Norské dřevo

11.05.2016

Krásný čtenářský zážitek. Ztotožňuji se s Murakamiho vkusem přes hudbu a naprosto miluju Norwegian Wood od Beatles ♥ Závěr, kdy se Tóru vyspí s Reiko mi ale přijde přehnaný (Murakamiho tady ovládla jeho pervezní fantazie zdá se)

08.05.2016

Moje první kniha od tohoto Murakamiho , silný zážitek , ale pro mě ( i když se nedají srovnávat ) o hvězdičku lepší Rjú Murakami .

23.04.2016

Na stránkách Norského dřeva jsem našla svoji minulost. A ať byla jakkoli skličující, přežila jsem ji, stejně jako Tóru. Někdy je děj našich příběhů navenek slabý, ale o to může být silnější a bouřlivější uvnitř nás. Nemusíme být nutně účastníky války, abychom poznali, jaké to je válčit. Nejhorší boje jsou totiž ty, které musíme vyhrát sami nad sebou.

22.04.2016

S tímto titulem jsem si trochu spravila chuť na tohoto spisovatele oproti knize 1Q84, přesto mu nemůžu pořádně přijít na chuť. Jako u předchozí knihy tíživá atmosféra, hlavní představitelé jsou opět ztracení sami v sobě. Bohužel s některými myšlenkami a pocity jsem se ztotožnila a měla pro ně pochopení. Najdou se zde postřehy o životě, kterým je třeba dát uznání. Mám to radši ale v té optimističtější formě.

Rozhodně to není čtení na oddych, naopak spíš vyčerpává. Psaná forma není nijak složitá, ale po emoční stránce byla pro mě náročná. Snad i díky tomu, že nedošlo k nějaké velké pointě.

22.04.2016

Moje druhé setkání s autorem. Kniha dosahuje téměř kvalit Kafky na pobřeží. Silný příběh mladého muže, který si pokládá otázku ohledně života, smrti a vztahů. Murakamiho styl je velmi specifický. Není zde úplně patrné, že se jedná o japonský román. Prolíná se v něm doba konce 60. let, studentské nepokoje, hudba Beatles. Doporučuji.

16.04.2016

Přečetla jsem to jedním dechem. Doporučuji.

14.04.2016

Norské dřevo jsem četla na doporučení kamarádky, která o té knize pořád tak básnila...
Nevím jak začít s hodnocením - napadají mě slova jako: silná, šokující, překvapivá, napínavá a zarážející... ale i: klidná, milá, poutavá, uklidňující, k zamyšlení... Pro mě to nebyl jen milostný příběh. Nebyl to jen příběh chlapce na prahu dospělosti, který se ocitl v nelehké situaci s láskou a vztahy... Je v tom mnohem víc.
Pro mě je to příběh o životě. O všem, co je v životě důležité a o tom, co je zas malicherné. O lásce a porozumění. O touze a přátelství. I o smrti, která jak sám autor napsal je součástí každého života... Ten západní styl bych autorovi také nevytýkala. Ostatně Tokio je dost kosmopolitní metropole a v knize je ten japonský spirit znát i tak...
Za mě čtyři hvězdičky. Murakami je osvěžující změnou a ráda si brzy zase přečtu něco od něj.

12.04.2016

Na potřetí, ale přece. Nemohla jsem se v Murakamim najít, ale přece na doporučení se tak stalo. Občas mě přepadne touha číst i jiné než evropské nebo americké spisovatele. Japonci jsou tak jiní. Ze způsobu chování postav jde hned poznat, že to jsou oni. V závěru knihy Klára Macúchová píše, že kdyby měly postavy jiná jména než japonská, vůbec by nemuseli být Japonci. Nesouhlasím. Je mnoho rysů, které jsou jim jedinečné.

Do knihy jsem se zprvu začetla, pak mě moc nebavila, ale nakonec jsem v hlavě nosila příběhy postav, které v knize jsou. Všechny osudy byly něčím zajímavé, poutavé. Prostředí kolejí, sem tam nějaká erotika, sebevraždy, léčebna, propletence vztahů... ano, tohle je Haruki?

