Němci

Němci https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/225782/bmid_nemci-JoN-225782.jpg 4 1526 1526

Hlavní hrdinka a současně vypravěčka románu žije v Londýně, kam odešla po listopadu 1989 za prací a kde nyní čeká své první dítě. Nadcházející mateřství ji v myšlenkách vrací do dětství v komunistickém Československu a vyvolává i zasutou vzpomínku na balíčky plné sladkostí, které dostávala od jakési babičky ze západního Německa… Třetí román mladé autorky Jakuby Katalpy čtenáře zavede až na počátek dvacátého století. Babička Klára Kolmannová stále žije a my sledujeme její osud od narození v roce 1910. Autorka mimořádně sugestivně a plasticky líčí život středostavovské německé rodiny na počátku století, útrapy první světové války a posléze vzestup fašismu ve třicátých letech. Přesto velké dějiny hrají jen okrajovou roli ve srovnání s rodinnými vztahy. Je tu Klářina psychicky labilní matka, prostopášný otec, i další příbuzenstvo a služebnictvo. Po začátku druhé světové války odchází Klára, čerstvá absolventka učitelského ústavu, do Berlína a poté se ocitá v českém pohraničí. Zde se sblíží s místním rasem, který ji přitahuje živočišnou tělesností a drsnou povahou…... celý text

Přidat komentář

dasa6360
včera 5 z 5

Katalpa má vskutku vytříbený styl a schopnost vykreslit syrové životy postav. Velmi oceňuji její umění propojit různé příběhové linie. Kniha se mi četla velmi dobře a navnadila mě ke čtení dalších autorčiných knih, takže podle mě splnila, co měla.

Liss93
22.04.2024 3 z 5

První knihou, kterou jsem od Jakuby Katalpy četla byl Zuzanin dech, který byl sice čtivý, ale co se postav týče, tak ty mě po skoro celou dobu četby štvaly. V rámci výzvy jsem dala šanci další knize od autorky. Tentokrát knize nechybí přímá řeč, ale jinak mám na knihu totožný názor jako na Zuzanin dech. Děj je čtivý, ale nemůžu vystát postavy. Všichni, kteří se v ději objeví jsou nesympatičtí, nejvíce Klára, která je sebestředná, zhýčkaná a chová se hůř jak náladové dítě. Ostatně ani další postavy se nechovají o moc lépe. Snad kromě Barbory mám výtky ke každému. Myslím, že Jakuba Katalpa není můj šálek čaje.


Zuzvil
11.04.2024 5 z 5

Jsem úplně uchvácena stylem psaní paní autorky, ty její extrémně krátké kapitoly a věty, které ale vyjádří vše potřebné mně doslova fascinují. Není tomu jinak ani v této knize. Její styl mi absolutně vyhovuje a těším se na její další tvorbu. Příběh samotný je jako taková chobotnice, spoustu příběhů=chapadel, které se nakonec propojí a spojí. Postavy (ty důležité) jsou velmi dobře zpracovány a popsány. K přečtení rozhodně doporučuji, je to potěcha číst.

THERISA
20.03.2024 3 z 5

Po Zuzanině dechu druhá šance, kterou jsem věnovala tvorbě autorky. A musím říct, že nezklamala a akorát potvrdila, co jsem naznala po přečtení Zuzanina dechu. Tvorba Jakuby Katalpa rozhodně není pro mě.
Záplava jmen, záplava vedlejších linek, zcela beze smyslu. Třetina té knihy by stačila na v zásadě úsporný příběh, kterému autorka velmi rozšafně věnovala více než 400 stran. Ani v závěru nepřijde žádné šokující odhalení, nechci naznačovat, že celá ta kniha je ztráta času, ale umím si představit, že to tak po přečtení může někomu připadat. Je to škoda, téma samo o sobě je zajímavé.

Eva03
18.03.2024 3 z 5

Tato kniha je bludiště. Příliš mnoho osudů a německých jmen, která se jen stěží dají zapamatovat. K některým se autorka vrací třeba po 50 stranách, takže je nutné dohledat kontext, o některých se zmíní jen letmo, aniž by patřily do rodinné ságy. Nepochopila jsem to. Kdyby byla kniha o tyto zbytečné vsuvky zkrácena a držela se jedné linky, byla by srozumitelnější. Je to škoda, téma je totiž výborné.

