Geniální přítelkyně

od:

Geniální přítelkyně

Román Geniální přítelkyně je prvním dílem stejnojmenné tetralogie, která už uchvátila čtenáře bezmála na celém světě a vzbudila zaslouženou pozornost literární kritiky (poslední díl byl mj. nominován na italskou cenu Strega a dostal se mezi šestici kandidátů na The Man Booker International Prize). Neapolská periferní čtvrť Luzzatti (v textu však její název nikdy nezazní), padesátá léta minulého století. Právě tam a tehdy začíná příběh jednoho ženského přátelství. Jeho vypravěčkou je Elena, která už jako stará žena vzpomíná na svůj život, který byl, kam její paměť sahá, vždycky ovlivňován silnou osobností geniální Lily. Sama je přitom klíčovou postavou zas pro Lilin osud, v jejích očích je tou geniální kamarádkou naopak ona. Úhelným kamenem jejich komplikovaného vztahu je snaha obstát v mužském světě, jehož konvenční hranice jsou pro ně stejně tak svazující jako hranice jejich čtvrti plné pokrytectví a násilí. Čtenář se v románu seznamuje nejen se dvěma protagonistkami, ale i s celým mikrokosmem neapolské čtvrti propojené hustým předivem konvencí a vášní, jehož kořeny sahají až do doby fašismu, do let druhé světové války, do světa „před Elenou a Lilou“. Vypravěčka nás sice na vzorku jedné čtvrti provede vývojem italské společnosti od poválečné chudoby až k ekonomickému zázraku šedesátých let, zasvětí nás do ideologických i přízemních sporů mezi komunisty a camorristy, ale ústředním tématem románu i celé série zůstává přátelství vzájemně odlišných hrdinek, vylíčené s až nemilosrdnou otevřeností jako systém „spojených nádob“, jako bolestné zrcadlení, jako celoživotní soupeření, jako pevné pouto, které často škrtí....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/320365/genialni-pritelkyne-C0U-320365.jpg 4.3489
Série:

Neapolská sága (1.)

Originální název:

L’amica geniale (2011)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Prostor
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (133)

Přidat komentář
Babo
předevčírem

Nedávám plný počet * a to ze dvou důvodů. Myslím,že zbývající díly budou vyrovnanější . Bez podivného začátku .
Byla chvíle kdy jsem zvažovala jestli pokračovat . Těch prvních asi 80 stran bylo tak nějak zmatených. Hodnocení ale bylo tak vysoké , že jsem si říkala , to není možné ,aby tolik čtenářů bylo spokojených bezdůvodně .
A udělala jsem dobře . Ve chvíli kdy Lila s Elen začaly dospívat , všechno se změnilo a už jsem se začala orientovat .A tak jsem z původních rozpaků přešla k pochopení a s klidným svědomím mohu knihu doporučit i kamarádce , která zjistila ,že kniha je stále vypůjčená a mnohokrát rezervovaná . A tak se zařadí do dlouhé fronty , nebo se přemůže a vezme do ruky čtečku .
Myslím , že ten příběh stojí za přečtení .

bookfan
09. srpna

Zajímavá kniha, odehrávající se v Neapoli 50. let. Fascinující byla jak atmosféra chudinské čtvrti, ve které se děj odehrává, tak i popisy jednotlivých postav. Jedná se o prostředí naprosto odlišné od středoevropského "poklidu", na který jsme zvyklí. Zcela běžné je násilí v rodinách, mezi dětmi i dospělými, emotivní projevy a vrozená živočišnost, které totálně kontrastují s navenek předstíranou počestností. Vypravěčka knihy, Lena, svojí pečlivou a úzkostnou povahou do tohoto prostředí zdánlivě nezapadá a snaží se vymanit cestou vzdělání. Její přítelkyně, Lila se vzpírá zase svým umanutým chováním a divokostí a také ona se snaží z všudypřítomné chudoby uniknout. Kniha popisuje dětství a dospívání obou hlavních hrdinek z pohledu Leny. Jsem zvědavá, jak se jejich osudy budou vyvíjet dál a určitě si přečtu další díl. Je zajímavé pozorovat, jak se obě přítelkyně typicky ženským způsobem mají rády, ale i současně si i závidí, soupeří spolu a chvílemi se možná i nenávidí.

