Neviditelní
Vlastimil Vondruška
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476285/bmid_neviditelni-wjg-476285.jpg
4
211
70
Před čtyřiceti lety prosadila skupinka mocných Velký reset. Zdůvodnila ho tím, že je třeba zabránit chaosu, ničení planety, dát všem stejná práva a odstranit chudobu, neboť spravedlivé je, aby nikdo nevlastnil nic. Jediným majetkem lidí se stal biočip, který kontroluje, zda dělají to, co mají. Sledovací systém rozhoduje, kde má jeho nositel pracovat a bydlet, kde dostane najíst a kam se může jít bavit. Záleží na tom, jak vysoký má status konformity. Klaud život před Velkým resetem nepoznala. Končí studia a je šťastná, že žije v krásné nové době. Jenže pak potká mladíka, který čip nemá a je pro sofistikované systémy neviditelný... celý text
Přidat komentář
Docela slušné čtivo, i když asi ne úplně originální. Našly by se podobnosti např. s 1984, Člověk nula a možná i jinými knihami. Trochu se bojím, že se zde popisuje budoucí realita, protože představy určitých lidí o získávání energie se naprosto míjejí s fyzikální realitou, ale buďme optimisté. Z čeho mi ale naskakuje husí kůže je, že lidí jsou nazýváni bytosti. Školní bytost - to zní prostě hrozně a bezpohlavnost až do Velkého rozhodnutí, to je taky nářez. A s tím spojená "useknutá" jména....
Moc jsem nepochopil, jak funguje volba pohlaví, ale čtyři pohlaví - to už v dnešní době máme skoro taky. A přidělování statusu konformity - to už v Číně mají, takže kniha má k realitě blíž, než by se mohlo zdát.
Ale jsou tu i veselejší momenty:
"Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější" - to už jsme zažili, takže nic nového.
"Sex mezi bytostmi stejného pohlaví je nesrovnatelně lepší a přirozenější, protože nemá populační následky" - tohle by asi mnozí nestrávili...
Konec se zdá být otevřený, jakoby měl následovat další díl, i když asi bude lepší když nevznikne. Komu nevadí dystopie, mohl by být spokojen, já mám radši optimističtější literaturu.
Tak tohle je přesně ta knížka u který nebudu za týden vědět o čem byla. Myšlenka dobrá a osobně si myslím ze nás něco podobného v budoucnu čeká. Postavy mi byli nepříjemný nemohl jsem se začíst…..
Takový tuctový příběh kterých je napsaných hodně a asi i lépe
Nedočteno
Přečteno na jeden zátah, nemohla jsem se odtrhnout. Vondruškovy historické knihy neznám a určitě si nějakou vyberu.
Kniha Neviditelní je zcela jiného žánru, než které má většina čtenářů spojené se jménem Vlastimil Vondruška. Řadí se mezi díla jeho nového období, která se opět zabývají formou lehkého science fiction budoucností a stejně, jako jeho Kronika zániku Evropy nedosahují těch kvalit, na které jsem byl z jeho historických románů u něj zvyklý. U autora tak tvořivého, mě však nutí nad každou jeho knihou se zamyslet a už vůbec bych si netroufl pouštět se do destruktivních kritik.
Děj knihy se zamýšlí nad tím, co je svoboda, zda všichni stejně chápou význam slova a kam by mohla vést současná urputná snaha o vytváření ideálního světa pomocí kontroly a sjednocení myšlení obyčejných lidí. Schválně říkám obyčejných, protože zároveň upozorňuje na diferenciaci postavení elit od ostatních obyvatel. Zamýšlí se nad tím, kde by se mohli ocitnout ti, kteří by takovýto systém odmítli, a upozorňuje na nestabilnost těchto systémů. Naštěstí na závěr dává hlavním postavám děje možnost volby a tím i naději a na čtenáře nechá, jak si představí budoucnost hlavních hrdinů.
