Nesnesitelná lehkost bytí
Milan Kundera
Slavný román Milana Kundery vychází poprvé v České republice; s obvyklou Poznámkou autora a s doslovem Květoslava Chvatíka. Poprvé vyšel ve francouzském překladu v roce 1984 v Paříži u Gallimarda, v roce 1985 česky v Kanadě v nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Vyprávění o lásce, o Tereze a Tomášovi, o Sabině a Franzovi, o lehkosti a tíze bytí... „Po čtyřech letech strávených v Ženevě ubytovala se Sabina v Paříži a nemohla se vzpamatovat z melancholie. Kdyby se jí někdo ze ptal, co se jí stalo, nenašla by pro to slov. Životní drama se dá vždycky vyjádřit metaforou tíže. Říkáme, že na člověka dopadlo nějaké břemeno. Člověk to břemeno unese nebo neunese, padá pod ním, zápasí s ním, prohrává nebo vítězí. Ale co se vlastně stalo Sabině? Nic. Opustila jednoho muže, protože ho chtěla opustit. Pronásledoval ji pak? Mstil se jí? Ne. Její drama nebylo dramatem tíhy, ale lehkosti. Na Sabinu dopadlo nikoli břemeno, ale nesnesitelná lehkost bytí.“ ISBN 978-80-7108-281-1 (4. dotisk, 2007)... celý text
Přidat komentář
Ke knize jsem se dostala díky povinné četbě a mohu říci, že mě kniha hned uchvátila a našla jsem v nich to, co od knih očekávám. Takhle si představuji ideální knihy. Líbí se mi řečení filosofických otázek, poznámek autora a samotný děj. Postava Sabiny mi byla velmi sympatická.
Obsah štěstí ve formě smutku. Stejně nesnesitelnou lehkostí se četly všechny milostné příběhy, filosofické úvahy, historická fakta. Honba za něčím abstraktním, téměř neexistujícím, protože einmall ist keinmall a touha po nekonečném opakování sice je, ale právě ta by z toho vytvořila kýč. Překrásně vykreslené charaktery vystavěné na jedné metafoře morální otázky nechtěného ubližování. Zbavit se imperativů! Přesun z tíhy do lehkosti zdá se mi teď jako to nejjednodušší na celém světě.
Co je vlastně nesnesitelné, co je lehkostí...a co je bytím. Jako takovým. Nespočet otázek vyvolává ve mne tato kniha. Filosoficky pojaté téma lásky, na "pozadí" doby, kdy čest byla vykoupena křivdou. Kdy pomyslná lehkost, se ztrácela v hoře emocí...
Nesnesitelná lehkost bytí je pro mne kniha o filosofii, o hledání pravdy, o touze po svobodě, ale především je to kniha o lásce dvou obyčejných lidí, kteří žili vedle sebe, milovali se a nakonec našli cestu jak žít spolu.
Na závěr přidávám jednu z nejkrásnějších vět, která mi z této knihy utkvěla v paměti: "Má-li být láska nezapomenutelná, musí se k ní od první chvíle slétat náhody jako ptáci na ramena Františka z Assisi."
Já tomu moc nerozuměl , ale přečetl jsem to .
Dost mi tam vadila ta filozofie - všechno skoro Kundera komentuje z filozofického hlediska .
Ale , čte se to dobře , což je dost zajímavé .
Kunderu vysoko hodnotím , co by povídkáře , asi to bude tím , že v těch jeho povídkách
je podstatně méně té filozofie .
Všeobecnému nadšení Kunderou moc nerozumím. Píše pěkně, ale o ničem. Většinou mnou jenom přeletí a moc mi toho v paměti nezanechá. Ani tahle kniha se v tom neliší, nudné čtení o nudných lidech a jejich nudných vztazích, kdybych chtěl tohle, jdu si poslechnout patetickou sebelítost reálných lidí všude okolo.
Nesnesitelná lehkost čtení. Kunderův styl psaní a všudypřítomné filosofické žvásty mne (hlavně zpočátku) iritovaly, ale jak jsem se blížil ke konci, bylo to čím dál lepší (s výjimkou patetického závěru se psem). A hlavně - ať už píše Kundera jakkoliv, je to zatraceně čtivé.
Úžasné! Kniha, která mi jakýmsi způsobem změnila pohled na vztahy. Spousta zajímavých myšlenek .. doporučuji!
