Nikdykde
Neil Gaiman
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/1179/bmid_nikdykde-IY0-1179.jpg
4
2258
386
Hlavním hrdinou je obyčejný mladý muž Richard Mayhew, který se potácí svým spořádaným, nudným životem. Jednoho dne ovšem na ulici pomůže otrhané dívce, která ho zavede do tajného světa o němž se mu nikdy ani nesnilo. Jedná se o Podlondýn, jakési město naruby, jehož pravidla se řídí podle sítě londýnského metra. V tomto světě se Richard setkává s velikými inteligentními krysami, tajemným markýzem de Carabas či padlým andělem, který uprchl ze zničené Atlantidy. Londýnské podzemí se převrací v úžasnou zemi se spletitou mytologií a kde ani ty nejobyčejnější věci nejsou takové, jaké se na první pohled zdají. Nové, autorem doplněné vydání.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2006 , PolarisOriginální název:
Neverwhere , 1998
více info...
Přidat komentář
Třikrát hurá hybridním světům! Perfektně využitý potenciál plochy Londýna, jejíž existence nemusí být nutně podmíněna jedním způsobem vnímání reality. Dobrý (jak kdy, jak kde a jak komu to může sedět, mně to velmi často sedlo) suchý humor, specifické persony (jazykový nadšenec Croup, chovatel ptactva Bailey, Kanálníci), místy výtečný popis (někdy ho na mě bylo zas moc – ale já jsem velký zastánce úsporného stylu, takže nemohu hodnotit příliš objektivně, v rámci žánru to asi není nic neobvyklého); například scenérie opuštěné nemocnice, již obývají Vandemar a Croup, byly s těmi všemi kusy želez, nástrojů a starých nákupních vozíků vážně autentické!
Mám fakt rád, když autor vezme nějaké všeobecně nepříliš oblíbené zvíře (zde krysu) a udělá kolem ní dokonce kult, to je takový pěkný.
Úplně si nejsem jist kvalitou překladu, či spíše důrazností jazykové redakce, sem tam mi nějaká spojení přišla kostrbatá.
Ale tyhle prosakující hybridní světy mohu, to ano. Bavil jsem se, fakt, zase něco jiného, co si třeba časem oblíbím!
Dveře se syčivě otevřely. Vagon byl plný různých lidí, kteří měli společné to, že byli neomylně a definitivně mrtví. Byly tam čerstvé mrtvoly s podříznutými hrdly a dírami ve spáncích. Také staré vysušené mrtvoly. Popruhů ve vagoně se držely kostry pokryté pavučinami, na sedadlech se rozvalovaly rozloženě hnijící zbytky lidí. Pokud mohl soudit, všichni zemřeli vlastní rukou. Byly tam mrtvoly mužů i žen. Richardovi se zdálo, že některé z těch tváří viděl přišpendlené na nějaké dlouhé stěně, ale nemohl si vzpomenout kde a kdy. Vůz páchl, jak by asi páchla márnice na konci dlouhého horkého léta, když se totálně zhroutilo chladící zařízení.
(s. 202)
Je to moja prvá kniha od tohto autora a veľmi som sa na ňu na základe recenzií tešila. Námet bol zaujímavý, avšak miestami som sa musela do čítania nútiť. Potom ale prišli časti, ktoré som prečítala jedným dychom. Zároveň som mala pocit, akoby bolo príliš veľa nápadov na jednu knihu takéhoto rozsahu a tým pádom mnoho vecí, ktoré sa dali krásne rozviť, bolo prebehnutých veľmi povrchne. Pan Vandemar a pan Croup boli super, jedny z najlepšie vykreslených záporných postáv, aké som mala možnosť spoznať. De Carabas bol tiež zaujímavou postavou. Vzhľadom k tomu, že je to fantasy žáner som čakala podrobnejšie vysvetlenie sveta a jeho fungovania. Myšlienka vytvoriť takýto svet po Londýnom je originálna a autor má úžasnú fantáziu. Škoda, že z tohto sveta nebolo viac častí, možno by bol priestor na hlbší príbeh. Celkovo som však z príbehu mala dobrý dojem :-)
Zajímavé. Chvilkama jsem se do čtení musela nutit, chvilkama jsem se naopak nemohla odtrhnout. Pocity z této knihy? Rozporuplné. Líbilo i nelíbilo. Asi jsem čekala víc, ale špatné to nebylo.