Pana spisovatele mám neskutečně ráda už mnoho let, jeho historické romány jsou úžasné a sérii s Oldřichem z Chlumu fakt miluju, ale tady mne velmi zklamal. Neviditelní má celkem dobré recenze a tak jsem se i já těšila, až si ji přečtu, ale od začátku mi to nesedělo k jeho stylu. Bohužel se v knize objevují pravopisné chyby a velmi nelogické věci spolu s až urputnou chutí ukázat určité myšlenky jako zvrácené a špatné. Chápu, že autor chtěl zareagovat na aktuální politické i světové dění (Covid, očkování, další pohlaví atd.), ale nepovedlo se. Chápu, že se děj odehrává v ne příliš vzdálené budoucnosti, ale pochybuji, že by se toho tolik změnilo například ohledně otěhotnění a příznaků prvního trimestru, které se objeví za dva/tři dny po styku ještě před vynechanou periodou. Nemluvě o tom, že se tam vyskytuje dost vzájemně si protiřečících situací. Celou knihou vládnou velmi prosté dialogy hodné young adult literatury, k tomu se autor neštítí všude cpát populismus a v důsledku je to celé nedomyšlené, zvláštně osekané a takové jako nedodělané. Rozhodně bych neřekla, že to psal zkušený spisovatel a k tomu ještě někdo s takovou fantazií, jako je pan Vondruška. Když se ale oprostím od politiky, nepřesností a tak, je to prostý příběh se silným a neomylným hlavním hrdinou a paličatou hrdinkou, co se zase rozhoduje prakticky furt blbě. Přijde mi to trochu klišé s přídavkem sci-fi prvků a hodilo by se mi to spíš pro naivní náctileté. Četlo se to rychle, ubíhalo to a bylo to docela i čtivé, ale..... Z knihy jsem možná až trochu znechucená, asi už napořád zůstanu u jeho historických románů a podobným autorovým počinům se zdaleka vyhnu.
No to ne.
Jak jsem byla nadšená, že je to skvělý nápad, tak se to rozjelo směrem do čtecího pekla.
Nejdřív je hlavní hrdinka chytrá a odvážná a od půlky je blbá a naivní? Jak se stane blbou, ustoupí do pozadí a v hlavní roli najednou její kluk? Moc divoký, moc myšlenek, moc upachtěný konec.
Právě jsem knihu dočetl. Jako čtenář a fanda sci-fi musím uznat, že nápad je velmi dobrý. Nemohu se zbavit dojmu, že to není smyšlenka, ale blízká realita. Dnešní svět spěje mílovými kroky do takové záhuby. Místy mi kniha připomněla Merleho Malevil a trochu také Válku s mnohozvířetem od Párala. Jisté je, že ve mne zanechala velmi rozporuplné pocity a dojmy. A zamyšlení. A o to pravděpodobně autoru šlo.
Oproti odpočinkovým historickým detektivkám reflektuje kniha Neviditelní Vondruškův postoj k současné společnosti, za který je mnohými kritizován (viz. Wikipedie, heslo Vlastimil Vondruška). Příběh má varovat před současnými jevy ve společnosti, mezi které můžeme počítat boj za práva homosexuálů, rozvoj nanotechnologií a podobně. Tyto jevy jsou převedeny až ad absurdum, kdy Velký Bratr všechny sleduje, svobodní jsou pouze neočipovaní.
Příběhy Oldřicha z Chlumu jsem nadšeně hltal jeden za druhým. Ve srovnání s nimi je kniha Neviditelní jen laciné svezení se na populistické vlně alternativní pravdy, ušitá horkou jehlou, jen aby se dostala mezi lidi ještě v době, kdy se stále přesvědčujeme, zda je Země opravdu kulatá a nebo je to jen dezinfo světového establishmentu.
Velmi vydařený začátek. Měla jsem při čtení až mrazení. Zhruba v polovině mi přišlo, že autor chtěl knihu rychle dopsat. Nápad byl vskutku dobrý, jen by potřeboval dotáhnout.
Celou dobu jsem si při čtení kladl otázku, jestli ten slovní minimalismus je záměr autora. Příběh působí místy až roboticky, jako by ho psal nějaký android, a někdy z toho jde na člověka až úzkost.
(Také jsem si pohrával s myšlenkou, jak by to téma uchopil nějaký klasik sci-fi, anebo naopak jak by rozvinula příběh autorka erotického románu.)
Ale každý si po přečtení musí určit sám, jestli je tato odbočka z historického žánru obohacující, nebo nudná. Mně osobně se zdálo, že už jsem četl od tohoto autora lepší věci. Ale oceňuji zajímavou myšlenku příběhu.
Začalo to hustě a zdálo se, že to bude úplně boží. Jako faktem je, že chvílemi jsem z toho měl husí kůži. Ale celý mi to přijde jako šitý hrozně horkou jehlou a nakonec takový podivný.
Věci, který se daly báječně rozvést a udělat daleko čtivěji jsou napsány dvěma řádky atd.
Ale celkově to není špatný dílo, vůbec ne....
První Vondruška, a tedy to byla docela šílenost. :D Jsou autoři jako Ted Chiang, kteří píšou málo, ale to, co napíšou je dobré, excelentní. A pak jsou Vondruškové, kteří vezmou nápad, vylejí jej na klávesnici a prodávají jako ještě teplé rohlíky přímo z pece.
Několik zajímavých momentů knížka měla. Líbí se mi, jak se Vlasta vrhl na sociální uspořádání, které se utváří v jednadvacátém století a hyperbolicky jej nejen zesměšnil, ale poukázal na jeho nedostatky. Nicméně, to jak to napsal je jednoduše diletantství. Je to jen jakási exprese zděšení protkána velebením „starých lepších pořádků“. Hodně slabé na autora, který patří mezi nejčtenější v republice. :(
Jako čtenáři, nezatíženému Vondruškovym historickým já, jelikož je to moje první kniha od něj, jsem nadšená i zděšená. Od prvních stránek mě mrazí a hltam dej s čistou hrůzou.
