Nadácia
Isaac Asimov
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479535/bmid_nadacia-xC4-479535.jpg
4
1441
1441
Nadace / Nadácia série
1. díl >
Držiteľ ceny Hugo za najlepšiu žánrovú sériu všetkých čias. Kultová sci-fi séria Nadácia vychádza v novom slovenskom preklade pri príležitosti stého výročia narodenia autora Isaaca Asimova. Na začiatku tridsiateho milénia dosiahlo Impérium svoj vrchol. Rozpína sa do všetkých kútov galaxie a nikdy nebolo také mocné ako teraz. Len zakladateľ novej vednej disciplíny psychohistórie dokáže predvídať eminentný úpadok nasledovaný tridsiatimi tisícročiami chaosu a konfliktov. V snahe zachrániť vedomosti ľudstva a skrátiť obdobie chaosu na nevyhnutné minimum založí psychohistorik Hari Seldon na opustenej planéte na okraji známeho vesmíru maják nádeje pre budúce generácie. Toto útočisko pre tie najväčšie mozgy ľudstva nazve Nadácia. Séria Nadácia je základným kameňom moderného sci-fi žánra a dnes je považovaná za klasiku svetovej literatúry. Isaac Asimov stvoril svet, v ktorom nastoľuje problémy aktuálne aj sedemdesiat rokov po prvom vydaní.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2020
,
Lindeni
Originální název:
Foundation, 1951
více info...
Přidat komentář
Konečně jsem se pustila do kultovního scifi díla... a mám rozporuplné pocity.
Téma je originální a zajimavě zpracované, líbí se mi i dějové skoky (časem se člověk zorientuje, kde je a to hledani me bavi), bavil me Seldon a starosta Hardin. Bavily mě dialogy a kličkování historii.
Co mě ale velmi zklamalo byla nepřítomnost žen. Sice Asimov vymyslí techniku budoucnosti, ale ženy jsou pro něj asi moc sci-fi...
Kromě dvou mini zmínek ženy zastupujr jen ve dvou krátkých dialozích hysterická hašťeřivá dámička, jejíž myšlenky a důvody nám autor ani nenastíní...
Což můžu omluvit dobou, ale pak např F. Herbert dokázal psát o zajímavých ženách!
Navíc zbytek postav, zvlášť v třetí části, je velmi povrchní a stereotypní, takže jsem se i ztracela, kdo je kdo...
Každopádně si prectu další díly, i přes nedostatky je to zajímavé dílo.
Po shlédnutí seriálu jsem chtěla poznat originál. Začala jsem chronologicky knižními prequely, které mě celkem bavily a těšila jsem se, až dostanu na úroveň seriálu a teď? Uf, to je tak strašně něco jiného, že se nestačím divit, jak vypadá předloha. Tvůrci seriálu změnili děj, postavy a jejich pohlaví, zkrátka zůstalo jen pár slov a myšlenek.
Přestože jsem velkým zastáncem knižních předloh, které bývají lepší, mě tato neoslovila. Je to dílo ve skrze o politice, o neustálých dialozích bez většího děje - ten je shrnut v několika větách a časových skocích. I když myšlenka je velká, nebavilo mě provedení.
Navnaděn krásným vizuálem a hereckým obsazením jsem se pustil do nového seriálu z roku 2021. Ale netrvalo dlouho a říkám: cože? Za nějakou dobu pak: Cože?? A po chvíli opět: COŽE??? Takže... buď mám závažný případ ztráty paměti, nebo filmaři svou licenci pojali hodně svérázně, až svévolně! Co teď? Četl jsem to hrozně dávno, nemám zrovna čas hrabat v zatuchlém regálu a hledat staromódní svazek vyrobený z jakési namleté přírodní celulózy. Nezbylo než zainvestovat do nalezení pravdy o reputaci páně Asimova a zakoupit knihu mluvící. Vyslechl jsem, co mi vyprávěla a nyní opět uklidněn, a na nějakou dobu bez obav z návštěvy dr. Alzheimera, můžu ponechat 5 hvězdiček. To proto, že základní kámen sci-fi literatury časem neutrpěl žádné úhony, jak je ostatně v přirozenosti kamenů obecně a těch základních zvlášť.
Uf... tady se špatně hodnotí. Je tu strašně znát stáří a realita doby vzniku, co se týče vylíčení techniky. Ale jinak Nadaci není co vytknout. Člověk zůstane člověkem i po 10 000 letech a snaha o pozvednutí člověka se bude vždy bít se snahou na tom vydělat a usurpovat si moc pro sebe. Tohle se nám v příbězích Nadace snaží Isaac Asimov předat. Ale zároveň nakousne i další témata - Život civilizace v cyklech. Úpadek až do stádia barbarství, akorát s atomovkama v rukou. A taky toho, že se výsledku dá dosahnout bez krveprolití za pomoci náboženský manipulace.
