Němci

Hlavní hrdinka a současně vypravěčka románu žije v Londýně, kam odešla po listopadu 1989 za prací a kde nyní čeká své první dítě. Nadcházející mateřství ji v myšlenkách vrací do dětství v komunistickém Československu a vyvolává i zasutou vzpomínku na balíčky plné sladkostí, které dostávala od jakési babičky ze západního ... celý text

Hlavní hrdinka a současně vypravěčka románu žije v Londýně, kam odešla po listopadu 1989 za prací a kde nyní čeká své první dítě. Nadcházející mateřství ji v myšlenkách vrací do dětství v komunistickém Československu a vyvolává i zasutou vzpomínku na balíčky plné sladkostí, které dostávala od jakési babičky ze západního Německa…

Třetí román mladé autorky Jakuby Katalpy čtenáře zavede až na počátek dvacátého století. Babička Klára Kolmannová stále žije a my sledujeme její osud od narození v roce 1910. Autorka mimořádně sugestivně a plasticky líčí život středostavovské německé rodiny na počátku století, útrapy první světové války a posléze vzestup fašismu ve třicátých letech. Přesto velké dějiny hrají jen okrajovou roli ve srovnání s rodinnými vztahy. Je tu Klářina psychicky labilní matka, prostopášný otec, i další příbuzenstvo a služebnictvo. Po začátku druhé světové války odchází Klára, čerstvá absolventka učitelského ústavu, do Berlína a poté se ocitá v českém pohraničí. Zde se sblíží s místním rasem, který ji přitahuje živočišnou tělesností a drsnou povahou… méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/22_/225782/nemci-JoN-225782.jpg 4.5311
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (83)

Přidat komentář
Mikkinnen
10. srpna

Jedná se určitě i kvalitní knihu, která má v podstatě vše, co od dobré knihy očekávám. A jako bonus je kniha opravdu čtivá. Nicméně jednu hvězdičku musím chtě nechtě ubrat. To, že je v knize hodně odboček a různých postav, které úplně nesouvisí s hlavním dějem, by mi až tak nevadilo. Ba pravě naopak. Kniha tím získala určitou košatost. Nicméně mi dost vadil celkový rámec knihy. Tedy ona současnost a pátrání po minulosti. Domnívám se, že příběh samotný (tedy období 30 a 40 let) je sám o sobě natolik silný a natolik zajímavý, že podobné berličky v podobě současnosti, jsou zcela zbytečné.

reKnihu
10. srpna

Tuhle knihu musim (ikdyz nechci) podvedome srovnavat s Vyhnanim Gerty Schnirch od K.Tuckove. Ikdyz se mi Vyhnani libilo vic (hlavne popisem emoci, Nemci jsou napsani hodne muzsky, ledove, chladne a ja pak nevim, co si o postavach myslet) davam i Nemcum 5*. Ikdyz jsem stred knihy vubec nevedela, co mi chce autor temi postavami rict, konec byl uzasnej, tedy myslim zpracovany, ne dejem. Kniha se zaobira velice vaznym tematem, ktere prevratilo nejeden lidsky osud. Bohuzel, co ve me kniha zanechala je to, ze clovek casto zemre driv, nez urcite veci pochopi, zjisti, urovna, zemre nepochopeny, ukrivdeny, ublizeny a mozna nejhur nesmireny. Ve mne zanechala hlubokou stopu, dlouho o ni budu premyslet.

Mo.St
08. srpna

Silný, syrový, nestrojený příběh. Knížku jsem musela při čtení několikrát odložit, abych ji takzvaně "vydýchala". Jsou v ní místa, která mě silně zasáhla. Obdivuji autorčin skvělý cit pro jazyk, dějovou linku, citovost a citlivost prosakující nejen na knižní papír.
"Utajené" písmeno "M" ve Fuchsově jméně a obálka od H. Weissmanna rozehrály v mé hlavě další otázky.

dagmar7365
05. srpna

Čtivý román o pohnutých osudech, bohužel ale pro mě je to "další z řady podobných knih" a ve srovnání s jinými tato malinko kulhá. Číst ji jako první, tak jsem z ní nadšena více. Jako mnohé jiné je psána jako vzpomínková kniha, jejímž cílem je objasnit událost, která je zmiňována na začátku. V průběhu se setkáme s dalšími postavami, jejichž osudy byly dějinami také značně poznamenány. A v podstatě vždy se jedná o lidi, kteří vlastně nebyli nijak zásadně významní, jedni z nás, obyčejní průměrní občané, kteří se museli nějak popasovat s tím, co se dělo. Co oceňuji velmi, je právě psychologická rovina postav, vykreslení jejich vnitřních pochodů, jako reakce na setkání s realitou 2. sv. války.