kofina
06. srpna

Musím říct, že tahle kniha je zase trochu něco "jiného". :) Je zajímavá, námět je takový svěže neokoukaný, ale nemůžu se ubránit dojmu, že tyhle mozaikovité příběhy jsou spíš plácání po hladině, kdy se člověk vlastně nedostane hlouběji a po čase zjistí, že si z knihy ani nic neodnesl. Další díl si určitě přečtu už jen kvůli dalšímu nahlédnutí do prostředí Neapolské periferie, ale rozhodně nemám potřebu pro ni hned běžet do obchodu...:)

banánovépyré
01. srpna

Vynikající čtení. Opravdové, živé a svěží, autentické ve stylu vyprávění a celosti výpovědi.. jako by vám někdo překotně vyprávěl svůj příběh, se všemi emocemi, se všemi lidmi, se všemi velkými i malými dějinami, kterými si prošel. Niterné. Návykové. Skvělé.

DriftBooks
27. července

První díl Geniální přítelkyně se dotkl čehosi hluboko ve mně. Příběh si našel cestu do hlubin mé mysli, kam běžně nechodím. A dotek to byl intenzivní. Dokázal brnknout na struny dávno ztuhlé. Znovu na ně zahrát. Ta melodie ve mně silně rezonovala. Dotkl se všech mých vzpomínek na tento kousek Itálie. Kniha mě vtáhla do svého světa, do svého příběhu, do umolousané neapolské čtvrti, na špinavý dvorek před zanedbaný činžák, z jehož oken se line vůně levného jídla, cigaret, alkoholu. Při čtení v sobě cítím vztek. Touhu bojovat za spravedlnost, za čest. Touhu odčinit všechny křivdy. Vstoupit třeba do Rudých brigád a zatnout tipec všem Solarům na světě.

První díl se také dotkl čehosi temného ve mně. Ale vlastně – je to opravdu temné? Ne. Není. O tom, že se jedná o temnou touhu, se nás snaží celá staletí přesvědčit právě ti, co skutečně na temné straně stojí. Takže – ať mě provází Síla. Vzhůru do Neapole. Rytíři Jedi všech Vesmírů, spojte se… No dobrá… Nechal jsem se unést… První díl je prostě strhující...

Mabie
26. července

Celou sérii jsem dostala jako dárek od kamarádky, takže jsem nebyla ovlivněná ani reklamou, ani vysokým hodnocením.
Jako jednoznačný zápor musím uvést neúměrně zdlouhavé a popisné kapitoly. Oceňuji popisy z oblastí, které jsem neznala (vývoj italské společnosti, vztahy mezi komunisty a camorristy), ale popisované prostředí i sama sociální vrstva obyvatelstva pro mne byly někdy trochu moc. Zahltilo mě i množství osob a guláš jmen, takže jsem první dva díly často navštěvovala "seznam obsazení" na začátku knihy.
Protože málokdy nějakou knihu odložím nedočtenou, dala jsem i v tomto případě všechny díly, ale moje celkové shrnutí je asi - byl to neobvyklý výlet do Neapole, ale čekala jsem víc.

galinek
25. července

...všichni mi knížku chválili,...kolem mne ji četli a jásali.....(pravda, mám s tím vždy problém, když VŠICHNI chválí...)... nelíbilo se mi, skončila jsem na stránce 82 a odmítla číst dál....kdyby někdo chtěl....za 100KČ s chutí pošlu... A FAKT nechápu ten humbuk kolem....

Maňule
22. července

Dočetla jsem, ale žádný zázrak to nebyl. Strašně zdlouhavé, popisné a nezáživné čtení. Nechala jsem se nalákat vysokým hodnocením, ale za mě ne. Možná po čase zkusím další díl (pokud nebudu mít co číst:-)).

kaja77
18. července

Bavilo mně to, pro mně to byla exkurze do úplně jiné sociální vrstvy obyvatel, jiná mentalita (horkokrevní Italové, kteří pro pár facek nejdou daleko),hodnoty, prostředí Neapole. Zprvu mně trochu zavalilo množství jmen a příjmení... ale pak už to mělo děj a četlo se mi to bezvadně... ovšem svatba v šestnácti letech mi jako terno nepřijde. Ale byla jiná doba.

