Němci
Jakuba Katalpa (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/225782/bmid_nemci-JoN-225782.jpg
4
1526
1526
Hlavní hrdinka a současně vypravěčka románu žije v Londýně, kam odešla po listopadu 1989 za prací a kde nyní čeká své první dítě. Nadcházející mateřství ji v myšlenkách vrací do dětství v komunistickém Československu a vyvolává i zasutou vzpomínku na balíčky plné sladkostí, které dostávala od jakési babičky ze západního Německa… Třetí román mladé autorky Jakuby Katalpy čtenáře zavede až na počátek dvacátého století. Babička Klára Kolmannová stále žije a my sledujeme její osud od narození v roce 1910. Autorka mimořádně sugestivně a plasticky líčí život středostavovské německé rodiny na počátku století, útrapy první světové války a posléze vzestup fašismu ve třicátých letech. Přesto velké dějiny hrají jen okrajovou roli ve srovnání s rodinnými vztahy. Je tu Klářina psychicky labilní matka, prostopášný otec, i další příbuzenstvo a služebnictvo. Po začátku druhé světové války odchází Klára, čerstvá absolventka učitelského ústavu, do Berlína a poté se ocitá v českém pohraničí. Zde se sblíží s místním rasem, který ji přitahuje živočišnou tělesností a drsnou povahou…... celý text
Přidat komentář
Úžasná, nádherná, skvělá... ještě teď, s odstupem dvou dnů nemohu najít ta pravá slova, která by vystihla dokonale tuto knihu. Pro mě moc silný a poutavý příběh. Doporučuju zařadit do povinné četby :-)
Krásné! Skvěle napsaný román na zajímavé téma. Mozaika příběhů, pohnutých osudů, touhy i zoufalství. Až to množství postav a časových linií vstřebám, určitě si knihu přečtu ráda znovu. Jakuba Katalpa (Tereza Jandová) je můj nečekaný objev.
Tak dlouho jsem okolo ní kroužila... mám jí číst... nemám jí číst... a? Ve finále příliš povyku pro nic... začátkem jsem se namlsala, ale pak se to tak divně rozplizlo a ztratilo to mojí pozornost... ztratilo to na naléhavosti... čtete o zbytečně moc lidech, kteří nejsou pro příběh důležití... a Klára? Bože můj, to byla marnost sama... možná by vyprávění bylo zajímavější formou povídek o válečných osudech... ale z tohohle jsem byla jalovice a za chvíli jsem už nevěděla, komu jak kdo umřel nebo se kdo narodil... trochu jen takové zbrklé sázení slov, které mi ve finále nedalo moc velký smysl... síla příběhu se vytratila mezi řádky... škoda... velká škoda!
Tahle kniha mi přinesla nejen chvilky odpočinku, ale i napětí a nutnosti o příběhu trošku více přemýšlet, pokud ho chci rozkrýt dříve, než to udělají autorčina slova za mě.
Velmi si vážím žité historie, příběhů obyčejných lidí a nenásilného zachycení proměn životů na německé, židovské i české straně. Černý Petr skáče z jedné strany na druhou a kniha je velmi obohacující už proto, že si uvědomíte, že nikdo neví, kdy a na jaké straně bude.
Obdivuhodně vystavěná koncepce díla i jeho chronologie. Krásný nápad prokládat příběh střípky z historie, které celý děj prohlubují.
Nikdy nevíte, kde se budete cítit doma a na jaké místo si utvoříte tu nejpevnější vazbu. Možná ani nepochopíme, díky čemu. Lidé? Příroda? Osud? Někdo vám dovolí jít žít do nové části státu, moc nepřemýšlíte o tom, jak k ní kdo přišel, utvoříte si tam domov, nikomu neubližujete, místu pomáháte k rozvoji a životu, dokud nepřijdou jiní, s novým nárokem na tento kousek země a vše se otáčí, role se opět mění, oko za oko a zub za zub. Není snad zem nikoho a všech? Jak to ale udělat, aby to fungovalo? Podřídit se a nechtít víc?