Mermaid
02. srpna

Zpoćátku mě to úplně nebavilo, teprve ve chvíli, kdy se naplno rozehrála cesta do historie, jsem si čtení začala užívat. Základní příběh byl dobrý, ale toho odbíhání bylo zbytečně moc. Chvíli jsem si rikala, jestli z toho nechce udělat Babel, ale ne, všechno to bylo jen tak, asi pro zvýšení čtenářovy frustrace z té doby.
Když přišla Klára na venkov, tak to pro mě začalo být opět trošičku rozvláčné. No a přiznám se bez mučení, že jelikož jsem četla anotaci předem, očekávala jsem, že ten její svůdník bude sice svéráz, ale s určitými kvalitami. Jenže žádné Želary se nekonaly a při jeho prvním popisu jsem měla pocit, že se pozvracím (pardon), jestli si s ním opravdu něco začne. Naštěstí dále už byl líčen značně úsporněji, tak jsem se zpět raději neohlížela a přijala ten románek jako fakt.
Jedna výtka by se mohla týkat i dobových reálií. Přijde mi nepravděpodobné, že by bylo za války k dispozici tolik masa (neustále ho tam jedí, zvou ji na večeře atd.), a to ani pro ty, co měli hospodářská zvířata. No a Klára opravdu téměř v každé scéně kouří, drahý dovozový tabák v Říši asi bez problémů byl. A v protektorátě zas něco levnějšího. Škoda, že radši nedovezli křídu.
Celkově to sice není špatná knížka, ale řekněme, že u Kláry chybí k mnoha činům hlubší motivace a není to zdaleka jediná postava, která má mezery. Tohle není plytká oddechovka, za přemýšlení stojí. Nepůjdete-li do hloubky, tak dáte plný počet bodů snadno, jinak se ale strhávat dá lehce, vzhledem k výše zmíněnému. Já dávám 4*. Nechci knihu zbytečně hanit, ale snad si časem od Katalpy přečtu i něco s komornějším, leč propracovanějším počtem postav. Žádné páté přes deváté.

kofee
25. července

O lidech vláčených dějinami, o tom, co vše člověk dokáže zvládnout, o rodinných tajemstvích a o tom, že sovy nejsou, čím se zdají být.

francouz
06. července

Příběh, který je rozveden je opravdu silný a je možná škoda, že to na co zapomínáme je zde vykresleno pouze ve zkratce. Tím myslím vypořádání se s Němci po válce, tady u nás v Sudetech, to bylo daleko horší než je okrajově zmíněno v knížce. Na druhou stránku to byla doba, která byla těžká sama o sobě. Ztráty známých a milovaných snad ani nešlo počítat. Popis jednotlivých osob, hlavně jejich vnitřních pocitů je naopak vykreslen do detailů, které můžete společně s osobami prožívat. Je možné zůstat stranou ? To je otázka, na kterou nenajdete odpověď v knížce, ale díky jednotlivým postavám si uděláte názor a možná i představu jak by jste se zachovali vy.

Vyomi
28. června

Jedinečná kniha se silným a nezapomenutelným příběhem. Adept na povinnou četbu do škol k pochopení jedné éry dějin. Autorka sleduje osudy, nevyčítá, nedramatizuje, neupíná se k politice. Čtenář s příběhem a postavami žije.

popeluška
16. června

Právě jsem dočetla a kniha mě dost bavila. Velmi silný příběh, který stojí za přečtení.

bábuška
14. června

Byla jsem zvědavá, jak se mladá autorka vyrovná s tématem třicátých let minulého století. Překvapil mě styl používání některých kapitol kratičkých, ale plně výstižných. Popis prostředí i duševních pocitů jednotlivých osob jsem vnímala jako bych byla přímou účastnicí toho kterého děje v popisovaném prostředí. Trochu stranou zůstává určitá flegmatičnost běžného německého občana na děj v jejich zemi. A stále se nemohu sama v sobě rozhodnout: bylo dítě zachráněno nebo ukradeno?

Burák
20. dubna

Už podle anotace jsem tušila, že se mi kniha bude líbit. A taky že ano, úplně mě dostala. Téma sudetských Němců je zde popsána velmi osobní formou a napříč několika generacemi a napříč různými sociálními třídami. Jak už tady někdo psal, obrovské množství postav, které se v knize objeví není paradoxně matoucí, naopak skládá svými životními příběhy celkovou mozaiku. Je to opravdu hodně čtivý příběh, který ocení i ne úplní fandové do historie. Určitě doporučuju všem, kteří mají rádi příběhy lidí zkoušených životem.

ajasin
06. března

Autorka popisuje osudy obyčejných lidí, jejichž životy obrátila naruby jedna dějinná epocha. Nikoho nesoudí a vše popisuje čistě reálně, s odstupem a nadhledem. Kniha je výborná a velmi čtivá. Pět hvězd si plně zaslouží.

