Oba na konci zemřou
Adam Silvera
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386095/bmid_oba-na-konci-zemrou-5OL-386095.png
4
722
722
Když Mateovi zazvoní těsně po půlnoci telefon a dozví se, že tento den bude jeho poslední, najednou neví, co dělat. Rufusovi zazvoní telefon se stejnou zprávou, právě když se pere s novým klukem své expřítelkyně. Rufus už ztratil celou svou rodinu, a tak ví, jak to s telefonáty chodí. Ale ani tak to není snazší. Kluci se neznají, ale rozsudek smrti je svede dohromady. A tak se společně vydávají na své poslední dobrodružství…... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2018 , CooBooOriginální název:
They Both Die at the End , 2017
více info...
Přidat komentář
Rozhodně jsem čekala víc. Bylo to relativně čtivé, téma zajímavé, název stejně tak a obálka jednoduše nádherná, jenže...
Pěkně mě štve, když přede mě autor něco postaví a nutí mě, abych bez jakýchkoli doplňujících informací "prostě věřila, že to takhle funguje". V tomto případně jde o Hodinu smrti. Jak zjišťují, kdo zemře? Kdo je v centru té společnosti? Nějaký věštec? Jak to, že jejich předpovědi vždycky vyjdou? Spousta otázek a v knize žádné odpovědi.
Ještě v půlce jsem si říkala, že je to takové fajn čtení, ale nic ohromujícího. K hlavním hrdinům nebylo co vytknout, moje sympatie si získali oba. Jenže poslední třetina už mi přišla zbytečně natahovaná a promluvy postav dost šroubované. Takže závěr, od kterého jsem čekala emoční rozebrání, mě nechal poměrně chladnou. Bohužel.
Domnívám se, že pan Silvera měl výborný nápad s neskutečným potenciálem, ale nedokázal ho všechen využít.
Zásadní chyba z mé strany přišla již v okamžiku, kdy jsem v euforii knihu kupovala, aniž bych si o ní dopředu cokoliv zjistila. Knihy, které si chci pořídit si povětšinou velice pečlivě vybírám a jejich koupi rozvažuji. U tohoto románu jsem tak věděla pouze to, že se jedná o YA literaturu a že má knížka opravdu krásnou obálku, která mě ke koupi zlákala.
U krásné obálky to začalo a bohužel taky celé skončilo. Přestože nejsem cílová skupina, dobře napsanou knihu dokážu docenit. V tomto případě ale nemám co vyzdvihnout. Na 350 stránkách se neodehrálo nic, co by ve mě při čtení a po dočtení rezonovalo. Mrzí mne, že se autor ani nenamáhal objasnit na jaké bázi funguje predikace toho, kdo zemře, což byla jediná věc, která mě u čtení držela. Chápu, nebyl to zamýšlený středobod autorovy výpravy, ale potřebovala jsem nějaký důkaz o tom, že alespoň nějaká část příběhu bude originální a důmyslně promyšlená...
Děj je pomalý, nudný a předvídatelný (název knihy "nezklamal"). Navíc mi až moc připomínal titul The Perks of Being a Wallflower.
Cílové publikum mé nízké hodnocení nejspíš nepochopí, ale nemůžu jinak. Sorry.
Od této knihy jsem měla snad nejvyšší očekávání, jaká jsem mohla kdy od knihy mít! A ona se naplnila! Bylo to naprosto skvělý! Ze začátku jsem do toho šla s tím, že je to prostě o dvou klucích, co na konci umřou. Když jsem se pročítala příběhem dál a dál, najednou to nebylo jen o umírání a o tom, že jim ubíhá posledních 24 hodin. Bylo to o tom, žít těch 24 hodin naplno a nepromrhat ani minutu strachem. Hrozně se mi líbilo, že kniha nedává pohledy jen Matea a Rufuse, ale i dalších postav z příběhu!