Roman poukazuje na všechny aktuální trendy, potažmo nešvary dnešní společnosti. Hyperkorektnost, genderova vyváženost, co se už dnes nesmí, protože to je sexistické nebo rasistické, přelidnění, očkování, konspirace...
Je to nová "Orwellovka", mix 1984, filmů Equilibrium, Sedm životu (ne ta sladarna s Willem Smithem, ale scifi řešící přelidnění planety), Sexmise, možná trošku i Minority Report a mnoha dalších. Navíc většina věcí odráží o skutečný život v Severní Koreji, u níž jsem taky měla pocit, že se prodiram sci-fi...
Za mě opravdu dobrý kousek.
Rozhodně zajímavé dílo. Od historika bych toto nečekala.
Kniha o lidech s čipem a o bytostech co si sami vyberou na prahu dospělosti své pohlaví mě zaujala, i přesto, že tento žánr není zrovna mým šálkem kávy. Pohlaví se dělí na mužské, ženské, nebinarni a oboupohlavní a každý si může vybrat co zvolí. V dnešní době mimořádně diskutované téma.
Rozdělení společnosti je popsáno jednoduchou a poměrně chápanou formou.
Jinak co se týče lásky obou propagonistů, ta mě moc nebrala, necítila jsem jiskření, tato linka byla poměrně nuda.
Za to naopak linka Františe mě zaujala. Za mě 80%.
Již předešlé dílo pana Vondrušky Kronika zániku Evropy mi bylo hodně nesympatické , a to jak stylem , tak obsahem .
To co ale předvedl v Neviditelných je ještě o level výš (vlastně níž) . Styl psaní nelze nazvat jednoduchým , ale přímo primitivním .
A dějový obsah ? Vložte do hrnce klasická díla světové sci-fi ( Zpěv drozda, Ocelové jeskyně, 1984, Vynález zkázy ) , k tomu přihoďte Listopád od Aleny Mornštajnové , zamíchejte do toho nějaké ty rádobyčeské Barborky a Jeníky s jejich sexuálními zážitky , no a je to !
Je smutné , že tak talentovaný spisovatel se snižuje na úroveň anonymního diskutéra např.Novinek.cz .
Tahle knížka je úlet. Ale čtivý a napínavý úlet, který vám nedovolí přestat číst :) Jedná se vlastně o milostný příběh v nepříliš vzdálené budoucnosti ovládané "velkým bratrem" Centrálním systémem planety. A jak tato diktátorská myšlenka začala, mi vyrazilo dech...
Kniha velice čtivá, zajímavá, napínavá a hodící se do dnešní doby. Přesto si myslím, že pan Vondruška by měl dále psát knihy historické, které má tak skvělé.
Knihu hodnotím tak na 70 %. Pan Vondruška je spíš historik než spisovatel. Snažil se asi napsat moderní "Orwellovku", ale on byl pan Blaire prostě lepší spisovatel, nemluvě třeba o Karlu Čapkovi, který také psal varovná díla, jen asi o tisíc procent lépe. Na druhou stranu - jo, číst se to dalo, bylo to napínavé, rychle to ubíhalo.
Dlouho jsem přemýšlela, co je to vlastně za knížku. Že je napsána rychle, o tom není pochyb. Autor musel pospíchat, aby ji vůbec stihnul vydat, protože jeho fiktivní svět nás dohání mílovými kroky. Je to tedy varování. Hlavně pro mladé. Co se stane, pokud nezvednou hlavu od mobilů a nepodívají se na skutečný svět.
A jak jsem si přečetla další komentáře - mnozí (patrně mladší) čtenáři to vůbec nechápou!
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie české sci-fi kritika společnosti
Autorovy další knížky
| 2014 |  Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
| 2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
| 2019 |  Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
| 2002 | Dýka s hadem |
| 2019 | Falknovská huť |
Kniha Neviditelní je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 267x |
| Čtenářské výzvě | 69x |
| Doporučených | 10x |
| Knihotéce | 89x |
| Chystám se číst | 93x |
| Chci si koupit | 26x |
Tak tohle nedávám. To je katastrofa. Ano všeho moc škodí a svět je šílený, ale tohle je trochu moc. Radši se budu stýkat s různými Gendery, než s lidmi plnými zášti a nenávisti, jakých je teď na světě mnohem víc. A možná soudím brzo, četla jsem jen začátek a proto nedávám ani hvězdičky, ale z tohohle nenávist dost cítím. Jdu si napravit chuť Gaimanem.