Toffee
14. července

Geniální! Nepamatují si, ze bych kdy četla něco podobného. Chapu zklamání v některých komentářích, protože román nemá klasickou zapletku, což může někomu vadit. Já byla nadšená z plynoucího vyprávění o dětství a dospívání dvou kamarádek. Vychutnavala jsem si, jak přesně dokázala autorka vystihnout holčičí vztahy plné soupeření, oddanosti, tajné závisti, kdo je hezčí, chytřejší, na koho kluci víc letí... A to vše v rámci tradiční italské společnosti postavené na rodinách, cti a pomstě.

Aimee1
09. července

Nedočetla jsem. Ne, že by to byla kniha špatná či špatně napsaná, ale je to taková mozaika různých příběhů z dětství a já jsem spíše na více souvislejší text. Tudíž hodnocení je v tomto případě čistě subjektivní :)

emamat
07. července

realisticky popsaná Neapol 60. let - pozvolný začátek , ale postupně mě kniha docela zaujala. Zkusím další díly.

zlinissi
07. července

Příjemné čtení, které po čase vtáhne do děje. Hlavní dějovou linkou se vine otevřený popis přátelství - i včetně negativních emocí. Reálie tehdejší Neapole spíše dokreslují děj na pozadí, bez obsáhlých popisných pasáží.

galinek
06. července

....začala jsem číst a mám chutˇ odložit.... když čtu některé recenze, říkám si, že čtu jinou knihu.... koupila jsem si první díl, do dalších určitě nepůjdu....

HanaMalina
03. července

Geniální přítelkyně se četla jednoduše geniálně, měla jsem přečteno během pár dní :-) Co jiného dodat, než že se velmi těším na další geniální díl :-)

bigben
01. července

Dle všech možných doporučení jsem od knížky čekala více, začátek byl pro mě dost zdlouhavý, pak se děj trochu rozjel a závěr připravený k pokračování. Spíše ze zvědavosti zkusím i další díl.

MortRainey
19. června

Tento bestseller, v českém vydání, jsem nechal uzrát kratší dobu než obvykle, ale stálo to za to! Přece jenom originální text už je pár let na světě a po přeložení do angličtiny se o něm už delší dobu diskutuje. Zvláště pak o pravé identitě autorky či autora ba i celého kolektivu;-)
Souhlasím s některými recenzenty - těžký začátek, skoro až do půlky knihy, tedy déle než bývá obvyklé. Je to o čtenářských zubech, které se textem nejprve prokousávají; o čtenářských očích, které se rozkoukávají; o čtenářském nosu, který nasává; ale potom, nemůžu si pomoci, vás ten příběh zasáhne!!! Jen silou vůle jsem se rozhodl nesáhnout hned po druhé části této tetralogie, ale nechat ještě v sobě dozrát dojem z první části.
Text není náročný, odpovídá charakteru "hoch literatur" evropského románu s italskou specifikací. Jazyk, který je citově zabarvený coby vyprávění a vzpomínaní na dětství s odstupem několika desítek let, občas působí jako výlev až výkřik, ale nikdy nedotažený. Atmosféra je vystavena tak, že sice občas tápete, jaká je asi atmosféra poválečné Itálie, v tomto případě Neapole, zvláště pak jedné čtvrti, kde se příběh hlavně odehrává. S vlastními pravidly i zákony bez ohledu na legislativu a jen silou vůle a dobrého úmyslu je lze překonat, osvobodit se od nich. Ale i bez znalosti stinné minulosti tehdejší Itálie, a ne takové jako v případě Německa (jako je např. v románu i filmu Předčítač), se necháte unést samotnou podstatou vztahu Geniálních přítelkyň. Velmi intimního až niterného, dle mého, bez ohledu na to, jestli je čtenářem žena nebo muž. V závěru se pak dostaví závan počínajícího a všeobecně známého svobodného ducha 60. let minulého století, který častokrát "rozdrtil" jakkoliv nastavená pravidla konzervatismu a neustálého se ohlížení za válečnou a negativní minulostí spojenou s chudobou a citovou odevzdaností.
Prostě, stojí to za to, ten příběh, ta historie, takové přátelství se bude vždy opakovat, kdekoliv a kdykoliv, bez ohledu na minulost, dobu i místo, bude to teď a tady a vy budete vzpomínat. Odpočiňte si od thrillerů a detektivek plných jednostránkových kapitol a několika postav co do složitosti, Geniální přítelkyně jsou divadlem v tom nejlepším slova smyslu.