Jana283
26. února

Osud jednotlivců ve víru dějin. Napsáno skvělým jazykem, dobře se čte.

LuciLux
21. února

"Otázkou je, zda na pohřeb pozveme také příbuzné z Německa." Těmito slovy začíná román Jakuby Katalpy Němci. Příbuznými z Německa se myslí biologická babička z otcovy strany, Klára Rissmannová, která svého syna opustila záhy po narození a uprchla z poválečného Československa zpět do Německa. Ohled na proklínanou a hanobenou, nikdy nepoznanou, příbuznou, však bere pouze (překvapivě vzhledem ke všem jiným detailům nepojmenovaná) hlavní hrdinka. Nález kšandiček pro nápravu kyčelních vad v otcově pozůstalosti je právě tím podnětem, který ji přiměje pátrat po rodinné minulosti a dozvědět se více o ženě, kterou její syn zredukoval na "tu svini".
Setkává se s otcovými nevlastními sestrami a díky nim se před ní otevírá kroniky jedné zámožné německé rodiny na pozadí všech útrap dvacátého století. Podle očekávání zjišťuje, že nic není tak černobílé, jak se zdá a že tu absolutní pravdu lze po letech nalézt jen stěží, zvlášť když pamětníci již nežijí, případně jako Klára Rissmannová o svou paměť přišli ("Občas jsme snily o tom, že babička jednoho dne procitne, zdravá a s dokonalou pamětí, a bude nám vyprávět o všem, co jsme chtěly vědět. Vůbec nás nenapadlo, že by si svá tajemství chtěla chránit, že by se kolem nich mohla stočit, obejmout je rukama a nepustit nás dál, že by neměla chuť se dělit. Stopa hořkosti na patře, pocit, že k průniku do její minulosti nás opravňuje to, že patří do naší rodiny.")
Ráda bych vyzdvihla autorčin vytříbený styl psaní. Bylo to mé první setkání s ní a bohatost jazyka, lyričnost místopisných pasáží, stejně jako hra s jazykem v názvech kapitol a podkapitol mě nadchla. Rovněž neotřelý byl způsob zpracování česko-německé otázky. Nespoléhá na silná melodramata. Její hrdinové vše, co se děje kolem nich, pozorují stoicky, mlčky, bez názoru. Je to až zvláštní, obzvlášť v momentech tak silných , jako je příchod nových osídlenců a chvilková nevyhnutelná kohabitace s původními Němci ("Navíc, kromě domu samotného, zahrady a polí, které Martin Levička obešel mžouraje do staré katastrální mapy, tu byla pracovní síla, dva němečtí obyvatelé, muž a žena, oba zamlklí a s mrzutým výrazem v očích (.). Bylo vidět, že žádný z Němců není zvyklý na těžkou práci, po prvním týdnu si muž spálil šíji a do krvava rozedřel ruce a žena si pochroumala záda. Byli to učitelé."). Ne vše musí být nutně vyřčeno a tato kniha je toho důkazem.

Pheonix
21. února

Za mě určitě kniha, co stojí za přečtení.
Asi nebude po chuti úplně každému, to se dá očekávat, autorka má dobrý a osobitý styl psaní. Trochu mě ze začátku překvapilo to, jak kniha začala v přítomnosti a následně pokračovala v minulosti, ale po časem jsem si zvykla a byla ráda, za to, že se nám vlastně objasní proč a co se vlastně stalo v průběhu řady let, než se dostaneme do přítomnosti kde kniha začíná a následně i končí. Nedávám pět hvězdiček, protože jsou pro mě asi jiné knihy lepší, ale rozhodně jsem moc ráda, že sem ji přečetla celou. Tato kniha je rozhodně dobrá k zamyšlení, o tom, jak to asi chodilo za války. Není to stoprocentní biografie člověka, který válku prožil, ale objevují se zde prvky, které tomu nasvědčují.