Ještě tu mám komiks, tak přemýšlím, zda se do něj pustit hned nebo to nechat pár dní usadit...
Achjo, jsem velmi zklamaná. Čekala jsem od autora víc. Začátek byl chaos, ale to mě u tohoto autora nepřekvapuje a nevadí. Ale příběh mě absolutně nevtáhl do děje (ani na začátku, ani uprostřed, ani na konci, prostě vůbec), během čtení mi myšlenky stále odbíhaly jinam... zkrátka mě to nebavilo! Myšlenka je super, úžasná fantazie autora také... ale nepovedlo se to předat na papír. Škoda...
Velmi originální fantasy příběh o objevení Podlondýna obyčejným člověkem. Přečetla jsem román jedním dechem, líbila se mi ta nevinnost a jednoduchost Dvířky na jedné straně, na druhé straně brutalitu a nesoucit Vandemara a Croupa. Stylem mi příběh velmi připomíná Terryho Pratchetta.
Dostala se mi do rukou a uší audiokniha. Paráda.
Místy strašidelné, místy nechutné, stále překvapivé a stále skvěle napsané.
Tak ať dál žije a tepe Podlondýn!
Události jsou zbabělé: nikdy nechodí samy. Vždycky se jich nahrne celá řada a zasypou vás najednou...
Neskutečné. Originální. Čtivé. Vtipné. Místama morbidní. Dva různé světy, spousta různorodých, svérázných postav, naprosto skvělý anglický humor. Podlondýn je město nestvůr i světců, svět plný temných čar a kouzel, vrahů i andělů, krys a temných zákoutí... A když tam spadnete, cesta zpátky už neexistuje.
Už dlouho se mi nestalo, abych vůbec netušila, co mám od knihy čekat. Tajemné nikdykde vás spolkne, aniž si to uvědomíte, a až vás na konci vyplivne, stejně si budete myslet: Co to kruci bylo?
Vím jen, že to bylo skvělé. Že mě to bavilo. Že jsem se smála. Možná jsem se i trošku bála :) Že jsem byla překvapená (a ne jednou). Že nic nebylo předvídatelné. A že mi bylo líto, že už je konec...
A musím souhlasit, že záporácká dvojka pan Croup a pan Vandemar neměla chybu. Jejich dialogy byly skvěle groteskní a morbidně děsivé zároveň.
"Máš rád kočku?" zeptala se.
"Ano. Kočky jsou fajn."
Anastázie se ulehčeně usmála. "Stehýnko?" zeptala se. "Nebo prsíčka?"
To je lákavá možnost. Někudy vstoupit do trochu jiného světa. Být autentičtější, víc v kontaktu se se sebou i se vším kolem. Své práci i předmětům určovat hodnotu směnným obchodem a pak si moci vybrat, jestli teď tam, potom tady, anebo nakonec raději nikdykde.
Jedním slovem úžasná! Příběh mě bavil od začátku do konce a přečtu si ho rovnou znova!
Srdcovka už od střední. Zvláště pak dvojka Croup-Vandemar, takové "couple goals" pro většinu záporáckých dvojic.
Ohlédla se k ohníčkům na druhé straně místnosti. Pak se zase podívala na Richarda.
"Máš rád kočku?" Zeptala se.
"Ano, kočky jsou moc fajn."
Anastázie se ulehčeně usmála. "Stehýnko?" zeptala se. "Nebo prsíčka?"
Ta knížka je i po letech boží. Skvěle se to čte, dokonce tak skvěle, že pomalu ani nejde přestat.
