Muž jménem Ove
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/191816/bmid_muz-jmenem-ove-Joe-191816.jpg
5
4482
4482
Ovemu je 59 let. Řídí saaba. To, že byl na pozici předsedy družstva vystřídán už před pár lety (což on sám považuje za převrat), mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. Příběh, který od začátku promění všechny, kdo se s Ovem dostanou do styku. Román Fredrika Backmana o starém vzteklounovi odvedle komicky ztvárňuje řadu situací, které nám jsou důvěrně známé. Je to kniha, jež dokáže stvořit svůj vlastní svět, ale zároveň nám říká něco důležitého o nás i naší době. Příběh se nese ve stejném duchu jako film Lepší už to nebude s Jackem Nicholsonem.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , HostOriginální název:
En man som heter Ove , 2012
více info...
Přidat komentář
Jedna z nejsmutnějších a zároveň nejhezčí kniha, kterou jsem kdy četla. Jedna z těch, kterou musím mít doma a přečtu si jí znovu.
''Na domech je nejlepší to, že nikdy nejsou dokončené''
Přirovnání k filmu Lepší už to nebude s Jackem Nicholsonem docela sedí. Jen ten americký „hepík“ to nekazí. Za sebe musím říct, že už dlouho jsem nic tak dojemného nečetla. Ale ne pateticky či sladkobolně dojemného. Tohle bylo dojetí z čistoty, z poctivosti a lásky. Moc bych si přála, aby mě někdy někdo miloval tak jako Ove svou Sonju.
Nádherná knížka, která má v sobě přesně to, co má dobrá kniha mít. Skvěle vystavěný příběh, který je protkán směsicí úsměvného humoru, dojetí a především obrovské lásky. Ove byl svůj a já si ho takhle oblíbila. Nemohla jsem se od knihy odlepit a přelouskala jsem jí za jedno odpoledne.
Neumím popsat, proč mě kniha dostala, ale od začátku do konce jsem řádky hltala. Snad tím, jaký Ove byl, jaké trpké poznámky k lidem měl, jaký byl poctivec a v jádru dobrák, jaký prožil nebo nežil život, ale hlavně tím, jak příběh autor napsal a taky jak mi padl do nálady. Dočítám s melancholickým úsměvem a slzou v oku.
Musela jsem se nutit do čtení,přesto jsem se pracně dokousala na poslední stranu a plavu zde zřejmě proti proudu,jelikož mě příběh ničím nezaujal. Je to zoufalé čtení...zoufalé proto,jak autor přesně vykreslil lidi tohoto věku,kteří mají svůj svět a nejede přes to vlak...starají se o to,do čeho jim nic není,jsou protivní a v určité fázi mi přijde,že už jsou mrtví a ani o tom neví.
Že je nakonec Ove velký dobrák s velkým srdcem...mno,spíš to na mě působilo jako nějaký záchvěv lepšího chování. Vtipná kniha vůbec není,chvílemi dost zdlouhavé.
Pohodové čtení o velkém bručounovi s velkým srdcem,kterého si musíte zamilovat. Kniha zároveň čtenáře rozveselí i rozesmutní,moc krásný příběh.
Krásný dojemný příběh, o jednom "starém" mrzoutovi, který vás chytne za srdce a vy čtete a čtete a zjišťujete, že on ten Ove, zase nebude takový bručoun. On to bude docela dobrej chlap, se kterým se život nemazlil, a tak se on nemazlí s ostatními.
Na začátku jsem si říkala, že ty jeho "zásady" jsou fakt na hlavu, a že to autor trochu přepísknul s tou negací hlavní postavy. Jenže záhy jsem zjistila, jak jsem se spletla a hle, Oveho jsem si víc a víc během čtení oblíbila, až tak, že mi bylo z konce knížky smutno. Backman prostě umí vtáhnout do děje!
Rozhodně doporučuji si přečíst. Za mě je to úžasné dílo. I když mě daleko víc uchvátila Backmanova "pohádková" Babička :-) (= Babička pozdravuje, a omlouvá se).
Knihu Muž jménem Ove jsem si půjčila jako audio knihu a poprvé se do ní zaposlouchala v loňském roce na dovolené. Oveho jsem poslouchala mnohem raději než chrápajícího Němce z vedlejšího přívěsu :-), jen jsem vždy zaspala konec kapitoly. Knihu jsme si tedy celou znovu pustila při cestě domů a kolony najednou nebyly dostatečně dlouhé :-).
