Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/250/bmid_na-zapadni-fronte-klid-vvT-250.jpg
5
8780
8780
Popisuje krutou realitu války a hluboké odtržení od civilního života německých vojáků vracejících se z fronty. Román podrobně výstižně představuje válečnou realitu takřka s novinářskou precizitou. Neukazuje heroický boj vojáků na frontě, ale soustřeďuje se na jejich utrpení a nesmyslnost celého konfliktu, zvýrazňuje tragédii generace, „jejíž prvním povoláním bylo vyrábění mrtvol“.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1967 , Naše vojskoOriginální název:
Im Westen nichts Neues , 1928
více info...
Přidat komentář
Poprvé jsem knihu četla na střední škole a silně na mně tehdy zapůsobila. Celou knihou mě doprovázela vzpomínka na mého pradědečka, který bojoval za první světové války na Piavě. Díky knize jsem si ještě mnohem lépe uvědomila co vše museli chlapci a muži ve válce zažít, s jakými vzpomínkami žili po zbytek života a proč o tom můj pradědeček nikdy nemluvil.
Knížku jsem si vybrala do čtenářské výzvy. Knihu jsem poprvé četla na střední škole a to je již opravdu, ale opravdu velmi dávno. Tenkrát, i když se mi líbila, ve mně vyvolala pocit spíše beznaděje. A tak jsem byla zvědavá, jak na mne bude působit nyní, kdy má člověk již život skoro za sebou. A musím napsat, že teprve nyní na mne kniha zapůsobila v celé své velikosti. Spisovatel Remarque a jeho knihy můžete číst opakovaně a vždy na vás bude stejná kniha působit trochu jinak a vyvolá ve vás jiné rozpoložení. Ale vždy to bude nepřekonatelný zážitek, tak jako i kniha Na západní frontě klid.
Kniha je zajímavá a obsahuje dost hlubokých myšlenek. Popisuje generaci, která přišla o život ve válce, ačkoli ji nezabili granáty.
Knihu jsem přečetla poměrně rychle, jelikož se jedná o jednu z těch útlejších, ale musím přiznat, že jsem četla i čtivější knihy.
Jestli existuje něco jako mlsný čtenář, tak jsem to já. Čtu různě - staré knihy, novinky, snad všechny žánry, ani autory si nevybírám.
Když mne naposledy “honila mlsná” v tom pravém slova smyslu, přinesla jsem si domu tvrdý kozí sýr s koriandrem. Delikátní záležitost. A když jsem včera hledala podobnou knižní delikatesu, tak jsem si z rodičovské knihovny vytáhla tento úzký svazek.
Přirovnávat Na západní frontě klid ke kozímu sýru je možná barbarství….
Rozhodně by bylo spis na místě zmínit třeba to, co jsem se biflovala k maturitě …autor tohoto světoznámého díla poukazuje na absurditu války…. Nebo něco podobného.
Včera jsem úzkou knížku otevřela poprvé, teď jsem ji dočetla. Buší mi srdce. Když jsem se v noci probudila, tak než jsem si uvědomila kde vlastně jsem, před očima mi běžela zákopová válka. Dlouho si budu v hlavě rovnat myšlenky, dlouho bude příběh dvacetiletého Pavla ve mně rezonovat. Děj je neuvěřitelně působivý.
Mojí kozí specialitě přišel na chuť některý z členů domácnosti, protože z ničeho nic zmizela z lednice.
Možná, že stejný osud potká i toto Remarqueho dílo a záhadně se ztratí z mého nočního stolku.
Tak, jak dopředu neodhadnu, komu co bude chutnat, tak si ani u této literární delikatesy nedovolím předpovědět na koho dokáže zapůsobit v celé své syrové kráse.
Nejreálnější popis války jaký znám. Partu kamarádů zmanipuluje fanatický profesor a oni dobrovolně narukují do války. Ale v první linii je lhostejné kdo je nepřítel, protože všichni na bojišti jsou pouze potravou pro kulky. Mám ráda válečné příběhy, jsou dobrodružné a většinou dobře napsané. Ale především si při poslechu této literatury vždy uvědomím jaké mám štěstí, že žiji v období zcela bez válek. Válku nechce nikdo, jenom pár pošahaných fanatiků, ale umírají nevinní. Audioknihu načetl pan Jaroslav Plesl a načetl jí vcelku obstojně.
Napsáno bez servítek a se vší tou hrůzou kterou válka byla. Místy jsem si opravdu připadal, jako kdybych to zažíval s Pavlem, bylo mi hrozně. Tolik utrápených a zničených životů, že ono možná lepší opravdu nepřežít. Právem, povinná četba.
Ešte dobre, že nebola až tak hrubá. Lebo tak smutnú, citlivú knihu by som asi na dlhšie čítanie nedala. Ja som si aj poplakala. Aj keď som prečítala plno kníh z vojnového obdobia, mám dojem, že tu som to až moc prežívala, ako keby som v tých zákopoch bola s nimi..... A je aj 15 najčítanejšia v rebríčku, takže šup no výzvy....
