jiné, jiné povahy apod. Tahleta je 17ti letá kolikrát se chovající na 12. Ale charaktery jsou to aspoň vždy opravdové, skutečné a možné.
No a dílo se mi zdálo přímé a upřímné - v jiných dílech jde hlavně o slovní hříčky mezi postavami, naznačování v rámci společenských norem, tady šlo o něco zcela jiného, až na dvorské komplimenty kapitána T. se mládež a ostatní postavy mezi sebou bavili zcela otevřeně.
Thorpovi - no větší otravné hajzlíky jsem nepoznala.
Kapitán Tilney - tak přísný, neosobní, fuj
První polovina knihy, odehravájící se v Bathu, se mi líbila více.
4 hvězdy za onu "jinakost" a zajímavé rozuzlení.
Příběh není tak propracovaný jako u jiných románů Jane Austenové, ale i tuto knihu jsem si náležitě vychutnala.
Kniha, ktorá si doslova žiada moderné prepracovanie. Mladá, milá a neskutočne naivná hrdinka, ktorá príliš prežíva romantické príbehy a tajomstvá z kníh je hodená do obyčajného (a niekedy až nudného) života...
Austenová je strašný zvíře! Opatství Northanger je oproti slavnější Pýše a předsudku spíše oddychovější čtení, taková bokovečka. Nejde tak do hloubky, netváří se tak seriózně, postavy nejsou tak propracované a košaté. Catherine je naivní až na hranici blbosti, Henry příliš kousavý bez zjemňujících chvilek, které nakonec z Darcyho udělaly muže snů, a vlastně mi nějak uteklo, proč je to k sobě tak táhne. Faktem ale je, že nad tímhle moc nepřemýšlíte. Opatství je psáno pro radost ze psaní a pro radost ze čtení. A to plní i přes všechny zkratky na jedničku. Navíc tady má Austenová říz čerstvě nabroušeného skalpelu a nebojí se dloubnout jednou sem, po druhé tam. Škodolibě se tak smějete, že to od ní zase někdo pěkně schytal, až to najednou za něco schytáváte i vy sami. Takový terminátor v sukních, který místo střelné zbraně používá slova a nosí krajky. Já tu ženskou prostě miluji!
(A navíc tam tak dlouho a vytrvale básnili o Záhadách Udolfa od Radcliffové, až to mám v tabletu. Jane, doufám, že tvá doporučení nezklamou! Edit: Ok, Jane, můj život je příliš krátký na to, abych přečetla byť jen jediný další odstavec popisující hory. Třikrát proklatý romantismus!)
Jedno z těch lepších děl od Austenové, kde nechala vyniknout svému smyslu pro ironii. Lehký humor, trefná kritika a opět silná milostná linka, klasická Austenová.
Rozhodně čtivá záležitost, ale nezdá se mi, že byla nějak třeskutě originální oproti jiným autorčiným dílům.
Jane Austenová mne opět nezklamala. Nádherná romantická kniha plná ironie a kritiky společnosti. Je pravda, že styl psaní se od jejích ostatních románů liší, ale to mu na kvalitě vůbec neubírá. Catherine s Henrym jsem si zamilovala. Musím ale ubrat jednu hvězdičku za velmi předvídatelnou dějovou linii. Nepřekvapilo mě tam vlastně nic, ale bylo to velmi pěkné odpočinkové a zábavné čtení.
Kdo četl typickou Pýchu a předsudek nebo Rozum a cit, bude překvapen. Mám dojem, že tohle psala zcela jiná autorka. Ze dvou důvodů:
1. Styl psaní je tolik odlišný a přesto stále velmi čtivý a mnohem vtipnější. Kniha je interaktivnější vůči čtenáři, protože autorka ho často oslovuje (=jedna ze změn oproti jejím starším knihám)
2. námět a zápletka - zcela upřímně můžu říct, že knížka není tak přímočará. A hlavní hrdinka nehledá za vším jen námluvy a svatbu. Vlastně o tom ani moc nepřemýšlí.