V knize pro mě byla překvapivá přítomnost lidské živočišnosti. Touha po druhém pohlaví, slast, moment zapomnění na to, co se okolo děje, nový smysl života a nový život nebo jen prachobyčejná pudovost? Zajímavě to v knize vystupuje v kontrastu s miliony vyprchávajících životů.
Zajimava kniha, napsana moc peknym jazykem. Velke mnozstvi postav a prolinajici se casove linie. Urcite stoji za precteni, ale na vrchol zebricku bych ji asi nepostavila.
Mnozstvo postav a casovy rozsah udalosti u mna vyzadoval dost koncentracie, hlavne komplexny zaciatok, ale skladam velky respekt pred znalostami historickeho kontextu, nezaujatym pohladom na zidovsku otazku a kvalitou detailov. Niektore postavy su opisane v kratkych pasazach, napriek tomu do hlbky. Silne, neschematicke dielo o tazkej dobe.
Tenhle příběh ve mě zanechal hluboký dojem. Už jeho úvod ve mě vzbudil zvědavost, která se, jakmile se příběh ponořil do minulosti, proměnila ve fascinaci. Zpočátku má autorka trošku neujasněný styl, třeba útržky, které sice byly zajímavé, čtivé a k věci, ale přesto odtažité, ale později se vytříbí v sevřený, úderný a hutný proud, který příběhu ani čtenáři neumožňuje ukročit stranou. Neznám příběh, kde tak obrovskou roli hraje proč. A přestože kniha je vlastně nádechem, který to proč oddaluje, má toto rozkročení pro sžití s postavami, pro ochotu nejen vyslechnout, ale i pochopit motivy zásadní význam. Nesmírně zajímavé a pro čtenáře i bolestné jsou i sondy do hlubin mysli slušných, poctivých lidí vystavených extrému, schopných překvapit sebe i jiné. Autorka nám jasně ukazuje, že slušný život a respekt vůči společenským pravidlům nemá nic společného s vnitřní integritou. A to je lekce, kterou bychom měli v závětří našich pohodlných životů brát vážně.
Velmi oceňuji nepředvídatelnost s jakou autorka příběh vedla a kterou mě nejenom vyváděla z míry, ale nutila přehodnocovat svoje postoje k ději i postavám. A osobně, nikoliv literárně (!) jí vyčítám ta proč, která zůstala nezodpovězená.
Mám ráda české autory a rodinné historie a Jakubu Katalpu jsem si zařadila k talentům, které se vyplatí sledovat.
Bohužel nesdílím nadšení ostatních a mně osobně se kniha příliš nelíbila. Nedokážu popsat, ale něco mi v ní chybělo.
Kniha je velmi pěkně a čtivě napsána. Nikomu nevnucuje "správný" pohled na historii, ale píše nezaujatě. Každý čtenář ať si vytvoří pohled vlastní. Od začátku do konce četba ubíhala a hltal jsem stranu za stranou. Možná tomu pomohlo i velké množství krátkých kapitol.
Knížka se výborně četla. Příběh byl zasazen do doby, která nebyla jednoduchá a nejvíce ji odnesli obyčejní lidé. A je úplně jedno, na jaké straně hranic stáli... .
PS : I když se Hedviku můžu snažit pochopit, nějak mi to nejde...
Tak tohle jsem přečetla na jeden nádech a musím jenom souhlasit s tím, že tohle ROZHODNĚ stojí za přečtení. Jedna z knížek, od které se nedá odtrhnout. Konečně jsem narazila na knížku, kde nejsou Němci popisováni buď jako vlci , nebo jako obětní beránci, ale jako normální lidé se svými klady a zápory standardně žijícího a myslícího člověka.