Jediná válečná kniha, u které jsem se fakt dojal a taky jediná kniha, kterou jsem četl asi třikrát.
Jsem mlád, je mi dvacet let, ale ze života znám jenom zoufalství, smrt, strach a skálopevnou alianci nejnesmyslnější povrchnosti s propastí utrpení. Vidím, jak národy jsou štvány navzájem proti sobě a mlčky, nevědomě, pošetile, poslušně, nevinně se pobíjejí. Vidím jak nejchytřejší mozky světa vynalézají zbraně a slova, aby se to dělalo ještě rafinovaněji a ještě déle. A spolu se mnou to vidí všichni lidé mého stáří tady i tam, po celém světě, spolu se mnou to prožívá má generace.
Po celá léta bylo naším zaměstnáním zabíjení – bylo to naše první povolání. Naše vědění o životě se omezuje na smrt. Co se má po tomhletom ještě dít? A co se stane z nás?
Přečteno jako audiokniha ve výborném podaní Jaroslava Plesla a to diky ČV 2021 Kniha, která je (byla) v některé zemi zakázaná.
Doporučuji
Poprvé jsem knihu četla někdy v prváku na střední. Od té doby jsem ji četla ještě několikrát a pokaždé mě z toho mrazilo úplně stejně. Člověku se svírá srdce lítostí nad všemi těmi chlapci, kteří museli zemřít v domnění, že to dělají pro svou "vlast". Ve skutečnosti však bojovali kvůli několika mocnářům, kteří bažili po moci a hřáli si zadky hezky v teploučku. Válka je nesmyslná a nikdy nepřinese nic dobrého. Kéž bychom si to pamatovali.
Kniha je jedna z najdrsnejších kníh o vojne. Popisy bojov v zákopoch sú realistické. Autor skvelo vystihol I. svetovú vojnu a jej nezmyselnosť. Knihu som čítal už druhý raz ( prvýkrat ešte v minulom storočí ako povinné čítanie ), teraz som si ju viac vychutnal. V diele sú aj vtipné pasáže zo zázemia. Kniha sa mi páčila, povinná čítanie pre priaznivcov vojnových románov.
Poprvé jsem tuto knihu otevřel tak dávno, až se sám divím, že jsem ji dosud nepochválil! Na západní frontě klid je nejlepší román z prostředí Velké války, který jsem kdy četl. Další slova nejsou třeba, kdo ho zná, jistě se mnou souhlasí!
Filmové hvězdy adaptace z roku 1979, natáčené v Československu, daly hrdinům knihy tváře. Výborný Donald Pleasence jako Kantorek, skvělý Ian Holm coby kaprál Himmelstoss a úžasný Ernest Borgnine jako frontový veterán Kat.
Neviem čím to je, no pri tejto knihe mám prvýkrát pocit, že na mne zapracovala všestranná agitácia a prílišné ospevovanie. Knihou som bol unesený keď som ju čítal po prvý raz, no od tej doby ubehlo už dosť času a zistil som, že svet je "iný". V tieni tohto zistenia vnímam knihu už len ako vojnový román, jeden z... Utrpenie okolo nás je často mnohonásobne väčšie, len ho "nepočuť" a "nevidieť". Posolstvo knihy však nebagatelizujem, hodnotím optikou čitateľa z minulosti.
První světová válka očima dvacetiletého gymnazisty, který doposud poznal jen zoufalství, smrt, utrpení a strach kontrastující s pevnými přátelskými vztahy na frontě. Román vykresluje krutost, ale i absurditu a nesmyslnost války. Doporučuji převážně čtenářům silnější povahy a se zájmem o válečnou literaturu, ale myslím, že ne nadarmo je toto dílo povinnou četbou několika škol. Proto věřím, že by neuškodilo, když si Remarqueovo (své doby) kontroverzní dílo přečte každý.
Rozhodně se nebojte číst Remarqua s předpokladem, že bude nudný, neboť představuje povinnou četbu. Na západní frontě klid je napsaná velice “současným” stylem. V jedné chvíli do vás řeže visící střeva a odpadávající plíce, v druhé vám mačká slzy poetickými myšlenkami mladého kluka, jehož život někdo zničil, ještě než dosáhl dvaceti let. Po celou knihu se spolu s Pavlem budete marně snažit zjistit, kdo byl ten někdo. Kdo jen může způsobit takové hrůzy? Odpovědi se nedočkáte, Remarque přece nemohl zodpovědět otázku, již se ještě dnes vůbec bojíme položit.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) zfilmováno psychologie německá literatura autobiografické prvky západní fronta (1. světová válka)
Autorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Remarque je autor pro všechny. Muže i ženy různých generací, vkusu, preferencí i nárocích na literaturu. Je prostě skvělej. Jeho nejslavnější román to potvrzuje na každé stránce.