Kdo si myslí, že láska je předem daná jednoduchá přímočará záležitost, ať si přečte tuto knihu. Knížka si tak trošku kousne do každého z nás. Vztahy v knize jsou opravdové. Každý vztah začíná metaforou. Franz, Tomáš, Sabina, Tereza milovali co jiného , než své vlastní představy o tom, jaký je jejich partner :)
K téhle knize jsem se dostával hodně dlouho; asi jsem podvědomě tušil, že ve mě vyvolá rozoruplné pocity. Chvílemi precizní dílo přesahující hranice svého času, chvílemi nezajímavý spisek o lidech, jejichž jednání je mi cizí. To je ale tím, že mě generace osmašedesátníků míjí, ergo zůstává jen to obecné, co je společné všem lidem; a v téhle oblasti zůstávají skutečné perly knihy.
Dokonalost! Nemohla jsem se odtrhnout. Krásný román o vztazích mezi muži a ženami v nelehké době komunismu. Spoustu filosofických zamyšlení. Kniha, kterou si ráda přečtu znovu.
"Vzpomněl si na známý mýtus z Platonova Symposia: lidé byli nejdřív hermafrodité a Bůh je rozpoltil na dvě půlky, které od té doby bloudí světem a hledají se. Láska je touha po ztracené půli nás samých."
Čtenářská výzva 2016: Kniha, která byla přeložena do angličtiny.
Zajímavě podaný příběh. Četlo se mi to dobře, místy jsem si i zapsala hluboké myšlenky, ale stejně mám z knihy trochu rozpačitý pocit.
Jsou knihy, které vás nadchnou, ale za týden o nich nevíte a jsou knihy, které vám způsobí totální chaos v hlavě, zemětřesení mozku. Jsou příběhy, které pozorujete, jako televizní noviny a po nich prakticky nevíte co se v nich dělo. Jsou, ale taky příběhy, které nejsou jenom pro pozorování, ale které jsou tu proto, abychom v nich žili a kráčeli.
„Nesnesitelná lehkost bytí“. Je rozhodně dílo, které se těžko škatulkuje. Já, jsem v tom díle žil, a vím, že knihu jsem nečetl naposledy. O Kunderovi jsme asi každý slyšeli ve škole. Dlouho jsem si od pana Kundery chtěl něco přečíst, nikdy jsem se však neodvážil. Až když mi „Nesnesitelnou lehkost bytí“ věnovala přítelkyně, která pana Kunderu čte velice ráda a pro kterou hodně znamená, po přečtení - jsem pochopil, proč tomu tak je.
Příběhy postav jsou skutečně normální. Normální situace, které se dějí každý den. Avšak. Podívejte se na myšlenky a pocity postav. Jsou popsány neskutečně dobře. Každý si teď může říct, že tomu tak není. Nikdo tak nepřemýšlí. To je však Pan Kundera. On poukazuje a vyloženě se dotýká našich míst v hlavě, duši, kde se tyto myšlenky vyskytují.
Osamění, melancholie, bytí, žárlivost, nevěra, provinění, lhaní, štěstí? Neštěstí?... Všechny tyto body a je jich mnohem více. Všechny tyto věci v hloubi duše rozebíráme, aniž bychom si to třeba chtěli přiznat.
Pan Kundera to moc dobře ví a v této knize se to snaží dát zřetelně najevo. I když byla „Nesnesitelná lehkost bytí“ moje první kniha od pana Kundery, opravdu se těším, až si přečtu další a další.
V jednoduchosti je krása. Jednoduché příběhy popsány tak, že je čtenář "spolyká" s náramnou chutí. Nerovné postavení, rozdílně chápané závěry. Klidně se knize vrátím.
Naprosto skvělá kniha. Spousta skvělých citátů, pro inspiraci či pro pochopení všeho. Román který je až moc reálný, krása...
Já vlastně tak nějak nevím, co si o tom mám myslet. Možná jen moje inteligence na tuto knížku nestačí, ale po celou dobu čtení jsem měla pocit, že čtu dvě rozdílné knížky. Ta první, o nesnesitelné lehkosti bytí, byla jemná, citlivá a plná neobyčejného pohledu na svět. Ta druhá byla doslova o ho*ně. A u té právě nemám nejmenší tušení, co si o ní mám myslet. Proto jsem trochu rozpačitá u hodnocení a váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami...
Štítky knihy
sex nevěra zfilmováno erotika česká literatura komunismus emigrace filozofická beletrie melancholie
Autorovy další knížky
2006 | Nesnesitelná lehkost bytí |
1969 | Žert |
1970 | Směšné lásky |
1979 | Život je jinde |
1993 | Nesmrtelnost |
Kniha Nesnesitelná lehkost bytí je v
Právě čtených | 76x |
Přečtených | 5 236x |
Čtenářské výzvě | 655x |
Doporučených | 437x |
Knihotéce | 812x |
Chystám se číst | 1 387x |
Chci si koupit | 307x |
dalších seznamech | 31x |
Pro všechny, kterým chybí starý režim, bych tohle dala povinně.