Nadace

23.10.2022

Nadace Isaaca Asimova, jedna ze dvou nejslavnějších a nejkvalitnějších sci-fi sérií působí vedle komplexnější a filosofičtější Duny téměř všedně. Obě se odehrávají zhruba ve stejné době. Nadace v roce 11 988 galaktické éry, což odpovídá roku 23 574 našeho letopočtu. Příběh Duny začíná v roce 10 190 hegemonie Guildy, což by mohlo být někdy kolem roku 22 000 po Kristu. Duna představila neuvěřitelně živoucí a veskrze cizí svět s lidstvem povzneseným vysoko nad naši úroveň. Nadace se spokojila s klasickým motivem umírající říše, jejíž společnost se od té naší nijak zásadně neliší. Dojem ještě více podporuje adorace atomové energie, která připadá všední i lidem ve 21. století, natož aby mohla být výkřikem techniky ve 223. století. Na kvalitu příběhu to ovšem nemá žádný vliv.

12.09.2022

Na Nadaci mě zaujala příjemná změna perspektivy - nesledujeme typické schéma postavy, která se mermomocí snaží co nejrychleji zachránit svůj svět, sledujeme dlouholetý vývoj, kde se charaktery nepokoušejí odvrátit neodvratné, ale pouze zmírnit průběh. Na tomto příběhu není až tak důležitý ten sci-fi prvek - podstatná je kombinace politiky, kultury a náboženství. Sledovat řešení krizí bylo zábavné a tento prvek jsem si na knize velmi užívala.

Co se nedostatků týče, měla jsem problém se orientovat v jednotlivých kapitolách. Nepřeberné množství postav, které povětšinou nejsou nijak blíže uvedeny, řeší nepřeberné množství problémů, a čtenář je vždy vržen doprostřed změti občanských povstání, soudů, a hrozeb válek. Pátá část sice všechno pěkně uzavře, ale pro mě tato nekonzistence a skákání byly velmi náročné.

Dále bych ocenila, kdyby si autor více promyslel a představil psychohistorii - jak by to mohlo matematicky fungovat? Jak by se to dalo představit čtenáři více do hloubky než "pravděpodobnost, wow"?

Každopádně se v sérii pokračovat chystám. Ano, technologie je poněkud zastaralá, ale v Nadaci vlastně slouží jen jako pojítko pro politické a společenské změny, které jsou popsány brilantně. Jen doufám, že další díly budou konzistentnější.

3,5*

22.08.2022

(SPOILER) Na to, jaká pověst knihu předchází, musím bohužel konstatovat, že jsem trochu zklamán. Nevadí mi, že je kniha jaksi zastaralé sci-fi, to je spíše zábavné, ale její celkové pojetí.
Kniha vychází ze zajímavě premisy předpovídání budoucnosti a z ní vyplývající možnosti tu budoucnost ovlivňovat. V průběhu se však postupně změní v jakési společensko vědní či společnost - analyzující dílo, které ztrácí svoje sci-fi atributy a mění se v šachovou partii různých společenských sil a trendů (náboženství, moc obchodu, technologie..). A ta partie mi bohužel prijde jednoduchá a schematická.
Z knihy lze vycítit myšlenkové klima doby, ve které byla kniha napsaná - tedy brzo po 2. sv. válce, kdy spolu o moc soupeřily dva mocenské bloky, každý postavený na jiné ideologii a jiných principech.
Spolu s 101evca se také musím ptát - kde jsou ženy a děti? (a jiné nepřevídatelné elementy :)

18.08.2022

(SPOILER) Not great, not terrible
Bohužel, silně zestárlá klasická sci-fi, od které jsem toho čekal asi daleko víc, chápu fanoušky Asimova, ale jeho koncept už dnes asi moc lidí neoslní.
Nejlepší za mě na knize bylo pletichaření a téměř neuvěřitelné rozuzlení každého časového období, nedivím se, že si některé světy Nadaci zidealizovali až k náboženství
Každopádně jsem našel svatý grál inspirace George R. R. Martina:)

Upřímně nevím, jestli je pro mě tak těžké se do nějakého fantasy nebo sci-fi dostat, ale toto je už několikátý kus za poslední dobu, který předčasně odkládám. Pokud jsem nějaký dočetl, tak bych ho pro změnu nebral jako zásadní četbu. Ale přesto taková Duna byla zážitek obřích rozměrů. Zde mě příběhem prostě nedrží nic, co bych mohl pokládat za zájem. Rozuměl jsem premise, ale tím to pro mě končilo.