Vystavět kompozici takového románu podle mě není jen tak, Katalpa to zvládla bravurně... rozkrývá retrospektivně život jedné německé rodiny, těžiště románu se odehrává v poválečném Česku, ale jednotlivé nitky sahají ještě více do minulosti a naopak téměř do současnosti ... vše je krásně a logicky pospojováno, psáno dynamickým a velmi čtivým jazykem... je sympatické, že přestože jde o válečné a poválečné období, není to kniha, kde by se nějak řešilo tohle téma, není zde protlačován žádný postoj, jsou to jen "nahozené kulisy" k životnímu dramatu jedné německé rodiny.... Skvělá knížka, určitě za 5 hvězdiček !
Skvěle napsáno, čtivé od začátku do konce... Pohled z druhé strany, tě německé, i kdyz kniha jako taková nestraní ani jedné straně (krkolomné vyjádření, což?) ... Příběh o mladé německé učitelce, o jejím pobytu v sudetech, o tom co se s ní stalo po válce... Doporučuji přečíst
Dávám 4 hvězdičky jen pro to, že jsem se nemohla prokousat začátkem, ale pak se to rozjelo a moc se mi to líbilo. Nemám ráda knihy, které jsou přeplněné postavami, ale tady to autor brilantně ukočíroval, aby se v tom člověk vyznal a nepřestalo ho to bavit. To každý autor neumí.
Kniha je nezaujatá, což je pro mě prioritou, abych knihu opravdu četla. Vina Němců ale také vina Čechů - i my jsme byli zrůdy...a někteří ještě jsou...
Kniha se mi moc líbila, především proto, že byla "zalidněna" spoustou postav, které nebyly ploché, ale měly svůj charakter a životní příběh, a to i když byly zmíněny třeba jen v několika větách. To každý neumí. Hlavní postavy byly pak vykresleny dopodrobna. Knížka měla zajímavý děj, který odsýpal, jen úplný závěr mi přpadal zas až malinko zbrklý. Líbilo se mi, že Katalpa udržela nestranný pohled, neodsuzovala žádnou ze stran - v tomto mi přišel zajímavý vztah Kláry a Barbory.
Báječná knížka, kterou jsem četla ve stejné době jako knížku na podobné téma Vyhnání Gerty S. od Kateřiny Tučkové. Zajímavé si přečíst o podobném problému a o stejné době v naší historii z úplně jiného úhlu a jinýma očima. Obě knížky moc doporučuji, stojí za přečtení, abychom si více vážili toho, jak se dnes máme a přesto tolik lidí je zbytečně nespokojených.
Prave jsem docetla a musim rict, krasna kniha. Krasne napinave napsana, skoro detektnivni pribeh. Byla to takova ctenarska delikatese, moc chutnala:-)) Mam problem si pamatovat jmena, a tech tam tedy bylo, neb se pres pritomnost dostavame i o par generaci dozadu, ale zvladla jsem to. Zajimave cist, co se vsechno tenkrat delo, jak se zilo. Pro me takova necernobila kniha, kde i ti kladni jsou zaporni a naopak. Fakt fajnove poctenicko.
Skvělé! Sice mnoho potratů, úmrtí, sebevražd a tak dále.... ale nemělo to chybu!
Už hodně dlouho jsem nečetla zajímavější a poutavavější českou prózu. Jsem nadšená, knihu jsem přečetla prakticky na jeden zátah během 24 hodin, těžké bylo se odtrhnout. Za sebe jednoznačně DOPORUČUJI!!!!
Štítky knihy
nacismus vysídlení Němců mateřská láska Češi a Němci ságy Protektorát Čechy a Morava Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 | Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Knihu jsem si vybrala na základě čtenářské výzvy - autor, píšící pod pseudonymem. Chtěla jsem nějakého českého autora, a tak jsem narazila na Jakuba Katalpa. Vybrala jsem si knihu Němci a výběru vůbec nelituji! Od knihy jsem nic moc nečekala a byla jsem mile překvapena, kniha je úžasná! Přečetla jsem ji během víkendu jedním dechem! Příběh je zajímavě propletený, a to se mi líbí. Trochu mě zmátlo ze začátku, kde se začalo proplétat více příběhů, bála jsem se, jestli to tak bude celou knihu, ale naštěstí ne.