Chemiczka
13. února

Výborná, velmi čtivá zpráva o dvou rodinách a jednom hledání. Hlavním dojem z knihy por mne je různorodost pravdy, a to, že pro každého je pravda úplně jiná v závislosti na tom, co Vám kdo vypráví a také, že vítězové utvářejí obraz spravedlnosti.
Pro čechoslováky i němce je toto téma velmi citlivé - otvírá staré křivdy obou národů a přenáší se na další a další generace. Stále jsme v začarovaném kruhu zloby a touhy po pomstě. Jeden z národů je utiskovaný a ve chvíli kdy dojde ke změně se sám stává utlačovatelem. Každý v sobě touží po spravedlnosti a biblické odplatě, a tím se vlastně sám snižuje k zatracení.

veronika5179
27. ledna

Přečteno jedním dechem. Styl vyprávění je úderný, má spád, ale přesto je v něm málo vycpávek, každá věta má svůj význam, každá informace je k něčemu. Jsem ráda, že to není typická literatura, která by se zastávala Němců (všichni nebyli přece tak špatní) a hanila Čechy (zachovali se k sudetským hrozně). Silný příběh bez příkras. Skvěle napsaný.

Toffee
30.12.2016

Tenhle mozaikovitý styl vyprávění, prostý, bez příkras a snahy zalíbit se, mi vyloženě sedl. Líbilo se mi, jak se zdánlivě nesourodé postavy setkávaly a míjely, jak se jejich životy občas protínaly. K tomu citlivě zpracované téma válečného a poválečného pohraničí. Některé pasáže jsem si opakovaně vychutnávala. Moc dobře napsaná knížka.

VladkaBU
09.12.2016

... něčím jiná, přesně to nelze popsat. Někdy jsem nevěděla, proč tam daná postava je, kam patří. Ale dočetla jsem, abych zjistila, co tedy bylo příčinou, proč vztahy nedopadly.

magnolia
25.10.2016

Knihu jsem nedokázala dočíst, i když jsem se dostala přes její polovinu. Nelíbila se mi a mám z ní divný pocit a nedokázala bych ji ani doporučit. Začátek, ta současnost, mi připadala zajímavá, ale to probírání minulostí s mnoha temnými (divnými) postavami a osudy, mě úplně odradilo. Tak ani nehodnotím (no, aspoň vím, proč jsou na obálce ti gumoví medvídci). Z duše mi mluví komentář Pett.

n.noi
28.09.2016

I když mám na seznamu knihy, které se chystám přečíst, stejně některé odkládám aniž bych sama věděla proč. Možná se bojím jistého zklamání. V případě knihy Němci to však neplatí, již po prvních stránkách jsem věděla, že kniha a její příběh stojí za to. Opět syrové, prosté i sprosté prostředí tehdejšího válečného světa, konkrétně sudetského pohraničí. Kniha proplétá různé životní peripetie hlavní hrdinky až do smutného konce. Prosila bych taktéž o zařazení do povinné četby nebo aspoň do hodin dějepisu. Myslím, že by studentům odkryla více než bezhlavé drcení pouček a letopočtů. Historické události jsou, stejně jako osudy knižních hrdinů, jednou velkou motanicí...

AlenaZelova
13.09.2016

Knihu jsem si vybrala na základě čtenářské výzvy - autor, píšící pod pseudonymem. Chtěla jsem nějakého českého autora, a tak jsem narazila na Jakuba Katalpa. Vybrala jsem si knihu Němci a výběru vůbec nelituji! Od knihy jsem nic moc nečekala a byla jsem mile překvapena, kniha je úžasná! Přečetla jsem ji během víkendu jedním dechem! Příběh je zajímavě propletený, a to se mi líbí. Trochu mě zmátlo ze začátku, kde se začalo proplétat více příběhů, bála jsem se, jestli to tak bude celou knihu, ale naštěstí ne.

cérka
15.08.2016

Úžasná, nádherná, skvělá... ještě teď, s odstupem dvou dnů nemohu najít ta pravá slova, která by vystihla dokonale tuto knihu. Pro mě moc silný a poutavý příběh. Doporučuju zařadit do povinné četby :-)

Haen
03.08.2016

Krásné! Skvěle napsaný román na zajímavé téma. Mozaika příběhů, pohnutých osudů, touhy i zoufalství. Až to množství postav a časových linií vstřebám, určitě si knihu přečtu ráda znovu. Jakuba Katalpa (Tereza Jandová) je můj nečekaný objev.