13.07.2022

V devadesátých letech to bylo pro mě absolutní zjevení a kniha, kterou jsem četl s otevřenou pusou. Dnes při dalším čtení si člověk uvědomí, jak zoufale zastaralé sci-fi to vlastně je. V podstatě v ničem se Asimovovi nepodařilo vystihnout budoucí vývoj. A vůbec celá predikce výchozí situace mi přišla na vodě. Mohly by civilizace létat mezi hvězdami, když na druhou stranu v průběhu několika let nebyly schopny ovládat ani jadernou energii? Může věda (bez zásadních násilných zlomů zvenku, které Asimov nenastiňuje) takto degenerovat v průběhu jedné generace? Přesto nostalgické čtení a jsem rád, že jsem se k Asimovovi vrátil.

07.07.2022

Čteno velmi pozdě, ale nadšení to vyvolalo obrovské. Nemá to spád, nemá to zapamatovatelné charaktery, ale má to takovou míru geniality, že to nejde hodnotit jinak, než jako KLENOT.

10.05.2022

První zklamání bylo, že jsem se nedozvěděl nic o sdružování majetku za účelem dosahování společensky prospěšných cílů. Jinak hezké sajfíčko. Kdybych měl víc výtisků, udělal bych si z nich podstavec pod vitrínku, kam bych si dal Dunu a Hyperion.

21.04.2022

Kultovní dílo sci-fi. Z jednoho úhlu pohledu beznadějně zastaralé. Zejména technické vynálezy jsou poplatné své době, ale i představa o možnostech psychologie.
Na druhé straně důsledky lidského konání, jeho motivy, otázky víry a nevíry, síly a moci - to vše se v historii stále opakuje a nadále opakovat bude...

15.04.2022

Mám s touhle knihou hned několik problémů. Předně celý námět založený na předvídání budoucnosti na základě psychologie, a to do té míry, že je celá společnost postavena do zcela konkrétní situace. Naprostý nesmysl. Ano, určité tendence se v historii opakují (např. renesance x klasicismus), ale tím to končí. Dnešní představa o příštích staletích je asi stejně přesná jako lidí z 15. století o dnešní době.
Další autorův nedostatek vidím v až absurdní důkladnosti s jakou jsou z celé knihy vynechány ženy nebo děti. V knize vystupují až na jednu drobnou výjimku samí dospělí muži, kteří mají moc, touží po moci nebo po penězích. Je snad pro Asimova žena, nebo láska, nebo třeba rodina moc komplikované téma, aby bylo zahrnuto do jeho knihy? Asi ano. Autor tím vlastně říká, že vývoj světa určují jen muži, co stojí v čele. To je hodně omezený názor.
Co mě na knize bavilo, jsou politické intriky, pletichaření a celkově postava Hardina. Po jeho odchodu ze scény už v knize prakticky nic není.

12.04.2022

S ohledem na rok vzniku 1951 teda špička. Plné intrik a detektivních zápletek jak z Duny či Hry o trůny. Moderní přístup, ale zároveň tročku pro dnešní dobu již nemoderní způsob psaní. Tato kniha, kdyby vyšla nyní v moderním přepracovaném hávu, byla by velkohit. Pro dnešního čtenáře může působit chvílemi trošku strnule a mílo barevně a omamně.

01.04.2022

Psychohistorie je věda, která odhaluje věci budoucí na základě lidského chování. Není divu, že se tak Hari Seldon dohmátnul toho, že Galaktická říše spěje ke svému úpadku a rozhodne se proti tomu po svém bojovat.

Kniha členěná do pěti povídek, které nás provázejí postupnými krizovými situacemi v historii Nadace, což je soubor vědců, kteří původně byli zaúkolování pro sepsání encyklopedie lidského vědění.

Počtení stavějící na manipulaci, kličkách a intrikách. Stěžejním prvkem se stávají rozhovory ústředních postav. Ty se v každé povídce mění, neboť jsou mezi nimi desítky let rozdílu. Díky tomu sledujeme vývoj Nadace, ale chybí zde nějaké větší přilnutí čtenáře k postavám.

Nadace vyšla audioknižně ve zpracování vydavatelství OneHotBook. Jako interpret byl zvolen Martin Myšička, který příběh namluvil poklidným hlasem vhodným pro počtení na dobrou noc. Zde bych ovšem volila jiný tón, který udrží pozornost posluchače vzhledem k charakteru knihy.

28.03.2022

Potřetí s odstupem dalšího desetiletí a pořád je to zajímavé a dobré. Hrozně mě baví tady v diskusích to srovnávání se seriálem, zvláště, když je jasné, že Nadace je nezfilmovatelná. Tedy pokud nevezmete název a nenaroubejete na to běžná vztahovou prasárničku napsanou jak přes kopírák. Ale tu politiku, debaty a diskuse a plány v plánech to zfilmovat nejde a je třeba na to být nastaven.

