Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/310093/bmid_okamziky-stesti-656779212c8a6.jpg
4
4703
1119
OKAMŽIKY ŠTĚSTÍ je možné začít číst z kterékoli strany. Vyberte si! Příběh sourozenců Veroniky a Jáchyma budete prožívat podle toho, který začátek zvolíte. Buďto do života skočíte jako Jáchym volným pádem z výšky čtyř tisíc metrů, nebo se jako Veronika budete statečně prokousávat citovými nástrahami ode dne ke dni. Prožijete dva příběhy v jednom. Jako on a jako ona. Nebo v opačném pořadí, což bude překvapivě jiné, než byste očekávali... Můžete s nimi hledat štěstí, doufat, věřit, dělat chyby a napravovat je. Budete se o ně bát, fandit jim a zamilovávat se s nimi. A nejenom s nimi. Taky s Eliškou, Kubou, Dedém, Monikou, Viktorem, Amy, Kryštofem, Danou, Viki a Ondřejem. Protože štěstí a lásku hledá každý. I když to zní jako fráze.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsme dostala k Vánocům, protože jsem si ji přála. Po přečtení Erotikonu jsem byla natěšená, ale přišlo trochu zklamání. Jenže jak to udělat? Jak napsat stejný příběh dvakrát????? Je to těžké a pana Hartla obdivuji, že se do toho pustil. Jáchymovo vyprávění bylo pro mne poutavější......ale ani Veroniččino nebylo k zahození. Ale četlo se mi to těžko.......a tím pádem i dlouho......ale dala jsem to........
Odpočinková knížka. Hodně rychle se čte, v některých momentech mě přišla dost naivní, i když to k tomuto žánru asi patří...
Po přečtení "Erotikonu" jsem se těšila, ale přišlo docela zklamání. Obě strany knihy měli svoje světlé stránky, ale bylo jich málo. Když jsem četla "Jáchyma" tak to bylo ještě dobré, ale do druhé půlky se mi už vůbec nechtělo, protože jsem věděla, že mě čeká to samé akorát z jiného pohledu. Konec ale docela mile překvapil.
To je ale pitomost. Jednoduchost a nevyrovnanost pražských adolescentů. Knihu jsem dostal jako dar a proto jí se skřípěním zubů přetrpěl až do konce. Tohle není literatura, ale shluk pitomoučkých příhod. A jaké má ta kniha krásné prodeje. Čtěte radši něco aspoň trochu smyslu, krásy nebo inteligence plného.
Základní myšlenka této knihy je atraktivní, ovšem mám dojem, že její potenciál nebyl bezezbytku využit. Moc mi nesedl úsporný, skoro až dokumentární styl vyprávění, jako by autor znuděně odříkával něčí životopis. Po přečtení Veroniky jsem byla okolnostmi nucená knihu odložit a v mezičase jsem přečetla Hedvábníka, po návratu k Okamžikům štěstí jsem se přistihla, že mi na dalších osudech Jáchyma ani moc nezáleží a nedokáže mě přitáhnout právě tak jako třeba Hedvábník. Na druhou stranu mi nepřijdou osudy sourozenců zas tak neuvěřitelné, Jáchymovo cestování koneckonců téměř odpovídá mému životnímu příběhu, je ale fakt, že postavy měly občas i nadstandardní dávku štěstí.