Barbievitko
13.02.2024 3 z 5

Čtivé, ale komplikované se zbytečnými odbočkami. Kniha o 420 stránkách, kde je na 150 vylíčen vztah “dědeček dědečka jejího dědečka, který má s dějem pramálo společného.

Pravdonoška
09.02.2024 5 z 5

Tahle kniha mě velmi bavila! Bavil mě jazyk, jenž je při psaní použit, příběh. Přečetla jsem to velmi rychle, i když už to je delší dobu, ráda se k ní jednou vrátím.

alkuluku_blog
05.02.2024 3 z 5

Jakuba Katalpa se pokusila rozehrát komplexní příběh, dalo by se snad říct i rodinnou ságu, ale podle mě to vůbec neukočírovala. Neustálé odbočování a představování něčích babiček mě unavovalo a připadalo mi zbytečné. Podobně jako "prostřihy" z náhodných událostí v životech známých i neznámých lidí - poprvé fajn, podruhé proč ne, pak člověk čeká, jestli se všechny nitky spojí... a ono vůbec.

Samotná pointa celého románu, odpověď na počáteční otázku, tj. proč by se matka vzdala svého dítěte, je čtenáři prostě sdělena, psychologická analýza postav veskrze žádná, emoce žádné, navazující otázky (proč tedy posílala jen sladkosti, bez vysvětlení?) nevysvětleny. Rámec příběhu (současná linka) také nenesl žádnou informační hodnotu. Celé to bylo jakési plytké.

+ DROBOULINKÝ SPOILER. Jak mohlo redakci uniknout, že jedna z postav v jediném odstavci současně "prošla válkou nezraněna" a přišla o nohu?!

LendaS
05.02.2024 2 z 5

Četla jsem autorčinu druhou knížku. Zatímco Zuzanin dech byla jedna z nejlepších, co jsem kdy četla, tato knížka se mi moc nelíbila. Ztrácela jsem se v postavách, přišlo mi to celé takové chaotické.

LůcaLou
12.01.2024 5 z 5

Tohle je přesně ta knížka, kterou chci číst. Jazyk, kompozice, promyšlenost příběhu... Skvělý.

KajkaRych
15.12.2023 5 z 5

Naprosto skvělá kniha. Četla jsem pomalu jedním dechem. Silný příběh, nádherně dokreslená atmosféra, více úhlů pohledu na danou dobu - zachyceno pocitově, kontrast. Mělo to všechno a těším se na další knížku od této autorky :).

Illaa
28.11.2023 2 z 5

Pro mě absolutně nezapamatovatelná kniha. Psáno hrozně obšírně, chvílemi jako výstřižky z novin. Vím, že tam byly určitě spojitosti, ale popisovat i nepodstatné osoby, které jen hlavní hrdinka míjela. Těch osudů tam bylo totiž nějak moc, ztrácela jsem se v tom. Mně to prostě bohužel nesedlo.

alabra
06.11.2023 5 z 5

Silný příběh, zajímavé téma, autorka ukazuje, že svět není černobílý, ale šedivý, na obou stranách stojí obyčejní lidé, nevymykající se většinou z podstaty lidskosti. Dokázala zachytit pocity lidí z obou stran.
Poslechnuto jako audiokniha, nastudování nepovažuji za nejšťastnější.

PavlaA
04.11.2023 5 z 5

Skvělé čtení

lilites
28.10.2023 3 z 5

Poslouchala jsem jako audioknihu.

Konrád Mahler zemřel a jeho děti ani moc netruchlí. Měli s otcem velice rozporuplný, složitý vztah. Tři synové a jedna dcera. Synové nestojí o šťourání se v minulosti a seznámení s německými příbuznými. Dcera má však názor jiný. Vzpomíná si na balíčky, které jim chodili poštou, když byli malí. Jejich otec se vždy velice rozčílil a začal nadávat. Byli to totiž balíčky od jeho pravé matky, která se ho vzdala, opustila ho jako miminko a to ji nikdy neodpustil..byla to pro něj ta nejhorší žena na světě...