26.03.2022

Konečně jsem se pustila do kultovního scifi díla... a mám rozporuplné pocity.
Téma je originální a zajimavě zpracované, líbí se mi i dějové skoky (časem se člověk zorientuje, kde je a to hledani me bavi), bavil me Seldon a starosta Hardin. Bavily mě dialogy a kličkování historii.

Co mě ale velmi zklamalo byla nepřítomnost žen. Sice Asimov vymyslí techniku budoucnosti, ale ženy jsou pro něj asi moc sci-fi...
Kromě dvou mini zmínek ženy zastupujr jen ve dvou krátkých dialozích hysterická hašťeřivá dámička, jejíž myšlenky a důvody nám autor ani nenastíní...
Což můžu omluvit dobou, ale pak např F. Herbert dokázal psát o zajímavých ženách!

Navíc zbytek postav, zvlášť v třetí části, je velmi povrchní a stereotypní, takže jsem se i ztracela, kdo je kdo...

Každopádně si prectu další díly, i přes nedostatky je to zajímavé dílo.

07.03.2022

Po shlédnutí seriálu jsem chtěla poznat originál. Začala jsem chronologicky knižními prequely, které mě celkem bavily a těšila jsem se, až dostanu na úroveň seriálu a teď? Uf, to je tak strašně něco jiného, že se nestačím divit, jak vypadá předloha. Tvůrci seriálu změnili děj, postavy a jejich pohlaví, zkrátka zůstalo jen pár slov a myšlenek.
Přestože jsem velkým zastáncem knižních předloh, které bývají lepší, mě tato neoslovila. Je to dílo ve skrze o politice, o neustálých dialozích bez většího děje - ten je shrnut v několika větách a časových skocích. I když myšlenka je velká, nebavilo mě provedení.

16.02.2022

Navnaděn krásným vizuálem a hereckým obsazením jsem se pustil do nového seriálu z roku 2021. Ale netrvalo dlouho a říkám: cože? Za nějakou dobu pak: Cože?? A po chvíli opět: COŽE??? Takže... buď mám závažný případ ztráty paměti, nebo filmaři svou licenci pojali hodně svérázně, až svévolně! Co teď? Četl jsem to hrozně dávno, nemám zrovna čas hrabat v zatuchlém regálu a hledat staromódní svazek vyrobený z jakési namleté přírodní celulózy. Nezbylo než zainvestovat do nalezení pravdy o reputaci páně Asimova a zakoupit knihu mluvící. Vyslechl jsem, co mi vyprávěla a nyní opět uklidněn, a na nějakou dobu bez obav z návštěvy dr. Alzheimera, můžu ponechat 5 hvězdiček. To proto, že základní kámen sci-fi literatury časem neutrpěl žádné úhony, jak je ostatně v přirozenosti kamenů obecně a těch základních zvlášť.

10.02.2022

Uf... tady se špatně hodnotí. Je tu strašně znát stáří a realita doby vzniku, co se týče vylíčení techniky. Ale jinak Nadaci není co vytknout. Člověk zůstane člověkem i po 10 000 letech a snaha o pozvednutí člověka se bude vždy bít se snahou na tom vydělat a usurpovat si moc pro sebe. Tohle se nám v příbězích Nadace snaží Isaac Asimov předat. Ale zároveň nakousne i další témata - Život civilizace v cyklech. Úpadek až do stádia barbarství, akorát s atomovkama v rukou. A taky toho, že se výsledku dá dosahnout bez krveprolití za pomoci náboženský manipulace.
Rozhodně to je zajímavá a myšlenkově bohatá kniha, která stojí za přečtení. Beru ji jako úvod do Asimova a série Nadace.

14.01.2022

Nadace byla po dlouhé době knížka, do které jsem se opravdu začetl. Celá myšlenka a nápad je zcela unikátní a moc se mi líbí. Děj je neustále zajímavý a autor nechává dost místa pro představivost, což je alespoň pro mě skvělé.

01.01.2022

Ach jo... Od Nadace jsem očekávala opravdu hodně, bohužel mě dost zklamala. Nedokázala jsem se pořádně začíst, hrozně jsem se ztrácela v ději i v čase. Možná by bylo fajn dát alespoň na začátek každé části jenom malou vsuvku, v jaké době se to odehrává a kolik let vlastně uplynulo. Postavy se střídaly tak rychle, že jsem se si nestihla k nim udělat žádný vztah. Kniha je složená převážně z dialogů, a i když mám dialogy v knihách ráda, tohle bylo na mě příliš. Fakt je mi to líto, když se jedná o takovou klasiku mého oblíbeného žánru, jenže mě to vyloženě nesedlo. Dalším dílům ale šanci ještě dám.