veronika431
18. června

Přečetla jsem jedním dechem. Výborně vypravěčsky zvládnutá, poutavá. Rozhodně mohu doporučit.

JajaCZ
13. června

Pri voľbe tejto knihy som mala obavy, že ma sklame, že ma nebude baviť, ale naozaj som sa obávala zbytočne. Kniha, ktorá nádherne popisuje priateľstvo, rivalitu, lásku, žiarlivosť. Rozhodne sa teším na pokračovanie, som zvedavá, aké karty namiešal osud hlavným hrdinom :)

sasena
10. června

Čte se to moc dobře, italské reálie od minulého století až do současnosti jsou pro mě hodně zajímavé. Příběh hlavní postavy a její kamarádky /oné geniální přítelkyně/ je doplněný o řadu dalších, více méně zajímavých postav. Přečetla jsem všechny 4 díly a lituji, že už nejsou další.

Marika Vanova
09. června

Tak tenhle příběh mě opravdu hodně bavil. Trochu jsem se bála, tady z těch komentářů, ale je to fajn, bláznivý, italský román a jdu do rezervace druhého dílu v naší knihovně.

knih.sasa
07. června

Humbuk. Nezaujala. Možní je na vině moje přehnané očekávání, ale o Itálii 50. let jsem se dozvěděla, že otcové mlátili ženu a děti, málokdo studoval víc než 4 třídy a že ti, co neměli vzdělání, měli nakonec stejně nejvíc peněz (to platí dle mě dodnes).Čekala jsem, že se ocitnu v uličkách Neapole a "trochu i poznám", ale nepodařilo se mi to. Bonus - Italové pořád řvou a přehrávají své emoce, čtvrti vládne jedna rodina (kde je to jinak, prosím Vás?). Celé dětsví a dospívání vzhlížet ke kamarádce, které jde vše snáz než mě, mi jako námět nestačilo.Neustálé hloupé soutěžení zřejmě není nic pro mě. Jedna hvězdička za opravdu kvalitní překlad, krásně se to čte, kdyby mě to nenudilo.Další díly už vážně ne a seriál si možná pustím k žehlení.

Rihatama
26. května

Italská Neapol v 50. letech, kde podřízenost chudých jde ruku v ruce s okázalostí a arogancí bohatství a bohatých, s občasnými výbuchy nesouhlasu se stavem věcí. V tomto prostředí se rodí a klikatymi cestami ubírá a rozvíjí přátelství dvou dívek. Obě se přitom svým vlastním způsobem snaží vybřednout z bídy a vymanit ze zaběhnutého ekonomického, společenského soukolí své rodné, chudinské čtvrti. Ani dnes není život v Neapoli snadný, natož před 70 lety. To musela být teprve "itálie", s bitím, rvačkami, zabíjením... Ferrante vytvořila realistickou italskou ságu plnou propletených vazeb, zásnub, svateb, rozchodů, urážek usmiřování, násilí, zrady, vášně. Nejde ale jednoduše onálepkovat dílo coby ženskou literaturu. Skrze všední problémy života obyvatel jedné neapolské čtvrti, navinuté na životy obou hlavních protagonistek, někdy více někdy méně nenápadně probleskují turbulentní politické tlaky své doby a šněrovačky společenských konvencí. A přece, i přes nepochybnou literární kvalitu díla a fakt, že Itálie i italština patří k mým oblíbeným, mne tímto dílem Ferrante příliš neoslovila. Každá kniha má holt svého čtenáře.

lidunka1
24. května

První kapitola mě nezaujala, tak jsem ji odložila.