Take jsem pribeh poslouchala,plynul,jako kdyz voda tece,tak zdanlive lehce,presto neodvratne Byla jsem okouzlena fantazii autora i uzasnou cetbou pana Rumla,pred obema smekam klobouk...snad jen jedno male minus za obcas zduraznenymi nechutarnami-kapesnik mrtveho
Od prečítania tejto knihy už nič nebude ako predtým. Pri každom umývaní zubov budem myslieť na to, že si umývam maličké záchodíky, pretože tie drobné organizmy usadené v puse, deti a dospelí, okupujú naše zuby, urobili si z nich záchodíky, a hádajte čo! Nesplachujú po sebe!
Bez ohľadu na to, či je tam... po smrti... tam alebo nie tam, a ak je tam, a je chladno, teplo, nič, všetko, polovica, štvrtina ničoho alebo čohosi, sláva matematike, tak bez ohľadu na to mne stále zostáva nádej, že niečo po smrti bude a bude to hoci aj ako v Nikdykde. Tu medzi živými v mojom srdci zostávaš a nič viac mi nemohlo pripomenúť tvoj lásky a knihyplný humor ako táto kniha, ktorú si mi kedysi odporúčala a ja viem prečo. Píšem tento komentár, aby som ho mohla v závere venovať mojej milej spriaznenej duše, Lucii.
Z knihy mam dost smisene pocity.. Do zhruba poloviny jsem si rikala, ze to snad ani nedoctu, vse mi prislo hrozne zmatene. Druha polovina o poznani ctivejsi. Mela jsem z ni pocit, jako kdyby knihu psali dva ruzni autori.
Neil Gaiman je pre mňa taká trošku záhada. Toto je moja štvrtá kniha od neho a ani jednej som zatial nedala 5 hviezd a sama neviem prečo :/ Ako tu už bolo spomenuté v jednom z komentárov, počas čítania som sa nevedela rozhodnúť či ma ten príbeh baví a zaujíma alebo nie a musím povedať, že až koncom knihy, nejakých posledných 100 strán ma už príbeh Richarda a Dvierky zaujímal a koniec bol teda asi najlepší. Určite to však s Gaimanom nevzdávam :)
Fantasy rozprávka zo sveta Londýna s krásnou obálkou a rovnako krásnym a nenúteným prekladom (v slovenskom vydaní).
Páni Croup a Vandemar boli až čarovne (a červovne) odporní, Richard bol popletený, ale sympatický mamľas, Dvierka zas tá realistická, tajomná, akčná a schopná. Obaja postupne dozreli a prekonali svoje chyby, obrat v deji (odhalenie skutočného záporáka) sa dal asi čakať, ale aj tak ma prekvapil a potešil.
Páčilo sa mi, že sa časť deja odohrávala v Londýnskom metre, i to, že Gaiman do deja nenásilne zakomponoval ozajstné fakty o Londýne, viď napr. to o Veľkom smogu. Dodávali vymyslenému príbehu na realistickosti.
Nechýbali ani vtipné dialógy:
„Koľko máš vlastne rokov?“
„Toľko ako môj jazyk. Trocha viac ako moje zuby.“
Jednoducho ľúbezná, ale nie naivná výprava s hrdinom, ktorý sa obyčajnému čitateľovi podobá viac ako väčšina fantazijných hrdinov.
„Stáli v zimnej záhrade. Polievali kvety. Porta smerovala prúd vody tak, aby cestou k hline pod rastlinou nezamočil ani jeden list či kvet. „Polievame topánky,“ vysvetľovala svojej najmladšej dcére. „Nie šaty.““
Zpočátku pomalejší tempo, ale pak kniha nabízí všechno, co má správná fantasy mít - hezký příběh, sympatického hlavního hrdinu, opravdu nechutné záporáky, spoustu dalších postav, u nichž si nejste jistí, zda jsou dobří nebo zlí, i vtipné hlášky. Autor pod Londýnem stvořil svět, který je plný nebezpečí, nesmyslů, kouzel a fantazie a zaplnil ho pestrou směsicí nejrůznějších figur i figurek. Je to kaleidoskop nejrůznějších nápadů, skvělých slovních hříček, zábavných scének a všechno dohromady vás to baví i děsí současně - pohyblivé trhy, opravdu hnusní Croup a Vandemar, dívka, která umí otevírat jakékoliv dveře, krásné “sametky”, které z vás polibkem mohou vypít život, podle městské čtvrti Islington v Londýně pojmenovaný anděl (který zničil Atlantidu a je horší než ďábel) a nakonec, když si nedáte pozor, tak si vás domestikují obyvatelé Shepherd's Bush. Zkrátka jak psal v předchozím komentáři MartyMcFly “To je jako by v historickém podzemí Plzně pod Zbrojnickou ulicí byla zbrojnice plná stráží, nebo na Anglickém nábřeží měla tábor pravidelná armáda UK”.
