Nulté číslo
Umberto Eco
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/262456/bmid_nulte-cislo-5si-262456.jpg
3
430
430
Najnovší román autora bestselleru Meno ruže a Pražský cintorín je provokatívnym rozprávaním aj o 21. storočí. Pri čítaní tejto knihy platí: čím bizarnejšie sú denné správy, tým lepšie vidieť, kde to vlastne žijeme. Miláno 6. jún 1992. Niekto sa vlámal do bytu novinára Colonnu. Páchateľ nepochybne hľadal disketu s kompromitujúcimi informáciami, no nenašiel ju. Colonna nie je nijaký zelenáč a háklivý materiál ukryl na miesto, ktoré považuje za bezpečné. Bezpečné, lenže dokedy? Je možné, že mu niekto ide po krku, lebo tak ako mnohí iní, aj on hrá dvojakú hru: zostavuje nulté číslo novín, ktoré majú namiesto serióznych článkov publikovať fámy o dobrej spoločnosti, a zároveň píše ako ghostwriter knihu, čo tento naprogramovaný škandál odhalí.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Slovart (SK)Originální název:
Numero zero , 2015
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
satira italská literatura poslední kniha autora
Autorovy další knížky
| 2005 |  Jméno růže |
| 2011 |  Pražský hřbitov |
| 2001 | Foucaultovo kyvadlo |
| 2015 | Nulté číslo |
| 2001 | Baudolino |
První dojem z knihy bylo lehké zklamání. Zklamání jednak z délky (těch něco přes dvě stě stránek vytištěných písmem Ferdy mravence je na Ecovu hloubku málo) a pak zklamání z toho, že té Ecovy hloubky není mnoho. Myšlenkově Nulté číslo odkazuje na Foucaultovo kyvadlo, jen to celé na první pohled vypadá jako napodobenina kyvadla od béčkového spisovatele severských detektivek.
Dojem druhý? Ten už zohledňuje to, že autorovi je víc, než co se kdy dožiju a že na jistou myšlenkovou zkratku má prostě nárok. Navzdory tomu není Nulté číslo vůbec myšlenkově ploché, lze hledat mezi textem, přemýšlet a mezi tím se nechat unášet skvěle napsanými a svým způsobem strhujícími pasážemi (typicky Braggadocieho monology, hlavně ten o autech). Steně tak krásně působí vnitřní smíření na konci knihy, které jsem vůbec nečekal a které je dost možná zatím nedoceněnou symbolikou autora samotného. A sem tam rozesetý humor ... lehký, nenápadný, ale o to silnější.
Takže ano, nový Eco se mi líbí a s tím starším ho nesrovnávám. Okolnosti jsou jiné, svět je jiný, čtenáři jsou jiní a hlavně nikdo z nás neví, kolik toho ještě napíše. Budu rád za cokoliv.