Určitě si tuto knihu přečtěte. Je vidět, že i autoři zrají a jsou lepší a lepší. ♥
Díky krásnému popisnému jazyku, lehkému příběhu i občasným vstupům autorky do příběhu (jak by asi měla vypadat tato románová hrdinka?), se dílo čte velmi hezky. Není to žádný dechberoucí příběh nebo složitá zápletka, ale příjemně oddechové čtení, které Vás přenese zpět do minulosti
Catherine je milá inteligentní dívka, pouze ke svému věku ještě dost nezralá, důvěřivá až naivní- také je to její první odjezd z domova. Ovšem sourozenci Thorpovi - John a Isabella mi lezli na nervy od samého začátku. Tolik falše, namyšlenosti a podlosti- ano lidé s čistým srdcem, jsou vůči takovýmto zprvu bezbranní, než si uvědomí co jsou zač. Líbí se mi, že Austenová, nemá pouze sebejisté a průbojné hrdinky, takových zase tak moc v reálu není a už vůbec né tehdy. Příběh je milý, poutavý, příjemný a opět končí ,,a žili šťastně”. :)
Trochu jiné než nejznámější romány Jane Austen. Příběh jednodušší, ale psaný hlavně ze začátku víc ironicky a občas možná až trochu jedovatě. Fakt je, že lidské povahy uměla Austenová popsat dokonale. Určitě stojí za přečtení.
Je to anglická klasika od velice uznávané autorky, přesto si myslím, že má tato autorka lepší díla.
Jedná se o vztahy v tehdejší společnosti, kdy se žena musí zcela podřídit muži, kdy morálka a čest nejsou jen prázdná slova. Přesto byla kniha napsána zvláštním stylem, a ne každý čtenář tomu rozumí.
Hlavní hrdinové jsou sympatičtí a na tu dobu příjemní a upřímní lidé, jejich příbuzní také a jejich protějšky - představují faleš v tehdejší společnosti.
Tato kniha je proste uzasna. Jakkoli mam rada Pychu a predsudek, Northanger ji predci. Ohromne vtipne, inteligentni, podano lehce a s duvtipem, ctive a zajimave. Tesim se na dalsi Austenovou.
Ach, ty roztomilé romantické doby Jane Austen, kdy dívky byly rozkošné, nevinné a dychtivě vyhlížely vhodného nápadníka, byvše ve společnost uvedeny v mondénních lázních.....a kdy muži byli MUŽI/rozuměno báječně mužní, s vhodnou kariérou, s vhodným majetkem a vhodná vizáž také není k zahození...../Vtipně ironický román této autorky/s trochu hořkým podtextem/opět nezklamal!
V první půlce koncentrovaná ironie, moje cynická dušička byla na vrcholu blaha. Ve druhé spíš Catherinina naivita a já bych se nebála říct blbost, ale co. Pořád to bylo moc fajn.
PS: A napsal ten Tom Jones nakonec něco pořádného? :-D
Naivnost hlavní hrdinky mi občas lezla na nervy, ale i tak se četlo kupodivu rychle :)
Co se týče knih mé milé Jane Austenové, toto je spíše průměr. Jinak je ale kniha velmi milá, čtivá a oddechová, dá se říci. Opět skvěle vykreslené postavy, i když musím říct, že John Thorp mi skutečně lezl na nervy a kolikrát jsem u knihy nad jeho povahou a chováním přímo zuřila! Naopak Henry...ach, Henry. To byla láska na první pohled. Kdyby šlo dát 3,5 hvězd, tak jich dám přesně tolik. Ale vzhledem k možnostem dávám čtyři, ačkoli si myslím, že si tu čtvrtou hvězdu kniha skutečně zaslouží a nebudu ji tímto zbytečně nadhodnocovat.
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura romantika lázně georgiánská Anglie gotické romány regentská Anglie klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Kniha Opatství Northanger je v
| Právě čtených | 14x |
| Přečtených | 1 810x |
| Čtenářské výzvě | 303x |
| Doporučených | 59x |
| Knihotéce | 581x |
| Chystám se číst | 300x |
| Chci si koupit | 67x |
| dalších seznamech | 21x |
Ach, stará dobrá Anglie na počátku 19. století, dámy v honosných šatech, pánové v žaketech a lázeňské a velmi snobské město Bath, které celé knize z větší části dominuje.
Autorčin styl je poplatný době, místy je kniha napsána naprosto svižně, z větší části nás ovšem autorka ubíjí jak svými naprosto úmornými popisy budov, míst, tak spoustou vedlejších zápletek, které se ve finále ukáží jako bezpředmětné. Jde i například o fantazii hlavní hrdinky, která jí podléhá více, než je zdrávo, vydedukuje si hrůzostrašné věci, které se ale nestaly. A čtenář si pak připadá jak zhrzená milenka, těšil se, přišla vlna očekávání, která je ihned poté vystřídána obrovskou vlnou zklamání.
Stručně řečeno jde v podstatě o uvedení mladé slečny s bujnou fantazií do snobské společnosti, aneb jak „Majdalenka ke štěstí přišla“. V případě Austenové je 200 stran na toto téma naprosto trýznící, postačující by byla krátká a svižná povídka, ale to už bych chtěla moc.