Kniha působí tak, že autor asi nemá příliš velkou slovní zásobu. Postavy ve věku 5-30 let mají všechny stejné vyjadřování, nejsou nijak věkově odlišeny. V knize jsou všichni krásní a bohatí a naprosto stejní. Všichni podvádí, lžou, ale zároveň jsou velmi inteligentní a peníze v řádech miliónů se vždycky někde seženou. Až během psaní tohoto hodnocení, kdy jsem se nad tím co jsem četla opravdu zamyslela, mi došlo, že kniha si ani ty 3* co jsem jí původně dala nezaslouží. Dle toho co o autorovi vím věřím, že je to inteligentní člověk a talent a slovní zásobu má určitě mnohem větší, než co předvedl v této knize. Překvapuje mě, kolik lidí jsem viděla v MHD číst tuto knihu. Opravdu na ní není nic extra. Příběh jak ze strany Veroniky tak Jáchyma začíná vcelku dobře, vypadá to, že příběh nějakou pointu a zajímavost mít bude, ale čím dál se v obou příbězích čtenář dostane tím je to prostě horší. Ten neuvěřitelný počet náhod a ty stejné postavy tvoří dohromady tak zbytečnou knihu... Nevím moc co si o knize myslet. Žádná z postav by snad nepřežila v reálném světě, ze všech by totiž byli chudí lidé nebo rovnou bezdomovci. Veronika je naivní a nezodpovědná pitomá holka a až do věku 30 let se skoro nezmění. Jáchym je zase nezodpovědný kluk, který má v té knize tak obrovské štěstí v mnoha případech a dějí se mu tak úžasné a neuvěřitelné věci, že jsem pořád čekala, že na konci jeho příběhu zjistím, že celou dobu spal a co jsem četla bylo jen převyprávění jeho absurdního snu, který zrovna měl předchozí noc.
Možná jsem knihu příliš zkritizovala, nevím, ale musím uznat, že pro čtenáře ve věku 15-20 let může být možná zábavná a čtivá jako taková lehká oddychovka. Ale nedokážu si představit, že tahle naivní, nerealistická kniha bez jakékoliv reálné pointy může oslovit starší nebo náročnější čtenáře a její celkově dobré hodnocení mě opravdu překvapuje.
Jak tady čtu, většina si vybrala nejprve příběh z pohledu Veroniky. Já začala Jáchymem a myslím, že jsem neudělala chybu :) Když jsem se pak dostala k Veronice, jen do sebe krásně vše zapadalo. I když asi nezáleží z které strany knihu budete číst. Příjemně mě překvapilo, že se neopakovali žádné dialogy, dějových zvratů, se kterými jste se setkali v předchozím příběhu, se ten další sice dotkne, ale rozhodně je nepřevypráví slovo od slova, vždy se dozvíte něco nového, nový pohled na věc. To se mi asi na knize líbilo nejvíce - pohled z více úhlů na tu samou věc a jak to může vše podstatně ovlivnit.
Skvělá odpočinková, mladistvá četba plná energie a svěžesti. Přes některé rady zde v komentářích jsem začala číst od Jáchyma a musím oponovat: číst od Veroniky není lepší. Vzhledem k tomu, že mně přišlo lepší číst od Jáchyma, je to zřejmě úplně jedno. Obě knížky se brilantně doplňují, neopakují. Ano, ke konci se mi druhá část (Veronika) už četla s pocitem: tak už to konečně dočíst, přesto doporučuji, je to výborná knížka. Autor mě překvapil některými výrazy, s kterými jsem se ještě v češtině nesetkala jako např. "masakrální" nebo "přistoupila si šaty" a najde se jich tam ještě pár podobných. :-)
Kniha mi vyloženě "sedla". Byla jsem zvědavá na autora, který je teď hodně vyhledávaný, a zaujal mě a pobavil také v pořadu "Všechnopárty". Ještě než jsem knihu začala číst, viděla jsem Hartlovu hru "Čtyři sestry", takže už jsem trochu věděla jakou energii a humor mohu očekávat. Tak jsem si tuto dost neobvyklou porci upřímnosti, přesných postřehů o dnešní době a hlavně propletenci mezilidských vztahů opravdu užívala. Rozhodně doporučuji všem, kdo se nebojí života a jsou připraveni občas jít i do vyloženě riskantních situací. Ono to nakonec vždycky nějak dopadne, ne vždy dobře, ale o tom je život...