Od knížky jsem čekala malinko víc, ale stejně mě bavila od začátku do konce. Je příjemně napsaná, děj utíká a očekávání konce se stupňuje, až najednou u konce jste, pláčete a chcete, aby to nikdy neskončilo. Oba hlavní hrdiny jsem si zamilovala. Každý je jiný, ale oba mají něco, čím si čtenáře získají. A nápad s názvem "Oba na konci zemřou" mi přijde naprosto geniální, i když ho spousta lidí odsuzuje. Navíc mě bavily odkazy, které se mísí s realitou (instagramové účty hlavních hrdinů atd,...) - jen tak ze zvědavosti jsem si je hledala a opravdu je našla. To mě potěšilo, i když je to vlastně úplná blbina :)
Knížku s čistým svědomím doporučuju!
To bylo tak krásně dojemný. Příběh, u kterého je vám od začátku jasné, že nedopadne dobře, ale i tak doufáte. Krásně napsaný, líbilo se mi prolínání příběhů dalších osob, který třeba ani nemusí umřít.
Příběh krásně ubíhal, i když si přejete , aby se dal zastavit.
Tohle je dokonalá kniha! Když jsem tuhle knihu četla, tak mě to neskutečně lákala a furt jsem chtěla pokračovat ve čtení. A těšila jsem se až budu ve čtení pokračovat. Trochu jsem si ten příběh představovala jinak, ale tohle bylo prostě a jednoduše skvělé. Já jsem si spíše více oblíbila Matea, který mi je povahově blíž. Je to až neskutečné jak příběh rychle utíká. A jak vám hlavní postavy tak rychle přirostou k srdíčku. A konec mluvil za vše. Konec mi zlomil srdíčko na milion kousků. Hezky jsem si pobrečela. Tohle je prostě úžasná knížka, kterou si musí každý přečíst. Nedokážu ani říct, čím si mě knížka získala.
Perfektní kniha na zamyšlení. Příběh není to nejhlavnější, ale ten nápad perfektní.
Příjemná kniha řešící nejen vztahy, ale také jedno trošku temnější téma - co kdybyste se dozvěděli, že máte posledních 24h života? Jak moc by to váš život ovlivnilo? Kniha je spíše taková pomalejší couračka po městě dvou mladíků, kteří se sotva poznali, ale jejich osud už je zpečetěn. Na druhou stranu můžeme vnímat, jak se jejich charaktery dokážou v knize vyvíjet a vyždímat ze sebe to nejlepší, vždyť co je lepší - poslední hodiny být raději zavřený někde doma v bezpečí nebo si užít svůj poslední den naplno? Líbilo se mi, jak v knize sledujeme i osudy dalších lidí a jak moc jsou všechny ty životy propojené a ovlivňují se navzájem.
Od první chvíle mě tahle kniha hrozně přitahovala, ať už obálkou nebo příběhem. A po přečtení se ukázalo, že intuice, která mi radila, že knížka bude skvělá, se nespletla. Příběh a jeho "reálnost" mě okouzlila. Krásné sdělení a popis životů mladých lidí.
Krátce knížka, ze které si každý něco odnese a bude si ji dlouho pamatovat.
Kniha, která mě asi zasáhla nejvíc ze všech, které jsem kdy četla. Nejdřív jsem prvních sto stran nenáviděla, než jsem si uvědomila proč. Žiju svůj život jako Mateo, a bylo pro mě děsně těžký sledovat někoho, kdo ho žije stejně. Pak, pak jsem se zamilovala. Tohle mě rozplakalo, a ačkoli to byla děsně depresivní četba, je to i kniha plná naděje. Na závěr - Budu statečná a zvládnu to.
Tohle bylo dokonalé. Knihu jsem přečetla za jeden den, četla se mi velmi dobře. Je skvělé, jak se příběhy jednotlivých postav prolínají. Konec mě překvapil, i když každý ví, jak to dopadne. Zajímavé na zamyšlení.