Letos přeposloucháno v klidu při žehlení :-). Zajímavý příběh, ale po čtvrté se k němu asi nevrátím.
Po této knížce jsem pokukovala opravdu dlouho a nevěděla, jestli si ji pořídit. Něco mě k ní táhlo, ale vždy jsem si vzpomněla, jak ji všichni srovnávají se Stoletým staříkem. S tímto názorem silně nesouhlasím. Tato kniha čtenáře pobaví a zároveň dojde. Nakonec to dojde do toho, že jsem se usmívala se slzami v očích. Kdežto Stařík mě naprosto zklamal.
Byla to nádherná kniha, kterou doporučuji přečíst.
K téhle knížce mě dovedlo přirovnání se Staříkem. Nakonec musím říct, že jak mě Stařík zklamal, tak mě Ove nadchnul. Skvělá knížka plná vtipných pasáží, kdy jsem se smála od ucha k uchu v mhd i pasáží, kdy má člověk na tváři ten debilní úsměv aka "jééj to je tak krásnýý".
Kdyz jsem knihu rozecitala, myslela jsem si, ze se bude jednat o hodne humorny pribeh. Humor v knize sice je, ale v popredi je postarsi muz, ktery je smutny, strasne smutny. Ovemu jsem fandila a prala mu, aby bylo zase dobre. Krasna kniha.
Už dlouho mě něco nedostalo tak, jako starý bručoun Ove. No aby ne, když Vás neustále někdo vyrušuje, od toho co jste si do posledního puntíku přesně naplánoval, to Vás přece musí naštvat, když je zrovna tak pěkný den na odejití z tohoto světa, když Vás opět někdo vyruší a Vy musíte odložit to co se chystáte udělat na jindy. Stále mu někdo vstupuje do života a díky tomu se před vámi jako na podnose otvírá prožitý život plný neopustitelných zásad, těžkých ran osudu, nečekaného hrdinství a nekonečné lásky, kdy najednou vyprsknete smíchy, aby jste za chvíli musel skoro zatlačit slzu dojetím. Jedna bomba střídá druhou a Vy nemůžete přestat číst a říkáte si, jaká je škoda, že nemáte za souseda pana Ova, starého bručouna s velkým srdcem.
Tak nevím. Kniha se mi četla sama, poutavý, smutný a dojímavý příběh, ale nějak mi na ní celou dobu něco nesedlo. Deus ex machina v podobě Parvaneh a její rodiny, sousedé, kteří se tak nějak z ničeho nic začínají chovat jinak, celé to sespolčení vrcholící v jednom velikém opojném pocitu dobra. Je fajn si přečíst příběh s rozuzlením tak pohodovým, jak jen to jde, líbilo se mi i vyprávění o Oveho dospívání a proměnách, nicméně jeho postavě jako takové (a jeho přítele a rivala Runeho) jsem nějak nebyla s to uvěřit. Což nic nemění na tom, že celkově jsem si ten román užila a její feel-good aura na mě příjemně zapůsobila. Stojí za to přečíst, když máte chuť na neskotačivou leč milou knihu.
na dovolenou ideální. Náhodně jsem vybral podle popisu a dokonalá volba. Ove jako takový více než sympatický a přístupem k životu dokonalý. Byť nemám Saab tak se budu držet alespoň benzínové pumpy jejiž kartičku mám v peněžence ;-). Takhle to funguje a takhle to končí ....
Nejlepší kniha, jakou jsem v poslední době četla. Dostala jsem ji jako dárek a zprvu se mi do ní moc nechtělo, co to bude za čtení o nějakém nepříjemném starém chlapovi..... Ó, jaká chyba, zbožňuji Oveho, jeho úžasnou Sonju a každou další postavu v téhle knize (kromě chlapů v bílých košilích :-) Jedním slovem: Úchvatné
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
První strany mi dělalo problém vžít se do tak zatrpklého člověka jako je Ove, naštěstí jsem se brzy začetla a nemohla se odtrhnout.
Backman píše skvěle. A Ove je koneckonců nejlepší knižní postava, o které jsem za poslední dobu četla.