Měla jsem štěstí a po knížce sáhla ve správnou chvíli. Jde ve směs o oddechovku s pár silnými momenty. Byla místa, kde jsem přeskakovala odstavce a na druhou stranu byla místa, která jsem hltala. Zajímavý moment pro mě byl, když jsem se těžce prokousala nepříjemnými momenty ve Veroničině životě, otočila knížku a uvědomila si - teď se s těmi momenty setkám znovu!
Kniha je krásná, začala jsem ji číst jak se ji náhodně vzala, takže od Jáchyma, pak Veroniku. Ta kniha je prostě " GIŠTIRIBILIGI". To pochopíte, až si jí přečtete.
I když už jsem "dáma v létech", knížka se mi velmi líbila. Jako většina jsem začala číst Veroniku pak Jáchyma. Jdu do knihovny pro další kousky od pana Hartla, abych mohla porovnávat. :-)
oddechová knížka, zajímavé "oboustranné" pojetí a vyprávění sourozenců, které se chvílemi prolínalo, vysvětlovalo toho druhého, mě se líbila, ikdyž Pražský erotikon je číslo 1
Kniha mě šokovala tím, jak je špatně napsaná. Nechme stranou děj, to je až příliš neuvěřitelný spletenec osudů, náhodných setkání, nechtěných těhotenství a rozpadlých vztahů, v podobném stylu jako příběhy Radky Třeštíkové. Rychle přečtená oddechovka. Co je ale nejhorší, je jazyk, kterým to autor vypráví. Buď má Patrik Hartl neuvěřitelně chudou slovní zásobu, což je s podivem, vzhledem k jeho profesi scénáristy, režiséra a autora divadelních her. Jinak si ale neumím vysvětlit, proč v pasážích, kde mluví vypravěč (což by měl být spisovný a květnatý jazyk) se opakují neustále slova jako totální, brutální, mega, mini. Nemusím číst knihy, abych se dozvěděla, že "měli složenek jak nasráno", "byl to totální megaprůser" nebo "svůj první orgasmus měli už za chvíli". To si můžu vyposlechnout někde v MHD nebo v hospodě s kamarády. Tahle kniha podle mého názoru znásilnila češtinu tak, že si už od stejného autora nic dalšího nepřečtu, ačkoli mi byl jeho projev v různých talkshow v televizi velmi sympatický.
Knihu jsem zhltla během týdne, naprosto mě pohltila. Knihy Patrika Hartla mě prostě baví.
Začala jsem Veronikou, nejdřív jsem nebyla nadšená, ale postupem času jsem se začala přistihovat u toho, že se těším, až budu se "svými" hrdiny :-) Pro mě nejhezčí čtení od Hartla.
Knihu od Patrika Hartla jsem četla poprvé - Okamžiky štěstí. Začala jsem číst Veroniku a poté Jáchyma. Moc se mi kniha líbila, překvapila a pocítila okamžiky štěstí. Děkuji. Určitě přečtu od tohoto autora další knihy.
Přesto, že jsem začala Jáchymem, po několika desítkách stran otočila na Veroniku (na zdejší mnohá doporučení) a poté dokončila Jáchyma, jsem se u knihy příšerně nudila a dočíst ji byl pro mě problém. Velmi přeceňované dílo...
Štítky knihy
Praha humor dospívání sourozenci vztahy společenské romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Okamžiky štěstí |
| 2014 |  Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |
Počáteční nadšení vystřídala poněkud rozpačitost. Nejdřív to vypadá na super námět o "hledání" štěstí po rodinné tragédii, pak se to ovšem nějak rozpadne do obyčejného zrychleného popisu jejich života plného občas obtížně uvěřitelných situací. Jáchymova část je hodně o náhodě, často měl prostě kliku, Veroničina zase připomíná lepší Lenku Lanczovou.
Pokud od toho nebudete nic očekávat, nebudete zklamaní. Jinak nemyslím si, že by jedna část byla lepší než druhá, ale spíše doporučuji začít Jáchymem. Je v něm méně "informací" a Veroničina část to dobře doplní.