Aymira
16. května

Neapol, padesátá léta. V typickém jihoitalskem městském prostředí vyrůstají dvě holčičky. Elena a Lili. Elena nás svým vyprávěním provází prvními školními krůčky a dospíváním. Poznáváme, jaké to je žít pod vlivem italského temperamentu, kdy ke křiku a fackam není daleko, přesto to není považováno za nic pohorsujiciho, protože Italové prostě takovi jsou.

Obě dívky k sobě nalézají cestu pozvolna, a i přestože jejich životní cesty jsou rozdílné, jsou něco jako nejlepší přítelkyně. V průběhu let z nich vyrůstají dospělé slečny, které zažívají první platonicke i opravdové lásky a poznávají svoji sexualitu.

V knize je výborne popsáno právě prostředí života v jedné neapolske čtvrti se všemi jejími obyvateli. Připouštím, že těch obyvatel a jmen je v knize tolik, že se mi pletla a pátrala jsem, kdo patří ke které rodině. Muži jsou ochránci žen a soupeři na život a na smrt, v příběhu cítíme i pravidla camory. Není nic neobvyklého se v 15 letech zasnoubit nebo uzavřít sňatek z rozumu.

Nevěděla jsem, jak knihu hodnotit. Léta dospívání byla určitě zajimavejsim čtením než první roky v knize vypravene. Konci chyběla ta správná gradace a proto se nakonec přikláním jen k prumernemu hodnocení. Nicméně je to typ knihy, který zřejmě dlouho utkvi v paměti.

Verrrunka
16. května

Musím se přiznat, že jsem ke knize přistupovala trochu skepticky, zase ta všechna reklama kolem a tak... No ale nezbývá mi nic jiného, než sklapnout paty a jít slepě s davem. Protože něco tak poutavě, barvitě napsaného jsem nečetla hodně dlouho. Z knížky úplně dýchá ta atmosféra Neapole. Jednu hvězdičku ubírám za trochu pomalejší rozjezd, chvíli mi trvalo, než jsem se začetla. A pak, už mi dlouho nebyl nějaký charakter v knize tak nepříjemný jako Lila, ale té se asi v dalších dílech nezbavím no :-)

slecnapeta
13. května

Vzhledem k všeobecnému nadšení jsem čekala něco jiného, víc strhujícího, ale kniha je vlastně taková příprava na další díly. Nejsem ale natolik uchvácená, abych hned běžela pro druhý díl a dál hltala, co přijde, prostě nechám uležet a pak si ráda přečtu pokračování. Příběh je moc pěkně sepsaný, je nutné se akorát zorientovat v postavách a vztahy mezi nimi.

Tirisa
06. května

Ze začátku mi dělalo problém se na knihu napojit. Měla jsem problém se stylem vyprávění, kde není moc přímých řečí. V nějakou neurčitou chvíli se to ale najednou zlomilo, a i když tu zdánlivě nejsou žádné velké akce a výbuchy emocí, přesto jsem ke knize sedala každou možnou volnou chviličku, abych mohla číst dál a dozvěděla se, co se s osudy všech ve čtvrti bude dál dít....
Vlastně ani teď nedokážu popsat pocit, jaký z knihy mám...nebo jaký jsem měla, když jsem ji ještě četla...Prostě v ději a událostech se nic moc extra nedělo, a i přesto mě to ke knize táhlo jako kdyby v sobě měla nějaký magnet...Zvláštní pocit...

DanaSitta
04. května

velmi zajímavá kniha. Stojí za přečtení.

Zrzavá_Tereza
28. dubna

Není to napínavé, není to akční, neděje se tu něco, čemu bych chtěla přijít na kloub. Ale těšila jsem se z práce domů, i na cestu tramvají až se zase začtu, a po ranní procházce se psem jsem chvátala zpátky do postele, abych si před uspěchaným dnem přečetla ještě pár stránek... Takže ano - něco na té Ferrante bude.