Pett
11.07.2016

Tak dlouho jsem okolo ní kroužila... mám jí číst... nemám jí číst... a? Ve finále příliš povyku pro nic... začátkem jsem se namlsala, ale pak se to tak divně rozplizlo a ztratilo to mojí pozornost... ztratilo to na naléhavosti... čtete o zbytečně moc lidech, kteří nejsou pro příběh důležití... a Klára? Bože můj, to byla marnost sama... možná by vyprávění bylo zajímavější formou povídek o válečných osudech... ale z tohohle jsem byla jalovice a za chvíli jsem už nevěděla, komu jak kdo umřel nebo se kdo narodil... trochu jen takové zbrklé sázení slov, které mi ve finále nedalo moc velký smysl... síla příběhu se vytratila mezi řádky... škoda... velká škoda!

Elisa.Beth
06.07.2016

Tahle kniha mi přinesla nejen chvilky odpočinku, ale i napětí a nutnosti o příběhu trošku více přemýšlet, pokud ho chci rozkrýt dříve, než to udělají autorčina slova za mě.

Velmi si vážím žité historie, příběhů obyčejných lidí a nenásilného zachycení proměn životů na německé, židovské i české straně. Černý Petr skáče z jedné strany na druhou a kniha je velmi obohacující už proto, že si uvědomíte, že nikdo neví, kdy a na jaké straně bude.

Obdivuhodně vystavěná koncepce díla i jeho chronologie. Krásný nápad prokládat příběh střípky z historie, které celý děj prohlubují.

Nikdy nevíte, kde se budete cítit doma a na jaké místo si utvoříte tu nejpevnější vazbu. Možná ani nepochopíme, díky čemu. Lidé? Příroda? Osud? Někdo vám dovolí jít žít do nové části státu, moc nepřemýšlíte o tom, jak k ní kdo přišel, utvoříte si tam domov, nikomu neubližujete, místu pomáháte k rozvoji a životu, dokud nepřijdou jiní, s novým nárokem na tento kousek země a vše se otáčí, role se opět mění, oko za oko a zub za zub. Není snad zem nikoho a všech? Jak to ale udělat, aby to fungovalo? Podřídit se a nechtít víc?

V knize pro mě byla překvapivá přítomnost lidské živočišnosti. Touha po druhém pohlaví, slast, moment zapomnění na to, co se okolo děje, nový smysl života a nový život nebo jen prachobyčejná pudovost? Zajímavě to v knize vystupuje v kontrastu s miliony vyprchávajících životů.

jaste
29.05.2016

Zajimava kniha, napsana moc peknym jazykem. Velke mnozstvi postav a prolinajici se casove linie. Urcite stoji za precteni, ale na vrchol zebricku bych ji asi nepostavila.

david7814
16.05.2016

Mnozstvo postav a casovy rozsah udalosti u mna vyzadoval dost koncentracie, hlavne komplexny zaciatok, ale skladam velky respekt pred znalostami historickeho kontextu, nezaujatym pohladom na zidovsku otazku a kvalitou detailov. Niektore postavy su opisane v kratkych pasazach, napriek tomu do hlbky. Silne, neschematicke dielo o tazkej dobe.

Majdule
07.05.2016

Tenhle příběh ve mě zanechal hluboký dojem. Už jeho úvod ve mě vzbudil zvědavost, která se, jakmile se příběh ponořil do minulosti, proměnila ve fascinaci. Zpočátku má autorka trošku neujasněný styl, třeba útržky, které sice byly zajímavé, čtivé a k věci, ale přesto odtažité, ale později se vytříbí v sevřený, úderný a hutný proud, který příběhu ani čtenáři neumožňuje ukročit stranou. Neznám příběh, kde tak obrovskou roli hraje proč. A přestože kniha je vlastně nádechem, který to proč oddaluje, má toto rozkročení pro sžití s postavami, pro ochotu nejen vyslechnout, ale i pochopit motivy zásadní význam. Nesmírně zajímavé a pro čtenáře i bolestné jsou i sondy do hlubin mysli slušných, poctivých lidí vystavených extrému, schopných překvapit sebe i jiné. Autorka nám jasně ukazuje, že slušný život a respekt vůči společenským pravidlům nemá nic společného s vnitřní integritou. A to je lekce, kterou bychom měli v závětří našich pohodlných životů brát vážně.
Velmi oceňuji nepředvídatelnost s jakou autorka příběh vedla a kterou mě nejenom vyváděla z míry, ale nutila přehodnocovat svoje postoje k ději i postavám. A osobně, nikoliv literárně (!) jí vyčítám ta proč, která zůstala nezodpovězená.
Mám ráda české autory a rodinné historie a Jakubu Katalpu jsem si zařadila k talentům, které se vyplatí sledovat.

misakron
06.05.2016

Bohužel nesdílím nadšení ostatních a mně osobně se kniha příliš nelíbila. Nedokážu popsat, ale něco mi v ní chybělo.