Rozhodně to je zajímavá a myšlenkově bohatá kniha, která stojí za přečtení. Beru ji jako úvod do Asimova a série Nadace.
Nadace byla po dlouhé době knížka, do které jsem se opravdu začetl. Celá myšlenka a nápad je zcela unikátní a moc se mi líbí. Děj je neustále zajímavý a autor nechává dost místa pro představivost, což je alespoň pro mě skvělé.
Ach jo... Od Nadace jsem očekávala opravdu hodně, bohužel mě dost zklamala. Nedokázala jsem se pořádně začíst, hrozně jsem se ztrácela v ději i v čase. Možná by bylo fajn dát alespoň na začátek každé části jenom malou vsuvku, v jaké době se to odehrává a kolik let vlastně uplynulo. Postavy se střídaly tak rychle, že jsem se si nestihla k nim udělat žádný vztah. Kniha je složená převážně z dialogů, a i když mám dialogy v knihách ráda, tohle bylo na mě příliš. Fakt je mi to líto, když se jedná o takovou klasiku mého oblíbeného žánru, jenže mě to vyloženě nesedlo. Dalším dílům ale šanci ještě dám.
Konečne sa dostávam k tejto scifi klasike a som rada, že som ju konečne dala. Páčila sa mi "vydrbanosť" hlavných postáv, ktoré nejakým spôsobom nakoniec vždy vyriešili problém, ktorému čelili. Teším sa na ďalšie časti!
Jsem milovník scifi z doby jeho zlaté éry. Asimov, Simak atd. Když jsem nedávno viděl televizní adaptaci Nadace, po půl hodině jsem to vypnul, nechápal jsem jsem, co to má s Asimovem společného. Hned jsem si tedy přečetl znovu knihu. Styl, nápady, logika, ta víra v lidství, v člověka více než v techniku... prostě paráda. Z dnešního pohledu možná "bez násilí a sexu", ale za mne "plný počet".
Knihu jsem přečetl znovu po asi 15 letech na spravení chuti po vpravdě úděsném seriálu. Klidná, neakční a přemýšlivá SF je (hlavně svým hlavním námětem) stejně působivá jako před lety. Je však pravda, že některé její části už poněkud zestárly, a proto oproti dávnému prvnímu dojmu hodnocení o jednu hvězdu snižuji.
Tentokrát jsem četbu celé série pojal chronologicky a musím říct, že po 'Předehře' a 'Zrození' je Nadace balzámem na duši scifisty. Klasická space opera, čtivá, s věrohodnými hrdiny a dějem. Prostě vše co od dobré knihy očekáváte. Přesto je tu drobná pachuť. Když jsem ji četl před třiceti lety, byl jsem nadšen mimo jiné i z myšlenky státu ovládaného činorodými kupci, kteří nahradili staré aparátčíky. Logicky. Tehdy to pro nás bylo téma dne. Dnes se na tento dějový prvek dívám očima člověka, skutečně žijícího ve světě řízeném oligarchy a mé pocity jsou diametrálně odlišné, takže místo pěti hvězd, které bych bez váhání dal po prvním přečtení, teď jen čtyři. Za vyplněnou předpověď :-) Paradox doby.
Vratil som sa k najstarším spomienkam na knižky z detstva, trochu ako hrať sa z tamagočim, chvíľu rozmýšlate ako vás to mohlo kedysi tak baviť , ale nakoniec prevládnu tie pozitívne spomienku na tú dobu ...
Knihu jsem poslouchala jako audioknihu a musím přiznat, že jednu hvězdičku navíc dávám za namluvení, to byla špička. Pomalé a napínavé sci-fi, sice bez nějakých akčních scén, ale hlavně je to o dialogu mezi postavami a i přesto se autorovi podařilo udržet moji pozornost, super.
Hm. Mierne sklamanie. Čakal som od toho nepredstaviteľnú pecku, ktorá mi nedá dýchať a donúti ma to hltať jednu stránku za druhou, ale opak je pravdou. Čítal som to kľudne bez vzrušenia a bez nejakých extatických stavov. Bolo to dobré, nadpriemerné, ale sem-tam nuda a to skákanie v čase som nepobral spočiatku. Ale fajn. Teším sa na ďalšie diely.
Vynikající klasické dílo, a také jeden z mála příkladů sociologického způsobu vypravování. Kniha rozhodně není pro každého – nejde tu o postavy, nejsou tu žádné vesmírné bitvy, autor se zaměřuje jen a pouze na myšlenky. Právě tím je ale tak fascinující a poutavá.