Dlouho jsem přemýšlela co bych o téhle knize napsala. Dlouho jsem si jí chtěla přečíst, ale měla jsem trochu obavy, když podle názvu je jasné jak to dopadne. Nakonec jsem se do ní pustila a rozhodně nelituji. Kniha byla čtivá a místy i napínavá. Opravdu na konci oba zemřou. Na jdenu stranu jsem byla ráda. Hlavně proto, že autor nedal na konec.....a nakonec to oba přežili. Za což jsem ráda, ale bylo mi líto, že se nemohli rozloučit tak, jak by chtěli a potřebovali. Zůstali si svým způsobem jen oni dva.
Mně se Hodina smrti dnes večer neozvala, ale měla jsem možnost přečíst si příběh pár lidí, kterým se ozvala. A byl to neskutečně silný příběh.
Ano, skutečně- oba na konci zemřou. A i když jsem to celou dobu při čtení věděla, jejich konec mě zasáhl. Co bych já dělala poslední den svého života? Proč svět musí být tak krutý a musí v něm umírat děti a mladí lidé? Kde asi je můj Rufus nebo Mateo? Poznám ho někdy? A až ho potkám, nebude už taky příliš pozdě?
Až příliš se mi líbil nápad autora. Vytvořit svět, kde když umíráte, zavolají vám, takže vy víte, že je to posledních 24 hodin. Také se mi líbilo, že v knize vůbec nebyli předsudky. Hlavní hrdinové jsou jiné barvy pleti, vznikne mezi nimi určité pouto, jeden hlavní hrdina je u pěstounů a druhý vyrostl pouze v péči otce a má za nejlepší kamarádku svobodnou mladou matku. Autor svým způsobem říká, že je v pořádku se odlišovat.
Trochu jsem měla problém se stylem psaní Adama. Hodně popisoval zážitky, minulost a vzpomínky, občas vyplňoval příběh nepodstatnými informacemi.
A i přesto- Oba na konci zemřou je velmi zdařilé dílo.
Měla jsem od knihy opravdu velká očekávání a ačkoliv nebyla úplně špatná, tak jsem byla zklamaná. Nápad byl super, ale celé to bylo hrozně nepřirozeně napsané a já jsem někdy musela protáčet oči. Na to že mám tenhle žánr opravdu ráda, jsem byla vážně naštvaná. Rozhodně slabší průměr.
Na tuhle knížku jsem se hrozně těšila, jaké zklamání však přišlo, když jsem se do ní začetla! Největší problém celého příběhu pro mě byl v tom, že mi ani jedna z hlavních postav nesedla. Během čtení jsem se dokonce přistihla, že fandím nějakému nedůležitému vedlejšímu charakteru. Jeho osud mě zajímal mnohem víc než Mateův nebo Rufusův. V případě protagonistů se nejednalo o nejlepší přátele, ale právě naopak o dva kluky, kteří se seznámili díky faktu, že před sebou mají svůj poslední den. Možná z toho důvodu na mě jejich rozhovory působily uměle a nepřirozeně. Z mého pohledu byly podivné a jakoby vtlačené na sílu. Stejně tak mi připadalo zvláštní, jak snadno a rychle se oba sblížili.
Vůbec nejvíc mi ale asi vadilo, jak se hrdinové rozhodli svůj poslední den strávit. Protože ten můj by takhle prostě nevypadal. Procházení se po městě s cizím člověkem, projíždění se na kole, zkoušení nejrůznějších věcí jako například virtuální reality, zpívání karaoke a tancování v klubu – to jako fakt ne. Proto jsem obzvlášť otráveně protáčela oči, když Mateo zase jednou (čti každou chvíli) prohlásil, jaké dobrodružství ve svém životě konečně zažívá a že konečně začal žít. Za mě jednoduše velké zklamání.