04.04.2016

Kniha mě zklamala. Vše se točí jen kolem sexu, vztahů v lásce a smrti. Myslím si, že je určena spíš mladým lidem, kteří začínají žít a řeší si podobné trable.

01.04.2016

Murakamiho styl je nepopsatelný. Děj není příliš akční a přesto vás vtáhne a nepustí. Brilantní dialogy, hmatatelná atmosféra a postavy, které pochopíte. Se kterými se možná ztotožníte. A které ve vás něco zanechají.

13.03.2016

Pane Murakami, překvapil jste mě, mile překvapil. To je přesně to, co můžu.....přemýšlení o životě, smrti, hlavní hrdina, který mě byl od začátku sympatický, občas proložené hezky popsanou sexuální scénou....silný, možná až depresivní příběh, který je ale napsaný tak , že je i čtivý...hm...tak zvláštně krásný.
A hlavně od první stránky, se mě ihned rozběhla moje fantazie, a vše jsem si dokázala živě představit, a to mám moc ráda.
Nedokážu popsat pocity, který ve mě tato knížka vyvolala, ale (jak už zde bylo psáno v komentářích), je to srdeční záležitost...díky za takovou knížku :-)

25.02.2016

Podle recenzí jsem od knížky čekala asi něco víc. Líbila se mi, četla se mi dobře. Tipuju, že mým postpubertálním dětem se bude líbit víc ;-)

22.02.2016

S Haruki Murakamim mám tak trochu osobní problém. Ne že bychom se znali (zajímavá představa :D), ale on nepíše japonsky. Japonská literatura je velmi specifický žánr. Ale ta se moc neprodává. Kdežto Murakami ano. On totiž píše západním stylem.
Spousta lidí tvrdí, že Norské dřevo je dílo odlišné od toho, co píše klasicky. A to je nejspíš ten důvod, proč se mi to celkem líbilo. Je těžké být objektivní, když máte nechuť k autorovi samotnému, ale dílo je to vcelku povedené. Dobře si tam vyhrál s pozadím Japonska i pocity postav. Přesto ale raději zůstanu věrná klasické literatuře.

21.02.2016

Knížku mi doporučila kamarádka, když jsem stála u její knihovny plné Kundery, a ona vytáhla tohle.
Nevím proč.
Celou knihu jsem čekala na nějaké naplnění, které koneckonců přišlo, ale nemůžu se zbavit dojmu, že autor naplnění, pointu, prostě rozmělnil do ničeho. Spousta japonských znaků bez smyslu a významu.
O všem, o smrti, sexu, škole, vlastních pochybách, a dokonce i o nemastném neslaném hrdinovi se dá psát čitelně.

06.02.2016

Kniha plná zajímavých myšlenek. Začátek mě bavil, střed trošku méně, ale konec byl pěkný.
Příběh na mě působil neuvěřitelně realisticky. Myslim, že kniha je hodně originální.
Přesto jsem od knihy čekala víc.

04.02.2016

Když jsem knihu začala číst, nebyla jsem si tak úplně jistí, zda se m líbí či ne. Otevřené popisy sexuálních scén mě trochu překvapily, ale na druhou stranu se mi moc líbí naprostá upřímnost hlavních hrdinů. Není to napsané vulgárně, ale moc hezky. Silný příběh, smrt všude kolem a vyrovnávání se sní. Smrt jako součást našeho života, ne jako konec. Kniha je plná individualit a tedy i různých způsobů, jak se se životem vyrovnat a najít si svou cestu.
Teď, po přečtení musím říci, že se mi příběh líbí velmi.

31.01.2016

Kniha, kterou mě Hurakami zaujal natolik, že si teď chci přečíst téměř všechny jeho knihy a jsem si jistá tím, že všechny budou přinejmenším dobré.

22.01.2016

Nádherný příběh.

Velmi silná kniha. Myslím, že ve mě bude rezonovat ještě několik dní.