Nepřítel
Erich Maria Remarque (p)
Stigma války, stopy dávných utrpení, léta po válce živých se zjevují lidem válkou vykořeněným mnohdy tiše, jindy zase velmi dramaticky. Tak lze shrnout šest krátkých povídek Ericha M. Remarqua v této útlé knížce. Byly napsány krátce po vydání nejslavnějšího autorova díla Na západní frontě klid a vyšly v americkém časopisu Collier´s Weekly v letech 1930 a 1931. Tyto takřka zapadlé a zasunuté, působivé a jímavé lidské příběhy jsou pro nás - stejně jako pro čtenáře dalších evropských zemí - objevem. I v utrpení současnosti jsou novým aktuálním apelem proti zapomnění.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2007 , Ikar (ČR)Originální název:
Der Feind, Erzählungen , 1931
více info...
Přidat komentář
Povídková jednohubka od Remarqua, která mi chyběla jako poslední do sbírky jeho knih. Ikar ji naštěstí minulý rok vydal po několika letech znovu. :-)
Pěkné odpolední čtení, které ráda doporučím. Mám moc ráda Remarqueův styl psaní.
Tato kniha je pouze soubor šesti povídek a není ani na 100 stran. Musím říci, že se mi všechny povídky velmi líbili. Sálá z nich klasický Remarque tzn pocit beznaděje, smutek z promarněných životů a ztráta mládí a nevinnosti.
(SPOILER) Perla mezi knihami, plná příběhů z první světové války. Vřele doporučuji!
Myslela jsem si, že už jsem při prvním čtení Na západní frontě klid Remarqua řádně ocenila. Ale ne. On má pravdu. On to napsal tak skutečně. A to vím i přesto, že o válce nic nevím.
Soubor krutých povídek o vojácích u 1. světové války, jejichž traumata je provázejí desítky následujících let nebo celý zbytek života. Útlá knížka se dá přečíst na jeden zátah, ale ne každý tolik hrůzy najednou snese.
Starý dobrý Remarue, další z lahůdek pro zbloudilé duše, poznamenané či prostě "jen" empatické a toužící zastesknout si. Nejvíce se mi líbila povídka "Příběh Anetiny lásky", myslím, že dokonale konfrontuje člověka s tím, jaké to je, když se sny či myšlenky dvou lidí neprotnou v čase, bez ohledu na příčinu rozdílnosti (tedy bez ohledu na válku). Čas léčí, říká se, ale čas také bere a odcizuje. Načasování je věc nutná v každém aspektu života - fyzika nám do něj takto zasahuje více, než si myslíme.
Na tak malém prostoru a doslova pár stránečkách jednotlivých povídek jsou válka a její dopady na konkrétní vojáky a jedince, konkrétní osudy a životy lidí popsány tak mistrně, že vás ony osudy ze všech šesti povídek dostanou a zasáhnou. Velice silné, velice lidské, velice dojemné.
Útlá knížka, v ní šest povídek. Pouhých 70 stránek textu, ale kolik moudrosti je do nich vloženo. Kolik nenávisti k hlavnímu nepříteli - válce.
... Za mraky vychází rudý smutný měsíc, pomalu se zmenšuje a zjasňuje až stříbřitě osvětluje americký hřbitov v Romagne. V bledém světle se leskne 14.000 křížů. Čtrnáct tisíc křížů v řadách za sebou, jsou tak překvapivě rovné, svislé, úhlopříčné, až člověka pálí oči.
Všichni zabiti při útoku na Mountfancon, zabiti pár týdnů před začátkem míru. Jenom jeden hřbitov pro tolik lidí. A všude na stovkách dalších míst leží ostatní. Bílé dřevěné kříže Francouzů, černé Němců....
Jediná nevýhoda je: velice tenoučká knížka :-) četla bych ho ještě 10 krát více, tak jsem si pořídila Čas žít a čas umírat. Obdivuji, že dokáže i v tématu jako je válka, vnímat přírodu, tichost, psát s lidskou tváří a zbytečně nesoudit. Vane na mě přirozená pomíjivost lidského bytí z jeho díla. ...a přece se točí, i když už...
"Původně to nepřátelé nebyli, stali se jimi, až když dostali zbraně. Zamyslel jsem se nad tím, přestože jsem věděl, že moje logika možná není úplně správná. Ale došlo mi, že právě zbraně nám vnutily válku. Na světě bylo tolik zbraní, že nakonec získaly převahu nad lidmi a proměnily je v nepřátele..."
Erich Maria Remargue
Krátké, ale silné povídky, které vypovídají o krutosti války stejně ne-li více než mnohé jiné válečné příběhy.
Jeden by nevěřil, že se dá hrůza a utrpení z války zachytit na tak málo řádcích a přece to člověka zasáhne tak, že s postavama soucítí.
Výborné čtení, výborný překlad. Remarque opět nezklamal, když napsal povídky tak, že se čtenář velice snadno vžije do osudů postav. Velice silné a dojemné vylíčení.
Druhá kniha od Remarqua mě opět nezklamala. Vylíčení osudů lidí, kterých se dotkla válka, a kteří ji nemohou uniknout. Nesmírně pravdivý a velmi lidský příběh.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) povídky vzpomínky války poválečná doba válečné romány válečné povídky
Část díla
Autorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Kniha Nepřítel je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 636x |
| Čtenářské výzvě | 80x |
| Doporučených | 26x |
| Knihotéce | 211x |
| Chystám se číst | 129x |
| Chci si koupit | 44x |
Není to idealizovaný pohled na válku s dobrým koncem, to najdete ve spoustě dnešních knih ,tady ...? V této útlé knížce naleznete touhu, bolest,zmar, naději.... A mnohem víc.