Příběh je spletitý, bláznivý, ale líbil se mi. Připomínal mi svět Zeměplochy a vůbec styl psaní Pratchetta, což mám také ráda.
Jediné co bych knize vytkla je překlad. Ne že se mi snad nelíbilo jméno lady Dvířka (je trefné vzhledem k její schopnosti otevírače všech dveří), ale nikdo jiný nemá své jméno přeložené. Ponechala bych proto vše buď v originálním znění a nebo se naopak snažila přeložit co nejvíce jmen.
Shrnutí - kniha je velice povedená (ačkoliv pro někoho, kdo nemá rád fantasy, je to asi blbina).
Byla to první kniha od tohoto autora, kterou jsem četl. Do knihy jsem se ihned začetl a užíval si jí stránku po stránce. Skvělý imaginární svět plný zajímavých postav. Dějová linka s emi také líbila. Doporučuji
Štítky knihy
Londýn nadpřirozené bytosti tajemství městská (urban) fantasy metro zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2006 |  Nikdykde |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2001 | Američtí bohové |
| 2017 | Severská mytologie |
| 2007 | Koralina |
Kniha Nikdykde je v
| Právě čtených | 53x |
| Přečtených | 3 200x |
| Čtenářské výzvě | 308x |
| Doporučených | 312x |
| Knihotéce | 841x |
| Chystám se číst | 800x |
| Chci si koupit | 165x |
| dalších seznamech | 19x |
Neil Gaiman má nepochybně velkou fantazii. Putovat s ním (nejen) pod Londýnem a poznávat různé skryté kouty tajemného světa skrytého očím "těch z Nadlondýna" je paráda. Celému tomu putování však z mého pohledu chybí silnější jednotící příběh. Při čtení, resp. poslechu audioknihy, jsem měl pocity jako při sledování jednotlivých dílů televizního seriálu*. Vždy se představí nějaký podlondýnský fenomén a jednotící příběh je jen bonusem, na kterém záleží méně než na postupně objevovaném světě. Jako čtenář/posluchač si tak i z dřívější četby paradoxně víc pamatuji momenty jako Knightsbridge, závěrečné** "otevření portálu" nebo "zábavnou dvojici" pánů Croupa a Vandemara, než to, jaký cíl celé putování vlastně mělo. A přiznávám, že mě trochu zlobí i ona náhodnost tajemna a nadpřirozena, stejně jako přehlížení jejího původu. Přitom spousta fenoménů v knize je zároveň vysvětlována na základě světa reálného (kryty, opuštěné stanice metra apod.).
Mimochodem, pokud se vám Nikdykde líbilo a máte zároveň rádi britský humor a trochu uvolněnější atmosféru, pak nemůžu nedoporučit (audio)knižní sérii Řeky Londýna Bena Aaronovitche, u níž jsem se, přiznávám, bavil víc.
Poznámka: Nezapomeňte si přečíst/poslechnout taky povídku o tom, "Jak markýz získal zpátky plášť". Se svým jasným směřováním (i když pravda trochu MacGuffinovským) a objevováním dalších zajímavých podlondýnských míst je to hezká třešnička na závěr Nikdykde.
*A taky to není žádná náhoda, že: "Nikdykde bylo původně roku 1996 natočeno jako šestidílný televizní seriál společnosti BBC. Ve stejném roce napsal Neil Gaiman románovou verzi."
** Závěrečné, no, ono těch konců je tam víc. Čtenář ví :)