Vlastně tu teď sedím, poslouchám některé z písniček, které byly v knize zmíněny a přemýšlím, co bych asi měla napsat, protože to bylo... Něco takového jsem vážně ještě nečetla. Ta kniha má v sobě zvláštní atmosféru, která nejenže se na vás přenese, ona se vám přímo dostane pod kůži-což mohu potvrdit, protože, když se mi jednou po půlnoci, poté co jsem celé odpoledne strávila čtením téhle knížky, rozsvítil mobilní telefon, opravdu jsem si na malou chvíli myslela, že nastal můj soudný den, než mi došlo, že je to pouze nabitá baterie-tolik k atmosféře příběhu. Navíc, kniha donutí zapřemýšlet nad spoustou věcí, např. jestli by měl člověk znát den své smrti stejně jako zdejší hrdinové, na jednu stranu to totiž byla právě tahle informace, která je svým způsobem přesně tam dovedla. Ale na druhou stranu to byla také ona, která jim umožnila prožít vyjímečný den jejich života, byť jen jeden. Neboť nebýt toho vědomí, že se jednalo o den poslední, možná by to byl jen další z dlouhé řady všedních dní v životě hrdinů. Ať už je to jakkoliv, jedno je jisté, ten příběh, kromě toho všeho, umí u svého čtenáře vyvolat emoce (vztek, zoufalství, pocit nespravedlnosti, radost a úsměv na rtech v jednom), a to je podle mého jedním ze znaků dobré knihy. Budu se v tom ještě nějakou tu hodnou dobu utápět, rozhodně si to přečtěte také!!!
Young adult běžně nečtu. Jsem už asi starší ročník a náročnější čtenář. V tomto případě jsem se ale nechala zlákat celou řadou pozitivních recenzí bookstagramerů. Příběh o dvou chlapcích, kterým zavolá Hodina smrti a oznámí jim, že následujících 24 hodinách zemřou. Tito dva se poznají prostřednictvím aplikace Poslední přítel a prožijí spolu poslední den svého života.
Za mě...nebylo to špatné, ale wau se v mém případě nekonalo. Největší zážitek z knihy bylo asi to, že vite, že na konci opravdu oba zemřou, i když to tak vůbec nevypadá a podvědomě tomu nechcete uvěřit. Námět se mi líbil, být mi dvacet let míň, možná bych byla nadšená ????
,,Nikdo by se nikdy neměl stát svědkem toho, že mu koupou hrob."
.
Co kdyby byla taková společnost ,,Hodina smrti" a ta by se vám ozvala, že dnes zemřete? Hustý co? Nebudete vědět jak, ani kdy, jen že zemřete. Je to jednodenní příběh o dvou chlapcích, kterým se právě ,,Hodina smrti" ozvala. Najdou se přes aplikaci Poslední přítel a snaží se svůj poslední den prožít na plno. Jediné co bych této knize vytkla, tak to je příliš uspěchaný konec.
Štítky knihy
homosexualita smrt hledání smyslu života pro dospívající mládež (young adult) bisexualita gayové LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2018 |  Oba na konci zemřou |
| 2019 |  Co když jsme to my |
| 2021 | Syn nekonečna |
| 2023 | První, kdo na konci zemře |
| 2023 | Pořád jsme to my |
Skutečnost, že víme předem, jak to dopadne, nám dává možnost plně se soustředit na prostředek knihy. Zatímco epizodní postavy se nám v textu jen mihnou před očima, aniž bychom měli šanci si s nimi vybudovat jakýkoli vztah, s Mateem a Rufusem se sblížíme natolik, že jak se přetáčejí číslice na ciferníku, prožíváme stále větší úzkost. A i když víme, že výjimka nepadá v úvahu, přesto v nás hoří jiskřička naděje, že nás snad autor překvapí nečekaným koncem. Je dobře, že to neudělal, v té nevyhnutelnosti je řád světa. Jak píše Silvera v závěrečném poděkování, kniha vás donutí přemýšlet nad vlastní smrtelností - snad bude váš dnešní a zítřejší den bohatší právě o toto uvědomění, že život je úžasný dar. Děkuji Naty, že mě na knihu upozornila.