Ale byla jeho matka opravdu taková? Proč ho opustila? A byla to skutečně její vůle?

Nahlížíme do rodinné historie plné lidí, příběhů a osudů od protektorátu až do dnešní doby, abychom rozmotali spletitý příběh Kláry Rissmannové - Konrádovy matky.

Za mě velmi dobře napsaný příběh, a je zajímavý detail, že kniha začíná i končí smrtí.

Je tam spoustu postav u kterých si říkáte, že s nimi děj nesouvisí, avšak nakonec zjistíte, že všechno souvisí se vším. Také mě zajímá ten trochu otevřený konec skrz nepřečtený dopis, co v něm asi bylo a proč byl poslán mi vrtá dosud hlavou..

Myrha
26.10.2023 1 z 5

Tak já zkrátka nevím. Bylo to jako jízda vlakem, vlakem plným lidí. Hlavní hrdinka jakoby se v něm ocitla náhodou, aniž by tušila, kam a proč jede natož, aby jí na tom záleželo. Jednotlivé postavy se kolem ní míhají, ona je pozoruje, popisuje banální situace, které nakonec nejsou nijak důležité.Ty důležité zůstávají nevyřčeny. Vlak se občas zastaví, na místě, kde se nic neděje, aby se znovu rozjel a zcela bez příčiny se řítil někam po zcela jiné koleji. Bez vysvětlení. Prostě jen tak...

Knihu jsem konzumovala v audio verzi, která je namluvena více herci. Což mě v první chvíli rušilo, ještě když kromě hlavní hrdinky většina mluví jen pár vět. Stále jsem přemýšlela proč tam někdo byl na 2 věty a kdože to vlastně byl. Až mi to došlo... Ono to dost vystihuje styl knihy a celou ji to podtrhuje. Takže nakonec super.

Kniha byla jiná, měla super nápad (líbil by se mi příběh složený ze střípků historek a postav, které se na konci složí v jeden celistvý obraz). Pak by mi seděl i strohý styl a naprosté odosobnění od příběhu. Ale to se nekonalo. Dílky zůstaly rozházené, poslepované k sobě násilně. Žádný vzkaz, žádná hloubka. Příběh to taky nebyl, protože to by vyžadovalo nějaký vývoj hlavní postavy, nějaký její názor, aby fungovala jako průvodce. Vůbec jsem nechápala proč by se někdo choval jako hlavní hrdinka, necítila jsem její strach, neprožívala s ní zklamání. Hlavní motiv odkrývání rodinného tajemství je také zahozen, kdy již ve třetině knihy je jasné, kdo je otec, člověk tedy doufá, že tam bude nějaké překvapivé proč, ale ani to se nekoná. Zasazení do dobových reálií působilo rušivě a nevěrohodnē.

A nebo jsem to jen nepochopila.

Přestože dávám jen 1 hvězdičku, tak tam bylo spousta dobrého, jen to nějak pro mě nezafungovalo dohromady.

ivusse
24.09.2023 5 z 5

Skvělé čtení.

Luteka
31.08.2023 4 z 5

Moje druhá knížka od Jakuby Katalpy a téměř stejně dobrá. Možná lehce čtivější než Zuzanin dech, kde jsem si chvilku zvykala na zvláštní (ale skvělý) způsob psaní.

katushah
22.08.2023 5 z 5

Tak teď mám další oblíbenou autorku. Hodně podobný styl psaní jako má Alena Mornštajnová, kterou taky miluju.

uzivatel40644
22.08.2023 3 z 5

Ani u mne nebyl Zuzanin dech překonán, ale knížka se mi líbila také. Hezky se četla. Klára myslím neměla moc na vybranou. Žila v době, kdy osudy lidí nebyly jednoduché, ten její asi nakonec tak špatný nebyl, i když pro nás je dnes dost neobvyklý, drsný a docela ke Kláře nemilosrdný.