Nadace, je knihou která nemá děj. Je totiž výhradně složena pouze z dialogů. Zároveň se dá říci, že časovou stopou prostupuje několik povídek, které mají společného jmenovatele. A tím je jeden hrdina, který se snaží odvrátit hrozící nebezpečí. Všichni se přitom spoléhají na přesnost výpočtu psychohistorika Hariho Seldona. Zde jsem prvně nadzvedla obočí. S přesností na minutu Sheldon vypočítal, co se stane v nesmírně vzdálené budoucnosti. Ehm... Za nejlepší povídku považuji část Starostové. Hardin mě opravdu bavil. Ale zároveň se zde v plné nahotě ukázalo, proč povídky vlastně nemám ráda. Když se do příběhu ponořím a ten mě doslova pohltí, tak je z nenadání konec. A začíná jiný příběh s opakujícím se procesem poznávání a po vnoření se do příběhu je už zase konec. To není nic pro mě. Důvodů, proč jsem i přes tento značný nedostatek dala knize plný počet bodů, je hned několik. Povídky jsou ve směs velice dobré. Nadace je jednou z nejlepších bezdějových knih. Ale především, mne naprosto uchvátilo zpracování audioknihy. Pan Martin Myšička, ale také režisér Hynek Pekárek si za tuto audioknihu doufám odnesou nějaké ocenění. Bylo by nanejvýš zasloužené.
Nevím, proč jsem tak dlouho dokládala přečtení Asimova. Sehnala jsem první díl a během jednoho večera ho celý smlsla, hned jsem začala shánět další. Skutečně mě kniha vtáhla do děje. Nechce se mi věřit, že kniha je tak stará.
Musím souhlasit s komentářem níže od Rawen616. Začátek je opravdu skvělý a má výborný námět. Pak tedy přijde to skákání v čase. Přesto, mě to ale bavilo, i když občas zorientovat se v tom mi chvilku trvalo po každém skoku.
Namlsán řečmi o obrovsky významné a uznávané monumentální scifi jsem s mírnou nedůvěrou uchopil knížečku malého formátu o cca 200 stránkách a bohužel má nedůvěra se nemýlila. Začátek je tedy ještě skvělý. Sympatický hlavní hrdina přilétá do velmi dobře popsaného "planetoměsta" kde se potkává s matematikem předvídajícím blízký konec civilizace (který i přesně spočítal) ale má plán jak mu zčásti zabránit. Následuje jejich zatčení, konspirace...a nazdar. Tenhle super námět je jen prvních pár stran a můžete na něj v klidu zapomenout. To co následuje je úmorné skákání v čase do daleké budoucnosti od jedné nezajímavé postavy ke druhé a prakticky jen nonstop politikaření. Navíc kvůli malému rozsahu velmi zhuštěné. I když jde o scifi je to samý král, císař, kupec, vévoda a neustále se řeší dohody o tom které město či planeta se ke komu připojí a do toho všeho církev, tedy ona Nadace, tahá za nitky. Když už si konečně zapamatujete jedno jméno, pak v další kapitole následuje časový skok a nastoupí nové, povětšinou zcela nezajímavé a nesympatické, postavy. I přes ten mini-rozsah se to čte šíleně těžce a jsem opravdu rozčarován. Zejména tím, že jsem krátce před Nadací dočetl již poněkolikáté Dunu a i když je také plná politikaření a "feudálního" vesmíru, tak je o několik levelů výše a neskutečně jsem si ji užil, možná víc než poprvé. Duně totiž ten svět věříte a působí velmi propracovaně, cize, neskáče se tam v čase a drží se to okruhu několika zajímavých postav. Nadaci bohužel právě dočítám jen s obrovským sebezapřením a opravdu nechápu čím se toto dílo stalo tak uznávanou klasikou. Pravdou ovšem je, že mi Asimov moc nesedí celkově a neužil jsem si ani legendární sbírku Já, robot. Ve své době byla Nadace asi super, pár zajímavých nápadů obsahuje ale bohužel, podle mého názoru, nezestárla tak elegantně jako jiné scifi klasiky.
Zajímavé, jak Asimov na pár stránkách s několika událostmi dokáže hýbat dějinami.
Štítky knihy
space opera sci-fi zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2009 |  Nadace |
| 1993 | Já, robot |
| 2009 | Nadace a Říše |
| 1993 | Konec Věčnosti |
| 2010 | Druhá Nadace |
Potřetí s odstupem dalšího desetiletí a pořád je to zajímavé a dobré. Hrozně mě baví tady v diskusích to srovnávání se seriálem, zvláště, když je jasné, že Nadace je nezfilmovatelná. Tedy pokud nevezmete název a nenaroubejete na to běžná vztahovou prasárničku napsanou jak přes kopírák. Ale tu politiku, debaty a diskuse a plány v plánech to zfilmovat nejde a je třeba na to být nastaven.